Koho by nelákalo přiložit oko ke klíčové dírce a podívat se, co se děje na druhé straně dveří. Jeden takový pohled může odhalit spoustu tajemství, která před námi ostatní úzkostlivě skrývají. Jenže co když chceme pozorovat území cizího státu? Pak přijdou na řadu tajné satelity, ty americké patřící do rodiny Key Hole, tedy přeloženo do češtiny klíčová dírka.

Pohled na parkoviště a ucpané ulice ve velkoměstech přivedl inženýry z Korea Advanced Institute of Science and Technology (KAIST) k vyprojektování skládacího elektrického auta pro cesty do práce, za nákupy a zábavou. Mělo by se stát integrální součástí veřejného dopravního systému hlavních městských dopravních tras.

Není žádným tajemstvím, že americká armáda v posledních dvou dekádách významně investovala do vývoje nových laserových technologií. Nyní se zdá, že tato snaha je blízko skutečnému bojovému nasazení.

Značnou část DNA organismů tvoří balast, neboli junk DNA. Z této obtížné pozůstalosti po v minulých životech prodělaných infekcích, se vyklubal posilovač imunity chránící svého nositele před patogeny. Budeme poznatek ve šlechtění odolnějších a výkonnějších plodin využívat, nebo aktivisté opět prosadí svou?

Historička Kate Cooperová z Univerzity v Manchesteru ve své nové knize obhajuje důležitou roli žen v prvních stoletích křesťanství. Jejich význam začal upadat po přijetí křesťanství římským císařem Konstantinem I.

Prožitky blízké smrti mohou být reálnými projevy intenzivní elektrické aktivity mozku, který se ocitl ve stavu klinické smrti. Nedostatek kyslíku a glukózy dokáže divy.

Vdechne milovník technologií budoucnosti nový život projektu pneumatické přepravy? Anebo mu ve výstavbě Hyperloopu mezi Los Angeles a San Franciskem zabrání banální problémy spíše technického rázu?

Každý, kdo se byť jen okrajově zajímá o pilotovaný kosmický program, se musel nutně setkat na první pohled s jednoduchými otázkami, které však při bližším zkoumání vůbec nejsou tak triviální, jak se může zdát.

Blížící se přepólování magnetického pole Slunce je pravidelným jevem, který obvykle neprovázejí žádné katastrofy. Zatím ale nevíme, proč k němu vlastně zhruba každých 11 let dochází.

Tým evropských vědců zjistil, že myším matkám, kterým v době březosti přidávali do žrádla modulátory adenosinových receptorů (kofein), se rodila mláďata s poškozeným mozkem. Nové poznatky zveřejnil časopis Science Translational Medicine.

Novozélandské úřady svolily. Experimentální verze stroje Martin Jetpack může absolvovat zkušební let s pilotem a příští rok by se měla objevit na trhu.

Dlouhý gama záblesk GRB 130606A osvětlil mateřskou, pro současné přístroje neviditelnou galaxii, vzdálenou 12,7 miliard světelných let. Analýza jeho dosvitu potvrdila, že ve hmotě dotyčné galaxie byla oproti Sluneční soustavě pouze jedna desetina těžších prvků.

Velká pleistocénní zvířata zřejmě hrála roli hlavních distributorů živin od vodních toků dál do krajiny. Po jejich vymření se v Amazonii živiny hromadí v zaplavovaných územích.

Houby vitamínu D většinou moc neobsahují. Ale mohou! Stačí na ně zablikat tou správnou vlnovou délkou a v mžiku ho mají z nuly tolik, že jím hravě pokryjí naší nutriční potřebu.

V datech z Very Large Telescope odhalili dva horké a na helium bohaté podtrpaslíky s extrémním obsahem olova. V jejich atmosférách je zřejmě vrstva hustých mračen z rozžhavené olověné páry.

Možná ano. Pokud by Higgsovy bosony interagovaly s dalšími nepozorovanými částicemi obdobně, jako funguje mechanismus houpačky zodpovědný za nepatrnou hmotnost neutrin, tak by tím mohly generovat temnou energii odpovídající pozorovanému zrychlujícímu rozpínání vesmíru.

Pátrání po zdroji viru MERS přineslo překvapivou odpověď. Vše ukazuje na velbloudy jednohrbé. Pokud je to správně, tak bychom v boji s MERS časem mohli převzít iniciativu.

Pyrotechnici jistě uvítají nabídku cvičit s věrnými atrapami min v životní velikosti, zatímco lidé ze zaminovaných oblastí zase určitě ocení možnost bezpečně poznat rizika, která jim hrozí.

Největší planeta naší Sluneční soustavy – Jupiter disponuje pestrým světem těles, které ho obíhají. Čtyři největší odhalil svým vlastnoručně zkonstruovaným dalekohledem Galileo Galilei. Ganymed a Callisto připomínají trochu planetu Merkur. Io je prozměnu svět plný intenzivní vulkanické činnosti způsobené převážně slapovými silami Jupiteru. I Europa se od prvních dvou jmenovaných měsíců liší. Její povrch tvoří jedna velká ledová krusta, na mnoha místech rozpraskaná, s minimem impaktních kráterů.

V době Exodu z nebe padal na Izraelity chléb. V provincii Limpopo se letos z nebe na Afričany snáší také, jen už není zadarmo a je tekutý.

Termosolární továrna na vodík od vědců Coloradské univerzity v Boulderu uskutečňuje klíčové chemické reakce za stejné teploty a tím celou výrobu zjednodušuje. Na první komerční továrny si ale ještě počkáme.

Dříve byly „hloupé“ telefony, ale chytří uživatelé, dneska je to prý naopak. Dříve nebyly ani chytré toalety ovládané přes BlueTooth. Podle výrobce jeho chytrá toaleta přináší jinou kvalitu do procesu vyměšování, ale může se to velmi zákeřně vymstít.

Podle nových snímků zařízení VIMS sondy Cassini souvisí intenzita tryskání vody na Enceladu se vzdáleností měsíce od Saturnu. Gravitace plynného obra zřejmě reguluje velikosti otvorů v tygřích pruzích, kudy voda na Enceladu tryská.

Omluvte, prosím, malinko zavádějící nadpis, který se snaží upoutat poněkud na úkor věcné správnosti. Data se nebudou ukládat na papírovou poštovní známku, ale na nový RRAM čip o velikosti poštovní známky.

Termoplasty jsou běžnou komponentou při výrobě polyetylénu, polyesteru či nylonu, čili materiálů, z kterých denně svačíme i se do nich oblékáme. Zřídkakdy nás ale napadne, do jaké míry mohou právě "igelitové" sáčky nebo kalhoty ovlivnit naše zdraví. Případné nebezpečí neuniklo výzkumníkům z Ústavu porodnictví, gynekologie a reprodukční biologie bostonské Univerzity.

Záření ideálního černého tělesa sice vytváří odpudivý tlak, zároveň ale také vyvolává sílu černého tělesa, která je přitažlivá a svým působením předčí sílu gravitace.

Dvě robotické novinky určené záchranářům. Evrospská platforma DALER je letadélko, které může svými křídly otáčet. I když nemá kola, pohybuje se v terénu poskakováním. Americká novinka STAR létat neumí, je ale mnohem menší, hbitější a levnější.

Silnější než nova, ale slabší než supernova. Takové jsou kilonovy, hvězdné exploze doprovázející srážku neutronových hvězd. Právě pozorovali první takovou s Hubbleovým vesmírným dalekohledem.

Nedávná data sondy Planck potvrzují inflaci ranného vesmíru a zároveň ponechávají prostor pro alternativní modely inflace, které by vysvětlily pozorované anomálie v reliktním záření.

Díky růstu životní úrovně se lidé dovedou lépe adaptovat a obětí veder ubývá. Díky oteplování ubývá obětí chladných teplot v zimě. Valnou část obětí letního horka tvoří lidé, kteří by během pár týdnů nejspíš stejně zemřeli.

Smlouva o společném projektu stavby a financování Třicetimetrového dalekohledu (TMT) dostala finální podobu, rozhodující účastníci dokument podepsali. Hlavní finanční zátěž ponese Gordon and Betty Moore Foundation. Podílet se budou Kanda, Čína, Indie i Japonsko a stavět se začne v dubnu 2014. První snímky mají začít padat už za devět let!

Díky rozchodu Edwarda Snowdena s americkými zpravodajskými službami jsme se dozvěděli zajímavosti z jejich kuchyně. Každý rok zachytí a analyzují stovky miliard záznamů z celého světa.

Evropské ATV a japonské HTV jsou automatické kosmické kosmické lodě pro zásobování Mezinárodní kosmické stanice. Jejich koncept je velmi podobný a podobný bývá i konec jednotlivých misí. Obě lodi nedisponují tepelným štítem, takže po vstupu do atmosféry se rozpadnou a shoří. Ovšem nikoliv kompletně. Část jejich trosek dopadne do Tichého oceánu. Součástí některých misí ovšem byla i zařízení, která byla speciálně navržena, aby průlet atmosférou přežila a zmapovala žhavý konec obou typů lodí.

Podle studentského projektu nejspíš ne, protože teleportace jednoho člověka dnes představitelnými technologiemi by zabrala mnohem déle, než existence vesmíru. Budeme si muset počkat na ty nepředstavitelné.

Podobně jako ve sporu zda byla dříve slepice nebo vejce, známe již odpověď i ve věci priority mozku připraveného na létání. Prokázala to počítačová tomografie.

Fotosyntetické purpurové bakterie zvládnou neklidnou záři nestabilních hvězd, alespoň v počítačových modelech. Jak by asi ve skutečnosti obstály naše bakterie u cizích hvězd?

Platí-li simulace týmu německého Institutu Alberta Einsteina, tak se nejmohutnější magnetická pole známého vesmíru vytvářejí magnetohydrodynamickými procesy při zhroucení hypermasivních neutronových hvězd.

Nově objevená tchajwanská vosička Hydrophylita emporos se ráda vozí na motýlicích a ještě jim za odměnu pojídá vajíčka.

Převratná technologie N-Fix umožní mnoha zemědělským plodinám těžit dusík z atmosféry pomocí vnitrobuněčných symbiotických bakterií. Blížíme se k revoluci v zemědělství?

Inženýři NASA vyrobili a naostro otestovali 3D součástky raketových motorů. Výsledky jsou impozantní a 3D tisk nejspíš čeká v NASA hvězdná budoucnost.

Eugene McCarthy přichází s odvážnou teorií o našem zrození v hříšné lásce mezi kanci a šimpanzicemi v prostopášné Africe. Svou hypotézu ale nechce kupodivu ověřit experimentálně.

Experimentální psychologové měří altruismus (obětavost, nezištnost) různě, kupříkladu pomocí hry na diktátora. Při ní dostane studovaná osoba určitý obnos, například 2000 korun, a libovolnou část z těchto peněz, třeba taky nic, může anonymně poslat neznámému spoluhráči. Kupodivu, lidé se v této hře projevují jako altruisté – v průměru mu věnují kolem 25 % získané částky. Nedávné výsledky publikované v časopise PLoS ONE ukázaly, že míra našeho altruismu závisí na nečekaných faktorech.

„Už dlho predpokladáme, že severné nížiny na Marse sú vlastne vyschnuté dno veľkého oceánu, ale dosiaľ sme nenašli dymiacu zbraň“, povedal Mike Lamb, asistent profesora na Caltechu, ktorý je spoluautorom výskumu. „Napriek tomu, že k dôkazu existencie starobylého marsovského oceánu máme ešte ďaleko, toto je dosiaľ najpresvedčivejší argument“, vyhlásil Roman DiBiase, hlavný autor objavu.

Bude v budoucnu možné uskutečnění mezihvězdných letů? Je možné vyřešit problémy s obrovskými vzdálenostmi mezi hvězdami? Jaké zdroje energie k tomu lze využít? Lze zajistit životní podmínky pro tyto lety? To všechno jsou otázky, které každého napadnou zvláště po návštěvě nejnovějšího filmu zasazeného do prostředí cyklu Star Trek. Pokusme se alespoň nad některými z nich zamyslet.

Než si o ní Ježískovi napíšete, proberte v rodinném kruhu čerstvou hlášku od profíků přes škodliviny: „Kousky dostupné na trhu produkují velké množství poletujících nanočástic“.

Už je to tak, dny ruského modulu Pirs na Mezinárodní vesmírné stanici jsou sečteny. Na Zemi se už připravuje jeho „kat“.

V Jižní Africe se možná našel nejstarší známý obyvatel souše. Diskagma buttonii velikosti hlavičky zápalek by mohla být symbiotickou houbou.

Bývaly doby, kdy molekula deoxyribonukleové kyseliny byla doménou genetiků a dědičnosti. Pak s ní vědci začali laškovat a předháněli se, kdo udělá menšího smajlíka a logo svého chlebodárce. Móda srdíček čitelných jen v mikroskopu ale už je také pryč, frčet začínají struktury se zabudovaným zlatem.

Zatím těžko říct. Podle nových propočtů by to ale mohly pohodlně stihnout, pokud by kdekoliv v Mléčné dráze vznikla schopná civilizace před déle než 10 miliony let.

Naše Sluneční soustava si za sebou při své cestě Mléčnou dráhou táhne chvost vysokoenergetických částic, silně připomínající ohon komety. Jeho tvar a povaha je výsledkem interakce částic vyvrhovaných Sluncem s částicemi mezihvězdného prostoru, ke které dochází na samé hranici Sluneční soustavy.