Potřeba údržby, vztah minimální pevnosti lana s výkonem.

Nevěrnost samic je to, co přispívá k přežití druhu, tvrdí vědci z univerzit v Exeteru a Liverpoolu. Ve studii publikované v únorovém čísle časopisu Current Biology objasňují, proč se samice páří ostošest, navzdory tomu, že to pro ně může být rizikové.

Včera, 25. února 2010, v loděnicích společnosti HDW (Kieler Howaldtswerke-Deutsche Werft GmbH) v severoněmeckém Kielu představili novou největší loď na sluneční pohon – katamarán PlanetSolar.

Na stránkách Americké sociologické společnosti (ASA) se objevil článek: Inteligentní lidé mají „nepřirozené“ priority a hodnoty, které jsou nové, netradiční v evoluci člověka. I když to název nenaznačuje, jde o článek o jiném článku, tentokráte vědeckém s mnohem výmluvnějším titulem: Proč jsou liberálové a ateisti inteligentnější. Autorem je známý britský evoluční psycholog Satoshi Kanazawa, který se háklivým a kontroverzním tématům nevyhýbá. Článek ze stránek ASA nabízíme v překladu:

Nové poznatky z oblasti epigeneticky svědčí o vazbě mezi asistovanou reprodukcí, změnami na chromozómech a zdravotním stavem dětí.

Mobilní telefony prozrazují, že sklon k pravidelnému režimu našeho života máme hluboce zakořeněný.

„Neopouštěj staré věci pro nové,“ radí písnička pánů Svěráka a Uhlíře. Poslechnout by ji měli i biologové vyvíjející nové léčebné postupy. Američtí vědci narazili při pokusech se žhavou novinkou, tzv. indukovanými pluripotentními kmenovými buňkami, na nečekané komplikace. „Staré dobré“ embryonální kmenové buňky, nad nimiž už mnozí lámali hůl, těmito neduhy netrpí.

Druhohorní moře, už tak přeplněná podivuhodnými obyvateli, běžně brázdily i ohromné ryby pojídající plankton ze skupiny pachykormidů. Leedischthys, Bonnerichthys a další byli tehdejšími předchůdci v povolání dnešních filtrujících žraloků a kytovců. Také by jste si s nimi chtěli zaplavat?

Astrophysical Journal přináší výsledky výzkumu 206 kup a skupin galaxií, vzdálených v rozmezí 3 až 7 miliard světelných let. Jak je „zvážit“, abychom získali představu, kolik je v nich hmoty, když ta podstatná „temná“ složka nezáří?

Weilova choroba byla doménou mužů pracujících v zemědělství. Nyní se lavinovitě šíří celým světem a říká se jí nemoc cestovatelů. Po Americe, Oceánii, Evropě registruje nárůst leptospirózy i Australie. Na vině je ekoturistika.

Děti žen, které v těhotenství dbají o svůj zevnějšek a hojně používají kosmetiku, čelí několikanásobně vyššímu riziku hyperaktivity a poruch pozornosti. Zvláště když se jejich matky nevyhýbají kosmetice obsahující ftaláty. Vyplývá to ze studie amerických epidemiologů zveřejněné ve vědeckém časopise Environmental Health Perspectives.

Streptokoková bakterie, kterou ve svém těle hostí některé zdravé dospělé ženy, je pro jejich potomky smrtelnou hrozbou. Tuto bakterii mohou ženy získat od krav. K přenosu na plod může dojít během těhotenství, novorozenec se může kontaminovat při porodu.

Zahřívání a chlazení Země v posledních milionech let skoro jistě neřídí oxid uhličitý. A nejspíš ani slavné Milankovičovy cykly. Budeme v budoucnu nadávat na mizerné kosmické počasí?

…přesněji dva bílí trpaslíci, zazáří ve vesmíru jedna z nejvelkolepějších explozí – supernova typu Ia. Tento scénář podporují snímky z rentgenového teleskopu Chandra, které s teoretickými modely porovnala dvojice astrofyziků z německého Ústavu Maxe Plancka. Jejich práce jistě nezapadne prachem a stane se podkladem mnohých výzkumů a polemik, protože právě poznání mechanizmů vzniku supernov Ia je pro pochopení jak „funguje“ vesmír velmi důležité.

Další rozbor melanozomů ve fosiliích dinosaurů – tentokrát nejen ocasu, ale komplet celého dinosaura Anchiornis huxleyi. Zapomeňte na Jurský park. Teď už víme, že přinejmenším drobní svižní dinosauři byli jásavě barevní.

Nová analýza Women's Health Initiative (WHI) dokládá, že hormonální terapie zvyšuje ženám po menopauze riziko onemocnění srdce. V prvních dvou letech kombinované hormonální terapie se riziko více než zdvojnásobuje.

Vědci z Oxford University a Centra Johna Innese jsou přesvědčeni, že našli způsob jak získat plodiny s vyšší nutriční hodnotou.

Když se ve výkoném urychlovači srazí dvě jádra atomů zlata letící proti sobě téměř rychlostí světla, rozpadnou se na nepředstavitelně krátký okamžik na kvarky a gluony. Podle kosmologického modelu tato kvark-gluonová polévka vyplňovala vesmír na konci jeho inflační fáze. Uvařená v americkém urychlovači RHIC má teplotu 4 biliony stupňů a sytí nás informacemi o stavu vesmíru v jeho prvních mikrosekundách.

Lidé přišli o další výjimečnost. Kromě nás se o cenné jídlo dobrovolně rozdělí i bonobové a stejně jako my tím zřejmě získávají společenskou prestiž. Co výhradně lidského nám vlastně zbylo?

Z kanadského zdravotnického výzkumného pracoviště přichází zpráva o úmyslném sabotování DNA jako způsobu regulace vývoje buněk. Závisí na ní proměna nezralých buněk v plnohodnotnou specializovanou funkční tkáň. Tato informace může dramaticky změnit náš stávající pohled na dozrávání kmenových buněk, jejich přeměnu v plnohodnotné buňky i na vývoj nádorů.

Jestli se výsledky výzkumu v oblasti solárních článků zavedou do praxe, sluneční světlo nebude dopadat na křemíkové destičky, ale na hustou strukturu křemíkových nanodrátků vyrůstajících z ohebného plastu.

Lomy, výsypky, pískovny a podobná místa hrubě zdevastovaná průmyslovou civilizací, jsou ve skutečnosti rájem mnoha extrémně ohrožených rostlin i živočichů. Finančně nákladné technické rekultivace tato místa spolehlivě likvidují za spoustu peněz z děravého státního rozpočtu. Pomůže slibně se rozvíjející ekologie obnovy?

Doporučení omezovat při transfuzích ženskou krev je vedeno dobrým úmyslem, ale může mít zlé následky.

V mezinárodních astronomických vodách se v těchto dnech svádí nelítostný boj. Dva státy soupeří o možnost hostit na svém území největší astronomický dalekohled v historii. Evropská jižní observatoř (ESO) vybírá lokalitu pro stavbu svého plánovaného dalekohledu E-ELT (Evropský extrémně velký dalekohled - European Extremely Large Telescope). Z původních návrhů už zdá se vypadly místa jako Argentina, Mexiko či Maroko. Do finále se dostali Kanárské ostrovy a Chile.

Stane se geniální Miloš Macourek i vizionářem vědy blízké budoucnosti? Bude mít každá střední škola svého člověka neandrtálského? Překotný vývoj čtení DNA a technologií klonování embryí naznačuje, že nejspíš ano!

S laskavým dovolením Zhiwei Wanga a Davida Pearmaina si Vám dovolujeme poslat nejmenší valentýnku na světě.

Časopis Neuron přináší výsledky výzkumu, který (opět) potvrzuje, že sebeuvědomování a spiritualitu regulují konkrétní mozková centra.

Konzumace mléka v těhotenství zřejmě prospívá vývoji plodu a snižuje nebezpečí, že se u potomků vyvine roztroušená skleróza. Vyplývá to z rozsáhlé studie provedené třemi věhlasnými pracovišti: University of Reading, Cardiff a Bristol.

Je průhledné, netoxické a ochrání před většinou myslitelným problémů dnešního světa. Lze ho dokonce nastříkat i na živé rostliny. Tekuté nanosklo se připravuje k frontálnímu útoku na naši každodenní realitu.

Štafetový kolík vývoje jaderné energetiky v současnosti koluje zejména mezi Ruskem, Čínou a Indií. Tradičně „jaderná“ Francie se pod tlakem ekologických aktivistů a politických rozhodnutí dostala spíše do role zkušeného poradce pro směrem na východ vzdálené země.

Ve sborníku americké akademie věd vyšel článek zpochybňující desetiletí uznávanou teorii že se ptáci vyvinuli z čtyřnohých dinosaurů. Evoluce vývoje létání dostává vážnou trhlinu.

Odkud před asi 4 500 lety přišli první obyvatelé Grónska? A kam se ztratili? Odpověď vědci hledají v kronice DNA.

Za to, že čtete tuto informaci vděčíte křemíkovým tranzistorům. Jde o ploché součástky, při jejichž výrobě se jednotlivé funkční vrstvy kladou jedna na druhou. Neustálá miniaturizace je zmenšila na pouhých 50 nanometrů (1nm = 1 miliontina milimetru). Jejich dalšímu zmenšování se postavily do cesty fyzikální limity. Za novou cestu k přechodu z mikro na nanoelektroniku jsou považovány tranzistory z nanovláken a sendvičová konstrukce čipů.

Astronomové našli první nezpochybnitelný důkaz potvrzující představu, že binární soustavy černých děr jsou následky srážek galaxií.

V diskusi pod předešlým článkem Je náboženství zdrojem morálky? se rozvinula diskuse ke knize Richarda Dawkinse Boží blud (Academia, 2009, originál The God Delusion, 2006). Protože máme v redakci delší článek od Filipa Jaroše, doktoranda Katedry filosofie a dějin přírodních věd Přírodovědecké fakulty UK, rozhodli jsme se ho čtenářům nabídnout. Ve zkácené verzi již vyšel 23.1.2010 v Lidových novinách, v příloze Orientace, pod názvem Křižácké tažení nových ateistů. Rádi bychom zdůraznili, že následující text je výlučně názorem mladého vědce, jehož školitelem je prof. Stanislav Komárek a ne názorem redakce Osla.

Vysoký obsah tuku v krvi vede k vyšším hodnotám cholesterolu, což ve svém důsledku zvyšuje riziko aterosklerózy a infarktu. Švédská studie nyní prokázala, že konzumace másla nám zvyšuje množství tuku v krvi méně, než když si pochutnáváme na jídlech s tuky rostlinnými.

Výzkum v oblasti psychologie morálky pomáhá pátrat po zrodu náboženství.

Úbytek vodní páry ve stratosféře je zřejmě významným viníkem nedostatečného oteplování posledního desetiletí. Je to rozmar přírody dokazující naši neschopnost porozumět klimatu, nebo jsme snad našli záchrannou brzdu globálního oteplení?

Představa, že mužská homosexualita, z níž nemůže vzniknout potomstvo, je pro zachování rodu hendikepem, je mylná. Gayům se daří šířit „své“ geny podobně, jako jejich většinovým vrstevníkům.

V známé rostlině se ze zatím neznámých důvodů nachází známá látka, kterou bychom tam neočekávali.

Primáty, človeka nevynímajúc, žijú v skupinách s vybudovanou hierarchiou. Patriť k spoločenskej smotánke je príjemné a motivujúce. Nielen spoločnosť, ale aj samotný mozog odmeňuje vzostup, či trestá pád po spoločenskom rebríčku.

Projekt M aj robot R2 už žijú.

Navzdory své špatné pověsti mají priony i pozitivní role. U mlžů se nyní zjistilo, že takový protein souvisí se známkami tvorby dlouhodobé paměti. Mohlo by jít o obecnější jev týkající se živočichů stojících na vývojovém žebříčku nad mořskými mlži, tedy i obratlovců.

Spermie jsou drobní doručovatelé jednorázových genetických zásilek. Za nezdar jsou potrestáni zánikem bez následovníků. A tak se každá spermie snaží dorazit k cíli v první linii, poháněna motorem na protonové palivo.

Velmi snadno. Stačí naordinovat kyselinu valproovou a z bledé mrtvoly se stane živá konzerva, která by měla vydržet na tomto světě, než se dostane do nejbližší nemocnice.

Rivalové na poli jaderné fyziky: Evropa postavila za 9 miliard dolarů největší urychlovač LHC a doufá, že v něm uloví Higgsův boson. USA za 3,5 miliardy dolarů vybudovaly nejvýkonnější laserový systém s nadějí, že v něm zkrotí Golema jaderné fúze a časem zprovozní prototyp první fúzní elektrárny.

Geneticky vylepšené bakterie E. coli dovedou rozložit celulózu z rostlinné hmoty na jednoduché cukry, které pak pozřou a nakonec vypustí jako bionaftu. Budeme za pár let jezdit na palivo z bakteriálních bioreaktorů?

Zdaleka nejde jen o to, co máme na talířích, nýbrž i o to, čím nás „krmí“ sdělovací prostředky.

Náhlý zvrat v analýzách fosilního materiálu ze slavného naleziště Cuddie Springs významně přispívá k potvrzení dávných lovců jako hlavních viníků vymření velkých vačnatců a ptáků pozoruhodné australské megafauny.

Zdá se vám název článku poněkud otřepaný? Máte pravdu. Jenže hlasatelů toho, že díry v mozku přece nemůže způsobovat „něco“, co nemá ani dědičnou informaci ve formě DNA ani RNA, je stále dost. Jsou i tací, kteří stále tvrdí, že u prionů o žádnou infekční záležitost nejde. Vědci nyní nechali prionový protein vyrobit bakterii, poté jej přeměnili v infekční a sledovali jeho dopady na pokusných zvířatech až do jejich smutného konce.