Určitě jste už také někdy slyšeli, že děvčata nemohou být v matematice tak dobrá, jako chlapci. A co víc, spousta lidí je o tom skálopevně přesvědčená. Také k nim patříte?

Mají k tomu řadu dobrých důvodů. Zvíře zbavuje jazykem ránu nečistot a dobře prokrví její okolí. Zároveň se do olízaného poranění dostává se slinami celá řada biologicky aktivních látek.

Globální změna klimatu pravděpodobně byla příčinou prudkého vzestupu v rozmanitosti mořského života, který se udál před 460 milióny let. Tato informace se objevila v červencovém vydání renomovaného časopisu Science.

Mořská hvězdice Acanthaster planci přezdívaná pro četné ostré ostny jako „trnová koruna“ se od roku 1960 už třikrát přemnožila a převalila se přes nejvýznamnější korálové útesy Indického a Tichého oceánu jako ničivá vlna. Hvězdice vyžírá drobné korálové polypy z jejich vápenaté vnější kostry a za sebou nechává spoušť. Na zdravém, nepoškozeném útesu je polypy obydlena asi 20%. Když přes útes přejdou žravé hvězdice, zbudou polypy nejvýše na pěti procentech jeho plochy.

Není to tak dávno, co nám krávy neposkytovaly jen maso, mléko a kůži. Sloužily nám i jako zdroj energie. Nyní se k této myšlence chtějí vědci vrátit.

Spotřebitelé jsou ochotni připustit použití nanotechnologií v obalech potravin a v menším rozsahu dokonce i v samotných potravinách. K tomuto závěru dospěla studie Institute for Environmental Decisions (IED) na ETH Zurich.

Tento článek vznikl jako reakce na názory některých přispěvatelů do diskuse.

Jedna jediná mutace způsobuje, že srst původně barevných koní, začne již ve velmi raném věku šedivět, až postupně úplně zbělá. Tito takzvaní vybělující bělouši, mezi které patří i starokladrubští koně, jsou tedy vlastně „šedovlasými staříky“.

Na otázku: „Jak dlouho lidstvu ještě vydrží fosilní paliva?“ nám mohou trochu napovědět poslední zveřejněné odhady zásob ropy a zemního plynu v arktické oblasti. Ve zprávě je zmiňováno obrovské množství fosilních paliv v Arktidě: hovoří se o zhruba 90 miliardách barelů ropy a 50 bilionech krychlových metrů zemního plynu.

Jak se muži a ženy vypořádávají s pokušením? Na tuto otázku hledal odpověď tým kanadských psychologů vedený Johnem Lydonem z montrealské McGill University.

Nově objevená fosilie – první svého druhu na celém antarktickém kontinentě – poskytuje vědcům další důkaz o tom, že jižní polární oblast byla kdysi mnohem teplejší. Je to potvrzení teorie, že Země měla svá teplejší období i bez vlivu člověka.

Někteří vědci předpovídají pro příštích třicet let klimatické ochlazování. Například D. J. Easterbrook ze Západní Washingtonské Univerzity.

Čeští přírodovědci odhalili trik, kterým ptáci rozeznají ve svém hnízdě vajíčko podstrčené kukačkou. Jako vodítko využívají ultrafialového záření odráženého vaječnou skořápkou.

Bude někdy možné, abyste si koupili počítačový program s garancí, že je bez chyb? Tým evropských vědců se domnívá, že ano. Jejich práce na matematických základech programování by mohla být revolucí v softwarovém průmyslu.

Konstruktéři z delftské univerzity představili nový miniaturní létající stroj, DelFly Micro, což je další krok na cestě k ultramalému dálkově řízenému „mikroletadlu“ s kamerou, které může být v budoucnosti využito třeba pro pozorovací lety v obtížně dosažitelných nebo nebezpečných oblastech.

Internetový prodej léčiv stále roste a do roku 2010 se očekává dosažení obratu 75 miliard amerických dolarů.

Mezinárodní tým portugalských, švýcarských a nizozemských vědců objevil v jedné ze složek sóji překvapivě účinný prostředek proti původci malárie.

Skupina kanadských a evropských výzkumníků odhalila tajemství genu s potenciálem řídit a také úplně blokovat ovulaci.

Přechod na automobily poháněné vodíkem by mohl významně snížit závislost Spojených států na ropě a omezit emise oxidu uhličitého, říká nová zpráva od National Research Council připravená pro kongres Spojených států amerických. Ale obdobně by to nejspíš platilo i v ostatních zemích s rozvinutou automobilovou dopravou.

Podle nového výzkumu na Université de Montréal, financovaného Canadian Cancer Society, se většina dospívajících kouřících pravidelně cigarety, opakovaně pokouší přestat, ale většinou neúspěšně.

Ptákům přiznávali přírodovědci vynikající zrak i sluch. O ptačím čichu se vyjadřovali s despektem. Nejnovější výzkum týmu vedeného Bartem Kempenaersem z Ornitologického ústavu Maxe Plancka v německém Starnbergu ptačí čich rehabilitoval.

Obleky z kevlaru jsou určeny k tomu, aby svého nositele chránily. Dosud zvládaly bránit před různými škrábanci, ohni i kulkám teroristů. Nyní se k nim připojila ochrana proti bioterorismu.

Američtí vědci získali mušky octomilky, které skoro nepotřebují spánek. Poškození jediného genu, jenž dostal jméno „sleepless“ čili „bezesný“, je obrní proti ospalosti. Mušky za to tvrdě platí. Bezesné noci jim zkracují život a zhoršují koordinaci pohybů. Vědci jsou zvědavi, zda podobné genetické defekty stojí v pozadí chorobné nespavosti u některých lidí.

Anglické vědce zajímalo jak je možné, že organismy, jako je fytoplankton, jsou schopny obstát v místech, kde nemají k životu téměř nic. A tak se plavili po Atlantiku a mapovali nepatrné rozdíly v koncentracích živin ve vodě.

Náhradní orgány si jednoho dne necháme vysázet jak v tiskárně. Zdá se vám to nepravděpodobné? Tak to hlavně neříkejte Gaborovi Forgacsovi, jednomu z nadšených průkopníků tkáňového inženýrství.

Mizení ledovců na vrchu Kilimandžára je prý způsobeno globálním oteplováním zaviněné lidskou činností, tvrdil Al Gore ve filmu Nepohodlná pravda.

Změna jednoho jediného písmene genetického kódu zvyšuje u mladých kuřáků riziko, že se stanou po zbytek života těžce závislými na nikotinu a budou mít velké potíže, pokud se pokusí se svým zlozvykem skoncovat.

V červnovém čísle internetového bulletinu najdete: Evropské sdružení pro paliva z bioetanolu, Mořské řasy jako biopalivo, „Zdravé“ střevní bakterie uvnitř vajec, Transgeny pro biodiversitu zemědělských plodin.

S použitím superpočítače „Blue Gene“ předvedli švýcarští vědci dosud nejrozsáhlejší simulaci pevnosti struktury kostí člověka. Tento úspěch může vést k zdokonalení diagnostiky a léčby osteoporózy, celosvětově rozšířené nemoci, která mezi osobami nad padesát let postihuje jednu ze tří žen a jednoho z pěti mužů.

Strava může významně ovlivnit nejen délku vašeho života a reprodukční úspěch, ale nyní vědci objevili novou skutečnost, že dieta funguje velmi odlišně pro muže a ženy.

Víte jak zvážit největší černou díru ve vesmíru? Odpověď nyní přináší úplně nová metoda, kterou astronomové vyvinuli s použitím dat z družice Chandra – X-ray Observatory NASA.

V rozsáhlé studii, která byla provedena na jihovýchodě Spojených států, objevili výzkumníci z University of Georgia a Emory University vztah mezi bouřkami a astmatickými záchvaty v oblasti metropole Atlanty, který má významný dopad na lidské zdraví.

Vědci dokáží u žijících ptáků zabránit sezónní programované smrti mozkových buněk.

Američtí vědci vyrobili kontaktní čočky vybavené senzorem na měření tlaku uvnitř oka. Inteligentní čočka bude svého majitele včas varovat před hrozbou zeleného očního zákalu.

Co dělá Zemi zvláštní ve srovnání s jinými známými planetami? Má dostatek kapalné vody v povrchových oceánech, litosférické tektonické desky a atmosféru, která ji chrání před nebezpečným slunečním zářením. Nejzvláštnějším rysem naší planety jsme my - Homo sapiens.

Paleontologové tvrdili, že na Zemi bylo pět velkých hromadných vymírání. Deset let usilovného studia a spolupráce stovek výzkumníků umožnilo vytvořit obrovskou databázi se stovkami tisíc záznamů o fosiliích. John Alroy je přesvědčen, že tato sumarizace naší tradiční představu o vymírání vyvrátila.

Od té doby, co 1. dubna v Novém Skotsku zákonem zakázali použití mobilních telefonů během řízení vozidla, vyletěly prodeje „hands-free“ souprav až k nebesům. Vypadá to, že úplně každý řidič, a dokonce snad i chodec, má na uchu toto drobné elektronické zařízení.

Satelitní snímky nám umožňují vidět na „vlastní oči“, zda je Arktida zaledněna nebo není.

Největší výzkum stejnopohlavního sexuálního chování na světě odhalil překvapivou skutečnost. Rozhodují geny, rodina, společenské normy nebo vlastní životní styl?

Složení jídelníčku má významný vliv na funkce našeho mozku, na paměť i učení. Nejnovější poznatky o vlivu potravy na duševní činnost člověka představil na stránkách špičkového vědeckého časopisu Nature Reviews Neuroscience přední americký fyziolog Fernando Goméz-Pinilla z University of California v Los Angeles.

Stejnou otázku si položilo sedm výzkumníků na University of Bristol ve Velké Británii. K řešení použili matematické modelování.

Může jediný objekt - tajemná hvězdokupa v souhvězdí Lyry - současně slavit troje různé narozeniny? Jak stará je otevřená hvězdokupa NGC 6791?

Kukačka snese v květnu až červenci do cizích hnízd v průměru asi 15 - 20 vajec. K roli hnízdního parazita je dokonale přizpůsobena. V letu připomíná krahujce nebo poštolku, což je součást jejího účinného arzenálu.

Zpěvní ptáci dokáží smršťovat své hlasivky stokrát rychleji, než dokáže člověk svými svaly ovládat mrkání očního víčka. Vědci z Utahu tímto zjištěním zařadili zpěvné ptáky mezi hrstku organismů, jež vládnou super rychlými svaly.

Vědci na lékařské fakultě Indiana University (IU) možná přišli na způsob, jak se bránit toxoplazmóze a dalším parazitům, kteří zatím unikají léčbě přechodem do latentního stavu.

Chlapci a děvčata ve věku mezi 7 – 12 let mají pochopení pro utrpení jiných, tvrdí vědci z University of Chicago, kteří prováděli na dětech pokusy metodou zobrazovací funkční magnetické rezonance.

Platesy, či halibuty nevzrušujú len gurmánov, ale aj evolučných biológov. Opäť je hlavnou témou oko. V tomto prípade, okrem vývoja samotného orgánu, aj jeho migrácia z jednej strany hlavy na druhú. Medzičlánky tohto zaujímavého evolučného riešenia poskytli múzejné depozitáre.

Mechanismus, jakým kofein přispívá k obnově glykogenu ve svalech, není znám, ale u vyčerpaných svalů mu to jde obdivuhodně dobře. A protože kofein není na seznamu zakázaných podpůrných látek, čeká ho skvělá budoucnost.

Starobylý organismus izolovaný ze zhroucené sopky by se mohl stát klíčem k řešení dopravy budoucnosti. Vědci zkoumají, jak využít procesu fungujícího u miliardy let starých organismů k výrobě vodíku.