Může společné bydlení s kočkou ochránit děti ohrožené astmatem před projevem jeho příznaků? Na tuto otázku se snaží odpovědět studie, vydaná výzkumníky z Columbia Center for Children's Environmental Health (CCCEH) na Columbia University's Mailman School of Public Health, která ukazuje, že vlastnictví kočky může mít ochranný účinek proti vývoji astmatických příznaků u pětiletých dětí.

Výzkumníci z Illinoiské univerzity oznámili, že látka obsažená ve velkém množství v celeru a zelených paprikách může narušit fungování klíčové složky provázející zánětlivou reakci v mozku. Tento objev bude mít vliv na výzkum stárnutí a některých nemocí, jakými je třeba Alzheimerova choroba a roztroušená skleróza.

Kolik je na světě různých organismů? Odpověď na tuto jednoduchou otázku hledají badatelé celá staletí. Švédský přírodovědec Karl Linné utřídil v 18. století do uceleného systému tisíce rostlin a živočichů. Dnes odhadují vědci počet pozemských forem života v milionech. Tyto odhady lze výrazně zpřesnit studiem tropických rostlin a druhů býložravého hmyzu, který na nich žije.

Malý brazílsky chrobák s latinským pomenovaním Lamprocyphus augustus, ktorý v lúčoch svetla žiari premenlivými odtieňmi zelenej farby je možno návodom, ako vytvoriť dokonalejšie fotonické kryštály, nevyhnutné pre lepšie spracovanie a usmernenie svetelného signálu. Bez nich sa sen o optických počítačoch, mnohonásobne rýchlejších, než sú tie súčasné, nikdy nezrealizuje.

Podle nové studie je u šestnácti- a sedmnáctiletých dárců krve významně pravděpodobnější výskyt zdravotních komplikací spojených s dárcovstvím, jako jsou například mdloby nebo zvýšená tvorba modřin.

„Naše hory se zelenají.“ To je závěr nejnovější studie, kterou vedl Leif Kullman, profesor fyzikální geografie na Umea University ve Švédsku. Na hranici mezi lesy a skalami se poprvé za posledních osm tisíc let objevují teplomilnější stromy, například dub, jilm, javor a olše lepkavá.

Záver oslnivej kariéry veľmi hmotných hviezd býva naozaj veľkolepý – na okamih zažiaria v podobe supernov, aby sa z nich stali neutrónové hviezdy, či pri tých najhmotnejších mysteriózne čierne diery. Pozorovať záverečnú fázu vývoja hviezd nie je v astronómii až tak nezvyčajné, no zachytiť prístrojmi ten prvý krátky, najžiarivejší okamih – samotnú explóziu supernovy, to sa 9. januára tohto roka podarilo po prvý raz. Včerajšia správa zo servera časopisu Nature sa rýchlo rozšírila. Podrobnejší článok prináša dnešné vydanie tohto časopisu.

Mladíček Ben Gulak vynalezl a zkonstruoval první silniční unicykl. Je to něco mezi motorkou a vozítkem Segway.

V důsledku rozvodu, nemoci, násilí a dalších problémů, které mohou narušit domov, je bezpočet malých dětí vystaveno dočasnému odloučení od jednoho nebo obou rodičů před tím, než začnou chodit do školky. Jaký to může mít vliv na jejich učení, ukazuje nová studie.

Také jste měli po zubařově injekci proti bolesti ještě dvě hodiny po odchodu z ordinace tvář s mimikou indiánské pohřební masky? Tento pocit „dřevěné tváře“ by se po zavedení anestetika nové generace mohl stát minulostí.

Tráva nemůže vzít před býložravými hraboši nohy na ramena. Neznamená to, že je proti nim bezbranná. Její obranný arzenál je překvapivě účinný a donutí přemnožené populace hrabošů ke kolapsu. Dokazuje to studie britských vědců publikovaná ve vědeckém časopise Biology Letters.

Invazní rostliny jsou většinou skloňovány ve všech pádech jako něco agresivního, škodlivého a původní flóru poškozujícího. Že tato zjednodušená šablona na všechny druhy neplatí, ukazuje nová studie.

Pozorování na rentgenových a rádiových vlnových délkách provedená v odstupu více než 20 let pomohla astronomům odhalit nejmladší dosud známou supernovu v naší Galaxii. Supernova vybuchla před 140 roky, ale při pohledu ze Země nebyla pozorovatelná, protože ji zakryla hustá mračna prachu a plynu ve směru galaktického centra.

Ostrov Mauritius byl kolonizován v 17. století a lidé tu záhy vyhubili celou řadu jedinečných živočichů. K nejznámějším patřil velký nelétavý holubovitý pták dronte mauritijský.

Vědci z Massachusetts Institute of Technology vylepšili účinnost nízkoteplotního palivového článku o plných 50%. Doba, kdy přestaneme mít v telefonech a počítačích baterky, se zase přiblížila.

Genoví inženýři vytvořili genetickou modifikací opičí model pro studium Huntingtonovy choroby.

Lidstvo dramaticky změnilo koloběh dusíku v přírodě a to má negativní dopad jak na přírodu, tak i lidské zdraví. Konstatují to hned dvě velké studie mezinárodního týmu expertů zveřejněné prestižním vědeckým týdeníkem Science.

Když se někoho zeptáte na auto budoucnosti, tak se skoro každý začne zabývat tím, na co budou jezdit, jestli na vodík, jiný plyn či elektřinu. Ale když se zeptáte, co by taková auta mohla umět, málokdo odpoví: Co kdyby zvládla mluvit, sbírat a vyhodnocovat informace?

Mezinárodní tým astronomů poprvé provedl nejpřesnější měření kosmické teploty v raném vesmíru. Pozorovaná „neviditelná“ galaxie leží od Země ve vzdálenosti 11 miliard světelných let, které zhruba odpovídají asi 80 % stáří vesmíru.

Globální oteplování má vliv na ledacos, tak proč by ho nemělo mít i na víno? Vše zatím nasvědčuje tomu, že se bude pít více červeného, a to nejenom proto, že to se podává při vyšší teplotě.

Mušky octomilky si obvykle spojujeme s rozkládajícím se ovocem. Základ potravy těchto zástupců dvoukřídlého hmyzu tvoří bakterie a některé octomilky je hledají na místech, která nemají s ovocem nic společného.

Spory o geneticky modifikované (GM) zemědělské plodiny nekončí. Mnohé otázky může zodpovědět jen výzkum prováděný v polních podmínkách. Američtí vědci takové testy provedli.

Když budete myši držet o hladu, dojde u nich k hormonálním změnám jež jim prodlouží život. Nízkokalorickou dietou lze dosáhnout lepších výsledků, než cvičením.

aneb jak by mohla jaderná energetika vypadat zhruba za dvacet až čtyřicet let.

Před diabetiky se rýsuje lákavá perspektiva. Inzulín budou moci užívat v tabletách. Slibují to výsledky výzkumu amerických vědců z University of Texas vedených Nicholasem Peppasem.

Kalimantanský poddruh slona indického zřejmě z tohoto ostrova vůbec nepochází. Podle posledních výzkumů jsou tito sloni potomky zvířat dovezených z Jávy.

Lidé, kteří byli v raném dětství zneužíváni, mohou mít na celý zbytek života změněné pracovní nasazení genů v mozku. K tomuto překvapivému závěru dospěli kanadští vědci z montrealské McGill University studiem dědičné informace v mozcích sebevrahů.

Američtí vědci zjišťovali, zda by výnosy, potlačení plevelů a zisk v systémech zemědělské produkce s minimalizací externích nákladů (low external input – LEI) mohly soutěžit s těmi dosahovanými v běžných systémech hospodaření.

„Co když je hydrologie důležitější pro předpovídání vývoje biodiverzity vodních ekosystémů než biologie?“ Tuto otázku si položili výzkumníci, kteří poněkud zapochybovali o obecném nahlížení na vývoj biologické různorodosti a rozhodli se otevřít nové cesty k odpovědím na nejednu otázku týkající se faktorů majících vliv na biodiverzitu.

Mezinárodní tým vedený Gordonem Kellerem z torontského McEwen Centre for Regenerative Medicine vypěstoval v laboratoři tepající srdeční svalovinu z embryonálních kmenových buněk.

Vědci z Tel Avivské university objevili, že děti, které mluví dvěma nebo třemi jazyky mohou mít neočekávanou výhodu v dalším životě. Znalost a používání více jazyků, než jen toho mateřského, by mělo ochránit mozek před snižováním jeho schopností v důsledku stárnutí.

Vědci z University of California San Francisco (UCSF) přišli na to, že herbicid, který je „podezřelým“ v kauze malformací u žab a ryb (a je v USA běžně používaným přípravkem), mění hormonální signalizaci v lidských buňkách.

O sklonu člověka k obezitě se rozhoduje velmi záhy. Dvouleté dítě si při nadměrném přísunu kalorií množí tukové buňky dvakrát rychleji než jeho vrstevníci. Tukové buňky hromadíme až do věku dvaceti let. Pak už s jejich počtem nic nenaděláme. Nepřibývá nám jich, ale také jich neubývá.

Odhalování léčiv v produktech a v životním prostředí by se mohlo stát snazším díky nové terénní sadě, kterou vyvinul a ověřil tým vědců z Agricultural Research Service (ARS), Abraxis, LLC a Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně.

Zvláštní druh sazí svědčí o tom, že vyhynutí dinosaurů souvisí s rozsáhlým vzplanutím ropných polí.

Mohou muž a žena ve vesmíru souložit? Lze ženu ve vesmíru oplodnit a může tam také rodit? Nebo bude sexuální potřebu nutné chemicky utlumit? Otázky, které se musí před letem na Mars vyřešit na ISS.

Globálnímu oteplování se snaží u protinožců zabránit šlechtěním travin.

Memory resistor, zkráceně memristor, je zvláštní elektronická součástka, která dostala své jméno pro výjimečnou vlastnost uchování paměti i po vypnutí zdroje. Co to může znamenat pro další vývoj počítačů, lze jen odhadovat.

Mezinárodní tým astronomů objevil při pozorování rentgenovou observatoří RXTE (NASA) „časovací zařízení“, které jim umožní předpovídat, kdy přesně neutronová hvězda rozpoutá své kosmické „peklo“ – neuvěřitelně silné exploze, které jsou skryté očím i uším běžného člověka.

Náhodně byla objevena látka, která podporuje erekci.

Při dosud největší randomizované studii týkající se kojení zjistili výzkumníci z McGill University, že kojení zvyšuje dětské IQ a zlepšuje dětem jejich pozdější studijní výsledky.

Zdomácnění divokého tura představuje jeden ze zlomových momentů v historii lidstva. Člověk získal zdroj masa a mléka a zároveň sílu tažných zvířat. Nádavkem dostal i dar, o který nestál – bacil tuberkulózy Mycobacterium tuberculosis. Tuto zažitou představu o vzniku lidského původce tuberkulózy z bacilu skotu Mycobacterium bovis zpochybnily nejnovější genetické analýzy. Dokazují, že lidé žili s tuberkulózou dlouho předtím, než začali chovat domácí zvířata. Tuberkulóza skotu vznikla, když bacily nemocného člověka nakazily domestikovaný dobytek.

Poprvé byl pozorován rentgenovou observatoří Chandra protilehlý výtrysk u mladé hvězdy DG Tau. Podobný jet byl možná „vystřelen“ z mladého Slunce a měl významný dopad na ranou Sluneční soustavu.

Vylepšené klimatické předpovědi naznačují, že během příštích deseti let dojde ke zpomalení trendu globálního oteplování.

Občas se přesvědčujeme o tom, že živá příroda může být zdrojem látek s unikátními vlastnostmi. Nový polymer vyrobený ze sójového oleje, a nikoliv z ropy, je toho dobrým příkladem.

Astronomové na McDonaldově observatoři objevili nový typ hvězdy - pulsujícího uhlíkového bílého trpaslíka.

Jedna ze zaručených věcí, které se můžete dovědět v pokročilejších partiích kvantové mechaniky je, že v přírodě existují jen dva druhy částic: částice s Bose-Einstein statistikou (bosony, např. fotony) a s Fermi-Dirac statistikou (fermiony – elektrony, protony..) lišící se mj. podle různé fáze pokud dvě identické částice v obou skupinách vyměníte mezi sebou.

U ugandských opic gueréz červených byl zjištěn dosud neznámý virus. Patří do blízkého příbuzenstva dnes vymýceného viru, jenž u člověka vyvolával pravé neštovice. Rodina tzv. orthopoxvirů je poměrně bohatá. Vyvolávají nákazu u široké škály zvířecích druhů od drobných hlodavců, přes tuleně a domácí skot až po člověka.

Možná jste se také při pohledu na rozkvetlé stromy podivili, kde že je to dříve všudypřítomné hučení včel. Důvodů, proč včely dnes nemají na růžích ustláno je víc, a tak není divu, že je vítaná každá dobrá zpráva, která by mohla znamenat objev účinné pomoci.

Spojení mezi hudbou a matematikou fascinuje učence již celá staletí. Již před více než 2000 lety Pythagoras objevil, že líbivé hudební intervaly by mohly být popsány s využitím jednoduchých matematických poměrů.