Vědci z NASA a americké University v Marylandu jako první objevili vodní led přímo na povrchu kometárního jádra.

Lenochům zdar a včelám zvlášť! Překvapivé zjištění čekalo profesora Jürgena Tautze, když ověřil známé rčení „pilný jako včelka“. Včelstvo dohromady podává až neuvěřitelné výkony, ale jednotlivé včely jsou spíše líné. Jedna létavka letí průměrně za pylem či nektarem jen čtyřikrát denně.

Proteinoví inženýři rychlou laboratorní evolucí vytvořili novou verzi RuBisCO - klíčového proteinu fotosyntézy, který by v budoucnu mohl vyřešit problémy s oxidem uhličitým v atmosféře.

Genetické testy slavného „ledového muže“, jehož tělo bylo objeveno v alpském ledovci v roce 1991, naznačují, že snad byl postižen neplodností.

Datel císařský si své jméno bezesporu zaslouží. Je to impozantní opeřenec. Celé generace milovníků přírody jej ale znaly jen z fotografií a muzejních exponátů. Šplhavec obývající bažinaté lesy na jihu USA byl déle než půl století považován za vyhynulého. Nedávno jej vědci objevili v bažinatém pekle polozatopených pralesů Arkansasu.

Nejstarším Homo Sapiens je opět Omo I. Je totiž ještě starší než se myslelo.

Na to, jak neztloustnout, existuje celá řada zasvěcených rad. Nejjistější je omezit se v jídle a nešetřit se v pohybu. Vědci nyní přidávají ještě jednu radu - umývejte si ruce!

Sněť slezinná je mezi lidem populární jako "bílý prášek", který svého času koloval poštou po USA. U nás jej svérázní žertéři imitovali "silanizujícími" pracími prostředky na "čistkoskvoucí prádlo". Ale s antraxem není žádná legrace. Zřejmě ani nevíme, co všechno nám může přichystat. Jedno takové "antraxové překvapení" přišlo z rovníkové Afriky.

Supi na indickém subkontinentu vymírají. Může za to lék používaný ve veterinární medicíně. Konečně se za něj našla náhrada, která supům neškodí.

Jako hádka o zápis do Guinessovy knihy rekordů vypadá diskuse mezi dvěma ichtyology. Nejde totiž o nic menšího než o nejmenšího obratlovce světa.

Malé „zkamenělé“ galaxie dovolí astronomům nahlédnout do nejranějšího vesmíru, do doby, kdy se začaly ve vesmíru tvořit první jasné objekty, kdy končil tzv. „temný věk“ (dark age), následovaný vznikem současného vesmíru.

Tenké trubičky z uhlíku, které jsou obtočené organickou molekulou, lze vložit do nitra buňky, kde mohou být sondou zjišťující přítomnost škodlivých látek. Objev otvírá nanotechnologii další dveře, tentokrát v oblasti využití nových typů optických senzorů. Přístrojů, které jsou schopny měřit probíhající chemické děje uvnitř jednotlivých buněk.

Narkotika jsou oblíbeným předmětem celé řady zkazek rázu spíše mytologického. Pojďme se podívat na několik historických perliček vztažených k droze dnes často opomíjené - opiu.

Proč umírá více než polovina lidí nakažených ptačí chřipkou? Clayton Naeve St. Jude Children´s Research Hospital nabízí překvapivou odpověď: protože mají klíček k ovládání našich buněk. Jošihiro Kawaoka zase přistihl chřipkové viry, jak skládají ze své dědičné informace puzzle.

Američtí vědci oznámili výsledky testů nové vakcíny proti chřipkovému viru H5N1. Stoprocentní účinnost, rychlá a poměrně snadná výroba. Je to dost?

Náhodný objev v suterénu muzea přinesl pozoruhodného archosaura s bezzubým zobákem pocházejícího z báze krokodýlí linie.

U jelenů, jelenců a losů postižených prionovým onemocněním CWD se vyskytují priony ve svalovině. Povolání "lovec jelenů" a hobby "milovník zvěřiny" jsou zřejmě na americkém kontinentu spojeny s riziky, která jsme si donedávna nepřipouštěli.

Analýza desítek pohřebišť přímo dokládá, že zemědělství způsobilo na mnoha místech po světě dramatické zvýšení porodnosti.

Analýzou záření radioaktivního hliníku astronomové zjistili, že v naší Galaxii dojde k explozi supernovy v průměru jednou za půl století. Každým rokem se naopak v Mléčné dráze zrodí asi sedm nových hvězd.

V naší galaxii (mimo naši sluneční soustavu) objevil mezinárodní tým astronomů planetu nejvíce podobnou Zemi.

Transport rostlinných semen prostřednictvím zvířecích kurýrů je celkem běžný. Teď se ale ukázalo, že ptáci roznesli po světě i některé šneky.

Domáci zvieratá sú milé a zdá sa, že zlepšujú ľudské zdravie. Na
niektorých miestach ako napr. nemocnice alebo opatrovateľské domy ale
žiť nemôžu. Môže teda robotický miláčik vytvoriť tie isté reakcie?

Pilování zubů je ve světě celkem rozšířený zvyk. Evropě jako kdyby se vyhýbal. Nejnovější nálezy ale dokazují, že Vikingové pilování zubů praktikovali.

Šokem skončil průzkum půdních bakterií. Všechny si nesou rezistenci k antibiotikům. Některé si umějí poradit i se zcela novými preparáty. Jiné zvládají syntetická antibiotika, jejichž molekula nemá v přírodě obdobu. Rezistentní původci infekčních chorob jsou ve srovnání s půdními bakteriemi v likvidaci antibiotik vyložení nešikové. Ale zřejmě se brzy naučí od svých půdních příbuzných pár hodně ošklivých kousků.

Nové materiály jsou čím dál tím "schopnější a inteligentnější". Teď už umí opravit i samy sebe a ještě se tím zpevní.

Čištění vany, umyvadla a dalšího příslušenství koupelny patří ke spíše neoblíbeným domácím činnostem. Rakouští vědci to také neradi dělají, a tak vymysleli chytrý materiál, který bude čistit za ně.

Do výčtu morových epidemií devastujících Evropu od starověku se často řadí i „Aténský mor“, který zdevastoval dnešní metropoli Řecka v roce 426 př.n.l. Nejnovější výzkumy ale dokázaly, že u konce „zlatých časů Periklových“ stál tyfus.

Ne, v tomto článku se nedočtete o domorodcích s pokřiveným charakterem, kteří holdují konzumaci lidského masa. Text pojednává o naší – mírumilovně se tvářící – galaxii Mléčné dráze. Její „neblahé“ vlastnosti byly odhaleny na mítinku Americké astronomie společnosti.

Na Filipínách vyšlechtili rýži, u níž se podařilo prokázat, že má příznivý vliv na lidské zdraví. Rýže obsahuje čtyři až pětkrát více železa a léčí chudokrevnost.

Tváří se jako estrogen a u buněk navozuje stav tuposti - přestávají reagovat na podněty, které k nim organismus vysílá prostřednictvím insulinu. Řeč je o látce BPA, která je součástí polykarbonátů.

Vědci odhalili protein (a jeho gen), který určuje, zda embryo „dostane najíst“ a nebo zda bude odsouzeno k smrti hladem. Absence proteinu v děloze znamená neplodnost.

Vysoce konzervovaná magická polymeráza DinB dokáže úspěšně látat díry v DNA s poškozeným guaninem.

Kuřice, které poslouchají v noci rádio, rychleji dospívají. Zjistili to vědci z University KwaZulu Natal v jihoafrickém Scottsville.

Taky máte strach z přenosu infekce a používáte doma spreje proti mouchám a lezoucímu hmyzu? Pak byste také měli vědět, že tím vystavujete svoje děti, i sebe, zvyšenému riziku vzniku vážných onemocnění.

Poslední číslo Nature přináší astronomickou stať avizovanou světovými a bohužel i českými sdělovacími prostředky jako výsledek práce „amerického týmu“. Ze zpráv se tak vytrácí významný úspěch českých astronomů.

Každým dnem by se měla k zatím poslední planetě, kterou člověk neprozkoumal zblízka, vydat kosmická sonda New Horizons. V roce 2015 proletí těsně kolem Pluta i jeho měsíce Charóna, aby poté zamířila k některému z objektů Kuiperova pásu.

Výzkumníci z Biodesign Institutu při Arizonské státní univerzitě donutili tabák, aby se stal továrnou na vakcínu proti jedné z nejobávanějších infekcí – moru. Výsledek naznačuje, že v otázce ochrany lidí před infekčními nemocemi se díky rozvoji rostlinných biotechnologií začnou již brzo dít převratné změny.

Virus se rozšířil do Turecka a sdělovací prostředky hlásí, že „zmutoval do nebezpečné formy“. Někteří virologové prohlašují, že „kauza H5N1“ je jen bumbuk. Nejnovější nizozemská studie, kterou sdělovací prostředky v drtivé většině ignorují, naznačuje, že to s virem H5N1 může být ještě horší, než se zdálo.

Vedle Dánska, jež spravuje Grónsko jako největší geografický ostrov, se k majitelům gigantických ostrovů přiřadila i bakterie Acinetobacter baumannii. Tomuto nebezpečnému původci tzv. nemocničních infekcí patří největší známý „ostrov“ genů pro rezistenci k antibiotikům. Grónsko zaujímá plochu 2 milionů km2. Největší známý bakteriální ostrov rezistence se rozkládá na 86 tisících písmenech genetického kódu. Acinetobacter baumannii si v něm na nás schovává 45 genů.

Zcela bez povšimnutí našich médií zůstává poznatek o tom, že rostliny produkují skleníkový plyn. Podle všeho produkují 20% veškerého metanu, který se dostává do atmosféry. Poznatek do určité míry nabourává naše dosavadní představy o vzniku toho, co velká část odborníků označuje za největší současný problém lidstva.

Experiment matičky přírody odhaluje genetickou podstatu evolučního vzniku albinismu a slepoty jeskynních ryb.

Australiopiteky lovil dravý pták. Tvrdí to americký paleoantropolog Lee Berger z university v jihoafrickém Johannesburgu. Pravěkému dravci padlo za oběť i tzv. taungké dítě, podle jehož lebky byl popsán první australopitek - Australopithecus africanus.

Astronomové z kalifornské university poskytují nové pohledy na masivní černou díru ve středu Mléčné dráhy a jejím okolí, protože poprvé určili dráhy hmotných mladých hvězd, které se nacházejí ve vzdálenosti jen několik světelných měsíců od zmíněné obrovské černé díry v centru naší Galaxie.

Naše Galaxie (Mléčná dráha) je zvlněná a vibruje, jako když se tluče na buben. Vyplývá to z detailního studia nové radiové mapy galaktického neutrálního vodíku.

Kdo je na tom lépe. Ten kdo celou noc nespal, nebo ten, kdo právě vyskočil z postele? Jestli vsázíte na ranní ptáče, tak jste vedle. Čerstvě probuzený člověk má výkonnost těžkého opilce.

Jasná hvězda Vega kolem své osy rotuje tak rychle, že v rovníkové oblasti je o několik tisíc stupňů chladnější než na pólech. Tento jev se nazvaná "gravitační ztemnění".

„Jeden gen – jeden protein! Opakujte to po mně!“ říkávali nám profesoři biologie a tloukli přitom významně rákoskou o katedru. Nejnovější práce publikované V Genome Research dokazují, že platí i zásada „dva geny – jeden protein“. Platí to prý pro 5% lidských genů.

V neděli 15. ledna 2006 v dopoledních hodinách by mělo dojít k historické události - přistání návratového pouzdra sondy STARDUST se vzorky komety Wild 2 a s částečkami mezihvězdného prachu. „Okružní“ cesta sondy Stardust dlouhá 4,63 miliard kilometrů a trvající téměř 7 let, by měla skončit v 11 hodin 12 minut našeho času na území amerického státu Utah.

Podezření, že si Woo-suk Hwang vycucal z prstu i klon psa, se nepotvrdilo.

Ještě nedávno se vědci stavěli do fronty, aby mohli navštívit laboratoř profesora Woo-suk Hwanga z Národní university v jihokorejském Soulu a bádat s ním v oblasti terapeutického klonování. Poštěstilo se to jen někomu. Dnes je situace přesně opačná. Lidé z Hwangovy laboratoře rozesílají maily do celého světa s jediným dotazem: „Neměli byste pro mě volného fleka?“. Včera jsme je vynášeli do nebes, dnes by od nich pes kůrku nevzal. Přesto nesmí tenhle karambol vážněji zbrzdit rozvoj nadějného biomedicínckého oboru.