Stanislav Mihulka

Britští vědci vyvíjejí alkohol, který by měl jenom samé plusy a žádné mínusy. Dočkáme se drinků bez doposud nevyhnutelné kocoviny a riskování vlastního zdraví. Startup Alcarelle ho slibuje do pěti let.

Masivní příliv autonomních aut by nemusel znamenat konec lidských řidičů. Spíše naopak. Lidé by se mohli stát záložními řidiči, kteří vstoupí do děje díky řízení na dálku. A zachrání tím situaci. Technologie teleoperátorů by mohla nakopnout rozvoj autonomní dopravy a zvýšit její bezpečnost.

Nafoukla čerstvě zrozený vesmír kosmologická inflace? Anebo se dávná minulost vesmíru odehrála podle některé z alternativních teorií? Astrofyzici navrhují pátrat po signálech standardních hodin prvotního vesmíru.

Máme tu další průlom s využitím báječného genetického editoru CRISPR. Tentokrát v nanoelektronice. Detektor CRISPR-Chip velikosti chytrého telefonu, který spojuje unikátní selektivitu CRISPRu s mimořádnou elektrickou citlivostí grafenu, klidně odhalí hledanou mutaci u kohokoliv, někde v terénu, bez laboratoře a s minimálním vybavením, za pár minut.

Jestli vše poběží podle plánu, tak by Čína měla v roce 2021 spustit na vodu první plovoucí jadernou elektrárnu. Plovoucí reaktory by měly být k dispozici pro umělé ostrovy v Jihočínském moři, pro ropné plošiny u mořského pobřeží a také pro oblasti zasažené nějakou katastrofou.

Jak objevit ukrytý radioaktivní materiál? Nová metoda detekce radioaktivního kontrabandu využívá jev elektronového lavinového průrazu. Ten nastává, když infračervený laser ozáří prostor se vzduchem ionizovaným radioaktivním zářením. Časem by takové detektory mohly hlídat přístavy i letiště

V roce 2021 by měla první americká bojová loď mít na palubě výkonný 60-kW laserový systém HELIOS. Bude to některý z raketových torpédoborců třídy Arleigh Burke. Účinný obranný laser může zapalovat čluny a sestřelovat drony anebo jenom třeba oslepit jejich senzory.

Pulzar J0002 letí rychlostí přes 4 miliony kilometrů za hodinu přímo od místa nedávné exploze supernovy. Co ho asi takhle nakoplo? Astrofyzici mají zase jednou o zábavu postaráno.

Roztomilý výzkum chování Američanů při regulaci topení v domácnostech velmi jednoduše a elegantně odhaluje naše evoluční kořeny. I to, jak si doma topíme, ukazuje na náš původ v savanách východní Afriky.

Deziluze z politiky nutí část Evropanů hledat alternativy. Třeba v náručí politické umělé inteligence. Zároveň se ale velmi bojí, že je roboti a inteligence připraví o práci a chtějí po politicích, aby jim zajistili ochranu a potřebné regulace, i kdyby to mělo znamenat zpomalení technologického rozvoje.

Kdo by nechtěl mít po ruce šikovného robotického pomocníka? Piloti amerického letectva rozhodně ano a časem ho nejspíš dostanou. Pentagon vyvíjí umělou inteligenci Skyborg, která bude létat s lidskými piloty jako kopilot anebo bude pilotovat bojové drony, které budou doprovázet letouny s lidskou posádkou.

Elektrolýza mořské vody bývá pohromou pro elektrody. Nové elektrody s důmyslnými ochrannými vrstvami ze Stanfordu vydrží v mořské vodě neuvěřitelně dlouho a mohly by se stát základem řady zajímavých technologií.

Nově objevené dávné kvasary září z vesmíru starého jen asi 800 milionů let. Pozorování monster vesmírného dávnověku zařídil teleskop Subaru na Havaji s velkou digitální kamerou Hyper Suprime-Cam.

Měření je v kvantové mechanice velmi ožehavou záležitostí. Dokonce až tak ožehavou, že může pohánět chladící stroj. Tvůrci kvantových počítačů by to mohli využít třeba při konstrukci chlazení pro kvantové čipy.

Dnešní umělé inteligence nejsou příliš nebezpečné. Etik Nicholas Agar je přesvědčen, že bychom toho neměli zneužívat a ve vztahu k inteligencím dávat průchod svým temným stránkám. Pokud se nebudeme krotit, mohl by nám v budoucnu zaklepat na dveře terminátor.

Magnetary jsou zvláštní samy o sobě. Ale XTE J1810–197, to je všech divností král. Je to rádiový magnetar, který se ohlásil výtryskem rentgenového záření, po pár letech zhasnul, aby se za další desetiletí opět nahodil, ovšem v jiném rytmu. Vesmír skutečně dokáže překvapit.

Geologové tvrdí, že v tropech pracují planetární tektonické termostaty. Když jsou dost velké, tak dovedou přivolat ledovou epochu, která na dlouhé miliony let sevře celou planetu do šíleného cyklu ledových dob. Děje se to i teď a v jedné takové drsné ledově epoše zrovna žijeme.

Umělé inteligence v redakcích zatím dělají tu nejvíce monotónní a nudnou práci. Jsou ale velmi výkonné, bezchybné a nikdy se neunaví ani nepropadnou depresi. Jak asi bude vypadat blízká budoucnost médií v digitálním věku?

Druhý termodynamický zákon říká, že všechno plyne podle šipky času. Od uspořádaného stavu k chaosu. Jenomže to by nebyli kvantoví fyzici, aby to nezkusili zpochybnit. V experimentech přinutili stav kvantového počítače se 2, a pak i se 3 qubity, aby se vracel o zlomek času zpátky. A podařilo se jim to!

Pokud bychom našli blízké černé díry a měli k dispozici výkonný megalaser, tak bychom mohli postavit extrémní gravitační prak, který by odpaloval ke hvězdám velké kosmické lodi relativistickými rychlostmi, aniž by k tomu potřebovaly nějaké palivo. Se sítí takových stanic gravitačních praků bychom mohli létat po celé Mléčné dráze.

Naše hvězda se občas odváže a odpálí naším směrem pořádnou solární bouři. Na Zemi po takovém škaredém vesmírném počasí zůstávají stopy v podobně radioaktivních atomů, Můžeme je najít třeba v ledu z Grónska, kde zamrzly na tisíce let. Pro nás je to poučení, že se Slunci nedá moc věřit.

Rozvodné elektrické sítě jsou tepnami našeho svěla. Měli bychom je chránit před záludnými útoky, které mohou napáchat velké škody, není to ale snadné. Pomoc nabízí technologie, která využívá rádiové atmosférické signály vytvářené údery blesků po celém světě.

Nový kvantový obvod z nizozemské techniky v Delftu detekuje jednotlivé fotony rádiových vln. Potěší vědce v základní výzkumu kvantové gravitace, výrobce přístrojů na magnetickou rezonanci nebo třeba konstruktéry pokročilých radioteleskopů.

Jestli kolem nás fungují pokročilé civilizace, které pálí extrémně výkonnými gama lasery a v jejich výhni tvoří umělé černé díry, s nimiž pohánějí kosmické lodě, tak možná takovými lasery občas bliknou vedle. Naše gama observatoře by si toho mohly všimnout. Nějaké podezřelé zdroje gama záření jsme už ostatně našli.

Americké letectvo se společností Kratos Unmanned Aerial Systems vyvíjejí levný a všestranně využitelný bojový podzvukový dron. Pokud se prosadí, tak by se mohl stát jedním z klíčových prvků US Air Force. Valkýra vzlétla po 2,5 letech vývoje.

Ve skutečnosti není úplně jasné, jestli jsou fotony skutečně zcela nehmotné. Pokud by měly jistou, byť nesmírně nepatrně mizivou hmotnost, tak by to mohlo, přinejmenším z části, vysvětlit trable s temnou hmotou.

NASA a Lockheed Martin vyvíjejí tiché nadzvukové dopravní letadlo X-59 QueSST. Aby bylo skutečně tiché, tak vývojáři musejí detailně prostudovat šíření rázových vln při nadzvukovém letu. Pomůže jim s tím nový zobrazovací systém NASA.

Nástroje efektivní teorie pole potvrzují, že když se zvuková vlna šíří prostředím, tak přitom má nějakou hmotnost. Pokud bychom je chtěli zvážit, tak k tomu prý jsou vhodné zvukové vlny v Bose-Einsteinově kondenzátu anebo zvukové vlny zemětřesení, které by mohly vážit miliardy kilogramů.

Dánští vědci prošli data s 657 tisíci narozenými dětmi a zjistili, že očkování skutečně nevyvolává autismus. Jako už celá řada výzkumných týmů před nimi. Je dobré tohle vědět, ale očividně to není ta pravá cesta, která by zajistila pro očkování přízeň naprosté většiny veřejnosti.

Skotští laseroví mágové dovedou svařovat optické materiály, jako je třeba sklo, s různými kovy. Mají na to ultrarychlý laserový systém, který svařuje pomocí pikosekundových pulzů infračerveného laseru. Jsme na prahu laserové průmyslové revoluce?

Nové simulace pevnosti asteroidů jsou studenou sprchou pro Bruceho Willise a další vesmírné hrdiny, kteří si brousí zuby na záchranu Země před hrozbou z vesmíru. Zničení asteroidu asi nebude tak jednoduché, jak jsme si malovali.

Postavit iontový kvantový počítač, který má zcela jinou architekturu, než soudobé kvantové počítače se supravodivými prvky není snadné. Když se ale rozjedou, tak počítají jedna báseň. Dočkáme se komerčních iontových kvantových počítačů?

Ze srdce relativně blízké spirální galaxie s příčkou NGC 3079 pučí dvě protilehlé a mírně odlišné superbubliny o velikosti pár tisíc světelných let. Podle astrofyziků fungují jako nezměrné a úžasně výkonné urychlovače částic kosmického záření, které odpalují do okolního vesmíru.

Internetem proteče ohromné množství vody. Pokud v ní někdo chce lovit záludně slizké kybernetické hrozby, tak je to nesmírně pracné. Když nám s tím ale pomohou superpočítače, tak se naše šance na úspěch zvyšují.

První mobilní biotiskárna na hydrogel s kožními buňkami pacienta už má za sebou první testy. Teď půjde do klinických zkoušek s lidskými pacienty. Biotiskárny už konečně začínají pronikat do každodenní medicíny.

Plazmové urychlovače jsou oproti tradičním zařízením extrémně malé, levné a praktické. Tým centra LBNL BELLA s plazmovým urychlovačem, v němž laserové pulzy "vrtají" do plazmatu, dostal elektrony na rekordní energii 7,8 GeV. Vysněná hranice 10 GeV, za kterou začínají praktické aplikace stolních urychlovačů částic, už je nadohled.

Kontroverzní změna konceptu nebezpečných látek trumpovskou agenturou pro ochranu životního prostředí USA čelí rozsáhlé kritice odborníků na veřejné zdraví. Podle nich nový přístup EPA komplikuje ochranu Američanů před nebezpečnými látkami a nahrává průmyslu a dalším velkým znečišťovatelům prostředí.

Kdo by nechtěl supravodič, který by pracoval za příjemné teploty? Poslední dobou se množí zprávy o takových technologiích. Jednu z nich teď přihodili U. S. Navy, jejichž vědec vymyslel systém, který funguje jako supravodič za normálních podmínek. Prý by mohl změnit svět.

Co kdybychom lapali oxid uhličitý ze vzduchu a dělali z něho pevný uhlík? Fosilie v takovém uhlí bohužel nebudou, ale i tak by mohlo nalézt řadu zajímavých uplatnění. S technologií katalyzátoru z kapalného kovu je recyklace uhlí vyloženou zábavou.

Konspirace jsou jako laciná bižuterie. Lákavě se třpytí a podbízejí se, aby si na ně člověk sáhnul. Ale zároveň kazí dobrý vkus. Britští vědci zjistili, že obliba konspirací souvisí se snižováním prahu odolnosti vůči sklonům páchat nepravosti, podvůdky a malou každodenní kriminalitu.

Za pár let by s pilotovanými stíhacími letouny mohly létat skupiny velkých bojových dronů. Boeing investoval v Austrálii a připravuje tam stíhačku Boeing Airpower Teaming System, která nemusí brát ohledy na lidské piloty.

Rekurentní nova M31N 2008-12a se odpaluje v rekordně krátkých intervalech. Podle všeho jde o masivního bílého trpaslíka, který se nalézá již jenom krůček od totální destrukce v žáru supernovy typu Ia.

Nově objevený DNA virus z horkého pramene v Japonsku vypadá jako hlava antické obludy Medúsy. A co je ještě lepší, stejně jako jeho jmenovkyně dokáže nechat zkamenět své hostitele. Naštěstí to jsou jenom améby.

Po Spojených státech a Kanadě bloumají zombie přežvýkavci. Experti se obávají, že lovecké a kulinářské vášně přivedou některé lidi do záhuby. Chronické chřadnutí jelenovitých je totiž nejspíš nemilosrdně smrtelné a pravděpodobně přenosné na lidi.

Robotická sonda Beresheet šetřila za nosnou raketu, a teď letí po velmi komplikované dráze do Moře Jasu. Jestli uspěje, tak to bude ohromný úspěch pro soukromé vesmírné společnosti i pro Izrael. Držme jim palce!

Doteď to byla mrzutá etická kontroverze. Jenomže situace se změnila. Z docela nevinné ochrany proti HIV a dalším infekcím se vyklubal nikterak složitý zásah, kterým lze vylepšit odolnost mozku vůči následkům mrtvice, ale také paměť, duševní schopnosti a dokonce i školní prospěch. Blíží se etická bouře!

Britští kvantoví vědci naladili spiny jader atomů kvantových teček pomocí laseru na jednu společnou spinovou vlnu. S touto technologií bude možné vystavět kvantové paměti, které scházely jako poslední dílek do skládačky kvantových počítačů vybudovaných z kvantových teček.

Co by se stalo, kdyby bioteroristé vypustili vir pravých neštovic na Fidži, a vzápětí v hustě osídlené Asii? Simulace takového černočerného scénáře rozsáhlého teroristického útoku vyústila v pandemii, kterou lidstvo zvládalo 10 let. Ale přežili jsme.

Když rozpůlíte bobuli hroznového vína a necháte půlky spojené, tak pár sekund po vložení do mikrovlnky mezi nimi exploduje malá koule plazmatu. Původně virální videa na YouTube se stala populární fyzikální záhadou. A teď je už asi vyřešeno.

Unikátní kus drátového zlata zvaný Roh berana byl ještě donedávna nesmírně vzácný a stejně tak záhadný. Centrum neutronové vědy LANSCE si trochu posvítilo na jeho záhadnost, vzácný je ale Roh berana stále stejně. Jde o zřejmě nejlepší nález zlatých drátů na světě.