Stanislav Mihulka

Čerstvě zrozené hvězdy typu T Tauri v systému dvojhvězdy JW 566 stále ještě polykají hmotu z okolí a rostou. Pokud se při tom zaseknou, tak mohou odpálit tak silnou hvězdnou erupci, že to otřese celým blízkým vesmírem.

Pozdě ale přece. Tvrdohlavý odpor proti očkování, bezmezná důvěra ve fakenews a nelítostný boj proti systému je jedna věc. Když ale kolem vás začnou červenat děti spalničkami, tak se vám, zcela oprávněně, roztřesou kolena. V baště neočkovanců Clark County teď očkování dosahuje nebeských výšin.

Nově vyvinutí hydroboti mohou mechanicky dráždit jednotlivé živé buňky nebo malé kousky tkáně. Jsou měkcí a zároveň rychlí. Taková technologie je dobrá pro výzkum i praktické aplikace.

V lidském genomu se nacházejí podivuhodné fosilie. Problém je v tom, že bývají zahrabané v gigantickém množství genetických dat. Umělé inteligence se ale práce nebojí, jsou neúnavné a nedělají chyby. Proto se jim daří objevovat to, na co by samotní lidé byli krátcí.

Matematický biolog Lewi Stone nasadil metody ze svého oboru na analýzu průmyslové genocidy neblaze proslulé operace Reinhard. V táborech smrti v Treblince, Belzeci a Sobiboru bylo tehdy zmasakrováno asi 1,7 milionů lidí, většinou polských Židů. Nacistický stroj na smrt drtil 15 tisíc lidských životů denně.

Experimenty s buňkami srdce potkanů ukazují, že extrémně slabá elektromagnetická pole na velmi nízkých frekvencích, která v atmosféře neustále vytvářejí blesky, by mohla mít ochranný účinek na buňky. Pokud nejde o omyl, tak by zajímavý fenomén mohl mít praktické využití.

Nový raketový motor ve své letové verzi chrlí plameny a před SpaceX se už rýsují první pokusné „skoky“ prototypu kosmické lodi Starship v nízkých výškách. Oběžná dráha, Měsíc i Mars jsou zase o něco blíž. Ať žije kosmická budoucnost!

V historii Země možná funguje 600-milionový cyklus superkontinentů a zhruba dvojnásobný cyklus superoceánů. Každý druhý superkontinent by měl vzniknout po kompletním zanoření původního superoceánu, tedy jeho oceánské kůry, do zemských hlubin.

Robotické seismometry MERMAIDS zjistily, proč existují Galapágy, a proč Země není ledovou koulí. Pod Galapágami vystopovaly plášťový chochol magmatu, v hloubce asi 1 900 kilometrů pod zemským povrchem.

Čína se roztahuje v Jihočínském moři. Kdyby US Army umístila dělo s pohádkovým dostřelem někam do západní části Filipín, tak by se čínské umělé ostrůvky s vojenskými základnami, stejně jako čínské loďstvo, rázem ocitly v ošemetné situaci.

Když do sendviče z dvou plátků grafenu a jednoho plátku telluridu molybdeničitého bušíte extrémně rychlými laserovými pulsy, tak na takovém sendviči kondenzují elektrony a elektronové díry do bizarní elektronové kapaliny. Taková fyzikální alchymie by se mohla stát základem nových terahertzových technologií.

Nový „dřevěný“ nikl tvoří ze 70 procent prázdný prostor. Jeho hustota je tak nízká, že by plaval na vodě. Z takového materiálu by se mohly vyrábět pevné konstrukční prvky, které budou mít ještě další funkce, jako třeba hrát roli baterie a dodávat elektřinu.

V USA se množí případy, kdy rodiče brání dětem nechat se očkovat proti jejich vůli. Neočkovanci mohou rodiče přesvědčovat, ale když s nimi nic nesvedou, tak mají ve většině států USA smůlu. Musejí si počkat až do 18 let, kdy o svém zdraví rozhoduje každý sám za sebe.

Nová technologie 3D tisku tomografickou rekonstrukcí nevytváří vrstvu objektu za vrstvou. Namísto toho tiskne celé objekty v celku tak, že září světem do pryskyřice, která pak ztvrdne. Přezdívá se tomu Replikátor, protože dovede zhmotnit prakticky jakýkoliv objekt, tedy alespoň jeho obrysy.

Americký Středozápad zavalil ledový arktický vzduch z polárního vortexu. I na Marsu v kráteru Gale, kde pracuje Curiosity, je teď tepleji. Obyvatelé tam budou muset přežít několik opravdu hodně mrazivých dní.

Analýza záření a vzdáleností asi 1600 kvasarů ukazuje, že by temná energie mohla v průběhu historie vesmíru sílit. Je to nějaká chyba? Nebo se máme rozloučit s konstantou temné energie? Jestli měření sedí, tak možná přijde na řadu nová fyzika.

Rekteny jsou obvykle pevné. Ale tahle je ze sulfidu molybdeničitého a jako taková je slušně ohebná. Takové rekteny by mohly pohánět malou ohebnou nebo lékařskou elektroniku. Nakonec by rektenová elektronika mohla obalovat budovy s komunikacemi a tvořit inteligenci celých měst.

Původně japonská slitina hliníku má skvělé vlastnosti. Až na to, že s ní není možné úspěšně svařovat. V dnešní době ale přinášejí zázraky nanotechnologie. Stačilo přidat nanočástice z karbidu titanu, a dotyčná slitina svařuje jako divá.

Raketový torpédoborec USS Dewey během loňského letního námořního cvičení RIMPAC 2018 vypálil z palubního děla ráže 127 mm celkem 20 projektilů HVP. Test byl součástí důmyslného nápadu udělat ze starého děla sofistikovanou protivzdušnou zbraň s levným provozem.

Výsledky geochemických experimentů v extrémním podmínkách naznačují, že srážka protoZemě s protoplanetou Theiou, ve které vznikl náš Měsíc, zásadním způsobem přispěla k obohacení zemského povrchu chemickými prvky, které jsou klíčové pro vznik života.

Když laser buší 100 nanosekundovými pulzy do uhlíkových nanovláken na správném substrátu, tak se uhlík roztaví při závratné teplotě a pak zkrystalizuje do diamantu. Nanovlákna z diamantu uvítají v elektronice, výrobě nástrojů i ve šperkařství.

Malý létající hmyz má maličké mozečky s pár set neurony. Přesto zvládají spoustu věcí, včetně obstojné navigace a let v reálném světě. DARPA by ráda postavila umělé inteligence, které budou schopné hmyzího uvažování a hmyzího vědomí, přičemž budou malé a spotřebují jen málo energie.

Robotičtí průzkumníci NASA, kteří míří do hlubokého vesmíru nebo na cizí světy, potřebují radioaktivní zdroj energie. Skvělé je plutonium-238, ale jeho výroba není snadná. S novou technologií snad NASA dokáže naplnit svůj cíl – v roce 2025 vyrábět 1,5 kilogramu tohoto radioizotopu ročně.

Stačí mikronový křemenný disk a laser. Pak si můžete poslechnout, o čem si povídají buňky lidského těla, všudypřítomné bakterie anebo třeba molekuly vzduchu, které proudí kolem senzoru. S novým senzorem si přijdou na své buněční biologové, diagnostici nebo třeba námořníci či letci.

Prototyp podivuhodné meziplanetární kosmické lodi na páru World Is Not Enough (WINE) má za sebou první úspěšný test technologie. WINE úspěšně vytěžil materiál simulovaného asteroidu, vyrobil z něj potřebné palivo a pak odstartoval s parním pohonem. Kdy asi vyrazí na průzkum Sluneční soustavy?

Plochozemci, odpůrci očkování, evoluce nebo GM potravin někdy dohánějí člověka k šílenství. Ale agresivní výpady, nadávky a obviňování nové příznivce do tábora vědy nepřivedou. Ve skutečnosti spíše celé věci uškodí.

Detailní pozorování pohybů proudů kosmického plynu ve vysokém rozlišení na radioteleskopech soustavy ALMA prozradila pravou identitu objektu HCN–0.009–0.044. S velkou pravděpodobností jde o černou díru střední velikosti o hmotnosti asi 32 tisíc Sluncí, která je na výletě 20 světelných let od centra Mléčné dráhy.

Když se nám podaří dostat do buněk pacienta informační RNA s receptem pro potřebný protein, tak bychom tím mohli úspěšně léčit nebo alespoň zmírňovat celou řadu závažných chorob. Pokud jde o nemoci plic, tak by lidé mohli takovou RNA vdechovat. Nanotechnologie, která tohle dokáže, už jde do klinických testů na pacientech s cystickou fibrózou.

Výrobce paměťových karet Lexar před 15 lety představil SD kartu s pamětí 1GB. Teď jde na trh jejich karta s tisícinásobnou pamětí. Pro první kupce je k mání za 500 dolarů. Kdy se asi dočkáme petabajtové SD karty?

Exploze AT2018cow přezářila celou galaxii CGCG 137-068. V řadě ohledů byla výjimečná a vědci se nemohou shodnout, co byla vlastně zač. Šlo o krknutí supermasivní černé díry, která sežrala bílého trpaslíka? Byla to netradiční supernova méně hmotné hvězdy? Anebo něco jiného?

Odborníci na fúzi se obávají, že by pomalu vyrůstající tokamak ITER mohly poškodit problematické magnetické ostrovy, které vznikají v plazmatu během fúzních reakcí. Fúzní tým z amerického Princetonu zjistil, že je možné vytunit stabilizaci plazmatu radiofrekvenčními vlnami pomocí malých výkyvů teploty ve výhni fúzní reakce.

Návštěvníci letošní Consumer Electronics Show v Las Vegas se mohli setkat tváří v tvář s prvním plně integrovaným komerčním kvantovým počítačem Q System One od IBM. Neoslní výpočetní silou, ale spolehlivostí a designem, který udělal z kvantových výpočtů krutě estetickou záležitost.

Bohatá sklizeň evropské observatoře Gaia vydala další zajímavý objev. Její pozorování potvrzují, že bílí trpaslíci během své evoluce ve svém nitru krystalizují. Naše Slunce to čeká asi tak za 10 miliard let.

Interstellar možná nelhal. Astrofyzici počítají s tím, že by kosmická loď s odhodlanou posádkou mohla proletět dostatečně velkou rotující černou dírou. A nepromění se v nudli. Gravitační efekty singularity černých děr totiž s rostoucí velikostí černé díry v některých ohledech slábnou.

Prototyp Boeingu 777X už má namontované motory GE9X, které jsou širší než trup Boeingu 737. Brzy by měl vyrazit na historicky první let. Pokud se osvědčí, tak se stane momentálně největším dvoumotorovým dopravním letounem světa.

Detailní pozorování 16 trpasličích galaxií přineslo první přímý doklad existence jevu „ohřívání temné hmoty“. Dochází k tomu v důsledku intenzivní tvorby hvězd, která odfoukne z centra galaxie běžnou hmotu a oslabí tím gravitační působení mezi běžnou a temnou hmotou.

Není to zdaleka jisté a nebude to hned. Až se ale za 2 miliardy let srazí Mléčná dráha s Velkým Magellanovým mračnem, tak s pořádnou porcí smůly může Sluneční soustava skončit v temném a ponurém mezigalaktickém prostoru.

Šikovný enzym OPH v polymerové nanočástici, čili nanoscavenger, dokáže vydržet v těle hlodavce několik dní. Během té doby likviduje molekuly nervově paralytických organofosfátů, které mají jinak sklony bezohledně zabíjet. Z nanoscavengerů by se mohla stát vakcína proti sarinu a podobným věcem.

Tanková výsadková loď Haiyangshan se teď plaví někde v Pacifiku, a má na palubě něco, co vypadá jako elektromagnetický railgun. Je to pokročilá vojenská technologie anebo plastová hračka Made in China?

Na MIT vytunili qubity s grafenem a van der Waalsovými materiály. Díky tomu je lze ovládat elektrickým napětím, podobně jako klasické tranzistory. A také se jim povedlo změřit dobu, po kterou grafenový qubit vydrží ve stavu superpozice.

První fází opilosti je obvykle opilost veselá, přemoudřelá a společenská. Ve druhé fázi se opilost utahá, unaví a nakonec odpadne. O kocovině raději ani nemluvě. Jak se ukázalo, octomilky to mají úplně stejně jako lidé. Vědci proto opíjejí octomilky a intenzivně zkoumají molekulární mechanismy nalitosti.

Systém NanoBEADS používá k transportu léčiva do nádoru oslabené salmonely, které skvěle pronikají tkáněmi, ale nevyvolají infekci. Namísto problémů převážejí nanočástice z biopolymeru, které je možné naložit molekulami protinádorového léku.

V severoirském kraji Boho mají kouzelnou hlínu, která léčí všechny rány a infekce. A jak zjistili mikrobiologové, tohle kouzlo skutečně funguje. V irské hlíně žijí doposud neznámé strepomycety které produkují velmi účinné antibakteriální látky.

Strunové teorie v dnešní době nejsou právě na výsluní. Sympatické ale je, že to jejich zastánci nevzdávají. Bojuje za ně i tým Uppsalské univerzity, který navrhl nový model s vesmírem posazeným na bráně strunového mnohovesmíru, který by měl vysvětlit i temnou energii.

Hlenky vápenky jsou jednobuněčné améby. Když se jich sleze hodně na jedno místo, tak připomínají plivance. Tyhle plivancoidní tvorové mají ale unikátní výpočetní schopnosti, které by mohly inspirovat tvůrce algoritmů pro řešení úmorných výpočetních problémů.

Když stlačíte vodík s lanthanem na 200 gigapascalů, tak vznikne bizarní superhydrid lanthanu. Podle prvních výsledků jen tahle sloučenina supravodivá za teploty nad bodem mrazu nebo alespoň blízko pod bodem mrazu. Pokojová supravodivost je zase o něco blíž.

Eliptické galaxie jsou dnes ve vesmíru největší. Jak ale tito giganti vznikli? Jejich původ obestírá řada nezodpovězených otázek. Teleskop Subaru vystopoval jejich předchůdce ve vesmíru starém 12 miliard let.

Nové experimenty ukazují, že by se kvantové tečky mohly uplatnit v kvantových komunikačních sítích. Všichni si od takových sítí slibují komunikaci, která bude vzdorovat hackerům i špiónům.

Temná hmota stále uniká. Chytíme ji díky extrémní povaze a silným magnetickým polím pulsarů? Pokud temnou hmotu tvoří axiony, a pokud budeme mít štěstí, tak možná ano. Teď už jenom stačí nahodit radioteleskopy a pustit se do práce.

Když se tvoří superzemě z materiálu o velmi vysoké teplotě v blízkosti hvězdy, tak vznikne podivuhodný safírový/rubínový svět. Zatím známe tři vhodné kandidáty na takové exoplanety: HD219134 b, 55 Cancri e a WASP-47 e.