Stanislav Mihulka

Hon na temnou hmotu pokračuje. Továrna na antihmotu Antimatter Factory v CERNu posloužila pro hledání axionů, nadějných kandidátů temné hmoty. Jak je zvykem, experiment BASE nenašel vůbec nic. Nicméně, alespoň vyloučil existenci axionů o hmotnostech 0,1 až 0,6 GeV.

Inteligence vycvičená na 1,77 milionu záznamů vyšetření srdce slušně předpoví, kdo do roka a do dne zemře. A kdo nikoliv. Odhalí dokonce i problémy se srdcem u lidí, které lékaři považovali za zdravé. Taková inteligence by nás mohla naučit, které přehlížené detaily v EKG jsou vlastně kriticky důležité.

Lidé jsou bohužel dost zranitelní zářením. Donedávna s tím nešlo nic moc dělat. Teď můžeme pomocí pokročilých genetických technologií manipulovat fungování lidské DNA i měnit její sekvenci genetickými editory. Pošleme do vesmíru GM astronauty, kteří budou odolnější vůči kosmickému záření?

Žádný druh netrvá věčně. Ani ten náš určitě nebude. Britští matematici vyčíslili pravděpodobnost, s jakou lidstvo vymře kvůli „přirozeným příčinám“, tedy kvůli asteroidům, supervulkánům nebo něčemu podobnému.

Představte si nepotopitelné lodě. Nebo nepotopitelné autonomní námořní drony. Anebo ochranné kovové prvky, které by byly zároveň nepotopitelné. To všechno by mohlo vzniknout díky nové nanostruktuře na povrchu kovu i jiných materiálů, kterou vyčaruje femtosekundový laser.

Problém tří těles vypadá velice jednoduše. Ale můžete vzít jed na to, že takový rozhodně není. Vzájemné gravitační působení v soustavě tří těles vytváří často nesmírně složitý chaotický systém, který je velice citlivý na počáteční postavení dotyčných tří těles. Doposud jsme to řešili brutální výpočetní silou, teď je řada na umělých inteligencích. A jsou oslnivé.

Americká armáda nedávno představila etické principy pro využívání umělých inteligencí. Vše nasvědčuje tomu, že čínské výrobce dronů toto gesto nijak zvláště neoslovilo. Čína vyváží na Střední východ drony, které mohou autonomně podniknout přesný smrtící útok.

Superman se jako klasický superhrdina stal zkušebním pilotem pozoruhodné technologie ukládání velikých objemů dat do křemenného skla. Stejnojmenný film z roku 1978 teď vydrží přinejmenším tisíc let, pokud se nesetká s nějakým kryptonitem.

Řidiči a piloti chtějí, aby se jejich stroje s elektrickým pohonem dobíjely co nejrychleji. Intenzivní dobíjení ale za normálních okolností drasticky poškozuje lithium-iontové baterie. Pokud je ale taková baterie předehřátá na 60 °C, tak se nabíjí velikou rychlostí jako nic. Příští meta: nabití baterie elektromobilu za 5 minut.

Anomálie v gravitačním čočkování reliktního záření vesmíru je možná jenom divný šum v datech. Anebo je to zásadní problém, který je možné pěkně vysvětlit tím, že náš vesmír není plochý, ale má tvar rozpínající se koule. Kdyby to tak bylo, tak rovnou můžeme zahodit kosmologické modely do koše a udělat si nové.

Představte si androida, který sice ještě není příliš pohyblivý, ale obstojně zvládne mluvení a grimasy. Přitom může vypadat jako kterýkoliv reálný či nereálný člověk. Pomalu se blíží doba, kdy lidé budou schopní dosáhnout digitální nesmrtelnosti, ať už z toho máme radost či nikoliv.

Soudobá komunikace čelí kvantovému útoku, který pro ni bude nejspíš fatální. Nadějí jsou kvantové technologie, které by mohly zabezpečit komunikaci proti novým hrozbám. Doposud k tomu byla nutná zařízení o velikosti ledničky nebo dokonce celého patra v budově. Teď se kvantová komunikace vejde do čipu o velikosti pár milimetrů.

Mezi největšími neutronovými hvězdami a nejmenšími známými černými děrami se do této doby rozprostírala trhlina neznáma. Nový objev zvláštního společníka červeného obra J05215658 tuto trhlinu vyplňuje doposud neznámou populací velmi malých černých děr.

Herní inteligence AlphaStar z laboratoří googlovských DeepMind dostála svému jménu a stala se vrcholovým hráčem legendární realtimové strategie StarCraft II. Vědci a inženýři to konečně dokázali, lidští hráči si to očividně užili a umělé inteligence opět předvedly, jak úžasný mají potenciál.

V centru Mléčné dráhy je supermasivní černá díra. Anebo je to supermasivní červí díra? Identitu našeho domácího galaktického monstra bychom odhalit pomocí přesných pozorování hvězd, které obíhají objekt Sgr A* v těsné blízkosti. Bylo to velice pracné, ale objevení přírodní červí díry rozhodně stojí za to.

Lidský mozek prozařuje realitu pronikavými úvahami ze všech možných stran. Lidské myšlení je ale ve skutečnosti jako granát. Aby nevybuchlo sebezničující explozí, tak je chráněné pojistkou. Ta nám brání, abychom se zaobírali myšlenkami na vlastní smrt a uvízli kvůli tomu v chaosu nihilismu a depresí.

Nová kvantová baterie je navržená tak, aby byla de facto imunní proti vlivům vnějšího prostředí. Jestli se povede design dotáhnout do podoby prakticky použitelných baterií, tak by se taková baterie mohla uplatnit například v budoucí kvantové elektronice. Velkou výhodou je, že kvantové nanobaterie bude možné vyrábět soudobými technologiemi pro pevné materiály.

Nezávislé měření Hubbleovy konstanty na třech čočkovaných kvasarech, které využilo adaptivní optiku Keckovy observatoře společně s Hubbleovým vesmírným dalekohledem, potvrdilo, že kosmologie má problém. Vše nasvědčuje tomu, že se Hubbleova konstanta mění se stářím vesmíru, a to nelineárně, abychom si to opravdu užili.

Fúzní experiment nové generace Plasma Liner Experiment (PLX) má již v provozu polovinu plazmových děl, s jejichž pomocí spouští fúzní reakci. V plné palebné síle by měl pracovat na konci roku 2020. Je to slibná technologie, která by mohla vést k vývoji levnějších a méně komplikovaných fúzních reaktorů. Fúzní energetika by něco takového potřebovala jako sůl.

Lidský mozek je velmi přitažlivý a zároveň extrémně nevhodný pro výzkum. Těžko zkoumat něco, co jsme si zkoumat zakázali. Naštěstí tu jsou mozkoidy, čili mozkové organoidy. Malé nanicovaté mozečky na Petriho misce konečně umožňují hledat odpovědi na otázky, které nás opravdu zajímají.

Odborníky na jaderný odpad velmi zajímá chování aktinoidů v životním prostředí. Když studovali elektronické a strukturní vlastnosti jejich sloučenin na synchrotronu ESFR, tak najednou narazili na doposud neznámou stabilní pevnou formu plutonia.

Textron Systems vyvinuli revoluční robotický tank s dálkově ovládanou zbraňovou stanicí. Nabízí uplatnění v roli obrněného vozidla, stíhače tanků, protiletadlového systému, ženijního vozidla nebo třeba robotického průzkumníka. Ripsaw M5 by mohl operovat jako doprovodný dron se zálibou v nebezpečných úkolech.

V současné době je stále palčivější problém s uskladňováním obnovitelné energie. Energy Vault hodlají vybudovat baterie vysoké 120 metrů, v nichž se energie ukládá pomocí zdvihání 35-tunových bloků betonu. Tuhle gravitační baterii si do kapsy nedáte, ale energii by mohla uskladnit na prakticky neomezenou dobu.

V Japonsku jsou pozadu s výzkumem nejhorších patogenů v laboratořích s nejvyšším stupněm biologické ochrany BSL-4. U příležitosti nadcházejícího sportovního svátku si přivezli pětici obávaných virových infekcí a hodlají zapracovat na své připravenosti.

Inženýr NASA David Burns vymyslel „spirálový pohon“, který nepotřebuje klasické palivo a využívá k pohonu kosmické lodi urychlovač částic. Zatím je to jen neověřený koncept nebo spíš nápad na pomezí science-fiction. Ale bez podobných nápadů se ke hvězdám nikdy nedostaneme.

Psychologové usilovně řeší Problém Mickeyho Mouse, podle něhož je velmi obtížné předpovědět, zda se nějaká postava s nadpřirozenými schopnosti stane terčem náboženské víry a najde si duchovní stoupence, anebo zda zůstane fiktivní postavou, která sice může těšit generace fanoušků, ale náboženskou sektu kolem sebe nevytvoří. Nedávný skon Zlatého slavíka v tomto směru nabídl zajímavý modelový případ.

Axiony náležejí k momentálně slibným kandidátům na temnou hmotu. Fyzici navrhují, že bychom je mohli vystopovat axionovým plazmovým rádiem. Je to zcela nový přístup, který umožňuje zkonstruovat obrovské detektory axionů s plazmatem. Co na to asi temná hmota?

Jaderná exploze není nic příjemného. Určitě je ale lepší vědět, co v takovém případě dělat a co nedělat. Pár jednoduchých tipů může podstatně zlepšit šance na vyváznutí se zdravou kůži nebo alespoň na přežití. Jak se říká, štěstí přeje připraveným, i když vám hrozí jaderný spad. Hlavně pozor na kondicionér!

Materiáloví fyzici poprvé pozorovali axionickou vlnu hustoty náboje ve Weylově polokovu. Zatím není úplně jasné, zda jde o objev axionů, pozoruhodných hypotetických elementárních částic a také kandidátů na chladnou temnou hmotu, anebo jen další střípek do obtížně sestavované mozaiky, při jehož popularizaci v německém Max-Planck-Institutu poněkud popustili uzdu fantazii.

Dnešní supermasivní černá díra Mléčné dráhy SgrA* je jako panda mezi galaktickými černými děrami. Je tak líná, že si je stěží ukousne větší sousto. Před 3,5 miliony let se ale z tohohle lenocha stala kung fu panda, která odpálila pořádnou seyfertovskou erupci, jako nějaká aktivní galaxie.

Nejde o nic menšího, než o cestu za tajemstvím mysli. Speciální čip se soustavou nepatrných elektrod, který je porostlý propojenými neurony, umožňuje neurovědcům zkoumat chování mozkových buněk doposud nevídaným způsobem. Třeba už konečně přijdeme na to, jak funguje paměť nebo celá slavná lidská mysl.

V našem vesmíru dramaticky převažuje hmota nad antihmotou. Ale proč? Podle nové teorie je to vina tří Higgsových bosonů, jednoho, co už známe, a pak dvou dalších, extrémně energetických Higgsů. Tato malá monstra by mohly objevit výkonné urychlovače částic příštích generací.

Fyzici dostali do kvantové superpozice speciálně vytvořené molekuly, které se skládaly ze 2 tisícovek atomů. Udrželi je tam po dobu 7 milisekund. Hranice říše kvantové mechaniky se zase posunuly o něco blíže našemu světu.

Mikroorganismy jsou dnes pro vesmírné lety rizikem, které je nutné důkladně sterilizovat. Co kdybychom je ale přestali považovat za nepřátele a udělali z nich své spojence? Právě odolné mikroorganismy by mohly rozjet terraformování Marsu nebo i jiných světů, které bychom mohli časem kolonizovat.

Jak se zdá, prázdné vakuum je ve skutečnosti přeplněné energií. Jen ta energie není vidět. Americký fyzik Steven Carlip ji hodlá nalézt v břečce kvantové pěny, do které se podle něj na Planckově škále mění náš starý dobrý známý časoprostor. Právě kvantové jevy podle Carlipa před našimi zvědavými zraky a přístroji skrývají monstrózní energii prázdného vesmíru.

Klíčovou součástí dnešních jaderných zbraní jsou bojové jaderné hlavice. Jejich likvidaci lze ale v dnešní době jen obtížně kontrolovat. V MIT proto vyvíjejí pozoruhodnou metodu ověření jaderných hlavic pomocí prozáření neutronovým paprskem se současným fyzikálním zašifrováním citlivých dat lithiovým filtrem.

Společným úsilím pozemních i vesmírných teleskopů byl objeven pozoruhodný trojitý systém supermasivních černých děr, který vznikl v důsledku splývání tří galaxií. Takové systémy jsou dnes na obloze velmi vzácné a velmi obtížně se hledají, v evoluci galaxií ale zřejmě k takovým událostem občas dochází.

Slibný startup Momentus momentálně řádí na oběžné dráze s demonstračním satelitem El Camino Real. Testují mikrovlnný elektrotermální pohon s vodním plazmatem a další klíčové systémy pro vyvíjený orbitální transportér Vigoride.

Podle řady náznaků by na periferii Sluneční soustavy měla kroužit doposud neznámá a přitom poměrně masivní planeta, přezdívaná Devítka. Což když tam ale ve skutečnosti je primordiální černá díra o hmotnosti planety? To by bylo jako potkat balroga z dávných časů!

Měsíc je úplně pustý, prázdný a mrtvý. A to je naprosto skvělé. Kdyby totiž Měsíc navštívila mimozemská civilizace nebo tam alespoň dopadly mikroskopické mimozemské organismy, klidně před miliardami let, tak tam jejich stopy ještě nejspíš jsou, stále na stejném místě. Pokud to tak doopravdy je, tak je stačí jenom najít.

Když Einstein formuloval speciální teorii relativity, tak tím mimo jiné vypustil přízrak kondenzátu barevného skla. Úžasně pojmenovanou formu hmoty, která by se měla skrývat uvnitř extrémně energetických protonů a těžkých atomových jader, už dlouho hledají fyzici. Na LHC se teď prý už dostali na samotný okraj barevného skla.

Nezávislý panel specialistů na globální zdravotní rizika WHO a Světové banky varuje, že svět není příliš dobře připraven na možnou celoplanetární pandemii vražedného patogenu dýchacích cest. Mohlo by prý dojít k masovým ztrátám na životech a k vymazání nemalé části světové ekonomiky.

Američtí vládní hackeři a umělé inteligence spustili experiment s hacknutím malých satelitů na oběžné dráze. A dělají to s dobrým úmyslem. Dnešní satelity jsou podle všeho velmi zranitelné. Neustále čelí hackerským útokům, které mohou být úspěšné a jejich operátoři to ani nepoznají. V zabezpečení proti kybernetickým útokům mají výrobci satelitů co dohánět.

Nový kvantový zázrak IBM má na výpočty 53 qubitů. Pro zákazníky bude k dispozici od letošního října. S takovou mašinou se řeší extrémně komplexní problémy, jako například kvantové simulace molekulárních systémů.

Může zřejmě neškodný incident vyděsit spoustu lidí po celém světě? Jde o to, kde k takovému incidentu dojde, jakou má to místo reputaci a historii, a co tam skladují. Pověst některých věcí zaručuje, že sebemenší problém v jejich blízkosti přinese obrovskou publicitu.

Laseroví fyzici sbírají síly k frontálnímu útoku na hranici výkonu 100 petawattů. Pokud se jim to podaří, tak by jejich lasery mohly vyrvat z nicoty virtuální částice. Klíčovým prvkem nové generace extrémních laserů by se mohla stát plazmová zrcadla, která by soustředila ultimátní laserové paprsky, aniž by je to okamžitě zničilo. Doufejme jen, že je realita utkaná z kvalitního přediva.

Geologická historie naší planety je sice z lidského úhlu pohledu velmi dlouhá a pozvolná, to ale neznamená, že by byla méně dramatická a divoká. Tektonické desky majestátně plují po nezměrném oceánu roztavených hornin a srážejí se s neuvěřitelnou silou. K nebi při tom rostou nová pohoří a staré kontinenty mizí v hlubinách, kde jejich pozůstatky spočívají dodnes.

Zbrusu nový materiál je černější než nejtemnější hlubiny vesmíru. Pohltí nejméně 99,995 procent dopadajícího záření, čímž porazí dosavadní nejčernější materiál, známý jako Vantablack. Nový materiál už za sebou má vědeckou publikaci i použití při tvorbě pozoruhodného uměleckého díla „Vykoupení marnosti“.

V oblasti supermasivní černé díry Mléčné dráhy se děje něco, co vyfukuje gigantické a pořádně energetické bubliny. Jihoafrické radioteleskopy soustav MeerKAT nedávno objevily párek bublin o velikosti desítek světelných let, které vysílají rádiové záření. Megabublifuk Mléčné dráhy je vyfoukl před pár miliony let.

Jednoduché, levné a velice lstivé zařízení těží ten největší termodynamický zdroj vůbec – samotný vesmír. Experimentální zařízení vytěží až 25 miliwattů na metr plochy a rozsvítí LEDku. Přímo před očima se nám rodí energetika mrazivého vesmíru.