Stanislav Mihulka

Červení trpaslíci očividně často odpalují intenzivní hvězdné erupce. Ty nepochybně zasahují planety v obyvatelných zónách, kterých je podle všeho spousta. Otázkou je, jestli to vylučuje přítomnost života na takových planetách. Podle nové analýzy chemie atmosfér planet červených trpaslíků to nemusí být tak hrozné.

Vezměte 350 atomů ytterbia-171, entanglujte je laserovým paprskem a dalším paprskem můžete měřit čas. Hodiny s kvantově provázanými atomy by se za celou dobu existence našeho vesmíru nezpozdily ani o 100 milisekund. Vědci rozmanitých profesí si je už přejí k příštím Vánocům.

Dvanáct paranormálních médií, dvanáct dobrovolníků mudlů a jeden extravagantní experiment. Obyčejní lidé tentokrát vypálili paranormálům rybník a porazili je v určení příčiny smrti podle fotografií zemřelých. To je normální silvestrovský zázrak!

Na severním pobřeží Izraele se nacházejí prehistorické mořské sedimenty až 3,5 kilometrů od tehdejšího pobřeží. Asi před 9 600 lety se tam přivalila megavlna, která na pobřeží mohla vyrůst do výšky 16 až 40 metrů. Jak se zdá, východní Středomoří rozhodně není nudným místem k životu.

Jestli existuje mnohovesmír, tak v něm mohou pučit vesmírná mláďata. Ta se mohou zhroutit do černé díry anebo se nám jako černé díry jeví z vnějšího pohledu. Takové primordiální černé díry hodlají vystopovat motivovaní fyzici s využitím gravitačních čoček na snímcích Galaxie v Andromedě kamerou HSC teleskopu Subaru

Představte si pokročilou umělou inteligenci, která by měla ten nejušlechtilejší účel vůbec. Podarovat každé dítě na Zemi vánočním dárkem. SantaNet by měl k dispozici rozsáhlé zdroje a možnosti, mohl by využít pomocné inteligence i poštovní drony. Naprosto nádherný plán. Co by se jenom mohlo zvrtnout?

Jihokorejský supravodivý tokamak KSTAR (Korea Superconducting Tokamak Advanced Research) dosáhl světového rekordu. Plazma o teplotě 100 milionů stupňů Celsia udržel po dobu 20 sekund. Právě dlouhodobé udržení extrémně horkého plazmatu je přitom klíčem ke komerční fúzní energetice.

Pokud temnou hmotu tvoří axiony, tak by se v extrémních magnetických polích neutronových hvězd měly houfně přeměňovat na fotony. To by mělo vytvářet zvláštní píky rádiových vln na určité frekvenci, která by odpovídala hmotnosti axionů. Jak se zdá, na frekvenci kolem 1 GHz, což by odpovídalo axionům o hmotnosti 5 až 11 mikroelektronvoltů, se nic takového neděje.

Kvantová chemie stojí na výpočtech vlnových funkcí. Ty jsou ale, slušně řečeno, extrémně náročné. Novým nástrojem na tyhle šílenosti je umělá inteligence PauliNet, vycvičená v duchu kvantového Monte Carla. Do kvantové chemie přináší svěží vánek strojového učení.

Magnetické pásky jsou nezmarem technologií ukládání dat. Je jim už skoro sedmdesát let. Přesto se stále používají. A jak je vidět, stále také mají potenciál k dalšímu výzkumu a vývoji. Nová magnetická páska, jejíž povrch obsahuje částice feritu stroncia, dovoluje uložit až 317 GB dat na čtvereční palec pásky. Datacentra si na ni už brousí zuby.

Centrální eliptická galaxie kupy galaxií Abell 2261 má problém. Schází ji supermasivní černá díra. Přitom by měla být obrovská, o hmotnosti 3 až 100 miliard Sluncí. Astronomové se snaží, pátrají v datech Chandry a dalších observatoří. Doposud ale marně. Nenašli nic. Mrazivá záhada chybějící supermasivní černé díry trvá.

Realita překonala science-fiction. Důkladně vycvičená umělá inteligence ARTUµ byla velitelem mise letounu U-2. Poprvé v historii Pentagonu velel pilotovanému letounu stroj nadřazený lidskému pilotu. Jak se zdá, bojové letouny řízené umělými inteligencemi jsou nadosah.

Radioastronomové zachytili rádiové vlny ze soustavy Tau Boötis, pravděpodobně z exoplanety Tau Boötis Ab. To je ale obrovský a pekelně horký jupiter, kterého zblízka opéká hvězda žhavější než Slunce. Proto jde se vší pravděpodobností o rádiové kvílení magnetického pole mučeného plynného obra.

Sympatičtí tvůrci modulárních jaderných reaktorů NuScale navrhují používat jejich jaderné moduly k výrobě vodíku elektrolýzou přehřáté páry. Jaderný reaktor by na to podle potřeby využil více či méně vyrobené elektřiny. Jeden jaderný modul by mohl za běžného provozu vyrobit téměř 50 tun vodíku denně. Blíží se vodíková jaderná budoucnost?

Australská vakcína V451 s technologií molekulárního svěráku skončila. Ukázalo se, že fragment retrovirového proteinu gp 41, použitý jako molekulární svěrák, u očkovaných vyvolává tvorbu protilátek proti tomuto proteinu. To samo o sobě není nic špatného, naopak. Problém je, že tyto protilátky detekují některé HIV testy a očkovaní lidé jsou pak falešně HIV pozitivní. To je život, jedeme dál.

Komerční fúzní energetika je sice stále ještě daleko, Velká Británie už ale připravuje projekt prototypu první fúzní elektrárny STEP (Spherical Tokamak for Energy Production). V roce 2024 chtějí mít hotový design elektrárny a v roce 2040 ji hodlají připojit k rozvodné síti. Bezesporu velmi ambiciózní projekt.

Hlenky jsou skvělé optimalizátorky. Bravurně řeší neblaze proslulý Problém obchodního cestujícího. Japonský tým užasl natolik, že postavil biomorfní elektronickou hlenku. A jak se zdá, tak to trefili. Optimalizuje jako divá. Do budoucna by se elektronické hlenky mohly rozlézt do počítačů a do Internetu věcí.

Baterie s pevným elektrolytem bývají skvělé v hustotě uložené energie. Nová technologie od QuantumScape k tomu ještě navíc přidává rychlé nabíjení, dlouhou životnost a odolnost vůči velkému rozmezí teplot. Jestli to tahle baterie dotáhne až do průmyslové výroby, mohl by z toho být převrat v elektromobilech.

Fermiho a rádiové bubliny nestačí. Supermasivní černá díra Mléčné dráhy umí udělat i velké rentgenové bubliny, které obklopují Fermiho bubliny a tyčí se do vzdálenosti 90 tisíc světelných let. Zřejmě pozorujeme dohru polárních výtrysků supermasivní černé díry po nějakém obzvlášť tučném soustu.

Vulkanické ostrovy Islands of the Four Mountains v centrálních Aleutách hostí celkem šest stratovulkánů, včetně sopky Mount Cleveland, což je v posledních dvaceti letech nejaktivnější vulkán severní Ameriky. Podle geologů je více než pravděpodobné, že jde o jednu velkou kalderu, ve které dřímá další severoamerický supervulkán.

Nanopórové čtení sekvencí zázračně zvětšuje možnosti vědy i medicíny. S aplikací iGenomics a nanopórovou čtečkou MinION si přečte DNA úplně každý, kdykoliv a kdekoliv. Připravte se na věk rozšířené biologické reality, se spoustou výhod, vylepšení a samozřejmě také nových rizik.

Startup Aevum vstoupil do závodu o vynášení malých satelitů a nákladu na nízkou oběžnou dráhu s unikátním systémem Ravn X. Spojuje největší letecký autonomní dron na světě s malou nosnou raketou. Zakázky pro armádu i civilní zákazníky se prý jen hrnou.

Pokud existují další prostorové dimenze a gravitace skrze ně prochází jako nůž máslem, tak by Velký hadronový urychlovač mohl vyrábět veskrze neškodné černé mikrodíry. Zatím to s nimi nevypadalo moc růžové, ale nová studie dvojice kanadských fyziků jim nejspíš získá nějaký čas, aby mohly prokázat svou existenci.

Bojoví roboti pokročili od jednoduchých vozítek k multifunkčním autonomním bojovým systémům. Osmikolový obrněnec Mission Master – Armed Reconnaissance má k dispozici teleskopickou věž se senzory i kulomet ráže 7,62 milimetru, který se nebojí použít na povel lidského operátora.

RNA vakcína americké Moderny dotáhla 3. kolo klinických testů. Má účinnost 94,1 procent a jak se zdá, zabrání rozvoji covidu s těžkým průběhem a tím pádem i úmrtím. To by mohl být rozhodující zvrat. Takové očkování v důsledku ochrání nemocnice a my se konečně probudíme z covidové noční můry.

Černé díry jsou hrozné. Ale jejich fyzikální běsy milosrdně skrývá horizont událostí. Pokud by existovala nahá singularita, kterou by od okolního světa neodděloval horizont událostí, tak by fyzici museli bez vytáček čelit jejich fyzikální anarchii. Nahou singularitu by mohl prozradit například jasnější akreční disk, díky vyvíjeným a stavěným přístrojům nové generace.

V galaxii CQ4479, vzdálené 5,25 miliard světelných let, funguje „chladný kvasar“. Přesto v této galaxii ještě zbyl nějaký kosmický plyn a rodí se tam hvězdy odpovídajícím 100 Sluncím ročně. Jde o další pěkný zářez na pažbě amerického leteckého teleskopu SOFIA.

Megačip WSE obsahuje 1,2 bilionů tranzistorů a téměř 400 tisíc výpočetních jader. Díky své unikátní architektuře představuje superpočítač na čipu a klidně to dokáže. Systém CS-1 s tímto čipem nedávno hravě porazil superpočítač Joule v simulaci elektrárenských spalovacích procesů.

Vodík by chtěl pro energetiku každý. Jen ho přijatelným způsobem vyrábět ve velkém. Nová technologie kapičkových mikroreaktorů se živými řasami a bakteriemi nabízí výrobu vodíku za běžných podmínek. Vývoj je sice na počátku, podobné fotobiologické technologie ale mají slušný potenciál.

Představte si létající palety, které pohání iontový vítr vytvořený působením elektrického pole na molekuly vzduchu. Pokud by taková technologie uspěla, mohlo změnit přepravu malých zásilek. Zatím ale není jasné, jak praktické by takové drony byly.

Ve vnitřnostech Mléčné dráhy je jako hrot nebeského kopí zaražený zbytek dávné galaxie Heracles. Mléčná dráha ji sežrala asi před 10 miliardami let. Stále je ale možné vystopovat hvězdy, jejichž chemické složení a pohyby prozrazují cizí původ.

Hlubokomořská ponorka Fendouzhe pronikla v oblasti Challenger Deep Mariánského příkopu do hloubky 10 909 metrů pod hladinou moře. Což je nový čínský rekord. Motivací čínských aktivit v Pacifiku je zřejmě především těžba surovin v hlubokomořském prostředí.

Jak létat přes heliopauzu do mezihvězdného prostoru? Jednou z možností je solární termální pohon, který využívá těsný manévr kolem Slunce a důmyslný pohonný systém s vodíkem v tepelném štítu, k urychlení na cca 90 kilometrů za sekundu.

Je to velký úspěch! Protiraketový systém Aegis na palubě raketového torpédoborce USS Jon Finn si zahrál na obranu Havaje a sestřelil simulovanou střelu ICBM. Letěla z atolu Kwajalein nad oceán severovýchodně od Havajských ostrovů. Raketa Standard Missile-3, použitá ve variantě SM-3 Block IIA, byla přitom původně navržena jen proti střelám krátkého a středního doletu.

Meziplanetární sonda New Horizons letí na periferii Sluneční soustavy. Pořídila tam snímky vesmíru, z nichž vědci vyčetli, jak vesmír září ve viditelné oblasti spektra. Asi polovinu tohoto světla ale nejsou schopni přiřadit ke známým zdrojům viditelného záření. Pokud nejde o technickou chybu, tak by to mohl být nějaký nový fascinující jev.

Perovskity jsou super. Často ale obsahují olovo a halogeny, což poněkud komplikuje jejich využití. Řešením by mohly být netoxické materiály inspirované perovskitem PIM. Na slunečním svitu nejsou nijak oslnivé, ale výtečně těží elektřinu při osvětlení v místnosti. V budoucnu by mohly pohánět nositelnou elektroniku, biomedicínská zařízení nebo senzory.

Skvěle vycvičená umělá inteligence analyzovala rodokmen Mléčné dráhy a její evoluci splýváním s menšími galaxiemi na základě vlastností kulových hvězdokup. A přitom ulovila Krakena. Mléčná dráha se totiž před dlouhými miliardami let srazila s tajuplnou galaxií, která dostala tuhle svůdnou přezdívku. Kolize s Krakenem byla nejdrsnější událost v evoluční historii Mléčné dráhy.

Astronomové znovu analyzovali dráhu nepříjemně blízké planetky Apophis. Tentokrát vzali v úvahu jev Jarkovského, v němž na oběh planetky působí zpoždění vyzařování tepelného záření po zahřátí Sluncem. Při přiblíženích v letech 2029 a 2036 bychom měli být v pohodě, v roce 2068 to bude napínavější, než jsme mysleli.

Blesky jsou fascinující a nezkrotné. Ale to se teď možná změní. Nový laserový systém dokáže usměrnit elektrické výboje v ovzduší za simulované bouřky. Pokud to bude fungovat v reálné bouři, tak se staneme pány blesků. Thór by se jistě divil.

Astrofyzici ulovili jasnou a zároveň zvláštní kilonovu. Nejspíš jde o pozoruhodný případ, kdy se srazily dvě neutronové hvězdy a oproti očekávání se nezhroutily do černé díry. Namísto tohoto vznikla supertěžká neutronová hvězda s extrémními magnetickými poli, čili magnetar.

Pro mnohé to bude šokující, ale železný prach je podivuhodným čistým, výkonným a recyklovatelným palivem pro průmysl. Hořením dosahuje teplot až 1 800 °C. Jediným produktem je přitom rez, kterou je možné vcelku snadno a efektivně recyklovat pomocí solární elektřiny. Na obzoru jsou bezuhlíkové spalovací systémy pro cirkulární ekonomiku.

Vesmír vypadá obrovský, temný a studený. Zdání ale klame. Průměrná teplota kosmického plynu, který prostupuje vesmírem, je v dnešní době asi 2 miliony Kelvinů. Za posledních 10 miliard let se přitom tato teplota zvýšila asi tak desetkrát. Viníkem vesmírného oteplování je podle všeho neustále probíhající gravitační hroucení temné i běžné hmoty v tom největším měřítku.

V molekulárním vodíku se kolem 2 atomových jader rozprostírá elektronové pole, které vyjadřuje výskyt elektronů. Podle astrofyziků si podobně můžeme představit těsné dvojice černých děr, kolem nichž se mohou rozprostírat skalární pole temnohmotových „částic“. Byly by jako molekulární černé díry nebo jako gravitační molekuly, které možná odhalíme soudobými gravitačními observatořemi.

Dřevo používáme od nepaměti. To ale neznamená, že bychom ho nemohli vylepšit a zkřížit s pokročilými technologiemi, jako jsou třeba kvantové tečky. Vznikne tenký dřevěný film, který může světélkovat různými barvami a zároveň je odolný vůči vodě. Světélkující nábytek či tapety nezní špatně.

Nabíjitelné megabaterie pro rozvodné sítě mají úspěch. Všimli si toho v australském státě Victoria a nechají si tam od Tesly 300 a 450 MWh baterii. Taková baterie bude tlumit výkyvy v rozvodné síti, především ukládáním obnovitelné energie. V provozu by měla být na konci roku 2021,

Covid zaplavuje farmy s norky v Dánsku. Obavy z mutací přivedly dánskou administrativu k nelehkému, ale ráznému rozhodnutí. Zlikvidují všechny norky na farmách, což znamená 15-17 milionů zvířat. Pandemie řádí i mezi zvířaty a opatrnost je na místě. Hraje se o hodně. Norci doplatí na vypjatou situaci v Evropě. Update: Norci v Dánsku zůstanou ušetřeni plošného vybití.

Rýže je skvělá, je chutná, a také má sklony akumulovat arzén. Buď se můžeme rozčilovat, rezignovat anebo zkusit nově vyvinutý a otestovaný postup britských odborníků předvaření rýže s absorpcí. Kdo má chuť, může se do toho hned pustit.

Konstelace Starlink už má na orbitě 895 satelitů. SpaceX spustili beta testování této sítě pod názvem „Better Than Nothing Beta“. Jeden uživatel z Montany dosáhl přenosové rychlosti 174 Mbps a podobné zprávy přicházejí i z dalších míst. Těšíte se na planetární internet?

Pro zpracování odpadů na zajímavé produkty bývají nezbytné katalyzátory. Nový „houbovitý“ materiál s hierarchickou strukturou pórů dovede katalyzovat více chemických reakcí zároveň a je v tom superefektivní. Klidně sežvýká stolní olej, pneumatiky, slupky z rýže nebo mnohé další odpady, v nichž je až 50 procent kontaminantů.

Observatoře LIGO a Virgo ulovily za duben až září 2019 celkem 39 gravitačních událostí. Počet známých gravitačních vln se tak zvýšil na 50. Je co slavit a příště to bude určitě ještě lepší. Díky gravitační astronomii zkoumáme vesmír doposud nevídaným způsobem.