Stanislav Mihulka

V divokých dohadech o laboratořích poněkud zaniká, že například ani u SARS, koronavirové infekce, která vystrašila svět v roce 2003, doposud přesně nevíme, jak došlo k nakažení člověka. Trvalo to více než deset let, než se experti dopátrali přesvědčivých dokladů, že SARS pocházel z netopýrů. Srovnání s covidem je více než poučné.

Palomar 5 je výjimečná kulová hvězdokupa. Je velmi řídká a jak odhalil nový výzkum, obsahuje až trestuhodně mnoho černých děr. Má jich tam více než stovku, čímž asi třikrát překračuje odhady vycházející z počtu hvězd. Za miliardu let, kdy se bude definitivně rozpadat, budou hvězdokupu Palomar 5 tvořit prakticky pouze černé díry.

Předělat mořskou vodu na pitnou není úplně snadné. Jednou z možností je destilace přes membránu, která se ovšem neobejde bez komplikací. Korejský tým použil koaxiální elektrospinning a vytvořil hybridní membránu z polymeru PVDF-HFP a aerogelu oxidu křemičitého. Taková membrána funguje měsíc, aniž by došlo k podstatnému poklesu její účinnosti.

Mnoho různých virů, koronaviry nevyjímaje, samovolně tvoří defektní interferující částice, čili DIPy. Jde o radikálně zmutované genomy, které jsou vykuchané tak, že neobsahují prakticky žádný funkční protein. Jsou jako nemrtvé přízraky, které parazitují na svých kompletních soukmenovcích a replikují se na jejich úkor. Povede se nám udělat si z nich spojence?

V nedávné třenici s Hamásem se na straně Izraele ve světové premiéře zapojila hejna dronů řízená umělými inteligencemi a superpočítači. Jejich úkolem bylo identifikovat cíle pro údery izraelských sil a předpovídat, odkud přijde příští útok. S hejny dronů se v podobných konfliktech budeme nepochybně setkávat stále častěji.

Bílý trpaslík ZTF J1901+1458 hýří superlativy. Je velký asi jako Měsíc a přitom váží o třetinu víc než Slunce. Jeho magnetické pole je miliardkrát silnější než v případě Slunce. Rotuje tak rychle, že se otočí za 7 minut. Aby toho nebylo málo, tenhle trpaslík by se mohl zhroutit do neutronové hvězdy

Molekulární archeologové objevili nejstarší genom původce moru v pozůstatcích dávného muže z dnešního Lotyšska. Překvapeně zjistili, že se archaický mor nešířil pomocí blech, nejspíš byl méně infekční, a také méně smrtící, než pozdější patogen Černé smrti. Jde o další křiklavý příklad situace, kdy se patogen během soužití s lidmi stal nebezpečnějším a vražednějším.

V lednu 2020, deset dní po sobě, gravitační observatoře poprvé (a po druhé) detekovaly gravitační vlny, které rozbouřil extrémní gurmánský zážitek – zhltnutí neutronové hvězdy černou dírou. Něco takového jsme doposud spolehlivě nepozorovali. Pro gravitační astronomy je to další historický úspěch.

Kvalit Milrem Robotics si povšimla Evropská kosmická agentura ESA. Udělila jim kontrakt na vývoj navigační inteligence roverů, které by měly v dohledné době zkoumat Měsíc a další cizí světy. Milrem Robotics zužitkují zkušenosti s vývojem robotů pro pozemská bojiště. Průzkum vesmíru a pozemské bitvy mají leccos společného.

Izraelská společnost Future Meat Technologies spustí průmyslový provoz na výrobu masa ze živých živočišných buněk. Každý den vyrobí asi půl tuny pěstovaného kuřecího, vepřového nebo jehněčího. Jak se zdá, pěstované maso si pomalu ale jistě razí cestu do našich kuchyní.

Elegantní mobilní systém Mobile Force Protection by měl chránit konvoje a podobné typy cílů před útoky hejn laciných dronů. Namísto výbušnin či projektilů využívá konfety. S takovým přístupem bude možné systém MFP používat i ve městech, aniž by to zásadně ohrožovalo lidi na životě.

Půvabné mezony, nejlehčí známé částice s půvabnými kvarky, byly na LHC přistiženy, jak oscilují mezi hmotou a antihmotou. Samo o sobě to je velkým úspěchem a výsledkem náročných pozorování. A také by to mohlo přispět k řešení záhady záhad – proč vlastně existuje něco ve vesmíru, namísto toho, aby neexistovalo nic.

Slunce, vítr, podzemní vrstvy pískovce, vodík, oxid uhličitý a šikovná archea. To je recept na výrobu metanu, který se stane základem obnovitelného zemního plynu. Technologie Underground Sun Conversion nabízí využití slunce a větru i tam, kde jsou dlouhé a tmavé zimy.

Bleskové zpracování uhlíkových materiálu Jouleovým teplem rozšiřuje nabídku zajímavých produktů. Kromě klasického grafenu je možné bleskovým zahřátím pomocí elektrického proudu vyrobit také fluorované nanodiamanty nebo nano „koncentrický uhlík“, který je základem výtečných mazadel.

Pokud tvoří temnou hmotu částice, které interagují mezi sebou, tak by to mohlo objasnit vznik supermasivních černých děr v mladém vesmíru. V takovém případě by se hala temné hmoty mohla hroutit do poměrně masivních zárodků supermasivních černých děr, které by pak nenasytně rostly.

Extrémně lehký aerogel z oxidu grafenu a polyvinylalkoholu výtečně izoluje zvuk při hustotě pouhých 2,1 kilogramu na metr krychlový. Vyrábí se podobně jako sněhové pusinky. Jak žoviálně uvádějí jeho tvůrci, při použití na kryty leteckých motorů by mohl snížit hluk v kabině proudového dopravního letounu zhruba na úroveň fénu na vlasy.

Americké námořnictvo odpískalo slibně postupující projekt elektromagnetického děla. Railgun funguje, ale doplatil na změnu strategického směřování Spojených států. Pro měření sil s vojensky významnými protivníky se moc nehodí. Dalším fatálním problémem je i to, že námořnictvo má jen pár lodí, na které by mohlo railguny smysluplně instalovat.

V galaxii J1243+0100 se před 13,1 miliardami let rozpoutala divoká a běsnící bouře. Supermasivní černá díra v srdci této galaxie vypálila hmotu rychlostí 500 kilometrů za sekundu a tenhle mohutný vichr se prohnal galaxií. Je to nejstarší bouře tohoto druhu, jakou jsme zatím pozorovali.

Když ve vhodném poměru smícháte skandium, hliník, wolfram a kyslík, tak získáte ultra-termostabilní materiál. V rozmezí teplot od téměř absolutní nuly až více než 1000 stupňů Celsia nehne ani brvou. Pokud se materiál podaří dotáhnout do prakticky využitelné podoby, tak by se mohl uplatnit v celé řadě zajímavých aplikací.

Vesmírem se proplétá nezměrná kosmická pavučina, na které jsou jako světlušky nalepené galaxie. Detailní analýzy pohybu velkého množství galaxií prozradily, že vlákna téhle pavučiny majestátně rotují kolem podélné osy. Zatím nevíme, jaký fyzikální mechanismus s nimi kroutí na škále mnoha milionů světelných let.

„Co tohle sakra je?“ Astronomové jsou rozpačití, tím nejpříjemnějším možným způsobem, z obra VVV-WIT-08, vzdáleného asi 25 tisíc světelných let. V průběhu roku 2012 se naprosto šíleným způsobem ztmavil. Na pár měsíců se prakticky vymazal z oblohy. Pak se zase rozsvítil a my tu máme záhadu, která si nezadá s Tabbyinou hvězdou. Obra zřejmě cloní gigantický objekt, možná neprůhledný disk hmoty neznámého původu, který kolem něj obíhá v poměrně velké vzdálenosti.

Izraelští materiáloví mágové dokázali vytvořit optický metamateriál z vateritu, minerálu blízkého kalcitu a nanočástic zlata. Podobné metamateriály se přitom obvykle vyrábějí z toxických chemických látek, což brání jejich využití v biomedicíně. „Zlatý vaterit“ nalezne využití například ve fototermální léčbě, fotoakustické tomografii nebo v bioimagingu.

V dnešní době jsou v mořích k vidění velké větrné turbíny. Plovoucí Windcatcher je sice také velký, ale funguje podobně jako velká segmentová zrcadla velkých teleskopů. Stejného nebo ještě lepšího efektu při těžbě větrné energie dosahuje využitím velkého počtu malých rotorů. Windcatcher by měl být levnější, praktičtější, odolnější a výkonnější než srovnatelně velké větrné turbíny.

Americké námořnictvo vyvíjí autonomní tankovací letoun MQ-25 T1, známý jako Stingray, který bude operovat z paluby letadlových lodí. Před pár dny poprvé za letu poskytl palivo jinému stroji. Tím se stal Super Horner US Navy s lidským pilotem. Dronový tanker teď čekají testy na palubě letadlové lodi.

Slyšeli jste o konkretenu? Tohle libozvučné slovo se teď nejspíš bude skloňovat stále častěji. Grafenoví mágové z Manchesteru spojili síly se stavaři a poprvé v praxi použili beton s grafenem, čili konkreten, při stavbě budovy. Nová tělocvična poblíž Stonehenge se stane technologickou laboratoří pro studium tohoto pozoruhodného nového materiálu, který šetří peněženku zákazníků i životní prostředí.

Patogeny potřebují k šíření příležitost. Pandemie v celé nahotě ukázala, že stačí málo, nosit roušky, udržovat odstup a mýt si ruce, a obávané infekce najednou mají hodně těžký život. Jedním z poražených pandemie covid-19 nejspíš bude i chřipka, která přišla o spoustu hostitelů a podle všeho i o část své genetické diverzity.

Ze zkušenosti víme, že Zemi dovedou ochladit mohutné sopečné erupce nebo rozsáhlé lesní požáry. Napodobit takové jevy ale není úplně snadné. Američtí experti NOAA vyvinuli technologicky a ekonomicky zvládnutelný postup, který zahrnuje oxid siřičitý, levitující saze a asi 20 tisíc letů flotily 335 dopravních letadel. Byla by to první pomoc v případě brzkého dramatického oteplování planety.

Experimentální tokamak Experimental Advanced Superconducting Tokamak (EAST) udržel plazma o teplotě 120 milionů °C po dobu 101 sekund. Provoz tokamaku EAST je součástí výzkumu a vývoje fúzních technologií, především pro budovaný tokamak nové generace ITER v jižní Francii.

Zhruba před rokem došlo během konfliktu v Libyi k autonomním útokům tureckých sebevražedných dronů STM Kargu na jednotky Chalífy Haftara. Podle všeho měla po celou dobu velení umělá inteligence. Zároveň ale není jasné, zda při takových útocích někdo zahynul či nikoliv, i když se to nedá vyloučit.

Zemětřesení trvají sekundy nebo minuty, někdy dny, měsíce nebo až pár let. Singapurští geologové analyzovali mikroatoly u pobřeží Sumatry a zjistili, že se v této oblasti v letech 1829 až 1861 odehrálo zemětřesení, jehož slabé otřesy trvaly 32 let. Jde o „nejpomalejší“ (ve smyslu dlouhého trvání) zemětřesení, o jakém víme.

Pandemická Španělská chřipka brutálně zasáhla svět po Velké válce. Smrt přicházela ve vlnách, přičemž nejvíce devastující byla ta druhá, která kulminovala v listopadu 1918. Genetičtí archeologové zjistili, že v průběhu roku 1918 zřejmě vznikly nové varianty tehdejšího chřipkového viru a to zvedlo pandemickou tsunami.

Observatoř LHAASO v Číně sice ještě není kompletní, ale její polovina už funguje a loví extrémně energetické fotony. Teď si připsala na konto 12 pevatronů v Mléčné dráze, jejichž výkon přesahuje to, co fyzici považovali za možné. Zároveň detekovali nejvíce energetický foton historie, s energií 1,4 PeV.

Těžké bombardéry nerostou na stromech. Když na to ale přijde, tak je možné improvizovat. US Air Force vymysleli jednoduchý a účinný systém, s jehož pomocí lze udělat z transportních letounů C-130 či C-17 bombardéry nebo spíše mateřské letouny pro střely s plochou dráhou letu AGM-158 JASSM. Díky tomu bude možné v případě potřeby rychle a mohutně zvýšit palebnou sílu letectva.

V prvních okamžicích měla hmota ve vesmíru podobu extrémního kvark-gluonového plazmatu. Nový výzkum potvrzuje, že tato substance není podobná plynu, jak se původně myslelo, ale spíše kapalině. Z analýz rovněž vyplývá, že kvark-gluonové plazma v průběhu času mění tvar, čímž se liší od jiných forem hmoty.

Americká DARPA se podílí na vývoji „nehacknutelného“ procesoru Morpheus. V nedávném klání se do procesoru pustily stovky zkušených hackerů, kteří se snažili najít sebemenší skulinu nebo slabé místo. Morpheus se jim ovšem měnil pod rukama s každým mrknutím oka. Neuspěli ani jednou jedinkrát.

Dva roboti THeMIS estonských Milrem Robotics účinkovali na nedávném cvičení s ostrou střelbou Estonských obranných sil. Spolupracujícím lidským jednotkám poskytovali palebnou podporu, sbírali informace o situaci na bojišti, naváděli dělostřeleckou palbu a evakuovali simulované raněné a padlé.

Želvušky je těžké zabít. Britští astrobiologové vyzkoušeli, jestli to zvládne vysokorychlostní plynové dělo, kterým stříleli do písku ledové projektily se zamraženými želvuškami. Takové nepěkné zacházení napodobuje nárazy meteoritů při pádu z nebes a mohlo by odpovědět na otázku, nakolik je u želvušek reálná panspermie.

Namísto supermasivní černé díry by v útrobách Mléčné dráhy mohlo dřímat exotičtější monstrum. Možná tam Mléčná dráha má chuchvalec temné hmoty, který tvoří darkina, fermiony o energii 56 keV. Podle tvůrců nové hypotézy tomu nasvědčují analýzy chování objektů na orbitě kolem centrálního objektu Mléčné dráhy.

Hvězdy obvykle vznikají velmi pomalu a velmi daleko. Přesto si jejich zrození můžeme osahat, díky důmyslným simulacím vzniku hvězd. Nejvíce realistická a detailní je nová simulace STARFORGE, která dokáže simulovat třeba celé molekulární mračno, v němž se rodí jedna hvězda za druhou.

Beton je velmi užitečný materiál, i když jeho výroba velmi zatěžuje prostředí. Bylo by skvělé, kdyby kromě samotné konstrukce mohl beton nabídnout ještě něco navíc. Díky nové betonové nabíjitelné baterii, kterou je možné použít ke konstrukci jako běžný beton, by betonové stavby mohly fungovat jako velké nebo přímo ohromné nabíjitelné baterie.

Kvazikrystaly, materiály na půl cesty mezi amorfní hmotou a krystalem, často vznikají za extrémních podmínek. A co je extrémnější, než exploze jaderné bomby? Průzkum legendárního trinititu z místa exploze testu Trinity přinesl jedinečný kvazikrystal z železa, křemíku, mědi a vápníku.

Levný autonomní bojový dron Skyborg ještě není hotový. Ani jeho řídící mozek Autonomy Core System (ACS). Americké letectvo ale dobře ví, že každý správný pilot chce co nejdřív do vzduchu. Ranou verzi mozku ACS instalovali na taktický dron Kratos UTAP-22 a poslali do vzduchu.

Je to jako noční můra konspirátorů. Šikovný čipový systém velikosti desetiny milimetru krychlového, který lze vpíchnout do těla, kde monitoruje teplotu v reálném čase. K nabíjení i ke komunikaci používá ultrazvuk. Podobné systémy mají velkou budoucnost v medicíně i dalších odvětvích.

Koronaviry dlouho nezajímaly skoro nikoho. Teď zajímají úplně všechny. Nová analýza amerických bioinformatiků zahrnuje 2006 kompletních genomů koronaviru. Její závěry jsou poměrně jednoznačné – za vším hledej netopýra. Do budoucna bude klíčové hlídat koronaviry právě v netopýrech. Je jenom otázkou času, kdy dojde k dalšímu zoonotickému přenosu.

Bylo by skvělé mít pohon, s nímž by bylo možné létat rychlostí Mach 17 a vzlétnout s ním ze zemského povrchu až na oběžnou dráhu. Úspěšný explozivní experiment experimentálního rázového ramjetu (Shock-Ramjet Engine) otevírá cestu pro vývoj pohonu, který zkrotí sílu detonací a promění je na tah.

V Tennessee vyroste oblázkový reaktor Hermes s pokročilým designem. Chlazení zajistí tavené fluoridové soli, díky nimž je provoz takového reaktoru jednodušší a levnější. Pokud Hermes uspěje, bude to výrazný pokrok pro oblázkové reaktory, které představují zajímavou alternativu k tradičním mohutným vodou chlazeným reaktorům.

Turecká společnost Turkish Aerospace předělala svůj proudový dron Simsek. Ze cvičného terče se stal mnohem nebezpečnější protivník. Sebevražedný Simsek je relativně jednoduchý a levný. Jeho významnou předností je rychlost, která předurčuje Simseky k překvapivým útokům ve větším počtu.

Fyzici slaví. Po téměř dvou desetiletích padla hranice intenzity laserového paprsku 10 ^ 23 wattů na centimetr čtvereční. Je to nový světový rekord a nová příležitost pro výzkum. Na extrémní lasery se těší astrofyzici nebo také onkologové, pro které takový laser představuje zařízení pro praktickou produkci vysokoenergetických protonů k ozařování nádorů.

Ve vesmíru zatím (neúspěšně) pátráme spíše po civilizacích hvězdného či galaktického typu. Gruzínský astrofyzik Zaza Osmanov navrhuje hledat stopy přítomnosti civilizací planetárního typu, které by nám měly být svou podstatou bližší. Infračervené stopy megakonstelací takových civilizací by mohly dnešní výkonné infračervené teleskopy vystopovat asi do vzdálenosti 280 světelných let.

Imunitní signální protein Siglec-XII je u lidí rozbitý. Nefunguje, jak by měl. A zároveň posiluje nádorové bujení. U většiny lidstva je tenhle protein vypnutý mutací, aby neškodil. Asi 30 procent lidí má protein Siglec-XII schopný provozu, což z nich dělá snadnou kořist rozmanitých rakovin.