Stanislav Mihulka

Mezinárodní tým fyziků spočítal, že by LIGO mohlo vystopovat gigantické mimozemské lodě. Podmínkou je, že budou velké alespoň jako náš Jupiter a že se budou pohybovat desetinou rychlosti světla. Otázkou je, jakou odpověď bychom nechtěli slyšet víc? Že je kolem nás čilý provoz nevyzpytatelných objektů, které by Zemi strčily do kapsy nebo že je vesmír opravdu úplně prázdný?

Talin je protein buněčného cytoskeletu, který se vyskytuje například v místech, kde se buňka připojuje k podkladu. Chrání ji před působením vnějších sil a tlaků. Tým z britského Kentu vytvořil z talinu nový typ hydrogelového materiálu, který nazvali TSAM (Talin Shock Absorbing Material). Dokáže absorbovat nárazy projektilů letících rychlostí Mach 4,5.

Vezměte roztok jodidu sodného. Prožeňte ho tryskou, co ho zploští na pár mikronů. Bušte do něj rychlými laserovými pulzy, které „přepnou“ roztok do více vodivého stavu. A dalším laserem odečítejte, v jakém stavu roztok zrovna je. Pokud by se na takové technologii postavil čip, mohl by pohánět terahertzové počítače.

Umělé inteligence se teprve rozcvičují a už nestačíme žasnout. Koho by napadlo, že jejich aplikací budou strašidelné stroje? Ghostwriter je elektrický psací stroj z devadesátek, jehož duch komunikuje s operátorem prostřednictví textů na papíru. Doplní texty, pomůže s esejí a skládá poezii.

Evropa intenzivně pracuje na programu Future Combat Air System (FCAS), který zahrnuje týmy pilotovaných letounů a (polo)autonomních dronů Remote Carrier se vzdálenými operátory. Transportní letoun Airbus A400M Atlas poprvé vypustil za letu dron, tentokrát demonstrátor v podobě upraveného tryskového cvičného terče.

Věhlasný genetik a vizionář George Church zabrousil do letů ke hvězdám. Navrhuje zajít ještě dál do mikrosvěta a posílat k cizím světům pikogramové sondy. Jsou inspirované živými buňkami. Zahájíme mezihvězdný průzkum buněčnými kyborgy, kteří přistanou na exoplanetě či exoměsíci, zreplikují se tam, a vytvoří komunikační strukturu pro spojení se Zemí?

Když vysychá dřevo, tak při tom vzniká malé množství bioelektřiny. Nanoinženýři švédského institutu KTH upravili dřevo tak, aby zvýšili jeho pórovitost a průchodnost pro vodu. Výsledkem je dřevo, které při vysychání generuje desetkrát více elektřiny než běžné dřevo. Blíží se dřevěná energetika?

Na vysokorychlostních snímcích blesků bývá jasně zřetelný jejich klikatý tvar. Vědci přitom až doposud nevěděli, čím to je. Australští fyzici nabízejí vysvětlení, které souvisí s metastabilním singletovým kyslíkem. Díky němu se vzduch postupně stává vodivým a blesk postupuje k zemi v úsecích, které mají délku zhruba 50 metrů.

Podivuhodná slitina CrCoNi, která náleží mezi vysokoentropické slitiny, čili slitiny s rovnoměrným zastoupením jednotlivých kovů, si udržuje neuvěřitelnou průrazuvzdornost i při extrémně nízkých teplotách, kolem teploty kapalného vodíku. Pro konstrukce v kosmickém prostoru a podobných náročných prostředích k nezaplacení.

Paleogenetici vytáhli kusy sekvencí DNA ze sedimentů na severu Grónska. Uchovaly se tam v čitelné podobě, protože je 2 miliony let chránil před degradací permafrost. Vyplývá z nich, že v tehdejším Grónsku, kde panovaly teploty o 10 až 17 °C vyšší než dnes, fungovala pestrá příroda se soby, zajíci, lumíky, husami a překvapivě též velkými chobotnatci mastodonty, kteří se procházeli mezi břízami, topoly a zeravy.

Nedávno zpřístupněnou inteligenci ChatGPT od OpenAI je možné jednoduše přimět k vytvoření simulovaného linuxového rozhraní, v němž se lze virtuálně připojit k virtuálnímu webu s virtuální umělou inteligencí, kterou opět lze přimět k vytvoření simulovaného Linuxu. Vše se přitom odehrává v „mysli“ inteligence ChatGPT. Tahle králičí nora vede zatraceně hluboko.

Přístroj LORRI na palubě sondy New Horizons zjistil, že záření optického pozadí vesmíru je asi dvojnásobné oproti předpokladům. Pokud nejde o omyl, jedním z možných vysvětlení je rozpad axionů, jestli ovšem existují a tvoří temnou hmotu. Jisté to zdaleka není, ale je to zajímavá motivace pro budoucí výzkum.

Japonský tým si vypůjčil sedm genů ze spiroplazmy, maličké bakterie bez buněčné stěny, která má zvláštní šroubovicovitý tvar a je schopná samostatného pohybu. Vložili je do upravené mykoplazmy a získali tím první „syntetický“ organismus syn3, který má tvar a schopnosti pohybu spiroplazmy. Buněční mikroboti jsou zase o něco blíž.

Příznivci stealth bombardérů se konečně dočkali. Northrop Grumman, kteří od roku 2015 vyvíjejí nový strategický letoun B-21 Raider, představili nový stroj na Edwardsově letecké základně v Kalifornii. Detailních informací zatím mnoho nezveřejnili. US Air Force by měli první Raidery dostat v roce 2026 nebo 2027.

Chceme lépe poznat červí díry, abychom je mohli najít. Ale abychom je mohli najít, potřebujeme je lépe poznat. Tenhle začarovaný kruh pomáhají rozetnout náročné počítačové simulace. Američtí fyzici využili kvantový procesor Sycamore k realistické simulaci fungování průchozí červí díry v reálném světě a fungovalo jim to.

Extrémně jasný záblesk AT 2022cmc, který letos v únoru odhalilo šikovné zařízení Zwicky Transient Facility, je podle astronomů rekordní událost TDE, tedy sežrání neopatrné hvězdy supermasivní černou dírou. Byla nejjasnější a také nejvzdálenější, jakou jsme doposud pozorovali. Výtrysk energie a hmoty zmučené hvězdy směřoval přímo k Zemi, i když z naprosto bezpečné vzdálenosti 8,5 miliard světelných let.

Výrobce leteckých motorů Rolls-Royce a letecký dopravce easyJet společně vyvíjejí a testují letecké motory upravené na vodíkový pohon. Teď uspěli s pozemními testy vodíkové varianty turbovrtulového motoru Rolls-Royce AE 2100-A. Ve druhé sérii testů přijde na řadu turbodmychadlový motor Rolls-Royce Pearl 15 ve vodíkové úpravě.

Představte si ropné pole pod dnem Severního moře, z něhož byla vytěžena ropa i zemní plyn, ale zůstaly tam ropné plošiny. Dánský projekt počítá s tím, že pošlou uhlík opačným směrem. Ropu a zemní plyn pod mořem nahradí zkapalněný oxid uhličitý. V roce 2030 tam chtějí ukládat 8 milionů tun uhlíku ročně.

Soudobé termoelektrické materiály pro výrobu elektřiny z horka bývají nákladné a toxické. Nedávno vyvinutý termoelektrický materiál je založený na mědi, manganu, germaniu a síře, přičemž je podstatně méně drahý a jedovatý. Zároveň je stabilní do teploty 400 °C, což mu umožňuje těžit elektřinu z horka ve většině dnešních průmyslových zařízení.

Slavný jednobuněčný manipulátor toxoplazma se chce za každou cenu dostat do definitivního hostitele. Přitom mimoděk působí na mozky mezihostitelů, jako jsou vlci v Yellowstone a určitě i jinde. Infikovaný vlk je odvážnější a méně ochotně ustupuje ve vlčích konfliktech. Proto se vlci s toxoplazmou velmi často stávají alfa samcem.

Baykar intenzivně vyvíjí tryskový stíhací dron, který je nadzvukový, stealth a může operovat z menších letadlových lodí. Pro Turecko by to mohlo být řešení problému s bojovými letouny, jemuž čelí po vyřazení z programu F-35 Joint Strike Fighter. Otázkou je, jak kvalitní umělou inteligenci bude mít turecký autonomní tryskáč k dispozici.

Nový triboelektrický nanogenerátor amerických materiálových vědců využívá levné a jednoduché materiály, přičemž zajistí více elektřiny než stávající podobné systémy pro těžbu statické elektřiny. Oboustranná lepicí páska potvrzuje, že její uplatnění je téměř nekonečně rozmanité.

Okolní vesmír je pustý a prázdný. Přinejmenším tak vypadá. Je to slavný Fermiho paradox, který se pokouší vysvětlit celá řada hypotéz. Některé jsou úsměvné, jiné vám naruší spánkový režim. Pokud máte sklony trpět úzkostmi, hypotézu Berserk raději vynechejte. Byli jste varováni.

Podle hypotézy simulace je náš vesmír velmi dokonalou simulací. Tak dokonalou, že je téměř nerozlišitelná od reality. Jak to tedy poznat, pokud by to náhodou byla pravda? Britský „informační“ fyzik Melvin Vopson navrhuje postupovat cestou ověření navrhované ekvivalence mezi hmotou, energií a informací, jejíž případné potvrzení by bylo plusem pro hypotézu simulace.

Společnost Airbus se hlásí o slovo ve stále intenzivnějším závodu o orbitální energetiku. Jejich technologie uspěla v experimentu s přenosem energie ze solárního panelu mikrovlnami. Tentokrát to bylo 36 metrů, v příštím desetiletí chce Airbus přenést energii z oběžné dráhy.

Ve Versailles se sešla 27. Generální konference pro míry a váhy. Tentokrát se pořádně odvázali a po více než 30 letech zavedli nové předpony soustavy SI. Svou předponu získala jedna kvadriliardtina, jedna kvintiliontina, jedna kvadriliarda a jeden kvintilion. Už jste slyšeli, že Země váží asi 6 ronnagramů (6 Rg)?

Společnost Snow Lake Lithium buduje první plně elektrizovaný důl na lithium na světě. Korejská korporace LG poblíž postaví továrnu, kde se bude lithiová surovina zpracovávat na lithium pro výrobu baterií. Pokud tento projekt uspěje, vznikne velice důležitý severoamerický dodavatelský řetězec pro výrobu lithiových baterií.

Cesta k fúzi je trnitá a vědci musejí čelit ohromným výzvám. Pohled pod pokličku krocení plazmatu v nepředstavitelně extrémních podmínkách nabízí nová studie fúzních badatelů, kteří narazili na stejně nečekaný jako nepříjemný problém. Hořící plazma (Burning plasma) se nechová podle teoretických modelů.

Elbit Systems vyvinuli obratný sebevražedný dron s umělou inteligencí, jehož rychlost a manévrovací schopnosti se blíží závodním dronům. LANIUS je určený k bleskurychlým zásahům v městském prostředí. Umělá inteligence zmapuje okolí a dron rychlostí až 20 metrů za sekundu zasáhne cíl. Útok by měl potvrdit operátor, ale dron zřejmě může operovat v kompletně autonomním módu, například v podzemí, kde vázne komunikace.

Na velšské pastvině narazili na fosilie ze středního ordoviku, mezi nimiž se ukrýval podivuhodný mieridduryn. Představte si malou opabinii s ostnitým chobotem. Díky novému objevu je ve hře možnost, že chobot, původně považovaný za bizarní „omyl“ je vlastně původním znakem dávných členovců, z něhož se snad vyvinul dnešní horní pysk členovců.

Ve vesmíru jsme objevili celou řadu černých děr, od objektů hvězdné velikosti až po supermasivní monstra. Co když to ale ve skutečnosti jsou červí díry? Rozlišit je na velkou dálku je velmi obtížné. Pomoci by mohly analýzy polarizovaného záření hmoty u takových objektů, ale potřebujeme k tomu velkou porci štěstí. Třeba vhodně uspořádanou gravitační čočku.

Přírodní fotosyntéza není špatná, ale k dokonalosti má daleko. Katalyzátoroví čarodějové vytvořili systém založených na MOZích (Metal-Organic-Zyme), což jsou kovoorganické kostry MOFy okořeněné biomimetickými aktivními centry, v podstatě kovoorganické enzymy. Nový fotosyntetický systém vyrábí z oxidu uhličitého a vody metan, kyslík (a oxid uhelnatý).

Společnost IBM pokračuje v řadě kvantových dravců a láme rekordy v počtu qubitů. Procesor Osprey porazil dosavadního držitele rekordu, Borealis od Xanadu, dvojnásobným počtem qubitů. Ale i 433 qubitů procesoru Osprey bledne před 1 121 qubity, s nimiž by měl příští rok přijít procesor Condor. IBM jede na kvantové vlně.

Tým fyziků Heidelbergské univerzity postavil simulátor kvantového pole, v němž ultrachladné atomy draslíku-39 vytvářejí Boseho–Einsteinův kondenzát. Do něj pak pouštěli zvukové vlny a sledovali šíření kvazičástic fononů. Podařilo se jim pozorovat některé jevy, které předpovídá kosmologická inflace.

Britský laserový demonstrátor DragonFire o výkonu 50 kW má za sebou „ostré střelby“ v proslulém zkušebním prostoru Porton Down. Laser úspěšně a s vysokou přesností zasahoval cíle v různých vzdálenostech. Projekt v hodnotě 100 milionů liber spěje k vytvoření praktického bojového laserového systému, který je určený k obraně proti hrozbám, jako jsou drony nebo rakety.

Terahertzové technologie jsou slibné pro pokročilé zobrazování, podobné rentgenovému, ale bez ionizujícího záření, nebo pro 6G komunikace. Nejprve je nutné doladit zařízení pro detekci i vysílání terahertzových vln. V MIT postavili novou terahertzovou kameru, která přináší celou řadu výhod.

Padesátitunová ponořená „teleskopická plechovka“ Archimedes Waveswing je dalším slibným prototypem vlnové energetiky. V budoucnu by plechovky mohly mít výkon až 500 kW, přičemž by energii vln těžily v komplexech až 20 takových bójí. Jejich generátor pohánějí rozdíly v tlaku, které vyvolávají procházející vlny.

Do asfaltu se často přidává syntetický kaučuk, který se vyrábí z ropy. Američtí odborníci nabízejí zajímavou alternativu – biopolymer ze sójových bobů, který je svými vlastnostmi srovnatelný se syntetickým kaučukem. Spinoff SoyLei Innovations ho prodává jako BioMAG, v různých variantách, podle využití v asfaltu.

Žhavé jádro hvězdy, ve kterém běsní fúzní reakce, je obvykle obalené dalšími vrstvami horkého plazmatu a plynů. Jen velmi vzácně se stane, že hvězda o vnější vrstvy přijde a zůstane jen holé jádro, které po krátké době exploduje jako supernova. Prvním známým holým jádrem masivní hvězdy se stala Gama Columbae ze souhvězdí Holubice.

Trio psychologů a počítačových mágů propojilo psychologii s analýzou dat při studiu tisíce článků a webových stránek, které pojednávaly o vybraných tématech. Porovnávali přitom charakter mainstreamových textů s texty zplozenými konspirátory. Stručně řečeno, konspirační texty jsou více roztěkané uvnitř a více propojené ven.

Sirovodík smrdí, je jedovatý a dělá problémy všude možně. Američtí nanofotonici vyvinuli plazmonický katalyzátor s nanočásticemi zlata, který naporcuje sirovodík na cenný plynný vodík a síru. Zdrojem energie pro tuto jednoduchou reakci je přitom jenom viditelné světlo.

29. října se v jihokorejské metropoli Soulu najednou ocitlo velké množství rozjařených lidí v úzké a strmé uličce. Mnoho jich tam zahynulo a mnoho jich je zraněných. Jak se může dav najednou stát smrtící pastí? A co mohou lidé dělat, když se dostanou do právě takové situace?

Podle obecné relativity mají černé díry jen tři základní vlastnosti – hmotnost, moment hybnosti a elektrický náboj. Teoretičtí fyzici se na černé díry podívali optikou kvantové mechaniky a zjistili, že hmotnost černých děr je ve kvantové superpozici. Jinými slovy, černé díry jsou jako Schrödingerovy kočky, které mají více různých hmotností zároveň.

Kov je za normálních okolností lesklý, protože odráží světlo. Američtí fyzici tohle pravidlo přelstili díky vrstevnatému kvantovému materiálu ZrSiSe, který tvoří zirkonium, křemík a selen. Světlo se od něj neodrazí, ale specifickým stylem se šíří skrz něj. ZrSiSe by mohl pomoci výzkumu i uplatnění kvantových materiálů.

V případě konfliktu technologicky vyspělých mocností by mohly klíčovou roli sehrát distribuované sítě malých satelitů, které mohou zajišťovat komunikaci, průzkum i další důležité funkce. Jak ale takovou síť zničit? Čínští armádní odborníci navrhují explozi 10 Mt bomby na hranici vesmíru, ale i takový zákrok přináší více otázek než odpovědí.

Velmi malá a velmi lehká neutronová hvězda HESS J1731-347 je ve skutečnosti ještě menší a ještě lehčí, víc, než by neutronová hvězda měla být. Zdá se, že by mohlo jít o podivnou hvězdu (strange star), tedy objekt tvořený zhruba stejným dílem podivných, horních a dolních kvarků. Další výzkum ukáže, jestli můžeme slavit.

Vědci si doposud mysleli, že vzácný tetrataenit, magnetický minerál tvořený železem a niklem a známý převážně jen z meteoritů, vzniká za nějakých exotických podmínek a po velmi dlouhou dobu. Teď se ale ukázalo, že při správném složení, které zahrnuje i určité množství fosforu, lze tetrataenit vyrobit za 15 sekund. Mohla by to být tvrdá rána čínskému monopolu na vzácné zeminy.

Optický systém skandinávských inženýrů pokořil rekord v rychlosti přenosu dat, v optickém vláknu o délce 7,9 kilometru. Výkonem 1,84 Pbit/s překonali globální internet, který přenáší cca 1 Pbit/s. A je to prý jen začátek. Se svojí technologií si věří na budoucí rekordy, které by měly být ještě podstatně vyšší.

Na Caltechu běží ostře sledovaný a velmi náročný Space Solar Power Project, jehož cílem je vyvinout technologie pro těžbu solární energie na orbitě a její bezdrátový přenos na Zemi, včetně ultralehkých, velmi výkonných a velmi levných solárních panelů. V prosinci by mělo dojít na první testy prototypů ve vesmíru.

Kvantové senzory přinášejí pozoruhodné aplikace dříve velmi exotických kvantových jevů. Jako by se vědci přestali bát a zkrotili tyto přízraky do podoby užitečných technologií. Nový kvantový interferometr využívá kvantové provázání a delokalizaci, tedy hned dva strašidelné kvantové triky najednou.