Stanislav Mihulka

I když se od spalování uhlí ustupuje, možnosti jeho využití tím podle všeho nekončí. Nový materiál ze stlačeného uhelného prachu a bavlněných vláken je skvělý v solárním odsolování mořské vody. Je to praktické a levné. Na komerčním využití se již pracuje.

75 kilometrů dlouhý pás pustiny v chilské poušti Atacama pokrývá spousta silikátového skla. Podle nového výzkumu jde o pozůstatky extrémní exploze vesmírného tělesa, zřejmě komety či její části, která se před 12 tisíci let srazila se Zemí. Nasvědčuje tomu struktura skla i jeho chemické složení.

Před pár miliardami let se Galaxie v Andromedě srazila s jinou galaxií. Po čase se srazily a splynuly i jejich supermasivní černé díry. Vznikla nová, větší supermasivní černá díra, která při svém vzniku dostala mohutný gravitační kopanec. Po něm se pohybovala galaxií a svou gravitací změnila oběžné dráhy milionů hvězd.

Jak už bolestně zjistily mnohé armády, zásobování palivem je zásadní věc, která může rozhodovat celé konflikty. USAF chtějí vyrábět letecké palivo průmyslovou fotosyntézou společnosti Twelve. Nejprve se elektrolýzou rozloží oxid uhličitý a voda. Vzniknou molekuly kyslíku, vodíku a oxidu uhelnatého, které pak vstupují do moderní verze Fischerovy–Tropschovy syntézy, vyrábějící kapalné uhlovodíky.

Optické 5D disky vydrží (skoro) věčně. Mají ovšem svá slabá místa, především pokud jde o rychlost zápisu/čtení dat a hustotu uložených dat. Nová technologie zápisu dat do křemenného skla posouvá rychlost zápisu na 230 kb za sekundu a nabízí hustotu uložení dat, která 10 000krát převyšuje Blu-ray disky. Na zapsání dat do takového disku byste si ale počkali hodně dlouho.

Mladičký vesmír je plný obrovských černých děr, které by tam být neměly. Jedním z možných vysvětlení je, že se tato gravitační monstra najednou objevila v první sekundě po Velkém třesku. Pokud to tak bylo, tak by na nich měl být chemický „otisk“ Velkého třesku. Připravovaný Vesmírný dalekohled Jamese Webba by ho mohl vystopovat.

General Atomics s Boeingem dostaly na starost vývoj pokročilého laserového systému (distributed-gain laser) o výkonu 300 kW. Měl by být schopen zaměřovat a sestřelovat rychle letící cíle, které zničí svou brutální energií. Tohle monstrum usmaží na obloze drony, rakety i letouny protivníka.

Když v galaxii vzdálené 7 miliard světelných let vybuchl Velbloud (čili ZTF20acigmel), tak se intenzivně rozzářil nejen ve viditelné, ale i v rádiové oblasti. Pak ve viditelném světle nápadně rychle zhasl, ale dál žhnul rentgenovými paprsky. Jde o výjimečnou explozi typu FBOT, které možná jsou implozemi masivních hvězd přímo do černé díry či neutronové hvězdy.

Červené krvinky klamou tělem. Na první pohled jen tak tupě převážejí kyslík nebo oxid uhličitý. Ve skutečnosti ale jde o agenty imunity, kteří pátrají po cizorodých sekvencích v krvi. Když takových sekvencí s pomocí receptorů TLR9 najdou a navážou větší množství, tak změní tvar. Záhy poté je sežerou makrofágy, které drží hlídky v krvi. To je klíč k anémiím doprovázejícím vážné stavy pacientům.

Helium je velmi užitečné, pro pouťové balonky, magnetickou rezonanci i pro lety do vesmíru. Je ale vzácné, jeho známé zásoby se tenčí, dodávky kolabují a cena roste. V této dramatické situaci přicházejí dobré zprávy z jižní Afriky, kde objevili největší a nejkvalitnější zásoby helia na světě. Pokud se informace potvrdí, tak tam je helia za více než 100 miliard dolarů. Naplní asi 1,4 bilionů balonků, což by heliovou krizi utlumilo.

Možný kandidát na planetu M51-ULS-1b ve Vírové galaxii M51 o sobě dal vědět při pozorování rentgenového tranzitu, čili dočasného zeslabení rentgenového řevu, kterým zaplavuje okolní vesmír těsná dvojhvězda modrého veleobra s černou dírou nebo neutronovou hvězdou. Na případné potvrzení si počkáme asi 70 let.

Očkování představuje jednoduché a bezpečné řešení problémů s nebezpečnými infekcemi. Přesto část lidí očkování odmítá, i když doslova kolem nich umírají lidé. Podle psychologů většinou nejde o zlý úmysl ani o hloupost. Klíčem k pochopení je strach, především strach ze smrti, s nímž si náš mozek neumí moc poradit a tak dělá psí kusy.

Přichází doba mikroreaktorů. Pilotní projekt na Eielsonově základně, která leží na Aljašce, poblíž polárního kruhu, počítá se spuštěním mikroreaktoru v roce 2027. Když projekt uspěje, porostou mikroreaktory jako houby po dešti. Na základnách, odlehlých osadách, dolech, ropných polích nebo třeba v zařízeních pro odsolování vody či výrobu vodíku.

Fyzici dokázali pomocí nejpřesnějších atomových hodin změřit gravitační rudý posuv v milimetrovém vzorku ultrachladných atomů stroncia. V budoucnu by ještě přesnější atomové hodiny mohly měřit efekty relativity i kvantové mechaniky. Třeba právě tohle „smíří“ doposud proti sobě vyhraněné pilíře soudobé fyziky – obecnou relativitu a kvantovou mechaniku.

Vesmír je plný částic. Britský fyzik Melvin Vopson, podle něhož by temná hmota mohla být vlastně informace, použil Shannonovu teorii informace a s její pomocí odhadl množství informace, které pojme elementární částice. Na základě toho odhaduje, že pozorovatelný vesmír obsahuje zhruba 6 krát 10 na 80 bitů informace. Jeho postup nabízí možnost experimentálního testování.

US Air Force by rádi trénovali bojové lety s nadzvukovými drony. Takoví protivníci by byli vydatnými soupeři a trénink by tolik nezatěžoval zkušené bojové piloty, kteří představují nedostatkové zboží. Tréninkovými soupeři by se mohly stát drony společnosti Exosonic, jejichž zásadní předností by měl být tichý let a zkrocení sonického třesku.

Kalifornská společnost Radiant pracuje na kompaktních jaderných reaktorech o výkonu 1 MW, které se vejdou do přepravního kontejneru a budou chlazené heliem. Takové reaktory by se mohly stát relativně levnou a praktickou náhradou celé armády dieselových generátorů, ať už při akcích pod širým nebem, při katastrofách anebo na vojenských základnách.

Švédská ocelářská společnost SSAB nedávno vyrobila první „bezfosilní“ ocel, při jejíž výrobě nejsou přímo využívaná fosilní paliva, a to včetně těžby použité železné rudy. Volvo teď z této oceli postavilo bezosádkový nákladní automobil. Podle všeho jsme svědky počátku přechodu na bezfosilní průmysl.

Astronomové už od šedesátých let znají podivné gigantické rádiové struktury „North Polar Spur“ a „Fan Region“. Podle nové, pěkně odvázané teorie, jde vlastně o dva konce magnetického tunelu, které tvoří magnetická vlákna, vinoucí se vesmírem mezi zmíněnými dvěma strukturami. A my jsme uvnitř tohoto tunelu, dlouhého 1 000 světelných let.

SPUR je odstřelovací puška pro denní i noční mise, s termální optikou a středním dostřelem. Ghost Robotics tímto střeleckým systémem vybavili svého čtyřnohého robota Vision-60. Na bojištích blízké budoucnosti se možná objeví kráčející zbraně, nepochybně s vychytralou umělou inteligencí.

Radioteleskopy ASKAP a MeerKAT vystopovaly zvláštní zdroj rádiových vln v oblasti centra Mléčné dráhy. Objekt ASKAP J173608.2-321635 není pulsar, supernova, eruptivní hvězda ani zdroj rychlých rádiových záblesků. V oblasti viditelného záření tam není nic vidět. Prozatím jde o naprostou záhadu.

Ve světě stále na řadě míst schází čistá voda. Praktickým řešením by mohly být hydrogelové tablety či zařízení, které za hodinu zlikvidují naprostou většinu bakterií díky peroxidu vodíku a částicím aktivního uhlí. Jejich použití je jednoduché a levné, stejně jako jejich výroba, v malém i ve velkém.

Kolem roku 1345 sepsal milánský mnich Galvaneus Flamma jeden ze svých posledních textů „Cronica universalis“. Podle nové analýzy italského literárního historika Chiesy v něm uvádí, že janovští námořníci té doby věděli o existenci Ameriky, přinejmenším části atlantického pobřeží, díky kontaktům se severní Evropou.

Silně vyzbrojené letouny palebné podpory AC-130J Ghostrider mají už teď pestrý arzenál. Na palubě nesou houfnici s automatickým kanonem a mohou také mít rozmanitou přesně naváděnou munici. Brzy začnou testovat prototyp leteckého laserového systému AHEL s pevnolátkovým laserem. S takovým laserem by Ghostridery mohly likvidovat kriticky významné cíle přesně, tiše a nenápadně.

Kdykoliv je lidstvo v úzkých, tak použije jaderné zbraně. Tedy prozatím obvykle v katastrofických filmech. Podle nových simulací by to ale kupodivu fungovalo proti přilétající planetce menší velikosti. Jaderné střely mohou být naší poslední linií obrany proti úderu z nebes, pár měsíců před dopadem. Lepší by ale bylo detekovat takovou planetku mnohem dřív a odchýlit ji z kolizního kurzu.

Specialisté na bleskové ohřívání Jouleovým teplem použili tento postup pro těžbu cenných kovů, jako je zlato, stříbro, palladium nebo rhodium, ze starých mobilů a notebooků. Blesková recyklace může proměnit skládky elektronického odpadu na pokladnice s drahými kovy, které jen čekají na to, až je vydolujeme.

Nový bezdrátový systém pro přenos energie je založený na laserovém paprsku a fotovoltaickém článku. Funguje pod širým nebem. Prototyp zařízení přenesl 480 wattů na vzdálenost 300 metrů, k přenosné stanici 5G sítě, které by díky tomu mohly lépe unikat novodobým ludditům.

V Austrálii mají nadbytek volného místa a Slunce. V Singapuru zase potřebují obnovitelnou energii. Ambiciózní projekt PowerLink spojí severní pobřeží Austrálie se Singapurem podmořským kabelem, kterým bude proudit elektřina z mamutí solární farmy v Severním teritoriu. PowerLink by měl být online v roce 2027.

Nowcasting je bezprostřední předpověď počasí, založená na aktuálních meteorologických datech. Je náročná a důležitá. Jak ukazuje úspěšný vývoj aplikace umělé inteligence pro nowcasting srážek Generative Model of Rain z franšízy DeepMind, brzy by se mohla stát kolbištěm umělých inteligencí.

Americká agentura NOAA a společnost Saildrone vyslaly do Atlantiku flotilu autonomních dronů plných senzorů, které sbírají data během hurikánové sezóny. Dron SD 1045 pořídil dechberoucí záběry z nitra hurikánu Sam, který stále řádí v Atlantiku východně od Bermud jako hurikán 4. kategorie.

Nedávno objevená kometa C/2014 UN271 Bernardinelli-Bernstein je nefalšovanou godzillou mezi kometami. Podle nových pozorování má průměr kolem 150 kilometrů, což z ní dělá spolehlivě největší známou kometu vůbec. Tohle monstrum se nejvíce přiblíží ke Slunci v roce 2031, kdy by mělo dosáhnout zhruba oběžné dráhy Saturnu. Pak zase poletí zpět, na své velice dlouhé cestě do temnot.

Hypersonické střely jsou fajn. Soudobé protiraketové systémy proti nim nemají mnoho šancí a mohou ničit cíle pouhou kinetickou energií. Hypersonické střely se scramjetem jsou ale ještě lepší. Mohou manévrovat za letu v nízké výšce, což jim dává ještě větší nezranitelnost, větší přesnost, nižší váhu a větší dolet.

Odvážní virologové v náročném terénu jeskyní severního Laosu sesbírali sliny, trus a moč vrápenců. Našli v nich mimo jiné tři nové koronaviry, které jsou zatím nejbližší pandemickému mizerovi. Opakuje se tak situace s neblahým SARS, kdy zjevně přirozený původ viru postupně potvrzujeme nálezy koronaviru u netopýrů zalezlých v exotických jeskyních.

Vesmír je plný „měkkého“ megaelektronvoltového gama záření a vysoce energetických neutrin. Jejich zdroje nám ale doposud ve většině případů unikají. Japonský tým navrhuje, že by mohlo jít o dřímající supermasivní černé díry, které občas něco slupnou, ale není z toho oslnivá nebeská show, takže je v našich teleskopech prakticky nevidíme.

Sluneční soustava je plná kosmického smetí. Tvoří ho prach a štěrk, který vzniká během „provozu“ Sluneční soustavy, a na orbitě Země i lidské kosmické odpadky. Kosmické lodě, satelity i skafandry musí být v maximální možné míře odolné, aby pro ně zásah takovým objektem nebyl fatální. NASA to testuje vysokorychlostním plynovým dělem.

Je vám líto, že nemáme pořádné opičí ocasy? Nejspíš za to může neposedná Alu sekvence, jeden z mnoha „skákajících genů“, které dělají v genomech anarchii. Alu sekvence o délce 300 bází asi před 25 miliony let, hluboko ve třetihorách, skočila do oblasti významného embryonálního regulačního genu TBXT, který „dělá ocas“. A nám zůstaly jen zadky pro pláč.

Letectvo blízké budoucnosti bude spoléhat na hypersonické střely. Do akce by je měly vozit bombardéry B-52 i další letouny. Problém je v tom, že hypersonické střely a další podobné systémy jsou dost těžké a obtížně se s nimi manipuluje. Klíčovým pomocníkem pozemního personálu letectva by se měl stát unikátní robotický nakladač munice MHU-TSX.

V kalné vodě není nic vidět, kvůli rozptýlenému světlu. Přesto je ale možné v takovém prostředí smysluplně fotit. Nová metoda spojuje klasické polarimetrické snímkování s algoritmem, který automaticky najde optimální parametry pro potlačení rozptýleného světla.

Mezi molekulárními mračny Perseus a Taurus se nenápadně skrývá prázdnota. Je to bublina o průměru 500 světelných let, která zřejmě vznikla po mohutné explozi supernovy či po sérii blízkých supernov. Teď už se nerozpíná a na jejím „obalu“ bouřlivě vznikají stovky nových hvězd.

Někdy kolem roku 1600 před naším letopočtem, ve střední době bronzové, zřejmě přilétl meteor, který s děsivou silou explodoval 4 kilometry nad tehdejší metropolí Beth Haram, v dnešním Jordánsku. Z 8 tisíc obyvatel města toho nejspíš mnoho nezbylo. Otázkou je, kdy k něčemu podobnému dojde příště.

Loni v listopadu se v Íránu odehrál technologicky vyspělý atentát na vysoce postaveného jaderného vědce a generála Revolučních gard v jedné osobě, Mohsena Fachrízádeha. Robotický systém ukrytý v dodávce zaměřoval a identifikoval cíl s využitím umělých inteligencí, přičemž ho řídil operátor v Izraeli přes satelit.

Mikrobiální palivové články představují slibnou, ale prakticky doposud nepříliš úspěšnou technologii. Jejich výkon podstatně zvýší, když jsou bakterie v těchto článcích krmené nanočásticemi stříbra. Bakterie si je zabudují do těla, čímž se z nich stanou mikroskopické generátory elektrického proudu.

Optické kabely jsou pro přenos internetu fajn, ale někdy je není možné použít. Společnost X ze stáje Alphabet Inc. vyvíjí bezdrátový laserový internet v rámci projektu Taara, který přenáší internet rychle a bezdrátově. V nedávném testu úspěšně spojili africké metropole Brazzaville a Kinshasu, které odděluje řeka Kongo.

Pokud můžeme věřit zprávám z totality, severokorejská diktatura se snaží diverzifikovat své zbraňové systémy, schopné nést jaderné zbraně. Prakticky současně odpálili novou střelu s plochou dráhou letu a odpálili balistickou střelu s krátkým doletem ze speciálního železničního mobilního raketového systému.

Představte si, že s velkou námahou vybudujete podzemní detektor na temnou hmotu. Navzdory vynaloženému úsilí žádnou temnou hmotu nenajde. Namísto toho získá nečekaná data, která by mohla být první pořádnou stopou temné energie. To je v kostce příběh experimentu XENON1T v italském podzemí.

Ben Lamm s Georgem Churchem založili startup Colossal Biosciences. Chtějí elegantně vzkřísit mamuta srstnatého, přepsáním genomu slona indického editorem CRISPR. Bude to mnohem méně náročné, než to vypadá. DNA slona indického a mamuta je totiž shodná na 99,6 procent. Společně s mamutem chtějí oživit i mamutí step, která mnohem lépe vzdoruje oteplování. A nejlepší mamutí step bude s živými mamuty!

Ve Velké Británii zahájili pilotní test použití grafenu k vylepšení vlastností asfaltu na povrchu silnic. Odborníci doufají, že populární grafen podstatně vylepší tradiční asfalt, především jeho odolnost a trvanlivost. Pokud povrch dálnice s grafenem uspěje, mohlo by to znamenat významnou úsporu pro údržbu komunikací.

Simulovaný vesmír Uchuu zahrnuje vývoj 13,8 miliardy let v krychli o velikosti 9,63 miliardy světelných let. Největší a nejrealističtější simulace vesmíru dnešní doby, která obsahuje 3 PB dat, vznikla na superpočítači ATERUI II, který ji musel věnovat spoustu drahocenného času. Astrofyzici mají o zábavu postaráno.

Stephen Hawking už v roce 1974 zjistil, že by černé díry měly vyzařovat tepelné, čili Hawkingovo záření. Jinými slovy, že mají teplotu. Z rovnic kvantově gravitačních korekcí entropie černých děr teď na vědce vyskočila další, dost překvapivá vlastnost. Černé díry mají zřejmě také tlak.

Vezměte Boseho–Einsteinův kondenzát ze 100 tisíc atomů rubidia. Šoupněte ho do magnetické pasti ve vakuové komoře. Pak to všechno vyneste na vrchol výzkumné věže Fallturm Bremen a hoďte to dolů. Během volného pádu opakovaně vypínejte a zase zapínejte magnetickou past. Vaší odměnou bude rekordně nízká teplota 38 pikokelvinů.