Stanislav Mihulka

Orca je „vysavač“ oxidu uhličitého z atmosféry. Používá filtrační materiál, který pohltí nepopulární plyn ze vzduchu, smísí ho s vodou a nakonec ho vstříkne kilometr pod zem do čediče. Celé zařízení kompenzuje emise asi 870 automobilů. Je to sice jen kapka v moři, ale každý začátek je těžký.

Společnost Kratos intenzivně pracuje na nových taktických dronech. Jejich čerstvým počinem je malý tryskový dron Air Wolf s umělou inteligencí. Jde o takzvaný „attritable drone“, relativně levný systém, který bude možné nasadit do „opotřebovávacího“ konfliktu. Air Wolf má za sebou úspěšnou premiéru na Burns Flat, Oklahoma Range Facility.

Astronomy šokoval nový výzkum bílých trpaslíků, který byl založený na pozorování kulových hvězdokup M3 a M13 Hubbleovým dalekohledem. Jak se zdá, bílí trpaslíci nejsou jen netečné pecky superhusté hmoty, které jen čekají, až vychladnou. Podstatná část bílých trpaslíků zřejmě na svém povrchu termojaderně spaluje vodík, čímž si prodlužuje už tak neuvěřitelně dlouhé stáří.

Perovskity se díky své krystalické struktuře osvědčily ve vývoji solárních článků. A mají na víc. Jistý perovskit důmyslně vylepšený gadoliniem účinně detekuje neutrony. Detektor s tímto perovskitem by mohl monitorovat radioaktivní materiály všude možně, jak za legálních, tak i nelegálních okolností.

Detailní pozorování rádiového objektu VT 1210+4956 v jedné trpasličí galaxii odhalilo napínavou a tragickou historii těsné dvojhvězdy masivních hvězd. Větší z nich se odpálila jako supernova, po které zbyla neutronová hvězda nebo černá díra. Ta se pak prohryzala do jádra druhé hvězdy, kterou tím přinutila k předčasné supernově. Je to první „merger-triggered core collapse supernova“, jakou jsme našli.

Největší stellarátor světa Wendelstein 7-X dosáhl v roce 2018 teploty plazmatu 20 milionů °C, čili vyšší teploty než v nitru Slunce. Podle nových analýz by ale měl bez problémů zvládnout ještě mnohem vyšší teplotu plazmatu. Další kolo experimentů by měl spustit příští rok. Určitě to bude stát za to.

Do roku 2025 by se na orbitě Země měl objevit technologický demonstrátor DRACO, který otestuje jaderný termální pohon. Pokud uspěje, mohl by se stát zásadní výhodou pro vojenské operace mezi Zemí a Měsícem. Pohon slibuje podstatné zlepšení manévrovacích schopností kosmických lodí.

Tým ze Stanfordu oprášil letitý design jednorázových chlórových baterií. Ty byly skvělé v hustotě ukládané energie, ale měly problém s agresivním chlórem. Jako průlomové řešení se ukázalo použití elektrod s uhlíkovými nanosférami. V jejich pórech se ukryje chlór a tam pak čeká na opětovné nabití baterie, aby se mohl stát součástí chloridu.

Zní to nevinně. Australský detektor gravitačních vln Bulk Acoustic Wave detekoval dvě události, jaké jsme ještě nikdy neviděli. Mohlo by jít o gravitační vlny na frekvencích kolem 5 MHz. Ve hře jsou kromě obyčejných poruch a nedopatření i fascinující věci, jako primordiální černé díry nebo temná hmota. Gravitační astronomie nabírá na obrátkách.

Termojaderné hlavice W88 pro rakety Trident II odpalované z ponorek slouží od roku 1989. Už byly doopravdy zralé na pořádnou modernizaci. Kromě jiného dostanou nový „mozek“, vylepšenou verzi systému Arming, Fuzing, and Firing (AF&F) Alteration 370. Hlavice s novým mozkem čekají důkladné testy.

Zdá se vám, že život musí být jen na planetách podobných Zemi? Tak to pořádně zapojte představivost. Slušně obyvatelné by mohly být i hyceánské planety, tedy planety pokryté oceánem a s atmosférou bohatou na vodík. V Mléčné dráze jsou zřejmě mnohem častější než planety jako Země. Podmínky vhodné pro život podobný našemu přitom panují i na hyceánských planetách s teplotou atmosféry až 200 °C.

Pandemie jsou běžnou součástí lidské historie. Velké devastující pandemie, jako je covid-19 nebo třeba španělská chřipka, se podle všeho objevují častěji, než jsme si mysleli. Je ostuda, že nás covid-19 nachytal do značné míry nepřipravené. Ale ještě mnohem větší hanba by bylo, kdyby nás stejně zaskočila příští pandemie, které se podle nového výzkumu klidně můžeme dožít.

Při galaktickém kanibalismu se může stát, že se supermasivní černé díry splývajících galaxií nespojí. Jestli mají simulace ROMULUS pravdu, tak se v galaxiích jako je Mléčná dráha během historie potuluje v průměru 12 spíše dost nenápadných supermasivních děr. Plíží se v galaktickém halu, tiché, neviděné, ale potkat byste je nechtěli.

US Navy testují pozoruhodný systém Navy Marine Expeditionary Ship Interdiction System, čili NMESIS. Tvoří jej robotický raketomet se sci-fi vizáží ROGUE Fires, vyzbrojený pokročilými protilodními střelami Naval Strike Missile (NSM). Jsou to orgie technologií za nemalou cenu. Jedna střela NSM přijde na téměř 2 200 000 dolarů.

Megastruktury kolem hvězd, jako je Slunce, by se mohly stát fantastickými vesmírnými elektrárnami. Ještě mnohem více energie by ale bylo možné vytěžit z akrečního disku černé díry nebo relativistických výtrysků. Stačí jenom postavit odolný Dysonův roj, který by vydržel v blízkosti černé díry a civilizace bude zajištěnou energii skoro na věky.

Organoidy jsou skvělé 3D modely rozmanitých orgánů. Někdy až trochu strašidelné. To je přesně případ nových minimozků, na kterých narostly jednoduché, ale funkční oči. Zahrnují různé typy očních buněk a rozlišují světlo a tmu. Je jenom otázkou času, kdy na nás nějaký minimozek lišácky mrkne.

V nedávném fúzním experimentu vytěžili 1,35 MJ energie. To odpovídá asi 70 procentům energie, kterou laserové paprsky zasáhly kapsuli s vodíkovým palivem. Jde o 8násobné pokoření rekordu, který ustanovili rovněž v NIF, letos na jaře. Závod o jadernou fúzi pokračuje.

Dnešní kvantové procesory se spinovými qubity obsahují miniaturní elektrické vodiče, které vytvářejí magnetické pole. To slouží k ovládání qubitů. Takový design je ale dost nepraktický. Průlomový design australského týmu zahrnuje dielektrický rezonátor, díky němuž se u kvantového procesoru generuje homogenní magnetické pole pro ovládání spousty qubitů. Těšte se na kvantové procesory s miliony qubitů.

Experimentální tryskový dron Avenger dostal do výbavy Legion Pod s infračerveným senzorem. S tímto zařízení dokázal autonomně pasivně detekovat a sledovat rychle letoucí letouny a podle potřeby manévrovat. Jde o další technologický pokrok směrem k autonomním bojovým dronům.

Imunitní systém nás horlivě brání před okolním světem. Někdy až příliš horlivě, což může mít devastující důsledky. Britský tým navrhuje maskovat medicínské implantáty a další podobné věci s pomocí dendrimerů, rozježených molekulárních klubek. Jejich struktura je příliš jemná na to, aby ji rozeznal imunitní systém.

Starověký vynález kroužkové zbroje je užitečný dodnes. Materiálové vědce navedl k vývoji nového strukturovaného materiálu ze 3D tištěných navzájem provázaných prvků, který po působení tlaku mění svou tuhost. Mohl by se stát součástí neprůstřelných a ochranných technologií, pokročilých zdravotnických pomůcek nebo třeba přenosných mostů.

Startup Hermeus získal 60 milionů dolarů na letové testy hypersonických letounů. Quarterhorse s titanovou konstrukcí a delta křídlem, s rychlostí Mach 5 a doletem 7 400 kilometrů, by se mohl stát nejrychlejším letounem pro běžnou dopravu. Hypersonické letouny tohoto typu by měly mít vojenské i civilní využití.

Současné mikrobaterie obětují výkon ve prospěch malé velikosti. Zajímavé řešení nabízí tým americké University of Pennsylvania. Jejich nová mikrobaterie má funkční obal, který baterii chrání před vlivy prostředí a zároveň se podílí na ukládání energie. Výsledkem je mikrobaterie se stejným výkonem, jako mají baterie stokrát větší.

Podivuhodný materiál AM-III je uhlíkové sklo, průhledné a s amorfní strukturou. Materiáloví vědci ho vytvořili z fullerenů, které vystavili rostoucí teplotě a tlaku. AM-III je momentálně nejtvrdší a nejpevnější amorfní materiál na světě, před nímž se v tvrdosti skloní i přírodní diamanty. Kromě toho je to polovodič, což dává tušit zajímavé aplikace ve fotovoltaice i dalších odvětvích.

US Army si dělá zálusk na flotilu robotických obrněnců, které se stanou součástí výzbroje pozemních jednotek. Dálkově řízené nebo i autonomně operující minitanky Ripsaw M5 by se měly účastnit rozmanitých bojových, průzkumných i logistických misí, ať už samostatně nebo společně s vozidly s lidskou posádkou.

Největší radioteleskop světa FAST vystopoval podivuhodný objekt z neutrálního vodíku na periferii Mléčné dráhy. „Orobinec“ by mohl být přerostlým mračnem kosmického plynu anebo doposud neznámým vnějším spirálním ramenem Galaxie. Ani jedna z těchto možností ale příliš nesedí, takže je to zatím záhada.

Červení trpaslíci jsou velmi hojní. Mívají planety, nezřídka podobné Zemi a v obyvatelných zónách. Jsou to ale vzteklé hvězdy, které často odpalují jednu supererupci za druhou. Až doposud jsme si mysleli, že je to fatální problém pro obyvatelnost jejich planet či snad možnou přítomnost života. Jak se ale ukázalo, může to být poněkud jinak.

Tým Massachusettského technologického institutu vyvinul nový postup pro odstranění uranu z pitné vody. Tato levná a praktická metoda využívá pěnu z oxidu grafenu, která při průchodu elektrického proudu buď váže, nebo naopak odpuzuje ionty uranu. Stejný postup by bylo možné uplatnit i pro další těžké kovy ve vodě.

Divočící exploze supernovy vzácného typu Iax ukula objekt LP 40−365 s vysokou metalicitou. Zřejmě jde o pozůstatek samotného bílého trpaslíka, kterého supernova nezničila celého. Teď je z něj šrapnel, který za čas opustí Mléčné dráhu a poletí mezigalaktickým prostorem.

Námořní průzkumník MQ-4C Triton dostal pokročilé zpravodajské vybavení, s nímž zvládne náročné průzkumné mise nad oceány. Pokud bude vývoj Tritonu úspěšný, tak by tyto drony mohly nahradit letité letouny Lockheed EP-3E Aries, které létají na námořních patrolách od konce šedesátých let.

Disulfid manganatý je za normálních okolností měkkým izolantem. Když se ale stlačí, tak se z něj najednou stane kov, co je slušně elektricky vodivý. Další nárůst tlaku vede k návratu materiálu do role izolantu. Vše se to děje za běžné teploty a potřebné tlaky nejsou nikterak závratné. Podivuhodný jev by mohl nalézt praktické využití, například v elektronice.

Systém startupu Energy Dome využívá příznivé fyzikální vlastnosti oxidu uhličitého k efektivnímu a levnému uskladňování energie rozvodných sítí. Proces zahrnuje zahřívání a ochlazování oxidu uhličitého, jeho převádění na kapalinu a zase na plyn, a také flexibilní kupoli, která dala jméno celému startupu.

Mainstream praví, že Island vznikl na geologické horké skvrně asi před 60 miliony let. Rebelující skupina geologů přišla s pozoruhodným nápadem, že Island je vlastně posledním pozůstatkem kontinentu Icelandie, který se měl rozkládat mezi Grónskem a Skandinávií, než se asi před 10 miliony let potopil do severního Atlantiku.

V bezprostřední blízkosti černé díry vzniká korona, která je do jisté míry podobná koronám hvězd. Vysokoenergetické elektrony v koroně vyzařují rentgenové záření, které můžeme pozorovat. Astrofyzici v tomto záření poprvé detekovali rentgenová echa zpoza černé díry, předpovězené Einsteinovou obecnou relativitou.

Laserové kleště tvořené dvěma protilehlými laserovými paprsky by mohly v bloku plastu vytvářet paprsek pozitronů, čili antihmoty, o vysokých energiích. Taková technologie by přitom fungovala i v menších fyzikálních zařízeních a nebyly k tomu nutné monumentální urychlovače typu LHC v CERNu.

Optimistický Avi Loeb a jeho tým budou v rámci projektu Galileo hledat a zkoumat mezihvězdné návštěvníky Sluneční soustavy, případné mimozemské satelity v blízkosti Země, a také UFO, čili UAPy, (zatím) neidentifikované vzdušné jevy. Jdou na to relativně střízlivě a chtějí důmyslně využívat stávající i budoucí teleskopy, data i umělou inteligenci.

Probdělé noci u monitorů se vyplatily. Vášeň hráčů videoher přinesla světu výkonné a efektivní grafické karty. Jejich přednosti uznali fúzní vědci a napojili je na prototyp fúzního reaktoru, který by mohl přinést levnější fúzi. GPU si s reaktorem poradí stejně skvěle, jako s first-person střílečkou.

Země je hodně rušné místo, kde je frustrující dělat gravitační astronomii. Na Měsíci je mrtvolný klid a také vakuum, což z něj dělá ideální místo pro gravitační observatoř. Lunární gravitační detektory by měly být neuvěřitelně citlivé. Mohly by nám otevřít dveře k nové fyzice a zároveň by daly smysl trvalé přítomnosti na Měsíci. NASA má o čem přemýšlet.

V gabonském národním parku Loango žijí šimpanzi i gorily. Doposud jsme si tam nevšimli, že by na sebe byli agresivní. Nedávno se to změnilo. Šimpanzi vytvořili útočnou skupinu a napadli dvě tlupy goril. Dospělé gorily uprchly, ale dvě gorilí mláďata zaplatila životem. Vědci teď pátrají po příčinách vražedného útoku.

Nový 2D materiál z oxidu zinku a kobaltu představuje první skutečně 2D magnet. Je nejtenčí a také nejvíce odolný vůči vyšším teplotám. Funguje jako magnet i při teplotách kolem 100 °C. Průlomový 2D magnet by mohl najít široké uplatnění ve vývoji elektroniky i ve výzkumu kvantových jevů.

Neutronové hvězdy jsou nesmírně husté, malé a těžké. Svírá je drtivá gravitace. Přesto se na jejich pevném povrchu tyčí hory, i když bychom je nejspíš zašlápli. Podle nových modelů mají pohoří neutronových hvězd výšky ve zlomcích milimetru. Gravitačním astronomům to podstatně komplikuje detekci gravitačních vln od rotujících a single neutronových hvězd.

My jsme Borgové. Budete asimilováni. Odpor je marný. Metanožroutská archea si vydržují podivné gigantické sekvence DNA. Mají až 1 milion párů bází, stovky genů včetně mnoha metabolických a jsou plné repetitivních sekvencí. Star Trek zplodil dítě s mikrobiologií.

Tým japonského institutu National Institute of Information and Communications Technology (NICT) upgradoval stávající technologie optických kabelů a dosáhl závratné rychlosti přenosu dat na vzdálenost přes 3 tisíce kilometrů. Jejich postup je navíc kompatibilní se stávající infrastrukturou.

Twitter je divokým ekosystémem myriád slov, myšlenek a příběhů. Nový online nástroj Storywrangler se superpočítačovou výpočetní silou funguje jako výkonný teleskop, kterým je možné v reálném čase nahlížet do twitterové reality. Je jako globální senzor dění, který by mohl do jisté míry předpovídat budoucí vývoj.

Systém Drone40 představuje levnou malou kvadrikoptéru, kterou lze vypouštět z ruky nebo odpalovat z granátometu. Může nést senzory, kouřové či oslepující nálože nebo vysoce explozivní či pancíř probíjející hlavici. Jediný voják nebo malá jednotka s těmito drony může vypustit hejno Drone40 a zaútočit s ním na jeden či více cílů současně.

Dopad asteroidu na konci křídy sice téměř zahubil velké tvory na Zemi, ale stopy dávné tragédie už do značné míry zavál čas. Někdy jsou pohřbené v hlubinách, ale geologové je dovedou vystopovat pomocí seismických měření. Nedávno objevili dávné mořské dno zvlněné extrémními chicxulubskými tsunami, které se ukrývá v hloubce 1,5 kilometru pod dnešní Louisianou.

Technologie obnovitelné energie potřebují spoustu cenných kovů. Klasická těžba ale dost zatěžuje životní prostředí. Získávání kovů z horkých slaných roztoků pod sopkami by mělo být levnější a šetrnější, v neposlední řadě i kvůli možnosti využití geotermální energie. Budeme vrtat do aktivních vulkánů?

Ve vzdálenosti 1 500 světelných let kolem sebe krouží ve velmi těsné blízkosti horký podtrpaslík s bílým trpaslíkem. Tahle hvězdná soustava už zažila mnohé, ale ještě ji čeká pompézní finále. Během 70 milionů let se hvězdní partneři srazí a splynou, aby vzápětí odpálili supernovu typu Ia.

Přetlakové kapsle v podtlakovém potrubí by mohly vozit nejen cestující, ale také nákladní kontejnery. Náklady na vybudování nákladního hyperloopu by byly astronomické, ale cena za přepravu by mohla být lákavá, nemluvě o podstatném snížení zátěže pro prostředí, jakou dnes představuje nákladní doprava.

Chytrá munice už není, co bývala. Doba si žádá pokročilé zbraňové systémy, které budou ještě mnohem chytřejší. Dnešní chytré střely či bomby komunikují se svými operátory. Není to špatné, ale už to nestačí. Chytrá munice nové generace bude komunikovat navzájem mezi sebou, aby byla ještě efektivnější v tom, co je jejím úkolem – ničení zvolených cílů.