Stanislav Mihulka

Programovatelný systém Angry Kitten od Georgijské techniky, původně určený k simulacím protivníků při nácviku leteckého elektronického boje, je natolik úspěšný v testech, že se může stát standardním leteckým zbraňovým systémem pro elektronické bitvy budoucnosti.

V čínském zařízení Steady High Magnetic Field Facility (SHMFF) ve městě Che-fej vyrobili stálé magnetické pole o indukci 45,22 tesla. Překonali tím rekord amerického MagLabu z roku 1999, ale nepřekonali rekord MagLabu z roku 2019, kdy udrželi pole o indukci 45,5 tesla, ovšem jen po relativně krátkou dobu.

Extrémně porézní kovalentní organické kostry COF, strukturou blízké kovoorganickým kostrám MOF, nalezly využití v nanohoubách na grafenovém podkladu. Výsledný kompozitní materiál je výtečný ve filtrování organických barviv z vody, které patří k nebezpečným a obtížně odstranitelným znečištěním.

Přízračná temná energie zůstává hlubokým tajemstvím vesmíru. Co když ale máme odpověď celou dobu před očima? Íránští teoretičtí fyzici tvrdí, že by celá slavná temná energie mohla být vedlejším produktem vývoje kosmických prázdnot v průběhu historie vesmíru. Prázdnoty se podle nich prostě nafukují a tlačí na okolní galaxie.

Vědci se již delší dobu snaží recyklovat použité pneumatiky při výrobě betonu. Až doposud ale nedokázali vyrobit kvalitní beton s vysokých obsahem drcených pneumatik jako plniva. Nová metoda australského týmu zahrnuje použití stlačování betonu během jeho zrání, které vyřeší problém s mizernými vlastnostmi betonu s velkým množstvím drcených pneumatik.

Rozpohybovat molekulární nanostrojky není snadné. Čínský tým vyvinul nanodynamit, který je založený na molekulách fullerenu C60, nabitých nanočásticemi zlata. Po ozáření laserem dojde k explozi fullerenu a vystřelení zlaté „kulky“ rychlostí asi 300 m/s. V nanoměřítku je to pořádná šlupka. S takovým pohonem se už dá pracovat.

Kontinenty zná každý, ale jak vznikly a vyvíjely se, to neví nikdo. Podle nových analýz izotopů kyslíku v prastarých krystalech zirkonu z kratonu Pilbara v Západní Austrálii to vypadá, že se kontinenty zrodily ve strašlivých bolestech planety po dopadech velikých kosmických těles, na konci devastující éry Pozdního těžkého bombardování.

Korejští odborníci vyvinuli nový typ samoopravného povrchu, který je založený na zesíťovaném polymeru a organickém fototermálním barvivu. Oproti předešlým materiálům tohoto typu nabízí řadu výhod. Je průhledný, opraví poškození vícekrát na stejném místě, lze s ním pracovat klasickými metodami nástřiku a k aktivaci opravného procesu stačí mnohem méně energie.

Elektrická bakterie Geobacter sulfurreducens vyrábí a vede elektřinu. Shodou okolností to dělá lépe mrtvá než živá, což ji předurčuje pro biofilmy, které získávají elektřinu při vypařování vody. Elektrické články s mrtvými geobaktery se vyloženě nabízejí pro nositelnou elektroniku. V budoucnu by se mohly stát základem vypařovací energetiky.

Inženýři MIT vyvinuli nové programovatelné analogové rezistory, které jsou základním stavebním prvkem umělých synapsí. Namísto elektronů v nich proudí protony. Rezistory využívají pevný elektrolyt z fosfosilikátového skla, který obsahuje nanopóry, jimiž mohou procházet protony, ale nikoliv elektrony.

Objekt známý jako CNEOS 2014-01-08 by mohl být mezihvězdného původu. Nejnověji to potvrzuje částečně odtajněná informace velitelství Space Operations Command, jejichž utajovaný satelit hraje v tomto případu významnou roli. Pokud všechno sedí, tak máme v Tichém oceánu mezihvězdný balvan. Teď už jenom stačí ho najít a zrodí se mezihvězdný výzkum.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba ulovil kandidáta na rekordně vzdálenou galaxii CEERS-93316. Pozorujeme ho ve vesmíru jen 235 milionů let po Velkém třesku. Skutečná vzdálenost tohoto objektu s rudým posuvem z = 16,7 činí asi 35 miliard světelných let, kvůli rozpínání vesmíru.

Experimentální platforma UniWave o výkonu 200 kW má za sebou rok zkušebního provozu v Bassově průlivu mezi Tasmánií a Austrálií. Podle vyjádření společnosti Wave Swell Energy funguje ještě lépe, než čekali. Jde o zásadní úspěch a gejzírovou elektrárnu čeká produkce ve velkém.

Polymer ze síry, řepkového oleje a dicyklopentadienu poslouží k výrobě cihel, které je možné spojit jen díky nastříkání aminového katalyzátoru, který se později odpaří. Cihly pak drží jako přilepené, jsou velmi lehké a odolné. Při jejich výrobě se spotřebuje mnohem méně energie než kvůli betonu.

Malé modulární štěpné reaktory IV. generace klepou na dveře. Souhlas americké komise NRC s designem společnosti NuScale znamená, že by v roce 2029 měla být spuštěna první elektrárna s modulárními reaktory „Carbon Free Power Project“ v Idahu. Tyto bezpečné a levné reaktory by mohly podstatně vylepšit pověst jádra a získat přízeň veřejnosti.

Pentagon sází na aditivní výrobu. USS Essex se právě účastní největšího námořního cvičení světa RIMPAC 2022 se 3D tiskárnou na tekutý kov od Xeroxu. 3D tiskárna si moc neoddechne a vyrábí rozmanité kovové součástky, které potřebují na lodích během plavby. Pokud tiskárna obstojí, 3D tisk se zřejmě rozšíří v námořnictvu i u jiných jednotek.

Společnost QinetiQ vyvinula dron, který komunikuje s pozemní řídící stanicí pomocí laseru. Systém FSOC (Free Space Optical Communications) zajistí, že dron bude možné ovládat i v prostředí s těžkou elektronickou obranou, která by cílila na rádiovou komunikaci mezi dronem a operátorem.

Experti na paleomagnetismus vzali krystaly živce z hlubinné vyvřeliny anortozitu a vyčetli z nich, že se vnitřní jádro naší planety objevilo asi před 550 miliony let, tedy na sklonku ediakary. Jeho vytvoření vedlo k obnovení magnetického štítu Země, který z nějakého důvodu o 15 milionů let předtím zeslábl na pouhých 10 procent.

Máte pocit, že už jste viděli všechno? Nekrobotiku určitě ještě ne. Američtí konstruktéři dotáhli využití technologií přírody ještě dál, než bývá zvykem. Vyrábějí překvapivě praktické nekrobotické úchyty z mechanicky zombifikovaných pavoučích těl. Mají obstojnou výdrž a jsou biologicky rozložitelné.

Je dostat z atmosféry „nadbytečný“ oxid uhličitý? Technologie CO2Rail je pozoruhodným počinem, který by mohl prorazit. Využívá železniční infrastrukturu a přetváří jedoucí železniční vagony na energeticky soběstačné lapače oxidu uhličitého. Jeden vagon vylepšený touto technologií by měl lapit 3 tisíce tun oxidu uhličitého ročně.

Vojáci dobře vědí, že v konfliktech dnešní doby hraje zásadní roli logistika, co nejrychlejší přesun lidí, techniky a materiálu na místo určení. Není divu, že se americká armáda zajímá o nadzvukové dopravní letouny, které by zajistily rychlost doposud nevídanou. Sázejí na transportní variantu připravovaného letounu Overture.

Plazmoví termální roboti RBR mají k dispozici disky s plazmovými hořáky, které vytvářejí teplotu 27 tisíc °C. S jejich pomocí by měli razit tunely rychlostí až 1 kilometr za den. Metr tunelu zvládnou za pouhých 300 dolarů. Termální technologie by se mohly stát pozoruhodnou alternativou těžkopádných a velice nákladných razících štítů.

Co se stane, když blikáte na qubity v komerčním kvantovém počítači periodickými laserovými pulzy? Nic moc vzrušujícího. Pokud ale použijete kvaziperiodickou sekvenci založenou na Fibonacciho posloupnosti, laserové pulzy přenesou na qubity druhou časovou symetrii, která funguje jako magická zbroj proti ztrátě kvantové koherence.

Australští materiáloví vědci přicházejí s revoluční technologií pro zpracování plynů. Klíčovou roli hrají mechanochemické reakce v kulovém mlýnu a absorpce do nanomateriálu z nitridu bóru. Na dohled máme velké změny v separaci, uskladňování a také v transportu plynů, například vodíku pro vodíkovou energetiku.

V severozápadní Číně vypustili hypersonickou střelu Feitan-1 s RBBC pohonem (Rocket-based combined cycle). Raketa s tímto motorem během letu prochází módem ramjetu, scramjetu a nakonec, v nejvyšší rychlosti, využívá raketový pohon. Výhodou je mnohem nižší spotřeba okysličovadla, díky čemuž raketa uveze více paliva a nákladu.

Odborníci IBM a dalších institucí vzali organickou molekulu tetrachlortetracenu a pak do ní „vrtali“ elektrickými pulzy z řádkovacího tunelového mikroskopu, který zároveň manipulaci s molekulou zobrazoval. Nový postup by se mohl uplatnit ve výzkumu chemických procesů i při tvorbě nových molekul.

Detektory temné hmoty LUX a ZEPLIN nechytily žádné WIMPy, kandidáty na temnou hmoty, pokud ji tvoří relativně hmotné a přitom netečné částice. Teď dostal šanci jejich nástupce LUX-ZEPLIN, který v podzemí Jižní Dakoty spoléhá na 7 tun ultračistého kapalného xenonu. Bude to stačit k úspěchu?

Rádiový záblesk FRB 20191221A je jako žádný jiný. Trval asi 3 sekundy a byl tím pádem asi tisíckrát delší než běžné „rychlé“ rádiové záblesky. Ještě záhadnější je, že obsahoval cyklus s periodou 0,2 sekundy. Je to první pravidelně periodický rádiový záblesk, s jakým jsme se zatím setkali.

Elektromagnetická zbraň HiJENKS (High-Powered Joint Electromagnetic Non-Kinetic Strike Weapon) je společným dítkem amerického letectva a námořnictva. Nabízí nesmrtící likvidaci elektroniky mikrovlnným úderem. Je to svého druhu bojová hlavice, kterou může nést střela s plochou dráhou letu nebo třeba šikovný dron.

Vesmírný rentgenový teleskop HXMT/Insight detekoval cyklotronovou absorpční čáru o energii 146 keV v rentgenovém spektru ultrazářivého akrečního pulzaru Swift J0243.6+6124. To odpovídá monstróznímu magnetickému poli na povrchu tohoto pulzaru, jehož síla je zhruba 1,6 miliardy tesla.

Vývojáři umělých inteligencí v laboratoři DeepMind použili výsledky mnohaletého výzkumu chování a učení nejmenších dětí a stvořili inteligenci PLATO. Pomocí videí se učí chápat základní koncepty vnímání reality. Výzkum je teprve v počátcích, ale jestli to takhle půjde dál, tak za pár let vyrazí do školy.

Němečtí odborníci propojili dva atomy rubidia v laserových pastech optickým vláknem o délce 33 kilometrů a pak je kvantově provázali pomocí fotonů. Pro tento typ kvantového provázání je to nový rekord. Praktický kvantový internet je zase o něco blíž.

Tohle by mohla být opravdová astrofyzikální pecka. Pokud se to potvrdí, tak je vyřešená jedna z nejvíce bolestných záhad soudobé astrofyziky, která stresuje učence asi tak dvě desetiletí: Jak vznikly první supermasivní černé díry, které pozorujeme ve velmi mladém vesmíru? Odpověď je překvapivě poetická – jsou to děti kosmické pavučiny.

Pozoruhodná „baterie“ společnosti Polar Night Energy uchovává energii v ocelové nádobě plné písku rozpáleného na několik set stupňů. Pojme přitom cca 8 MWh. Technologie je to jednoduchá a efektivní. Teplo uloží na celé měsíce s jen minimálními ztrátami. Životnost takové termální baterie je přitom až desítky let.

Jakmile roztála nejmladší doba ledová, společnosti dávných lidí se začaly rozvíjet. Podle nové analýzy 17 faktorů, které mohly působit na jejich vývoj, měl nemalý význam přechod na zemědělství, spojený s vyšší produkcí potravin. Zásadní roli ale sehrály vojenské inovace, především zavedené železných zbraní a jezdectva.

Nabíjitelné baterie mívají těžkosti s teplotou, ať už příliš nízkou anebo vysokou. Nová lithium-sírová baterie s vylepšeným elektrolytem obstojně funguje od mínus 40 °C do plus 50 °C. Zároveň nabízí velkou kapacitu, slušnou životnost a menší zátěž prostředí, protože síra má oproti tradičně používanému kobaltu v tomto směru výhody.

Nejde o Minority Report, ale pozornosti si už získala dost. Tuhle umělou inteligenci nakrmili daty o kriminalitě ve vybraných velkých amerických městech a pak dokázala se slušnou úspěšností předpovídat výskyt zločinů během následujícího týdne. Na preventivní zatýkání to není, ale pro management města a policie by to smysl mělo.

Metan je nebezpečný skleníkový plyn, ale také zajímavý zdroj. Stačí zpřetrhat vazby mezi uhlíkem a vodíkem a nacpat tam kyslík, aby vznikl metanol, z něhož je možné vyrobit spoustu užitečných věcí. To se ale snadněji řekne, než udělá. Nový katalyzátor založený na MOFu to zvládá elegantně a za přijatelných podmínek.

V elektronickém čipu nesou data elektrony, ve fotonickém čipu zase světelné vlny. Nový akustický čip pracuje s akustickými vlnami, což přináší některé výhody. Týmu amerického Harvardu se podařil průlom v technologii akustických čipů díky využití pozoruhodného materiálu niobátu lithia, který mění pružnost podle procházejícího elektrického proudu.

Letos jsou podle všeho trendy opičí neštovice. Choroba z tropické Afriky, která se doposud jen velmi vzácně šířila mimo pralesy, se najednou objevila v desítkách zemí po celém světě. Součástí vysvětlení může být neobvykle zmutovaný genom virů této vlny, který nese oproti svým předchůdcům asi 10krát víc mutací, než by měl.

Technologie Z-pinch je černým koněm fúzního závodu dnešní doby. Startup Zap Energy hlásí vytvoření prvního plazmatu ve svém novém fúzním reaktoru FuZE-Q, který jede na technologii Z-pinch. Jde již o 4. generací zařízení tohoto typu, které v Zap Energii postavili. Průlom ve výtěžnosti fúzní energie už je prý na dohled.

Dyslexii obvykle považujeme za neurologickou či vývojovou poruchu, která ztrpčuje život svým nositelům, především ve školních lavicích, ale i v pozdějším životě. Co když je to ale všechno jinak? Podle nového výzkumu dvojice badatelů z Cambridge by dyslexie mohla být strategií zaměřenou na explorativní myšlení, zkoumání nových věcí, která doplňuje většinové „standardní“ myšlení a přispívá k adaptacím na komplikované prostředí.

Nová technologie kvantového obvodu zahrnuje manipulaci s atomy v sub-nanoměřítku. Výsledkem je kvantový obvod či spíše molekulární simulátor, který umožňuje detailně studovat strukturu a energetické stavy molekul, které bylo doposud mimo možnosti soudobých počítačů.

Inteligence DALL·E mini, která se teď jmenuje craiyon, si z internetu vydestilovala příšeru známou jako Crungus. Objevil ji britský komik Guy Kelly, kterého vyděsila na chytrém telefonu. Kdo objeví další slova „tajných jazyků“ kreativních inteligencí?

Rostliny během růstu spolupracují se společenstvy mikrobů, s nimiž si vyměňují živiny. Syntetické polymery založené na acyl hydrazonu podporují tvorbu mikrobiálních biofilmů na kořenech rostlin a tím podporují růst rostlin, především ve fázi semenáčků. Pěstované rostliny jsou pak v lepší kondici.

Všudypřítomné plynové turbíny jsou mašiny na emise. Řešením by mohlo být zavedení turbín, které budou spalovat „zelený“ vodík. Odborníci norské Universitetet i Stavanger nedávno zprovoznili první plynovou turbínu na světě, která spaluje výhradně vodík. Jakmile podstatně klesne cena „zeleného“ vodíku, můžeme takové turbíny potkávat na každém kroku.

Estonští Milrem Robotics a norští Kongsberg Defence & Aerospace vyvíjejí robotické vozidlo Type-X, které by se mohlo stát součástí jednotek NATO nebo armád severských zemí. Type-X může operovat v různých variantách, jako podpora tradičních obrněných jednotek. Jeho provoz spojuje dálkové ovládání operátorem s pokročilou umělou inteligencí pro vozidla.

Detailní analýzy složení atmosféry bílého trpaslíka G238-44 prozradily, že se krmí materiálem z blízkého pásu planetek, což mohou být trosky zničených planet, a zároveň i ledovým materiálem z těles, která pocházejí ze vzdálených končin planetárního systému G238-44.

Nedávno spuštěný čínský experiment simuluje orbitální solární elektrárnu pomocí antén, které těží solární energii, přeměňují ji na mikrovlny, a ty pak posílají na vzdálenost 55 metrů do rekteny, která z mikrovln udělá elektřinu. Do praktického využívání orbitální energie je prý ještě dlouhá cesta, ale už se na tom pracuje.

Supermasivní černá díra J1144 pohání kvasar, který se pyšní řadou superlativů. Ty ale platí pro zralý vesmír, jehož stáří je z našeho pohledu 9 miliard let a nižší. V takovém vesmíru je tenhle kvasar nejzářivější a jeho černá díra o hmotnosti 2,6 miliard Sluncí je nejvíc nenasytná.