Stanislav Mihulka

Čínský tokamak EAST se vřítil do Nového roku s novým fúzním rekordem. Udržel plazma rozžhavené na 70 milionů °C, tedy asi 2,6 krát více horké než je nitro Slunce, po dobu 1 056 sekund, tj. 17,6 minut. Tak horké plazma na tak dlouho dobu zatím nikdo nezvládl. Je to další krok k tokamaku ITER.

TESS loví nejen exoplanety, ale i zvláštní objekty v okolním vesmíru. Mezi jeho nejpodivnější úlovky se řadí objekt TIC 400799224, zřejmě dvojhvězda, ve které na hvězdu chrlí spousty prachu druhý objekt, s nímž si nikdo neví rady. Prach zakrývá hvězdu s velkou pravidelností, jednou za 19,77 dne, ale každá z těchto událostí je úplně jiná. Co je tohle zač?

Vesmírný dalekohled Jamese Webba uvidí do velmi mladého vesmíru. Mohl by tam pozorovat stopy přítomnosti primordiálních černých děr, čímž by zabil dvě astrofyzikální masařky jednou ranou. Prvotní černé díry mohou tvořit temnou hmotu a mohou být vysvětlením existence „mamutích“ černých děr v mladičkém vesmíru.

Společnost Urban Sky vyvinula šikovné opakovaně použitelné heliové mikrobalony, které snímkují zemský povrch z výšky přes 18 kilometrů ve vysokém rozlišení a s podstatně nižšími náklady než jiné srovnatelné technologie. Mikrobalony za 1 hodinu nafotí asi 1 000 kilometrů čtverečních.

Americký designér Joe Doucet se rozhodl okořenit soustavy větrných turbín estetickým požitkem. Ekonomická výhodnost jeho kinetických zdí je sporná, ale zároveň pozoruhodným způsobem propojil obnovitelný zdroj energie s uměním. Pohyb turbín kinetických zdí je hypnotický.

Fyzici hledí do budoucnosti bez obav. Vidí tam lunární megaurychlovač částic, který by mohl za 150 let obkroužit celý Měsíc a urychlovat částice na tisícinásobně vyšší energii než LHC. Je to jen sen a není moc pravděpodobné, že nevymyslíme mnohem lepší technologie pro urychlování částic. Měsíc se ale každopádně úspěšně zaplňuje impozantními nápady. A to není špatná zpráva. Ať se vám všem daří v Novém roce!

Asi před 3 600 lety vybuchl ostrov Théra extrémní erupcí. Celé Středomoří zasypal popel, který je dodnes patrný na mnoha místech. Všechna pobřeží široko daleko zdevastovaly ohromné vlny tsunami, ale jejich stopy jsou mnohem vzácnější a méně zřetelné. Až teprve teď byla objevena první oběť těchto dávných vln, která tehdy uvízla za opěrnou zdí.

Vodík je slibným zdrojem energie. S jeho využitím se ale pojí praktické problémy, především pokud jde o jeho skladování. Řešení by mohl být nový nanomateriál, který zahrnuje grafen posypaný nanobonbony s jádrem z iridia, hmotou z paladia a „chutným“ obalem z uskladněného vodíku. Takto uložený vodík stačí trochu zahřát a je k dispozici.

Radiační chlazení funguje tak, že odebírá teplo z okolí a vyzařuje ho zpátky do atmosféry. Dělá to v létě a bohužel i v zimě. Nový termálně adaptivní materiál TARC, který je založený na oxidu vanadičitém, „pozná“, jestli je horko nebo chladno. V létě střechu ochlazuje, v zimě ji ochlazuje mnohem méně.

Pandemický koronavirus mutuje podstatně pomaleji než chřipka. Přesto má náskok a dělá stále nové varianty. V dohledné době by se řešením mohla stát pankoronavirová supervakcína, založená na nanočásticích šikovného proteinu ferritinu. Preklinické testy vakcíny SpFN přinesly naprostý úspěch, klinické testy jsou v plném proudu. Je to takový vánoční dárek US Army pro celý svět.

Grafenové stromky z dánské techniky DTU měří na výšku čtrnáct centimetrů, ale jejich tloušťka činí pouhou třetinu nanometru. Jsou z grafenu, takže to odpovídá jedné vrstvě atomů uhlíku. Dánský tým při výrobě stromků použil převratnou metodu výrobní kontroly grafenu, která spočívá ve skenování terahertzovým zářením.

Nejbližší aktivní supermasivní černá díra, která sedí v nejbližší rádiové (a eliptické) galaxii Centaurus A vyfoukla ohromující rádiové bubliny. Na unikátním snímku radioteleskopu Murchison Widefield Array, který pracuje v rádiovém tichu australské pustiny, zabírá nemalou část noční oblohy.

Při úderu tsunami je nejdůležitější rychlost. V řadě případů můžete podstatně zlepšit své šance, ale máte na to jen velmi krátkou dobu. Každá sekunda navíc se vyvažuje zlatem. Nová metoda detekce tsunami pomocí magnetických polí, generovaných rodícími se vlnami tsunami, může přidat k varování před touto pobřežní katastrofou desítky sekund, minutu i dvě.

Nová strukturální nabíjitelná baterie z MIT má podobu vlákna o rekordní délce 140 metrů. Je odolná vůči hoření, lze ji vyprat v pračce a také je možné k jednomu vláknu této baterie připojit více různých zařízení najednou. Na obzoru se rýsují nositelné počítače, které budou součástí oblečení a další snové aplikace.

Představte si počítačovou hru, ve které existuje virtuální svět. Mohli byste se tam pohybovat dle libosti, všechno prozkoumat, používat nástroje a postavit, co vás jen napadne. Třeba i steampunkovou verzi 8-bitového 1 Hz procesoru s pamětí RAM 256 bytů, kterou lze virtuálně připojit k neméně virtuálnímu displeji 32 krát 32 pixelů. Přesně tohle se stalo v Minecraftu.

Donedávna to vypadalo, že lidé mění krajinu tak sotva 10 tisíc let. Archeologové ale objevují doklady, podle nichž je vliv lidí či našich příbuzných na krajinu mnohem staršího data. Nálezy v lignitovém dolu Neumark-Nord ukazují, že tam neandrtálci udržovali otevřenou krajinu vypalováním vegetace již před 125 tisíci let.

Čelit záplavě dat dnešní doby není snadné. Soudobé disky jsou na hraně svých možností a musíme hledat nové materiály. V tenkých filmech germanidu manganu vznikají velice zajímavé magnetické nanostruktury ve tvaru ježčích bodlin, co jsou pětkrát menší než dnešní magnetické bity. K aplikacím je ještě daleko, ale je to prý slibné.

Experimentální vysokoenergetický laserový systém Solid State Laser – Technology Maturation Laser Weapons System Demonstrator (LWSD) Mark 2 MOD 0, který operuje na palubě USS Portland, během testu v Adenském zálivu úspěšně zasáhl hladinový cíl. Budoucnost amerického námořnictva je energetická.

Standardní měď sice nakonec usmrtí většinu bakterií uvolněnými ionty, ale trvá jí to dlouho. Porézní mikro-nanoměď má úžasně velkou plochu povrchu, z něhož doslova tryská záplava vražedných iontů. Za dvě minuty vymaže prakticky všechny bakterie, kterých se dotkne. Jako by se podívaly do očí Medúze.

Slibné výsledky německých fyziků z TUM naznačují existenci dlouho hledaného tetraneutronu, pozoruhodné částice tvořené čtveřicí neutronů. Uspěli díky bombardování lithia-7 dalším lithiem-7, urychleným na cca 12 procent rychlosti světla. Statistika vychází na 3 sigma, což není na šampaňské, ale na nezávislé potvrzení výsledků. Slavit se bude až pak.

Už déle než století se spekuluje o tom, jestli v zemských hlubinách vzniká metan abiotickou cestou. Do zemského pláště, desítky kilometrů pod zem, se dostaneme jen stěží. Podmínky, jaké tam panují, si ale můžeme vytvořit v laboratoři vysokých tlaků. Hádejte, co se stane, když pustíte horký vodík na hodně stlačené diamanty?

Nedávno jsme se stali svědky, jak hvězda EK Draconis vychrlila supererupci, kterou provázel mamutí výron koronální hmoty. Byla to nebeská show a také varování. Dotyčná hvězda je sice mladou a tudíž mnohem bouřlivější verzí Slunce, ale i tak bychom měli být na pozoru. Je jenom otázkou času, kdy zase přiletí podobný dračí řev k Zemi.

Americké letecké jaderné pumy jsou nejen technologicky zastaralé, ale také tak staré, že by to mohl být problém při jejich použití. Pentagon teď dostane novou variantu klasické letecké pumy B61-12. První již byla vyrobena, celkem by jich mělo být 400 až 500. Nová varianta klade důraz na bezpečnost, spolehlivost, přesnost a s ní spojené co nejmenší vedlejší škody.

Výzkum temné hmoty v trpasličí galaxii Leo I odhalil, že má v útrobách nečekanou supermasivní černou díru. Její hmota odpovídá asi 3 milionům Sluncí. Tak masivní černá díra by v tak malé galaxii, jejíž délka je asi 2 tisíce světelných let a celková hmota zhruba 20 milionů Sluncí, neměla co dělat.

Astronomové před časem našli 6 galaxií bez temné hmoty. Bylo jim doporučeno, ať se podívají pořádně, že tam temná hmota určitě bude. Se soustavou radioteleskopů VLA detailně prozkoumali ultrařídkou galaxii AGC 114905 a stejně tam žádnou temnou hmotu nenašli. Bod ve prospěch existence galaxií bez temné hmoty.

Klasický led je dnes nepostradatelným materiálem nejen při výrobě drinků, ale i v potravinářském či farmaceutickém průmyslu, v medicíně i jinde. Do budoucna by ho mohl nahradit hydrogel z proteinové želatiny, který je možné opakovaně zmrazit a rozmrazit, aniž by se z něj něco uvolňovalo.

Supravodivé magnety vytvářejí silná magnetická pole pro masivní urychlovače částic, jako je například LHC v CERNu. Trvá jim to ale dost dlouho. Na LHC se dostanou na potřebných 8 tesla asi za 20 minut. Nový supravodivý magnet z materiálu YBCO „najíždí“ rychlostí 290 tesla za sekundu, sílu 8 tesla ale zatím nezvládne.

Výroba amoniaku je jedním z nejdůležitějších chemických procesů dnešní doby. Zároveň je ale extrémně „špinavá“ a značně zatěžuje životní prostředí. Nový postup pro praktickou výrobu amoniaku elektrolýzou s fosfoniovými solemi by mohl změnit situaci. Časem se možná dočkáme zeleného amoniaku.

Jestli temnou hmotu tvoří ultralehké bosony, mohla by vytvářet mračna na orbitě rychle rotujících černých děr. Taková mračna by mohla černé díry brzdit a generovat při tom specifické gravitační vlny. Pátrání bylo prozatím neúspěšné a vyloučilo některé typy bosonů i bosonových mračen. Vědci to ale nevzdávají.

Nová kamera s metapovrchem se téměř ztrácí na prstu. Díky těsnému propojení metapovrchu s algoritmy strojového učení pořizuje kvalitní barevné snímky, které z ní dělají nejlepší současné zařízení tohoto typu. Těšit se mohou v medicíně i v robotice. Časem se možná objeví chytré telefony, které budou mít jako kameru celou zadní stranu s metapovrchem.

Populární zombie strojky, poskládané ze živých žabích buněk, čili xenoboti, dostali od svých stvořitelů další dovednost. Teď se dovedou sami replikovat. Dospělí xenoboti sbírají jednotlivé žabí buňky a skládají z nich zárodky nových xenobotů. Ideální tvar xenobotů pro replikaci spočítala umělá inteligence, díky které připomínají Pac-Mana.

Na povrchu extrémního bílého trpaslíka KPD 0005+5106 je teplota nevídaných 200 tisíc kelvinů. Podle pulzů rentgenového záření s periodou 4,7 hodiny to souvisí s přítomností partnera, nejspíše exoplanety o velikosti Jupiteru, která krouží kolem trpaslíka v dramatické blízkosti. Trpaslík ji drásá takovým způsobem, že to vydrží maximálně pár milionů let.

Hypersonické kluzákové útoky by mohly snadno překonat soudobé systémy protiraketové obrany, které jsou nastavené na velmi předvídatelné balistické rakety. Situaci by mohl změnit hypersonický obranný systém GDI s raketami odpalovanými raketovými křižníky s Aegisem, podpořený sítí pokročilých satelitů Hypersonic and Ballistic Tracking Space Sensor. Vývoj běží na plné obrátky.

Recept na slibné diamantové sklo: 1. Vezměte hrst fullerenů, takových těch „fotbalových míčů“ z atomů uhlíku. 2. Zahřejte na 900-1000 °C. 3. Důkladně stlačte. Vzniklý materiál je slušně pevný a má největší tepelnou vodivost ze všech známých amorfních materiálů. Možných aplikací se nabízí spousta.

Jihokorejský experimentální supravodivý tokamak KSTAR hlásí nový světový rekord. Udržel plazma o teplotě 100 milionů °C, po dobu 30 sekund. Tokamak neustále vylepšují a v roce 2026 by chtěli plazma s touto teplotou udržet po dobu 300 sekund. Držme jim palce.

Mars má příliš malé a chladné jádro na to, aby tam bylo možné bez zcela zázračných technologií nějak rozdmýchat planetární dynamo. Pro účely terramorfování Marsu ale můžeme takové magnetické pole generovat i zásahy v prostoru kolem planety. Co zkusit vytvořit obloun plazmatu podél oběžné dráhy měsíce Fobos?

Temnou hmotu by mohly tvořit nenápadné černé díry, které by vznikly záhy po Velkém třesku. Astrofyzici Yalinewich a Caplan se domnívají, že mají velikost atomu a sviští v hejnech po celém vesmíru. V takovém případě by se mohly srážet s tělesy Sluneční soustavy. Astronauté programu Artemis by mohli objevit stopy takových srážek na Měsíci. Byl by to ohromný průlom.

Důmyslný systém s koncentrátorem slunečního záření dokáže přeměnit vodu a oxid uhličitý ze vzduchu nejprve na syntetický plyn a pak na syntetické palivo, které je tím pádem uhlíkově neutrální. Technologie funguje, ale vysoké vstupní náklady prozatím komplikují praktické využití.

Nová architektura umožnila postavit prozatím nejvýkonnější kvantový procesor Eagle. IBM do něj nacpali 127 qubitů a věří, že s Orlem dosáhli kvantové nadvlády, i když nejspíš nejsou první. A stále nemají dost. Již příští rok by měl z IBM přiletět Kvantový Orlovec a po něm Kvantový Kondor, kterým bude Orel horko těžko dýchat na záda.

K čemu vrtulky? AB6 JetQuad je nadupaný tryskový dron se čtyřmi tryskovými mikromotory a polohovatelnými tryskami. Tenhle tryskáč létá na naftu, kerosin nebo letecké palivo Jet-A. Umí kolmý start i přistání a také se vznáší na jednom místě. Kdo by si tohle nechtěl zkusit řídit?

Sopky jsou nevyzpytatelné. Rádi bychom předpovídali vulkanické erupce, zatím se to moc nedaří. Co kdybychom ale mohli sopky zrentgenovat? Tuhle možnost nabízejí přízračné miony, částice, které během svého kratičkého života prolétají hmotou na zemském povrchu. Detektory mionů mohou sestavit 3D obraz vnitřní struktury vulkánu a sledovat pohyby magmatu v reálném čase.

Představte si variantu covidu, která se náhle objeví, natře si na chleba všechny stávající očkování a začne dělat těžké průběhy dětem a mladším dospělým, kteří rychle zaplní nemocnice. S takovým scénářem nedávno cvičil Izrael. Jak se zdá, jsou připraveni (skoro) na všechno.

Na světě je stále mnoho železničních tratí, které nejsou elektrifikované. Vládu dieselových lokomotiv by tam mohly ukončit „lokomotivy na baterky“, které by si vozily baterii ve speciálním vagonu. Baterie by bylo možné dobíjet nebo měnit celý vagon. Tímto způsobem by bylo možné snížit závislost na problematických fosilních palivech i emise.

Amoniak sice obsahuje méně energie než vodík o stejné hmotnosti, ale zároveň více energie než vodík o stejném objemu. To je přednost, která by mu mohla otevřít dveře v letecké dopravě, i když není tak úplně „zelený“. Reaction Engines, autoři pohonu SABRE, amoniaku věří a vyvíjejí amoniakové reaktory, které by mohly pohánět letadla nebo třeba generátory elektřiny.

Vnější jádro naší planeta tvoří převážně kapalné železo s niklem. Je stlačené na 135 až 330 gigapascalů, čili 1,35 až 3,3 milionů atmosfér, a nažhavené na 4 až 5 tisíc kelvinů. Právě takové podmínky nedávno napodobili vědci s výkonnými lasery a prozkoumali chování železa za těchto podmínek.

V srdci Mléčné dráhy se rozprostírá centrální molekulární zóna, kde se divoce prohánějí hustá a horká molekulární mračna. Pozorování kosmického záření s vesmírným teleskopem Fermi ukazují, že centrální molekulární zónu obklopuje nějaká fyzikální bariéra, kvůli které je uvnitř zóny nižší hustota kosmického záření, nežli v okolním „moři kosmického záření“.

Nosné rakety jsou standard, nepříliš efektivní a drahý. Startup SpinLaunch sázejí na radikální alternativu. Budou odpalovat náklad na oběžnou dráhu hypersonickým katapultem. Ve verzi L100 Orbital Mass Accelerator zvládne až 200 kilogramů. Jedinou podmínkou je, aby náklad, například satelit, vydržel přetížení zhruba 10 tisíc g.

Startup Helion sehnal spoustu peněz na nový fúzní reaktor „Polaris“, který budují ve státě Washington. Polaris by měl magneto-inerciální fúzí vyrábět helium-3 a aneutronickou fúzí výslednou fúzní energii. Reaktor chtějí spouštět v roce 2024 a také se chtějí stát prvními, kdo ve fúzním reaktoru dosáhne čistého zisku elektřiny.

Leonidas je výtečný mikrovlnný systém, který by měl vyřídit hejna dronů i jednotlivé drony, jak ve vzduchu, tak i na zemi či na vodě. Je to v podstatě první zbraň, která může důstojně čelit hejnovým útokům. Tento systém dostanou americká obrněná vozidla Stryker, z nichž se tak stane účinná obrana krátkého dosahu.

Detailní výzkum dvou nejmladších erupcí supervulkánu Toba na Sumatře ukazuje, že devastující exploze supervulkánu se může blížit tiše a nenápadně. Není zaručeno, že se objeví varovná zemětřesení a zdvihy terénu, které tak úzkostlivě hlídají geologové v Yellowstone i na dalších místech. Tyhle gigantické sopky mohou spustit jako blesk z čistého nebe.