Stanislav Mihulka

Stačí mikronový křemenný disk a laser. Pak si můžete poslechnout, o čem si povídají buňky lidského těla, všudypřítomné bakterie anebo třeba molekuly vzduchu, které proudí kolem senzoru. S novým senzorem si přijdou na své buněční biologové, diagnostici nebo třeba námořníci či letci.

Prototyp podivuhodné meziplanetární kosmické lodi na páru World Is Not Enough (WINE) má za sebou první úspěšný test technologie. WINE úspěšně vytěžil materiál simulovaného asteroidu, vyrobil z něj potřebné palivo a pak odstartoval s parním pohonem. Kdy asi vyrazí na průzkum Sluneční soustavy?

Plochozemci, odpůrci očkování, evoluce nebo GM potravin někdy dohánějí člověka k šílenství. Ale agresivní výpady, nadávky a obviňování nové příznivce do tábora vědy nepřivedou. Ve skutečnosti spíše celé věci uškodí.

Detailní pozorování pohybů proudů kosmického plynu ve vysokém rozlišení na radioteleskopech soustavy ALMA prozradila pravou identitu objektu HCN–0.009–0.044. S velkou pravděpodobností jde o černou díru střední velikosti o hmotnosti asi 32 tisíc Sluncí, která je na výletě 20 světelných let od centra Mléčné dráhy.

Když se nám podaří dostat do buněk pacienta informační RNA s receptem pro potřebný protein, tak bychom tím mohli úspěšně léčit nebo alespoň zmírňovat celou řadu závažných chorob. Pokud jde o nemoci plic, tak by lidé mohli takovou RNA vdechovat. Nanotechnologie, která tohle dokáže, už jde do klinických testů na pacientech s cystickou fibrózou.

Výrobce paměťových karet Lexar před 15 lety představil SD kartu s pamětí 1GB. Teď jde na trh jejich karta s tisícinásobnou pamětí. Pro první kupce je k mání za 500 dolarů. Kdy se asi dočkáme petabajtové SD karty?

Exploze AT2018cow přezářila celou galaxii CGCG 137-068. V řadě ohledů byla výjimečná a vědci se nemohou shodnout, co byla vlastně zač. Šlo o krknutí supermasivní černé díry, která sežrala bílého trpaslíka? Byla to netradiční supernova méně hmotné hvězdy? Anebo něco jiného?

Odborníci na fúzi se obávají, že by pomalu vyrůstající tokamak ITER mohly poškodit problematické magnetické ostrovy, které vznikají v plazmatu během fúzních reakcí. Fúzní tým z amerického Princetonu zjistil, že je možné vytunit stabilizaci plazmatu radiofrekvenčními vlnami pomocí malých výkyvů teploty ve výhni fúzní reakce.

Návštěvníci letošní Consumer Electronics Show v Las Vegas se mohli setkat tváří v tvář s prvním plně integrovaným komerčním kvantovým počítačem Q System One od IBM. Neoslní výpočetní silou, ale spolehlivostí a designem, který udělal z kvantových výpočtů krutě estetickou záležitost.

Bohatá sklizeň evropské observatoře Gaia vydala další zajímavý objev. Její pozorování potvrzují, že bílí trpaslíci během své evoluce ve svém nitru krystalizují. Naše Slunce to čeká asi tak za 10 miliard let.

Interstellar možná nelhal. Astrofyzici počítají s tím, že by kosmická loď s odhodlanou posádkou mohla proletět dostatečně velkou rotující černou dírou. A nepromění se v nudli. Gravitační efekty singularity černých děr totiž s rostoucí velikostí černé díry v některých ohledech slábnou.

Prototyp Boeingu 777X už má namontované motory GE9X, které jsou širší než trup Boeingu 737. Brzy by měl vyrazit na historicky první let. Pokud se osvědčí, tak se stane momentálně největším dvoumotorovým dopravním letounem světa.

Detailní pozorování 16 trpasličích galaxií přineslo první přímý doklad existence jevu „ohřívání temné hmoty“. Dochází k tomu v důsledku intenzivní tvorby hvězd, která odfoukne z centra galaxie běžnou hmotu a oslabí tím gravitační působení mezi běžnou a temnou hmotou.

Není to zdaleka jisté a nebude to hned. Až se ale za 2 miliardy let srazí Mléčná dráha s Velkým Magellanovým mračnem, tak s pořádnou porcí smůly může Sluneční soustava skončit v temném a ponurém mezigalaktickém prostoru.

Šikovný enzym OPH v polymerové nanočástici, čili nanoscavenger, dokáže vydržet v těle hlodavce několik dní. Během té doby likviduje molekuly nervově paralytických organofosfátů, které mají jinak sklony bezohledně zabíjet. Z nanoscavengerů by se mohla stát vakcína proti sarinu a podobným věcem.

Tanková výsadková loď Haiyangshan se teď plaví někde v Pacifiku, a má na palubě něco, co vypadá jako elektromagnetický railgun. Je to pokročilá vojenská technologie anebo plastová hračka Made in China?

Na MIT vytunili qubity s grafenem a van der Waalsovými materiály. Díky tomu je lze ovládat elektrickým napětím, podobně jako klasické tranzistory. A také se jim povedlo změřit dobu, po kterou grafenový qubit vydrží ve stavu superpozice.

První fází opilosti je obvykle opilost veselá, přemoudřelá a společenská. Ve druhé fázi se opilost utahá, unaví a nakonec odpadne. O kocovině raději ani nemluvě. Jak se ukázalo, octomilky to mají úplně stejně jako lidé. Vědci proto opíjejí octomilky a intenzivně zkoumají molekulární mechanismy nalitosti.

Systém NanoBEADS používá k transportu léčiva do nádoru oslabené salmonely, které skvěle pronikají tkáněmi, ale nevyvolají infekci. Namísto problémů převážejí nanočástice z biopolymeru, které je možné naložit molekulami protinádorového léku.

V severoirském kraji Boho mají kouzelnou hlínu, která léčí všechny rány a infekce. A jak zjistili mikrobiologové, tohle kouzlo skutečně funguje. V irské hlíně žijí doposud neznámé strepomycety které produkují velmi účinné antibakteriální látky.

Strunové teorie v dnešní době nejsou právě na výsluní. Sympatické ale je, že to jejich zastánci nevzdávají. Bojuje za ně i tým Uppsalské univerzity, který navrhl nový model s vesmírem posazeným na bráně strunového mnohovesmíru, který by měl vysvětlit i temnou energii.

Hlenky vápenky jsou jednobuněčné améby. Když se jich sleze hodně na jedno místo, tak připomínají plivance. Tyhle plivancoidní tvorové mají ale unikátní výpočetní schopnosti, které by mohly inspirovat tvůrce algoritmů pro řešení úmorných výpočetních problémů.

Když stlačíte vodík s lanthanem na 200 gigapascalů, tak vznikne bizarní superhydrid lanthanu. Podle prvních výsledků jen tahle sloučenina supravodivá za teploty nad bodem mrazu nebo alespoň blízko pod bodem mrazu. Pokojová supravodivost je zase o něco blíž.

Eliptické galaxie jsou dnes ve vesmíru největší. Jak ale tito giganti vznikli? Jejich původ obestírá řada nezodpovězených otázek. Teleskop Subaru vystopoval jejich předchůdce ve vesmíru starém 12 miliard let.

Nové experimenty ukazují, že by se kvantové tečky mohly uplatnit v kvantových komunikačních sítích. Všichni si od takových sítí slibují komunikaci, která bude vzdorovat hackerům i špiónům.

Temná hmota stále uniká. Chytíme ji díky extrémní povaze a silným magnetickým polím pulsarů? Pokud temnou hmotu tvoří axiony, a pokud budeme mít štěstí, tak možná ano. Teď už jenom stačí nahodit radioteleskopy a pustit se do práce.

Když se tvoří superzemě z materiálu o velmi vysoké teplotě v blízkosti hvězdy, tak vznikne podivuhodný safírový/rubínový svět. Zatím známe tři vhodné kandidáty na takové exoplanety: HD219134 b, 55 Cancri e a WASP-47 e.

Kolem supermasivních černých děr mohou být korony plazmatu, který je rozžhavený na 1 miliardu stupňů Celsia. Nový výzkum do značné míry vyloučil, že by tyto korony byly zahřívány magnetickými poli v blízkosti černých děr. Tajemství trvá.

Newyorský srážeč RHIC uvařil kvarkovou polévku ve srážkách protonů, deuteronů a helia-3 s atomy zlata. Kvark-gluonové plazma přitom vznikalo v různých tvarech, podle toho, o jakou srážku šlo. Experimenty potvrzují, že se kapičky kvark-gluonového plazmatu chovají jako kapalina.

V editování DNA je největším skandálem, že ho ještě nepoužívají v každé nemocnici. Mohlo by zachránit řadu životů a spoustě lidí by také život ulehčilo. Genetičtí editoři na tom pracují a analyzují fungování CRISPRu v lidského genomu.

Tahle planeta je planetou brojlerů. Geologové hledali nejvhodnější ukazatel pro období rozmachu lidské civilizace a nakonec dospěli k rychlevykrmovacím kuřatům. Je jejich 23 miliard, a jestli lidská civilizace někdy zanikne, tak po nás najdou fosilní vrstvy se záplavou brojleřích kostí.

Dnešní gravitační observatoře nejsou právě malé. A přesto sotva zvládnou detekovat gravitační vlny těch nejdivočejších srážek ve vesmíru. Detektory s kvantovou polévkou Boseho-Einsteinova kondenzátu by mohly být mnohem menší.

V oceánech je železo-60. Hodně je ho ve vrstvách starých 2,6 milionů let. Jestli je to kvůli explozi supernovy či supernov, mohlo také jejich záření vyhubit tehdejší megafaunu? Podle nové hypotézy tehdy mělo dojít k velkému zvýšení počtu mionů, které vyvolaly rakoviny u velkých zvířat.

Planetární magnetický štít poskytuje skvělou ochranu před kosmickým zářením. Jak ale ukazují fosilní horniny, není příliš stabilní. Co se s magnetickým polem Země stane v blízké budoucnosti? A jak se to projeví na pozemském životu a lidské civilizaci?

V amerických laboratořích Sandia National Laboratories mají simulátor útočných elektromagnetických pulzů EMES. Jeho operátoři testují odolnost rozmanitých elektronických zařízení vůči EMP pulzům, a také pomáhají vyvíjet odolnější elektroniku.

Když někomu vypnete gen RCAN1, tak se stane zázrak. Pak se totiž může se cpát vším možným, jako nějaký šílený otesánek, a přitom vůbec nepřibírá. Prozatím to funguje u myší, ale lékaři a dietologové zbystřili a čekají, co se bude dít. Možná jsme na prahu revoluce.

Vakuum není prázdné. Zjevují se tam přízraky virtuálních částic, které by ale mohly nalézt zcela reálné využití. Magická síla vakua by mohla popohnat vývoj pokročilých supravodičů ze 2D materiálů i dalších pozoruhodných aplikací.

Jak by mohl virus přispět ke zrychlení počítačů dnešní konstrukce? Se zajímavým průlomem přišli odborníci MIT a singapurské univerzity SUTD, kteří vymysleli novou technologii konstrukce počítačových pamětí.

Představte si, že temná hmota a temné energie nejsou dvě různé věci. Možná to jsou jen projevy jedné substance, temného vesmírného fluida s pozoruhodnými vlastnostmi. Počítá s tím nová neortodoxní teorie o vesmíru jednoho fyzika z Oxfordu.

Pentagon usiluje o to, aby syntetická biologie se svými produkty pronikla z příjemného prostředí laboratoří do drsného terénu. Pokud uspějí, tak se jim nabízí celá řada vojenských a pochopitelně také civilních aplikací.

Nová analýza dvojice amerických vědců tvrdí, že se za sto let nemusíme uvařit v rozlitých oceánech. Stačí, když použijeme soudobé technologie k vypuštění sírových aerosolů do stratosféry. Bylo by to rychlé, spolehlivé a tak levné, že by to zvládla jediná bohatá země. Bude ale samozřejmě lepší, když do toho půjde celý svět.

Hodiny s 1000 atomy ytterbia jsou tak přesné, že se zpozdí o jednu sekundu za déle než 300 milionů let. Sbírají rekord za rekordem a už po nich pošilhávají fyzici, kteří by s nimi mohli měřit jevy související s gravitací.

Pozorování vesmírných teleskopů Spitzer a Herschel ukazují, že v explozích supernov vzniká veliké množství křemene. Veškerý oxid křemičitý na naší planetě zřejmě ukuly výhně supernov. To je přímo hvězdná novinka.

Stellarátory bojují o budoucnost energetiky tak trochu ve stínu známějších tokamaků. Jsou ale úžasné, velmi estetické a celkově sympatické, takže stojí za to jim držet palce. Zvláště stellarátor Wendelstein 7-X v poslední době sbírá jeden úspěch za druhým.

Čerstvě narozená čínská dvojčata z umělého oplodnění Lulu a Nana by měly mít editovaný genom tak, že je nemůže infikovat virus HIV, cholera ani pravé neštovice. Jisté je jenom to, že je to skandál, ať už k editaci skutečně došlo anebo nikoliv.

Zapomeňte na rozlehlé podzemní tunely, v nichž sviští urychlované částice. Nová generace urychlovačů se vejde na křemíkový čip. Těšíte se na chytrý telefon s urychlovačem elektronů?

Jistá hvězda ve vnitřní oblasti Mléčné dráhy zhasíná, jako by ji clonilo něco skutečně velikého a téměř neprůhledného. Sofistikovaná megastruktura mimozemských konstruktérů to nejspíš nebude, i tak je to ale pěkně libová záhada, která popostrčí astronomy k novým nápadům.

V příští velké válce bude nutné počítat s intenzivním elektronickým bojem. Nedávné testy útoků autonomních dronů ukázaly, že to drony mohou i ve velmi náročném elektronickém prostředí zvládnout.

Simulace nizozemského týmu vychází z nejnovějších astrofyzikálních poznatků a přináší na zemský povrch jinak jen velmi obtížně dosažitelnou supermasivní černou díru. Pro běžné VR konzole zviditelňuje gravitační monstrum z nitra Mléčné dráhy, což ocení fanoušci vesmíru i kovaní vědci.

Inženýři MIT mají rádi Star Trek. Shlédli se v iontovém pohonu vesmírných korábů a postavili revoluční letoun, který využívá elektroaerodynamický tah. Unikátní pohon by se mohl uplatnit ve vývoji bezhlučných dronů nebo třeba hybridních letounů, které šetří peníze, mechaniky i životní prostředí.