Stanislav Mihulka

Zní to bláznivě. Jedna půdní bakterie z příbuzenstva tuberkulózy a lepry působí v mozku myší a krys proti stresu a úzkosti. Jestli to bude fungovat i u lidí, a v podstatě není důvod, proč by nemělo, tak se můžeme těšit na injekce pro hrdiny. Vojáci, záchranáři, hasiči, lékaři nebo učitelé se budou očkovat proti duševním strastem.

Robotická laboratoř Curiosity si připisuje další úspěchy. Přímé doklady života to sice nejsou, vše ale nasvědčuje tomu, že na Rudé planetě probíhají zajímavé procesy, které stojí za to zkoumat.

Prototyp malého fúzního reaktoru ST40 soukromé společnosti Tokamak Energy dosáhl teploty 15 milionů °C. V roce 2030 chtějí dodávat fúzní elektřinu do rozvodné sítě.

Investoři stále věří fosilním palivům, jako záruce stabilního zisku. Pokud se náhle zhroutí cena fosilních paliv kvůli technologickému pokroku, tak tahle bublina praskne. A tentokrát se zatřese celý svět, jak ho známe od konce 2. světové války.

Když smícháte 2D materiál sulfid molybdeničitý s nanodiamanty, tak vznikne nesmírně trvanlivé pevné mazadlo s velice nízkým třením. Materiálovým vědcům se povedl další skvělý kousek.

Nedávné výsledky experimentu MiniBooNE ve Fermilabu potvrzují starší kontroverzní pozorování experimentu LSND v Los Alamos. Buď jde o nějakou systematickou chybu v těchto experimentech anebo otevíráme svět nové fyziky v podobě sterilních neutrin.

Detektivní práce specialistů NASA odhalila, co nejspíš zbylo po monumentální srážce dvou neutronových hvězd, která v létě 2017 rozechvěla detektory gravitační observatoře aLIGO. Stali jsme se svědky pozoruhodného vzniku rekordně lehké černé díry!

O temné hmotě zatím nevíme skoro nic. Pokud by se potvrdilo, že malá část částic temné hmoty má nesmírně malý, ale reálný elektrický náboj, tak by nám to o temné hmotě leccos prozradilo. Astrofyzikové loví elektricky nabitou temnou hmotu v mikrovlnném záření z úsvitu vesmíru.

Pulzar PSR B1957+20 krouží v devastujícím tangu s hnědým trpaslíkem. Nakonec dojde k tomu, že pulzar trpaslíka odpaří a pohltí. Být blízko divokému oharku z výhně supernovy se očividně nevyplácí.

Experiment MATHUSLA by mohl uspět tam, kde LHC zatím vychází naprázdno. Chytíme exotickou fyziku za pačesy v krajině na francouzsko-švýcarském pomezí?

Nanorobotický systém μRobotex dokáže vyrobit a sestavit mikrostruktury na konci optického vlákna. A teď už si brousí drápy na stavbu nanostruktur na konci uhlíkové nanotrubičky.

Když ultraintenzivní laserový pulz zasáhne mikrobublinku v hydridu, tak by mělo dojít k její implozi a vyzáření spršky vysokoenergetických fotonů. Nově navržený fenomén by se mohl stát základem nových urychlovačů částic a rozmanitých aplikací od medicíny až po energetiku.

Když výzkumný letoun Lovec hurikánů odvážně vletěl do hurikánu Patricia, tak tam ve výšce 2,5 kilometrů detekoval proud pozitronů, který sršel směrem k Zemi. Jak je vidět, exotickou antihmotu můžeme zkoumat i venku za bouřky.

Odhalí moderní technologie detekce a čtení sekvencí DNA rozptýlených v prostředí nějaké záhadné tvory v legendárním jezeru Loch Ness? Do pátrání po mýtickém stvoření se zapojili specialisté na environmentální DNA.

Američtí fyzici rafinovaně využili elektromagnetických sond tvořených svazky elektronů a s jejich pomocí zmapovali rozložení tlaku uvnitř jediného protonu. Jako první tím pádem dokázali změřit mechanickou vlastnost subatomární částice.

Nově objevený kvasar z úsvitu vesmíru polyká hmotu Slunce za dva dny a září tisíckrát jasněji nežli celá galaxie. Od takových monster je lepší být co nejdál.

Ebola a spol. jsou jenom příšery ze zlého snu. Jestli je něco skutečnou pandemickou hrozbou, tak méně známé respirační RNA viry. Mutují si, jak chtějí, a mohl by se mezi nimi objevit skutečný sekáč.

Když někde poblíž exploduje supernova, jak to zasáhne život na Zemi? Hlavní obětí bude naše ozonová vrstva, kterou proděravějí částice kosmického záření exploze. A bez ozonové vrstvy je povrch planety vydaný napospas ultrafialovému záření.

Šikovná manipulace laserovými paprsky vymáčkne z elektronů v polovodičích neuvěřitelné věci. Mohly by i zkvantovatět, což by přivedlo kvantové výpočty do pokojové teploty. Nastupuje valleytronika!

Neandrtálci vymřeli, ale zůstala nám jejich DNA. Teď můžeme editovat lidské kmenové buňky a vypěstovat si vlastní neandrtálce. Nebo alespoň jejich organoidy.

Teorie mnohovesmíru dlouho vycházela z představy, že náš vesmír vyhrál v loterii. Že tady máme právě tolik temné energie, aby vesmír pěkně fungoval a mohl v něm vzniknout život. Vesmírné simulace EAGLE ale tvrdí, že je vlastně docela jedno, kolik je ve vesmíru temné energie, jestli málo nebo hodně. Život by mohl vzniknout tak jako tak. Mnohovesmír možná přetéká životem.

Mamuti už jsou na spadnutí. Nebo alespoň mamofanti. Držte si klobouky, tohle bude pořádná genetická jízda do budoucnosti. Vymření už není navždy, přinejmenším pro chobotnatce z pleistocénu.

Jestli si nějaké státy nebo teroristé myslí, že nás srazí na kolena biologickým terorem, tak jsou k smíchu. Pokud jde o hnusné bakterie, viry a podobné patogeny, tak si s nimi nepochybně poradíme. Vývojáři vakcín se nezakecají.

Pavoučí hedvábí bylo sesazeno z prvního místa nejpevnějšího biomateriálu světa. Mají na tom zásluhy nanovlákna z celulózy. Klasické kovy, slitiny nebo keramika zůstávají daleko vzadu.

V nitru ledových obrů panuje extrémní horko a tlak. Přesto je tam nejspíš led, superionizovaný. Takže je to peklo, které zamrzlo.

Data. Ilustrace. Grafy. Čísla. Výsledky výzkumu. Prohlášení slovutných vědců. Odpůrce očkování nepřesvědčí asi vůbec nic, když tlačíte na jejich mozky i srdce. Zkuste to bez přesvědčování a bez emocí.

Lidské buňky, do kterých se nedostane žádný virus. To je nový cíl projektu přepisování DNA Genome Project–Write, který se netají svými ambicemi.

Fosforečnan monoamonný je skvělý na pěstování úhledných barevných krystalů pro děti. Vědci krystal této látky jen tak náhodou strčili do magnetické rezonance a s úžasem zjistili, že v něm je pozoruhodný časový krystal. Po objevu rychle zavětřili vědci i vojáci, kteří si od časových krystalů slibují úžasné nové technologie.

Malý reaktor na uran-235 se stane klíčovým prvkem energetických systémů lidských základen na Měsíci nebo Marsu. Teď už jenom stačí vybrat posádky a kolonisty a pustit se do práce. Na Marsu i na Měsíci je místa dost.

Jako by nestačilo, že v Mléčné dráze máme jednu supermasivní černou díru. Možná jich tu je několik a mohou být prakticky neviditelné. Sluneční soustavu by ale žádný takový temný gigant neměl ohrozit.

Čínské letectvo by rádo nové bombardéry dalekého doletu. Vypouštějí zprávy o samokřídle H-20, a také o nadzvukovém bombardéru JH-XX. Kdy je asi uvidíme na některé letecké přehlídce?

Editované mozkové organoidy ze Salkova institutu bojují proti nejhorším mozkovým nádorům. Hrát si na frankeinsteiny v laboratoři a pěstovat malé verze lidských orgánů rozhodně má smysl!

Pozoruhodná evropská observatoř Gaia mapuje myriády hvězd v Mléčné dráze. A mohla by nám pomoct ještě s něčím mnohem šílenějším. Jestli chcete vystopovat Dysonovy sféry u cizích hvězd, je to právě Gaia, kdo by to mohl zvládnout.

Šikovní nanoinženýři kvantově provázali mikrorezonátory, a také mikrobubny. V obou případech jde o objekty na hranici viditelnosti pouhým okem, které se skládají z mnoha miliard atomů.

Podle analytiků RAND Corporation moderní technologie, senzory a umělé inteligence nebezpečně oslabují princip vzájemně zaručeného jaderného zničení a minimálního dostatečného jaderného odstrašení.

Beton vyrobený z grafenové vody je pevnější a mnohem méně propouští vodu. Mohl by ušetřit čas, peníze i životní prostředí. Kdo by to byl do grafenu řekl?

Podobnost není čistě náhodná. Šimpanzi válčí na život a na smrt z pohnutek, které jsou v podstatě stejné, jako ty naše. Nejsou to žádní ušlechtilí divoši a ani my takoví nejsme.

Kvantový radar by přinesl revoluci v detekci nenápadných letadel a dalších bojových strojů. Kanadští fyzici usilovně vyvíjejí praktický zdroj entanglovaných fotonů, který je pro kvantový radar klíčový.

Astronomové se pustili do archeologie v Mléčné dráze. Přečetli spektrální „DNA“ více než 340 tisíc hvězd a pátrají mezi nimi po sourozencích našeho Slunce, kteří se zrodili ve stejné dávné hvězdokupě.

Při zákeřných chemických útocích, jako byla otrava Skripalovych nebo bombardování města Dúmá, hraje velkou roli možnost pohotové a přesné detekce použitých bojových látek. Nová metoda infračervené spektroskopie to zvládá velmi dobře. Jistě by se velmi hodila inspektorům OPCW.

Jestli jsou ve vesmíru makroskopické červí díry, tak bychom je mohli vystopovat podle jejich stínů. Pokud nějakou takovou zkratku časoprostorem vážně najdeme, tak bude důvod k pořádně divoké oslavě. Na to vezměte jed.

Naše vnímání je omezeno smysly a ještě více naším soustředěním a představivostí. Když něco hledáme, tak obvykle nehledíme ani napravo ani nalevo a pěkně systematicky pátráme po tom, co chceme najít. Podle neuropsychologů tím pádem možná přehlížíme nápadné věci kolem sebe.

Lidská fantazie je plná vesmírných stanic, orbitálních měst a generačních kosmických lodí, které míří do dálek osídlit planety podobné Zemi. Jak to ale bude s rozmnožováním v prostředí omezené gravitace? NASA teď hledá odpovědi.

Časoprostor se chvěje gravitačním vlněním. S novou a velmi citlivou metodou detekce bude možné číst gravitační vlny velkého počtu srážek černých děr a neutronových hvězd.

Nejbližší hvězda je pořádně zlostný trpaslík. Umí takové supererupce, že by sterilizovaly přivrácenou stranu planet. Stále ale nevíme, jak moc velký je to problém pro obyvatelnost planet červených trpaslíků.

Když je řeč o umělých inteligencích, tak si lidé obvykle představují kovově chladné elektronické mozky, které jsou striktně bez emocí. Jenomže to může být veliký omyl.

Zapomeňte na vodu ze zálivu v australském Sydney. S touhle technologií nanostrukturovaných hydrogelů poháněných Sluncem by bylo možné vypít Mrtvé moře. Pokud byste měli dost velkou žízeň.

Když se vesmír nafukoval zběsilou kosmologickou inflací, tak v záhybech Higgsova pole mohly vzniknout miniaturní černé díry. Mohly by primordiální minidíry po téměř 14 miliardách let vysvětlit problém s temnou hmotou?

Globální oteplování odnášejí především rozvojové země. Proto chtějí méně schůzovat a více připravovat technologie, které by nám mohly pomoci s klimatem.

Jestli si někdo oblíbil černé díry hvězdné velikosti, měl by se přestěhovat k jádru naší Galaxie. Není tam totiž jenom supermasivní černá díra, ale i tisíce černých děr, které jsou pozůstatkem dávných supernov.