Stanislav Mihulka

Pavoučí hedvábí bylo sesazeno z prvního místa nejpevnějšího biomateriálu světa. Mají na tom zásluhy nanovlákna z celulózy. Klasické kovy, slitiny nebo keramika zůstávají daleko vzadu.

V nitru ledových obrů panuje extrémní horko a tlak. Přesto je tam nejspíš led, superionizovaný. Takže je to peklo, které zamrzlo.

Data. Ilustrace. Grafy. Čísla. Výsledky výzkumu. Prohlášení slovutných vědců. Odpůrce očkování nepřesvědčí asi vůbec nic, když tlačíte na jejich mozky i srdce. Zkuste to bez přesvědčování a bez emocí.

Lidské buňky, do kterých se nedostane žádný virus. To je nový cíl projektu přepisování DNA Genome Project–Write, který se netají svými ambicemi.

Fosforečnan monoamonný je skvělý na pěstování úhledných barevných krystalů pro děti. Vědci krystal této látky jen tak náhodou strčili do magnetické rezonance a s úžasem zjistili, že v něm je pozoruhodný časový krystal. Po objevu rychle zavětřili vědci i vojáci, kteří si od časových krystalů slibují úžasné nové technologie.

Malý reaktor na uran-235 se stane klíčovým prvkem energetických systémů lidských základen na Měsíci nebo Marsu. Teď už jenom stačí vybrat posádky a kolonisty a pustit se do práce. Na Marsu i na Měsíci je místa dost.

Jako by nestačilo, že v Mléčné dráze máme jednu supermasivní černou díru. Možná jich tu je několik a mohou být prakticky neviditelné. Sluneční soustavu by ale žádný takový temný gigant neměl ohrozit.

Čínské letectvo by rádo nové bombardéry dalekého doletu. Vypouštějí zprávy o samokřídle H-20, a také o nadzvukovém bombardéru JH-XX. Kdy je asi uvidíme na některé letecké přehlídce?

Editované mozkové organoidy ze Salkova institutu bojují proti nejhorším mozkovým nádorům. Hrát si na frankeinsteiny v laboratoři a pěstovat malé verze lidských orgánů rozhodně má smysl!

Pozoruhodná evropská observatoř Gaia mapuje myriády hvězd v Mléčné dráze. A mohla by nám pomoct ještě s něčím mnohem šílenějším. Jestli chcete vystopovat Dysonovy sféry u cizích hvězd, je to právě Gaia, kdo by to mohl zvládnout.

Šikovní nanoinženýři kvantově provázali mikrorezonátory, a také mikrobubny. V obou případech jde o objekty na hranici viditelnosti pouhým okem, které se skládají z mnoha miliard atomů.

Podle analytiků RAND Corporation moderní technologie, senzory a umělé inteligence nebezpečně oslabují princip vzájemně zaručeného jaderného zničení a minimálního dostatečného jaderného odstrašení.

Beton vyrobený z grafenové vody je pevnější a mnohem méně propouští vodu. Mohl by ušetřit čas, peníze i životní prostředí. Kdo by to byl do grafenu řekl?

Podobnost není čistě náhodná. Šimpanzi válčí na život a na smrt z pohnutek, které jsou v podstatě stejné, jako ty naše. Nejsou to žádní ušlechtilí divoši a ani my takoví nejsme.

Kvantový radar by přinesl revoluci v detekci nenápadných letadel a dalších bojových strojů. Kanadští fyzici usilovně vyvíjejí praktický zdroj entanglovaných fotonů, který je pro kvantový radar klíčový.

Astronomové se pustili do archeologie v Mléčné dráze. Přečetli spektrální „DNA“ více než 340 tisíc hvězd a pátrají mezi nimi po sourozencích našeho Slunce, kteří se zrodili ve stejné dávné hvězdokupě.

Při zákeřných chemických útocích, jako byla otrava Skripalovych nebo bombardování města Dúmá, hraje velkou roli možnost pohotové a přesné detekce použitých bojových látek. Nová metoda infračervené spektroskopie to zvládá velmi dobře. Jistě by se velmi hodila inspektorům OPCW.

Jestli jsou ve vesmíru makroskopické červí díry, tak bychom je mohli vystopovat podle jejich stínů. Pokud nějakou takovou zkratku časoprostorem vážně najdeme, tak bude důvod k pořádně divoké oslavě. Na to vezměte jed.

Naše vnímání je omezeno smysly a ještě více naším soustředěním a představivostí. Když něco hledáme, tak obvykle nehledíme ani napravo ani nalevo a pěkně systematicky pátráme po tom, co chceme najít. Podle neuropsychologů tím pádem možná přehlížíme nápadné věci kolem sebe.

Lidská fantazie je plná vesmírných stanic, orbitálních měst a generačních kosmických lodí, které míří do dálek osídlit planety podobné Zemi. Jak to ale bude s rozmnožováním v prostředí omezené gravitace? NASA teď hledá odpovědi.

Časoprostor se chvěje gravitačním vlněním. S novou a velmi citlivou metodou detekce bude možné číst gravitační vlny velkého počtu srážek černých děr a neutronových hvězd.

Nejbližší hvězda je pořádně zlostný trpaslík. Umí takové supererupce, že by sterilizovaly přivrácenou stranu planet. Stále ale nevíme, jak moc velký je to problém pro obyvatelnost planet červených trpaslíků.

Když je řeč o umělých inteligencích, tak si lidé obvykle představují kovově chladné elektronické mozky, které jsou striktně bez emocí. Jenomže to může být veliký omyl.

Zapomeňte na vodu ze zálivu v australském Sydney. S touhle technologií nanostrukturovaných hydrogelů poháněných Sluncem by bylo možné vypít Mrtvé moře. Pokud byste měli dost velkou žízeň.

Když se vesmír nafukoval zběsilou kosmologickou inflací, tak v záhybech Higgsova pole mohly vzniknout miniaturní černé díry. Mohly by primordiální minidíry po téměř 14 miliardách let vysvětlit problém s temnou hmotou?

Globální oteplování odnášejí především rozvojové země. Proto chtějí méně schůzovat a více připravovat technologie, které by nám mohly pomoci s klimatem.

Jestli si někdo oblíbil černé díry hvězdné velikosti, měl by se přestěhovat k jádru naší Galaxie. Není tam totiž jenom supermasivní černá díra, ale i tisíce černých děr, které jsou pozůstatkem dávných supernov.

Francouzští specialisté rekonstruovali tvář historicky prvního objeveného kromaňonce, jehož pozůstatky byly objeveny roku 1868 v jeskyni Abri de Cro-Magnon. Fešák to právě nebyl, i tak se ale zapsal do dějin.

Vesmír vypadá stabilní a neměnný, ale v jeho základech se skrývají zárodky chaosu. Pokud by došlo k fázovému přechodu Higgsova bosonu, tak naše realita skončí. Máme to prý čekat asi tak za 10 na 139 let.

Ohlídat výrobu a šíření jaderných zbraní není úplně snadné. Fyzici pro tento účel vyvíjejí detektor antineutrin WATCHMAN, který bude sídlit v potašovém dolu Boulby na severu Anglie a sledovat odtamtud jaderné reaktory.

Žáby jsou na první pohled křehké a zranitelné. Mnozí se báli, že chytridiomykóza sprovodí řadu druhů žab ze světa. Žáby ale byly jiného názoru. Nevzdávají to.

Představte si, že na Zemi zaútočí gigantická monstra a vypraví se ničit velkoměsta. Co bychom s tím mohli dělat?

Ať se na galaxii NGC1052-DF2 díváme, jak chceme, tak zřejmě nemá prakticky žádnou temnou hmotu. A to je hodně výjimečná situace.

Gravitaci obvykle známe jako sílu, která drží pohromadě galaxie a planetární systémy. Jak ale funguje v mikrosvětě, v měřítku nanometrů?

Čína se po USA stala druhou zemí světa, která postavila stealth stíhací letoun páté generace a rozmístila ho u svých bojových jednotek. Chengdu J-20 je schopný přesných úderů při misích na velkou vzdálenost.

Paleontologie se sice zabývá mrtvolami, někdy jsou ale velice čerstvé. Makabrózní experimenty se zombifikací rozmanitých mrtvol pomáhají vědcům pochopit procesy rozkladu a fosilizace dávných tvorů.

Před 84 lety se objevila předpověď, že by bylo možné přetvořit záření na hmotu. A nejspíš nikdo nevěřil, že by to bylo reálně možné. Věda ale pokročila a ve Velké Británii žhaví lasery, aby se o to pokusili.

V roce 2135 se k Zemi přiblíží půlkilometrový asteroid Bennu a existuje velmi malá šance, že se s námi srazí. Vědci rádi myslí na nejhorší a vyvíjejí technologie, s nimiž by bylo možné takové riziko odvrátit.

V IBM vyvinuli počítač se základní deskou o rozměrech 1x1 milimetr. Takové mikropočítače by se měly stát novým typem ochrany produktů před paděláním.

Vezměte živou buňku a vložte ji do syntetického obalu. Vznikne tak hybridní buňka, která by se mohla stát základem biologických mikrotováren, aktivních léků, živých senzorů nebo buněčných baterií vyrábějících energii fotosyntézou.

Kdyby někdo udělal lidské maso ze zkumavky, byl by zločin ho jíst? A bylo by to nechutné? Jak by vlastně takové maso chutnalo? Etici se mají v dohledné době na co těšit.

Jižní Austrálie se stala kolbištěm podivuhodného souboje miliardářů o to, kdo postaví největší baterii světa. Zatím vítězí Elon Musk, ale teď se objevil vyzyvatel, Sanjeev Gupta.

Některé fúze potřebují ohromné a nesmírně drahé laserové systémy. A pro jiné si výkonný laser postaví studenti na univerzitě. Jaderná fúze v mikroměřítku by se mohla uplatnit v technologiích zobrazování a měření.

Zájemci o vývoj realistických robotických avatarů, dálkově řízených lidskými operátory, se mohou registrovat do 31. října letošního roku.

Sofistikovaná bojová látka a zákeřné vražedné svinstvo v jednom. To jsou novičoky, binární organofosfáty, které před lety vyvinuli ve vojenských laboratořích Sovětského svazu.

Španělský fyzik Carballo-Rubio zkřížil černou díru s gravastarem. Výsledkem je nový typ extrémně hustého objektu, kterému brání v gravitačním zhroucení kvantové jevy.

Rusko zřejmě vyvíjí pozoruhodné zbraně, které by nepochybně překonaly stávající obranné protiraketové systémy. K čemu je ale vlastně potřebuje?

Kvantové rovnice již dávno zdomácněly ve světě nepatrných částic. Občas ale podle všeho prosakují do makrosvěta. Astrofyzik zjistil, že se Schrödingerova rovnice pěkně hodí na popis evoluce některých pořádně velikých struktur ve vesmíru.

Je to paradox. Čtvrtý nejběžnější pozemský minerál ještě nikdo neviděl na vlastní oči v přírodní podobě. Vyskytuje se totiž v zemských hlubinách. Na světle se ocitl až nedávno, díky unikátnímu nálezu v diamantu.

Před smrtí se mozkem prožene tsunami depolarizace mozkových neuronů. Dokud ale neurony nezačnou skutečně umírat kvůli trvalé depolarizaci, tak je možné tsunami smrti zastavit.