Stanislav Mihulka

V německém Juelichu mají ohromný lustr s xenonovými reflektory, který dovede vytvořit teplotu až 3 tisíce stupňů Celsia. Používají ho k experimentování s rozkladem vody na vodík a kyslík.

Ve velice neobvyklé hvězdě Przybylského v souhvězdí Kentaura jsou spousty lanthanoidů a aktinoidů. Co když se tam skrývají i doposud neobjevené supertěžké prvky z vysněného ostrova stability?

Část našeho mozku je přísně logická a analytická. Jenomže skáče, jak píská sociální mozek. Tomu vůbec nezáleží na logice, ale na udržení v síti sociálních vztahů. Fake news jenom parazitují na tomhle evolučním nastavení.

Když je možné vyrobit plíce na čipu, srdce na čipu nebo i urychlovač částic na čipu, tak proč ne strom? Pasivní mikropumpy z MIT sice strom příliš nepřipomínají, fungují ale velmi podobně. Uplatnit by se mohly třeba při vývoji mikrorobotů.

Teleskop s gravitační čočkou Slunce by měl fantastické zvětšení, se kterým by viděl kontinenty na exoplanetách. Je v tom jediný háček – musíme ho dostat nesmírně daleko od Slunce.

Společnost Lockheed Martin dotáhla vývoj laserového zbraňového systému o výkonu 60 kW. Teď ho dostane americká armáda pro pozemní, námořní i vzdušné síly.

Klasické Wi-Fi pracuje s rádiovými vlnami a má svoje mouchy. Co kdybychom zkusili posílat data infračervenými paprsky?

Bylo by skvělé, kdybychom uměli snadno, rychle a levně udělat z oxidu uhličitého oxid uhelnatý. Ten je sice jedovatý, ale zároveň je to uhlíkově neutrální palivo a surovina pro chemický průmysl.

Geologové z Harvardu tvrdí, že v tom má prsty masivní vulkanismus. Ohnivá katastrofa skončila mrazivým peklem.

Žijeme v nervózní době a mnozí lidé mají strach z celoplanetární katastrofy. Kdyby k tomu přece jenom souhrou okolností došlo, co by přeživší měli udělat?

Ten, kdo na jeden nádech vysloví jméno vesmírem volně plovoucího objektu CFBDSIR J214947.2-040308.9, si bezpochyby zaslouží obdiv. Astronomové teď usilovně zkoumají, s kým vlastně máme tu čest.

Astrofyzici z Harvardu navrhují, že by rychlé rádiové záblesky mohly být projevem mezihvězdných letů kolosálních korábů v hlubokém vesmíru.

Švýcarští fyzici postavili a vyzkoušeli přepisovatelnou paměť, která používá jednoatomové magnety z atomů holmia.

Podle nové studie přinejmenším posledních 500 milionů let, tedy zhruba od počátku prvohor, je bombardování naší planety nebeskými posly vesměs náhodné.

Kdybychom do libračního bodu Marsu L1 umístili generátor dostatečně silného magnetického pole, tak by to dramaticky zlepšilo vyhlídky Marsu na brzkou kolonizaci.

Možná je na čase přestat se živlů bát a zkusit se s nimi poprat. Je jenom otázkou času, kdy pořádné tsunami udeří příště.

Tým vedený držitelem Nobelovy ceny za důkaz existence Bose-Einsteinova kondenzátu poprvé experimentálně vytvořil suprapevnou hmotu. Chce to extrémně nízké teploty a ultravysoké vakuum.

V Sýrii a Iráku vypukly dronové války. USA zakoupily do bojů s malými weaponizovanými drony „islámského státu“ izraelskou zbraň. Pentagon o detailech mlčí, ale podle odborníků tu jsou jisté náznaky.

Novým nejstarším fosiliím je možná 4,29 miliardy let. Nebo 3,75 miliardy let. Nebo to žádné fosilie nejsou. Nový objev v metamorfovaných horninách na východním pobřeží Hudsonova zálivu přináší kontroverze.

Zamrzl vám chytrý telefon? Možná za to může kosmické počasí. Žijeme v neklidném vesmíru a musíme s tím počítat.

Tahle inteligence vytváří nové krátké programy ve zlomku vteřiny. Jejím cílem není ovládnout svět, ale pomáhat psát programy lidem, kteří v tom nejsou moc dobří.

Vražedné komando nedávno zabilo nevlastního bratra severokorejského diktátora Kim Čong-nama na letišti v Kuala Lumpuru. Toxikologické testy prý prokázaly přítomnost bojové látky VX, odborníci o tom ale vážně pochybují.

Podivuhodný planetární systém je dost mladý a jeho hvězda není právě beránek. Úvahy o životě na sedmero zemích systému TRAPPIST-1 jsou zatím velmi předčasné, i tak je to ale parádní úlovek exoplanet v našem sousedství.

Extrémní akreční pulsar NGC 5907 ULX vyzáří za 1 sekundu tolik energie, jako Slunce za 3,5 roku.

V radioastronomii se schyluje k přelomovému pozorování černé díry. Podaří se virtuálnímu Teleskopu Horizontu událostí pozorovat to, co jsme ještě nikdy neviděli?

Kovový oxid vanadičitý potvrdil pověst velmi výjimečného materiálu. Mohla by z toho být spousta užitečných aplikací.

Epidemiologickou záhadu smrtících epidemií z 16. století v Mexiku nejspíš vyřešila DNA 500 let starých bakterií. Viníkem mohly být salmonely z Evropy.

V srdci kupy Fénix je veliká galaxie. V nitru té galaxie je supermasivní černá díra. Od té černé díry tryská žhavý plyn, který jako kouzlem vyrábí chladný plyn. A z toho chladného plynu vznikají hvězdy jedna za druhou. Není to pohádka?

V Princetonu dramaticky zmenšili technologii potřebnou k vysílání a detekci terahertzového záření. Teď postačují dva laciné mikročipy, které se vejdou na nehet.

Nové mikrodrony se speciálním vybavením zvládnou elegantně opylit živé rostliny. Už se nebudeme muset bát o úrodu.

Dávní obyvatelé Amazonie si dali práci se stovkami velkých kružnic, čtverců a linií, na tisícovkách kilometrů čtverečních. Ale proč?

Před nebezpečným cholesterolem by nás mohla ochránit jediná injekce, která trvale přepíše nešikovný gen. Pokud se lidé zbaví strachu z úprav vlastního genomu, tak to mnohým prodlouží život.

Venuše, to je peklo Sluneční soustavy. A když do pekla chcete poslat meziplanetární sondu, tak musí mít doopravdy hodně drsnou elektroniku.

Ohromná, hustá a omamně krásná kulová hvězdokupa 47 Tucanae zřejmě skrývá černou díru střední velikosti, jejíž hmota činí asi 2 200 Sluncí.

Vědci vytvořili použitelnou databázi stovek případů střelby na půdě amerických škol a mohli v ní pátrat po možných příčinách a souvislostech.

Generátory náhodných čísel jsou pro experimenty fajn. Ale když je nahradíte náhodně zachytávanými fotony z hvězd, tak je to pro testy Bellovy nerovnosti, tedy kvantového entanglementu, ještě lepší.

Zapomeňte na problematické chemikálie a drahé vybavení. Stačí smíchat uhlovodík s kyslíkem, a pak to celé odpálit.

V hlubinách Twitteru se rodí statisícové botnety, nevyzpytatelná monstra, jejichž účel je nejasný. Měli bychom se mít na pozoru?

Pokud s již existující technologií dáme dohromady doopravdy hodně veliký počítač, tak by mohl zvládnout některé zatím neřešitelné problémy.

Modely holografického vesmíru prý sedí na pozorování reliktního záření stejně dobře jako standardní kosmologický model.

Na Harvardu prý nedávno konečně vytvořili dlouho očekávaný kovový vodík. Mnozí vědci jsou ale k tomuto objevu skeptičtí.

Dva vědecké týmy nezávisle na sobě a dost odlišnými postupy vytvořily dlouho očekávané časové krystaly.

Lidské chiméry nemají strašit malé děti, ale zachraňovat životy náhradními orgány a testováním nových léků.

Stačilo šikovně stlačit mikrovlnné fotony a nepřekonatelný kvantový limit padl.

Tak jako biologické vakcíny fungují proti virům, tak by i mediální vakcíny mohly imunizovat lehkomyslné uživatele zdivočelých sociálních sítí.

Loki, thórové, ódinové a heimdallové jsou mikrobi, kteří mají ve výbavě geny, doposud považované za výlučně eukaryotní. Konečně jsme našli luxusní mezičlánky mezi malými buňkami mikrobiálního světa a velkými eukaryoty s buněčným jádrem. Jsou ze severského nebe!

Chce to špetku optogenetiky, ochočené viry, modrý laser a trochu trpělivosti. A myš se pak zběsile vrhá na všechno od cvrčka po uzávěr od lahve.

Co by se stalo, kdyby někdo vlezl do urychlovače částic? Už to víme, díky bizarní nehodě z dob Sovětského svazu.

Není to ještě vývoj, spíš jenom flirt vývojářů BAE Systems. Ale na obzorech vzdálených desítky let se už rýsují obranné štíty vytvářené vysokoenergetickými lasery technologie LDAL (Laser Developed Atmospheric Lens).

Kolik je asi galaxií v našem vesmíru? K odhadům posloužily 3D mapy oblastí hlubokého vesmíru