Stanislav Mihulka

Díky elektrickému pohonu, který si nasává z okolí řídký vzduch, by mohla vzniknout celá nová třída satelitů pro nízké oběžné dráhy. Palivo si posbírají cestou kolem planety a vydrží tam velmi dlouho.

Kapalný elektrolyt a elektrody založené na grafenu a nanočásticích oxidu niklu. To je nová jihokorejská baterie, která by se mohla stát průlomem v dobíjitelných zdrojích energie.

Fyzici poprvé pozorovali trojrozměrné skyrmiony v podobě elektromagnetických uzlů, které se chovají jako kvantové kulové blesky. Časem by se z nich mohla vyvinout technologie ochočených kulových blesků pro fúzní reaktory.

Kvantové systémy jsou jako odměna za vynález šachu. Úplně jednoduché systémy proměříme relativně snadno. Ale stačí přidat pár částic a výpočty by trvaly tisíce let. Jenomže umělé inteligence jsou k nezastavení. Učí se chování kvantových systémů a dovedou na ně vyzrát.

Před pár dny britský futurolog Ian Pearson oznámil, že lidstvo se vší pravděpodobností dosáhne nesmrtelnosti v roce 2050. Má pravdu?

V tiché australské pustině je možné vystopovat i ty nejslabší rádiové signály z úsvitu vesmíru. Experiment EDGES ulovil signály vodíku z doby, kdy bylo našemu vesmíru jen 180 milionů let.

Vědci vytvořili podivuhodnou hmotu. Elektrony obíhají atomová jádra této hmoty ve velké vzdálenosti, zatímco atomovému jádru jsou blíž jiné atomy. Jak by se dalo čekat, týká se to Boseho-Einsteinova kondenzátu, čili látky při teplotách blízkých absolutní nule.

Vojenští vývojáři hledají stopy po kontaktu se zbraněmi hromadného ničení, které se otisknou do lidské DNA. Rovněž cvičí umělé inteligence, které budou stopovat ultimátní zbraně na světové síti. Trénují si to na hromadě fake dat.

Když už zachytíme nějakou zprávu z vesmíru, mohla by být nebezpečná? Riziko je prý malé, ale existuje. Opatrnosti není nikdy dost, obzvláště při čtení vzkazů mimozemských civilizací.

Naše minulost určuje naši budoucnost. Žijeme v deterministickém světě, nad kterým bdí silná kosmická cenzura. Jenomže vědci teď tvrdí, že u některých černých děr existují teoreticky přístupné oblasti s nedeterministickým světem. A to je pořádná jízda.

Jak si poradit s vlezlými memy, které rozvracejí realitu? Akceschopní psychologové doporučují online simulátor autora fake news, který prozrazuje kouzelnické triky mediálních šmejdů.

Polapit antihmotu, natož ji někam vozit, není rozhodně snadné. Vědci si na to ale troufnou a převezou vytvořenou antihmotu v dodávce mezi laboratořemi. Chtějí antihmotu použít k zajímavému výzkumu zvláštního chování vzácných radioaktivních jader v rámci projektu PUMA.

Grafairový filtr, to je magická nanotechnologie. Můžete si nabrat vodu v příšerně znečištěném přístavu, jednou ji prohnat takovým filtrem, a pak se s klidem napít. Nemo, klaun očkatý, který zažil vody přístavu v Sydney na vlastní šupiny, by měl jistě radost.

Týmy vědců MIT a Harvardu spojily síly a přinutily fotony, aby navzájem interagovaly. Tím badatelé vytvořili fotonické molekuly ze 2 i ze 3 fotonů, tedy novou formu světla, a otevřeli dveře aplikacím ve kvantové elektronice. Světelné meče sice ještě nemají, ale za pár let, kdo ví?

V galaxiích vznikají hvězdy, ale jejich supermasivní černé díry, zvláště v těch velikých galaxiích, rostou ještě rychleji. Jak bude asi vesmír vypadat za další miliardy let?

Je to vlastně úplně jednoduché. Kmenové buňky a buňky nádoru mají mnoho společného. Jsou si tak blízké, že když se z jedněch udělá vakcína, tak funguje proti těm druhým. Experimenty na myších dopadly slibně.

Vylepšené satelity třetí generace pro systém GPS by měly lépe odolávat elektronickému rušení. Budou stát miliardy dolarů, ale podle Pentagonu se rozhodně vyplatí.

Kovové organické kostry nepřestávají udivovat. Teď se pustily do filtrování vody, ze které dovedou odstranit soli i vytěžit cenné ionty kovů, jako je třeba populární lithium. Mořská i odpadní voda se teď stanou významným zdrojem surovin.

Americkým jednotkám zůstane spousta starých Humvee. Co z nich udělat autonomní pozemní drony, které budou dělat špinavou práci v boji i mimo něj?

Britští fyzici poprvé v laboratoři prokázali kvantový fenomén reakce záření a ultraintenzivním laserem zastavili elektrony. Napodobili tím procesy, k nimž nejspíš dochází v extrémních prostředí ve vesmíru, jako je okolí černých děr nebo kvasarů.

Elon Musk vynesl do vesmíru svoje oblíbené auto. A poslal tím celý svět do kolen. Jak asi Tesla Roadster obstojí ve vesmíru plném mikrometeoritů a tvrdého záření?

Nová terahertzová technologie je jako kvantový zázrak. Dokáže vytěžit elektrickou energii ze všudypřítomného tepelného záření, které jinak bez užitku uniká pryč. Blahoslaven budiž tunelový jev.

Byl chladný výkyv na konci nejmladší doby ledové, čili mladší dryas, důsledkem pádu úlomků velké komety? Spor o záhadný klimatický jev před 12 800 lety pokračuje neztenčenou silou.

Pro někoho je to nezodpovědné šílenství. Pro jiného je to zase možnost obejít nemravně nákladné a zdlouhavé testování tolik potřebných léčebných postupů. Genetické pirátství a biohackeři si získávají stále větší pozornost médií.

Má Rusko autonomní jaderné torpédo, které by zničilo velké přístavní město i s jeho okolím? Anebo se jen snaží varovat Západ, že protiraketová obrana není stoprocentní ochranou proti jadernému útoku? Velká hra jaderných mocností pokračuje.

Nadcházející zimní olympijské hry 2018 v Jižní Koreji budou svátkem sportu a bezpečnostních opatření. Pořadatelé se obávají dronů se zlými úmysly i dalších možných rizik, která by mohla ohrozit hladký průběh her, sledovaných celým světem.

Mikročočkování se předvedlo jako zázračná metoda, která dovede vytáhnout informace o planetách v naprosto bláznivě vzdálené galaxii. Jde o miliardy světelných let!

Nová detailní hydrodynamická simulace výřezu vesmíru IllustrisTNG nabízí pozoruhodné možnosti studia evoluce vesmírných struktur, působení supermasivních černých děr na rozložení hmoty nebo vzniku obrovských magnetických polí ve vesmíru.

Neuromorfní čipy napodobují fungování mozku. Potřebují k tomu umělé neurony a také umělé synapse, které je propojí. Nové synapse z křemíku a germania jsou dalším krokem k umělým mozkům. Čipy o velikosti nehtu, které se vyrovnají superpočítači, by určitě nebyly k zahození.

Čínské laserové centrum Shanghai Superintense Ultrafast Laser Facility (SULF) plánuje vybudovat extrémní laser Station of Extreme Light (SEL). V roce 2023 by měl bušit do samotné podstaty reality pulzy o výkonu 100 petawattů.

Nanopórová čtečka DNA MinION se vejde do ruky. A teď s ní přečetli celý lidský genom. Personalizovaná medicína a rutinní skeny genomu pacientů jsou už na dohled.

Na konci ledna se hromadí zlé zvěsti. Nadace X Prize Foundation před pár dny definitivně zrušila kosmický závod Google Lunar XPRIZE, který měl dovést na Měsíc robotická vozítka soukromých týmů.

Na scénu přichází dočasná elektronika. Mohou to být senzory na plantážích, měřiče v životním prostředí anebo třeba výzvědné mikroboty na citlivé misi. Elektronika takových zařízení po ozáření rádiovými vlnami specifické frekvence sama sebe rozleptá.

Autolykiviry, mající kapsidy bez bičíků, typických pro jim blízké bakteriofágy, dlouho unikaly pozornosti vědců. Zřejmě to jsou ale globální hráči v zabíjení bakterií v mnoha různých prostředích.

Pro milovníky noční oblohy pozoruhodný dárek, pro astronomy mrzký vandalismus a vesmírné graffiti. To je pasivní satelit Humanity Star, který se teď bude asi devět měsíců třpytit na noční obloze.

Tajemství jedu stonoh spočívá v látce Ssm Spooky Toxin. Blokuje draslíkové kanály a malá zvířata rychle zabíjí. Lidé po kousnutí stonohy obvykle neumírají, ale bolí to strašně.

Jaký život bychom vlastně měli hledat ve vesmíru? Na Zemi jsou daleko nejhojnější viry. Co když je to na cizích planetách a měsících podobné?

Malá nosná raketa Electron dokázala vynést tři nanosatelity přesně podle plánu. Je to úspěch pro odvážnou novozélandskou společnost, bouřlivě se rozvíjející průmysl nanosatelitů i dobývání vesmíru jako takové. Za OSLA blahopřejeme!

Zemi občas zasáhnou ohromující a nesmírně energetické gama záblesky, které vznikají v hlubokém vesmíru. Tajemství jejich vzniku nám teď pomáhají hledat nejvýkonnější pozemské lasery.

Tank nemusí vždycky bojovat municí a pancířem. Některé vás dostanou svým výkonem v terénu. Určitě nevynechejte videa vozidel společnosti Howe & Howe.

Z nadbytečného oxidu uhličitého je možné vyrábět plasty. Chce to ale správný katalyzátor. Řešením by mohla být nanostrukturovaná měď, která přeměňuje skleníkový plyn jako divá.

Mluvení ze spaní je fascinující fenomén. Francouzští vědci ho detailně prozkoumali z více než 900 záznamů mluvících spáčů. Jejich výsledky jsou pozoruhodné.

Kvazičástice, které se chovají jako by měly zápornou hmotnost, potěší fyziky. A mohly by přispět k vývoji nových typů laserů, které budou extrémně nenáročné na energii.

Závislost na hazardu může být extrémně silná. Touha si vsadit a všechno prohrát je prý běžně zcela nezvladatelná. Jenomže pokrok nezastaví ani herny. V budoucnu si možná bude stačit jen nastříkat trochu spreje do nosu a hráčská vášeň bude ta tam.

Nová analýza 16 rychlých rádiových záblesků slavného zdroje FRB 121102 prozrazuje, že by tímto zdrojem mohla být neutronová hvězda v blízkosti masivní nebo supermasivní černé díry.

Drony mají dostat do své výbavy letadla, tanky i lodě. Pěchotě by to mohlo být líto, ale američtí vojenští vývojáři DARPA naštěstí myslí i na ně.

Podle nové studie bude odvětví legálního konopí v nejbližších letech velkým přínosem pro ekonomiku ve Spojených státech. Kdo by to ještě před pár roky čekal?

Senzory magnetického pole, založené na kvantovém chování atomů, by mohly vést k satelitní navigaci a komunikaci v doposud nehostinném prostředí. Pomohlo by to vojákům, záchranářům, technikům i vědcům.

Biologie míří do vesmíru. Už dokážeme přečíst DNA na oběžné dráze a určit podle ní mikroorganismy. Je to velký pokrok ve výzkumu vesmíru.

Metačočky jsou tenké, levné a není těžké je vyrobit. Nové metačočky dovedou zpracovat záření celého viditelného spektra, což je průlom a významný pokrok na cestě k ploché optice.