Stanislav Mihulka

Když spojíte ferrofluid s jemně strukturovaným pevným substrátem, tak dostanete chytrý povrch, který je možné nastavit magnetickým polem. Je to vlastně jednoduché, důmyslné a velmi slibné do budoucna.

Dragouni 2. jezdeckého pluku vyzkoušeli simulovaný elektronický boj proti litevské armádě, během nedávného cvičení Saber Strike. Nebylo to špatné, v elektronickém boji ale ještě mají co dohánět.

Nádorové buňky jsou drsní protivníci. Když je ale hackneme genetickým editorem a přinutíme spolupracovat proti nádoru, z něhož procházejí, tak by mohly vykonat mnoho dobrého.

Blazar se zvučným jménem TXS 0506+056 se stal historicky prvním spolehlivě známým vesmírným urychlovačem, který dovede odpálit neutrina a částice kosmického záření o těch nejvyšších pozorovaných energiích. Hotová mašina na zázraky!

Černobílým rentgenovým snímkům a skenům je už asi odzvoněno. Do klinických testů půjde revoluční zařízení společnosti Mars Bioimaging, které pracuje se spektrální CT a umí úžasné snímky biologických tkání.

Nová rektena na infračervené záření je vytvořena z běžných materiálů a je možné ji vyrábět standardními technologiemi elektronického průmyslu. Jednoho dne by se takové rekteny mohly podívat do vesmíru a pohánět tam satelity a meziplanetární sondy.

Letci na pavučinách nevyužívají jenom vítr. Vycítí elektrická pole v atmosféře a s jejich pomocí létají i za bezvětří či špatného počasí. O smyslech živočichů se ještě máme co učit.

Britští kvantoví inženýři postavili kvantový nanogenerátor náhodných čísel, který by mohl rozpoutat revoluci v zabezpečení elektronických zařízení a online komunikace.

Přírodní zlato je krásně zlaté a také hodně odolné. Mikrokrystaly z pece indického týmu jsou ale ještě více zlaté a ještě odolnější. Neporadí si s nimi ani rtuť, ani hyperkoncetrovaná lučavka královská.

Systém tří mrtvých hvězd je pozoruhodnou vesmírnou laboratoří. Nedávno v ní otestovali obecnou relativitu a silný princip ekvivalence. Einstein prošel se ctí.

Americký rentgenový teleskop NuSTAR odhalil nejzářivější, nejmasivnější a vůbec nejvíc sexy hvězdu do vzdálenosti 10 tisíc světelných let, čili (dvoj)hvězdu Eta Carinae, jako zdroj kosmického záření. Je to pořádná kosmická pecka.

Převratná technologie ručního laseru pro zapalování plakátů, vlasů a oblečení nepřátel režimu, případně strategických objektů a palivových nádrží vojenských protivníků? Anebo pěkná science fiction, která má naštvat Pentagon?

Potřebujete se skrýt před zvědavými zraky infračervených kamer? Ať už z jakéhokoliv důvodu? Nový nanomateriál z černého křemíku vylepšeného stříbrem to zařídí snadno a relativně levně.

Technologie jako od MacGyvera velice usnadňuje detekci a první analýzu použitého jedu v případě útoku chemickou zbraní. Zařízení je snadno přenosné, levné, odolné a v případě potřeby ho postaví prakticky každý.

Dávno zaniklá sonda Cassini opět vlétla do headlinů médií po celém světě. Její přístroje detekovaly velké organické molekuly, které pocházejí z hlubin pod ledovým příkrovem měsíce Enceladu. Jakpak tam asi vznikly?

Německý stellarátor si připisuje jeden úspěch za druhým. Podaří se mu předběhnout klasické tokamaky, jejichž vývoj doprovází řada obtíží a komplikací?

Rozpínání vesmíru se nejspíše zrychluje kvůli temné energii. Pokud se to nezmění, tak se vesmír roztáhne natolik, že budoucí civilizace ztratí kontakt s okolním vesmírem. Jestli budou mít dost kuráže, tak se na to mohou připravit a udělat si zásobu hvězd na horší časy.

Materiáloví vědci z Walesu vyvinuli převratný systém, který monitoruje teplotu a chemické složení tavené oceli v reálném čase. Takové zařízení ušetří jedné ocelárně mnoho milionů ročně.

Americká vesmírná agentura bere riziko vesmírné katastrofy vážně. V nejbližších letech hodlají významně zlepšit svoji připravenost proti vesmírnému kamení. Záleží na tom, jestli bude dost peněz a politického odhodlání.

Je to jenom teoretické cvičení. Ale představa ultimátní černé díry, kolem které krouží jeden milion terestrických planet s podmínkami vhodnými pro život našeho typu, to přece stojí za to!

Estonští výrobci robotických vozidel Milrem Robotics přicházejí s pozoruhodným protitankovým dronem na pásové platformě THeMIS. S raketami 5. generace MMP to bude důstojný protivník i pro ty nejmodernější tanky dnešní doby.

Fyzici mohou být na samotném okraji vysněného kontinentu stability. Pokud vyrobíme či najdeme hornodolní hmotu, tak bychom mohli spustit hornodolní energetiku, podle všeho uživatelsky příjemnější než fúzní energetiku.

TNT je tvárný, bezpečný a skvěle vybuchuje. Zároveň je ale také velmi toxický a škodí životnímu prostředí. Nově vyvíjená výbušnina je založená na bis-oxadiazolu, který má přednosti TNT a netrpí jeho neduhy.

Spojené státy mají HAARP, který je v pustině Aljašky. Čína chce postavit vojenskou verzi HAARPu na hustě osídleném ostrovu Chaj-nan. Sázejí na to, že jim ionosférový radar pomůže s americkými ponorkami.

Gravitační astronomové nedávno poprvé detekovali gravitační vlny ze srážky černých děr a pak i srážky neutronových hvězd. Co když ale časoprostor nerozvlnily černé díry, nýbrž ještě exotičtější objekty? Tým evropských astrofyziků nabízí pozoruhodnou alternativu: rotující červí díry.

V laboratořích ORNL zprovoznili superpočítač Summit o výkonu 200 petaflops. Jak dlouho se asi udrží na trůnu pro nejmocnější superpočítač planety?

V nitru hvězd probíhá fúze, díky které hvězdy září. Co když ale existuje proces, který je temným dvojčetem fúze? Kdyby to tak bylo, tak temná fúze pomůže vysvětlit nejasné rozložení temné hmoty uvnitř galaxií.

Zní to bláznivě. Jedna půdní bakterie z příbuzenstva tuberkulózy a lepry působí v mozku myší a krys proti stresu a úzkosti. Jestli to bude fungovat i u lidí, a v podstatě není důvod, proč by nemělo, tak se můžeme těšit na injekce pro hrdiny. Vojáci, záchranáři, hasiči, lékaři nebo učitelé se budou očkovat proti duševním strastem.

Robotická laboratoř Curiosity si připisuje další úspěchy. Přímé doklady života to sice nejsou, vše ale nasvědčuje tomu, že na Rudé planetě probíhají zajímavé procesy, které stojí za to zkoumat.

Prototyp malého fúzního reaktoru ST40 soukromé společnosti Tokamak Energy dosáhl teploty 15 milionů °C. V roce 2030 chtějí dodávat fúzní elektřinu do rozvodné sítě.

Investoři stále věří fosilním palivům, jako záruce stabilního zisku. Pokud se náhle zhroutí cena fosilních paliv kvůli technologickému pokroku, tak tahle bublina praskne. A tentokrát se zatřese celý svět, jak ho známe od konce 2. světové války.

Když smícháte 2D materiál sulfid molybdeničitý s nanodiamanty, tak vznikne nesmírně trvanlivé pevné mazadlo s velice nízkým třením. Materiálovým vědcům se povedl další skvělý kousek.

Nedávné výsledky experimentu MiniBooNE ve Fermilabu potvrzují starší kontroverzní pozorování experimentu LSND v Los Alamos. Buď jde o nějakou systematickou chybu v těchto experimentech anebo otevíráme svět nové fyziky v podobě sterilních neutrin.

Detektivní práce specialistů NASA odhalila, co nejspíš zbylo po monumentální srážce dvou neutronových hvězd, která v létě 2017 rozechvěla detektory gravitační observatoře aLIGO. Stali jsme se svědky pozoruhodného vzniku rekordně lehké černé díry!

O temné hmotě zatím nevíme skoro nic. Pokud by se potvrdilo, že malá část částic temné hmoty má nesmírně malý, ale reálný elektrický náboj, tak by nám to o temné hmotě leccos prozradilo. Astrofyzikové loví elektricky nabitou temnou hmotu v mikrovlnném záření z úsvitu vesmíru.

Pulzar PSR B1957+20 krouží v devastujícím tangu s hnědým trpaslíkem. Nakonec dojde k tomu, že pulzar trpaslíka odpaří a pohltí. Být blízko divokému oharku z výhně supernovy se očividně nevyplácí.

Experiment MATHUSLA by mohl uspět tam, kde LHC zatím vychází naprázdno. Chytíme exotickou fyziku za pačesy v krajině na francouzsko-švýcarském pomezí?

Nanorobotický systém μRobotex dokáže vyrobit a sestavit mikrostruktury na konci optického vlákna. A teď už si brousí drápy na stavbu nanostruktur na konci uhlíkové nanotrubičky.

Když ultraintenzivní laserový pulz zasáhne mikrobublinku v hydridu, tak by mělo dojít k její implozi a vyzáření spršky vysokoenergetických fotonů. Nově navržený fenomén by se mohl stát základem nových urychlovačů částic a rozmanitých aplikací od medicíny až po energetiku.

Když výzkumný letoun Lovec hurikánů odvážně vletěl do hurikánu Patricia, tak tam ve výšce 2,5 kilometrů detekoval proud pozitronů, který sršel směrem k Zemi. Jak je vidět, exotickou antihmotu můžeme zkoumat i venku za bouřky.

Odhalí moderní technologie detekce a čtení sekvencí DNA rozptýlených v prostředí nějaké záhadné tvory v legendárním jezeru Loch Ness? Do pátrání po mýtickém stvoření se zapojili specialisté na environmentální DNA.

Američtí fyzici rafinovaně využili elektromagnetických sond tvořených svazky elektronů a s jejich pomocí zmapovali rozložení tlaku uvnitř jediného protonu. Jako první tím pádem dokázali změřit mechanickou vlastnost subatomární částice.

Nově objevený kvasar z úsvitu vesmíru polyká hmotu Slunce za dva dny a září tisíckrát jasněji nežli celá galaxie. Od takových monster je lepší být co nejdál.

Ebola a spol. jsou jenom příšery ze zlého snu. Jestli je něco skutečnou pandemickou hrozbou, tak méně známé respirační RNA viry. Mutují si, jak chtějí, a mohl by se mezi nimi objevit skutečný sekáč.

Když někde poblíž exploduje supernova, jak to zasáhne život na Zemi? Hlavní obětí bude naše ozonová vrstva, kterou proděravějí částice kosmického záření exploze. A bez ozonové vrstvy je povrch planety vydaný napospas ultrafialovému záření.

Šikovná manipulace laserovými paprsky vymáčkne z elektronů v polovodičích neuvěřitelné věci. Mohly by i zkvantovatět, což by přivedlo kvantové výpočty do pokojové teploty. Nastupuje valleytronika!

Neandrtálci vymřeli, ale zůstala nám jejich DNA. Teď můžeme editovat lidské kmenové buňky a vypěstovat si vlastní neandrtálce. Nebo alespoň jejich organoidy.

Teorie mnohovesmíru dlouho vycházela z představy, že náš vesmír vyhrál v loterii. Že tady máme právě tolik temné energie, aby vesmír pěkně fungoval a mohl v něm vzniknout život. Vesmírné simulace EAGLE ale tvrdí, že je vlastně docela jedno, kolik je ve vesmíru temné energie, jestli málo nebo hodně. Život by mohl vzniknout tak jako tak. Mnohovesmír možná přetéká životem.

Mamuti už jsou na spadnutí. Nebo alespoň mamofanti. Držte si klobouky, tohle bude pořádná genetická jízda do budoucnosti. Vymření už není navždy, přinejmenším pro chobotnatce z pleistocénu.

Jestli si nějaké státy nebo teroristé myslí, že nás srazí na kolena biologickým terorem, tak jsou k smíchu. Pokud jde o hnusné bakterie, viry a podobné patogeny, tak si s nimi nepochybně poradíme. Vývojáři vakcín se nezakecají.