Stanislav Mihulka

Lidská fantazie je plná vesmírných stanic, orbitálních měst a generačních kosmických lodí, které míří do dálek osídlit planety podobné Zemi. Jak to ale bude s rozmnožováním v prostředí omezené gravitace? NASA teď hledá odpovědi.

Časoprostor se chvěje gravitačním vlněním. S novou a velmi citlivou metodou detekce bude možné číst gravitační vlny velkého počtu srážek černých děr a neutronových hvězd.

Nejbližší hvězda je pořádně zlostný trpaslík. Umí takové supererupce, že by sterilizovaly přivrácenou stranu planet. Stále ale nevíme, jak moc velký je to problém pro obyvatelnost planet červených trpaslíků.

Když je řeč o umělých inteligencích, tak si lidé obvykle představují kovově chladné elektronické mozky, které jsou striktně bez emocí. Jenomže to může být veliký omyl.

Zapomeňte na vodu ze zálivu v australském Sydney. S touhle technologií nanostrukturovaných hydrogelů poháněných Sluncem by bylo možné vypít Mrtvé moře. Pokud byste měli dost velkou žízeň.

Když se vesmír nafukoval zběsilou kosmologickou inflací, tak v záhybech Higgsova pole mohly vzniknout miniaturní černé díry. Mohly by primordiální minidíry po téměř 14 miliardách let vysvětlit problém s temnou hmotou?

Globální oteplování odnášejí především rozvojové země. Proto chtějí méně schůzovat a více připravovat technologie, které by nám mohly pomoci s klimatem.

Jestli si někdo oblíbil černé díry hvězdné velikosti, měl by se přestěhovat k jádru naší Galaxie. Není tam totiž jenom supermasivní černá díra, ale i tisíce černých děr, které jsou pozůstatkem dávných supernov.

Francouzští specialisté rekonstruovali tvář historicky prvního objeveného kromaňonce, jehož pozůstatky byly objeveny roku 1868 v jeskyni Abri de Cro-Magnon. Fešák to právě nebyl, i tak se ale zapsal do dějin.

Vesmír vypadá stabilní a neměnný, ale v jeho základech se skrývají zárodky chaosu. Pokud by došlo k fázovému přechodu Higgsova bosonu, tak naše realita skončí. Máme to prý čekat asi tak za 10 na 139 let.

Ohlídat výrobu a šíření jaderných zbraní není úplně snadné. Fyzici pro tento účel vyvíjejí detektor antineutrin WATCHMAN, který bude sídlit v potašovém dolu Boulby na severu Anglie a sledovat odtamtud jaderné reaktory.

Žáby jsou na první pohled křehké a zranitelné. Mnozí se báli, že chytridiomykóza sprovodí řadu druhů žab ze světa. Žáby ale byly jiného názoru. Nevzdávají to.

Představte si, že na Zemi zaútočí gigantická monstra a vypraví se ničit velkoměsta. Co bychom s tím mohli dělat?

Ať se na galaxii NGC1052-DF2 díváme, jak chceme, tak zřejmě nemá prakticky žádnou temnou hmotu. A to je hodně výjimečná situace.

Gravitaci obvykle známe jako sílu, která drží pohromadě galaxie a planetární systémy. Jak ale funguje v mikrosvětě, v měřítku nanometrů?

Čína se po USA stala druhou zemí světa, která postavila stealth stíhací letoun páté generace a rozmístila ho u svých bojových jednotek. Chengdu J-20 je schopný přesných úderů při misích na velkou vzdálenost.

Paleontologie se sice zabývá mrtvolami, někdy jsou ale velice čerstvé. Makabrózní experimenty se zombifikací rozmanitých mrtvol pomáhají vědcům pochopit procesy rozkladu a fosilizace dávných tvorů.

Před 84 lety se objevila předpověď, že by bylo možné přetvořit záření na hmotu. A nejspíš nikdo nevěřil, že by to bylo reálně možné. Věda ale pokročila a ve Velké Británii žhaví lasery, aby se o to pokusili.

V roce 2135 se k Zemi přiblíží půlkilometrový asteroid Bennu a existuje velmi malá šance, že se s námi srazí. Vědci rádi myslí na nejhorší a vyvíjejí technologie, s nimiž by bylo možné takové riziko odvrátit.

V IBM vyvinuli počítač se základní deskou o rozměrech 1x1 milimetr. Takové mikropočítače by se měly stát novým typem ochrany produktů před paděláním.

Vezměte živou buňku a vložte ji do syntetického obalu. Vznikne tak hybridní buňka, která by se mohla stát základem biologických mikrotováren, aktivních léků, živých senzorů nebo buněčných baterií vyrábějících energii fotosyntézou.

Kdyby někdo udělal lidské maso ze zkumavky, byl by zločin ho jíst? A bylo by to nechutné? Jak by vlastně takové maso chutnalo? Etici se mají v dohledné době na co těšit.

Jižní Austrálie se stala kolbištěm podivuhodného souboje miliardářů o to, kdo postaví největší baterii světa. Zatím vítězí Elon Musk, ale teď se objevil vyzyvatel, Sanjeev Gupta.

Některé fúze potřebují ohromné a nesmírně drahé laserové systémy. A pro jiné si výkonný laser postaví studenti na univerzitě. Jaderná fúze v mikroměřítku by se mohla uplatnit v technologiích zobrazování a měření.

Zájemci o vývoj realistických robotických avatarů, dálkově řízených lidskými operátory, se mohou registrovat do 31. října letošního roku.

Sofistikovaná bojová látka a zákeřné vražedné svinstvo v jednom. To jsou novičoky, binární organofosfáty, které před lety vyvinuli ve vojenských laboratořích Sovětského svazu.

Španělský fyzik Carballo-Rubio zkřížil černou díru s gravastarem. Výsledkem je nový typ extrémně hustého objektu, kterému brání v gravitačním zhroucení kvantové jevy.

Rusko zřejmě vyvíjí pozoruhodné zbraně, které by nepochybně překonaly stávající obranné protiraketové systémy. K čemu je ale vlastně potřebuje?

Kvantové rovnice již dávno zdomácněly ve světě nepatrných částic. Občas ale podle všeho prosakují do makrosvěta. Astrofyzik zjistil, že se Schrödingerova rovnice pěkně hodí na popis evoluce některých pořádně velikých struktur ve vesmíru.

Je to paradox. Čtvrtý nejběžnější pozemský minerál ještě nikdo neviděl na vlastní oči v přírodní podobě. Vyskytuje se totiž v zemských hlubinách. Na světle se ocitl až nedávno, díky unikátnímu nálezu v diamantu.

Před smrtí se mozkem prožene tsunami depolarizace mozkových neuronů. Dokud ale neurony nezačnou skutečně umírat kvůli trvalé depolarizaci, tak je možné tsunami smrti zastavit.

Díky elektrickému pohonu, který si nasává z okolí řídký vzduch, by mohla vzniknout celá nová třída satelitů pro nízké oběžné dráhy. Palivo si posbírají cestou kolem planety a vydrží tam velmi dlouho.

Kapalný elektrolyt a elektrody založené na grafenu a nanočásticích oxidu niklu. To je nová jihokorejská baterie, která by se mohla stát průlomem v dobíjitelných zdrojích energie.

Fyzici poprvé pozorovali trojrozměrné skyrmiony v podobě elektromagnetických uzlů, které se chovají jako kvantové kulové blesky. Časem by se z nich mohla vyvinout technologie ochočených kulových blesků pro fúzní reaktory.

Kvantové systémy jsou jako odměna za vynález šachu. Úplně jednoduché systémy proměříme relativně snadno. Ale stačí přidat pár částic a výpočty by trvaly tisíce let. Jenomže umělé inteligence jsou k nezastavení. Učí se chování kvantových systémů a dovedou na ně vyzrát.

Před pár dny britský futurolog Ian Pearson oznámil, že lidstvo se vší pravděpodobností dosáhne nesmrtelnosti v roce 2050. Má pravdu?

V tiché australské pustině je možné vystopovat i ty nejslabší rádiové signály z úsvitu vesmíru. Experiment EDGES ulovil signály vodíku z doby, kdy bylo našemu vesmíru jen 180 milionů let.

Vědci vytvořili podivuhodnou hmotu. Elektrony obíhají atomová jádra této hmoty ve velké vzdálenosti, zatímco atomovému jádru jsou blíž jiné atomy. Jak by se dalo čekat, týká se to Boseho-Einsteinova kondenzátu, čili látky při teplotách blízkých absolutní nule.

Vojenští vývojáři hledají stopy po kontaktu se zbraněmi hromadného ničení, které se otisknou do lidské DNA. Rovněž cvičí umělé inteligence, které budou stopovat ultimátní zbraně na světové síti. Trénují si to na hromadě fake dat.

Když už zachytíme nějakou zprávu z vesmíru, mohla by být nebezpečná? Riziko je prý malé, ale existuje. Opatrnosti není nikdy dost, obzvláště při čtení vzkazů mimozemských civilizací.

Naše minulost určuje naši budoucnost. Žijeme v deterministickém světě, nad kterým bdí silná kosmická cenzura. Jenomže vědci teď tvrdí, že u některých černých děr existují teoreticky přístupné oblasti s nedeterministickým světem. A to je pořádná jízda.

Jak si poradit s vlezlými memy, které rozvracejí realitu? Akceschopní psychologové doporučují online simulátor autora fake news, který prozrazuje kouzelnické triky mediálních šmejdů.

Polapit antihmotu, natož ji někam vozit, není rozhodně snadné. Vědci si na to ale troufnou a převezou vytvořenou antihmotu v dodávce mezi laboratořemi. Chtějí antihmotu použít k zajímavému výzkumu zvláštního chování vzácných radioaktivních jader v rámci projektu PUMA.

Grafairový filtr, to je magická nanotechnologie. Můžete si nabrat vodu v příšerně znečištěném přístavu, jednou ji prohnat takovým filtrem, a pak se s klidem napít. Nemo, klaun očkatý, který zažil vody přístavu v Sydney na vlastní šupiny, by měl jistě radost.

Týmy vědců MIT a Harvardu spojily síly a přinutily fotony, aby navzájem interagovaly. Tím badatelé vytvořili fotonické molekuly ze 2 i ze 3 fotonů, tedy novou formu světla, a otevřeli dveře aplikacím ve kvantové elektronice. Světelné meče sice ještě nemají, ale za pár let, kdo ví?

V galaxiích vznikají hvězdy, ale jejich supermasivní černé díry, zvláště v těch velikých galaxiích, rostou ještě rychleji. Jak bude asi vesmír vypadat za další miliardy let?

Je to vlastně úplně jednoduché. Kmenové buňky a buňky nádoru mají mnoho společného. Jsou si tak blízké, že když se z jedněch udělá vakcína, tak funguje proti těm druhým. Experimenty na myších dopadly slibně.

Vylepšené satelity třetí generace pro systém GPS by měly lépe odolávat elektronickému rušení. Budou stát miliardy dolarů, ale podle Pentagonu se rozhodně vyplatí.

Kovové organické kostry nepřestávají udivovat. Teď se pustily do filtrování vody, ze které dovedou odstranit soli i vytěžit cenné ionty kovů, jako je třeba populární lithium. Mořská i odpadní voda se teď stanou významným zdrojem surovin.

Americkým jednotkám zůstane spousta starých Humvee. Co z nich udělat autonomní pozemní drony, které budou dělat špinavou práci v boji i mimo něj?