Stanislav Mihulka

Kvantové komunikační sítě v dnešní době buď používají pozemní optická vlákna anebo satelity na oběžné dráze. V prostoru mezi nimi by mohly fungovat dronové kvantové sítě s malými komerčními drony anebo s velkými drony, které by létaly ve vysokých nadmořských výškách a pokrývaly stovky kilometrů čtevrečních.

Chcete změnit, co někdo říká na videu? S novou deepfake technologií je to snadné jako facka. Prostě jenom napíšete na klávesnici, co by měl řečník na videu pronést, a je to. Deepfake inteligence si pohrávají s realitou jako kočka s myší.

Výpočetně náročné počítačové simulace kvantových fyziků ukázaly, že kvazičástice jsou jako fénixové kvantového světa. Když shoří rozpadem, tak vzápětí povstanou z popela v původní podobě. Vše nasvědčuje tomu, že kvazičástice ve kvantových systémech mohou být věčné.

Donedávna jsme aktivní galaktická jádra považovali za smrtící zářiče, které sterilizují vesmír široko daleko. Podle nových počítačových modelů by ale kolem supermasivních černých děr mohly existovat pohostinné zóny, kde by záření aktivního galaktického jádra ve skutečnosti mohlo napomáhat vzniku života a dokonce pohánět fotosyntézu, především na potulných světech, které nemají vlastní hvězdu.

Postupující globální oteplování přináší velké výzvy. Naštěstí už se před námi rýsují technologie, s nimiž by bylo možné ohřívání planety přinejmenším zpomalit. Jsou to mocné nástroje, se kterými jistě nebude na škodu zacházet s rozmyslem a opatrně. Je to ale lepší, než kdybychom v otepleném světě měli jen oči pro pláč.

V internetu bude nakonec zapojeno úplně všechno. Senzory a elektroniku chytrých obalů pro výrobky na jedno použití by měly pohánět nové, k prostředí šetrné a hlavně laciné mikro biobaterie, které bude možné po použití prostě vyhodit.

Hypersonické zbraně se stávají kriticky významnými prvky výzbroje moderních armád. US Air Force vyvíjí střelu AGM-183A Air Launched Rapid Response Weapon (ARRW), kterou by chtěli mít ve výzbroji kolem roku 2022. Teď má za sebou historicky první let vzduchem, i když jen pasivní, bez motoru a bez paliva.

Pozoruhodný elektromagnet nového typu se supravodivými prvky vytvořil magnetické pole o indukci 45,5 tesla. Je to světový rekord pro kontinuální magnetické pole, který padl po dvou desetiletích. Zůstává sice v laboratořích amerického MagLabu, držitel rekordu je teď ale mnohem menší a lehčí, než byl jeho předchůdce.

Bakterie vylepšené kvantovými tečkami mohou brát energii ze světelného záření a s její pomocí účinně přeměňovat oxid uhličitý a dusík na zajímavé produkty. Podobné technologie by v budoucnu mohly zpracovávat oxid uhličitý z domácností i výrobních zařízení.

Temná hmota je stále velice temná. Slabě interagující masivní částice WIMPy tvrdošíjně odolávají všem možným pokusům o objevení. Fyzici proto přesouvají své naděje do temného sektoru vesmíru. Mohly by temnou hmotou být temné monopóly? Podle nové studie je teoreticky možné je detekovat a snad by to bylo možné s technologií, která není od dnešní fyziky až tak vzdálená.

Proton s neutronem tvoří vždy tři kvarky. Pentakvark, jak jeho jméno napovídá, jich obsahuje pět. Jako by to nestačilo, podle nových pozorování na experimentu LHCb je exotická částice uspořádaná jako nějaká částicová molekula. Tvoří ji tříkvarkový baryon slepený se dvoukvarkovým mezonem.

Létat světem letadly klasických tvarů je fajn, ale také poněkud jednotvárné. Co kdyby ale oblohu brázdila Létající Véčka, která by jako z oka vypadla legendární elektrické kytaře Gibson Flying V? Kromě úžasných křivek Flying V slibuje ekonomický provoz a možnost využívat stávající letiště bez podstatných úprav.

V roce 2018 vzbudila velké pohoršení galaxie NGC1052-DF2, která podle tehdejších měření postrádala temnou hmotu. Něco takového odporuje soudobým představám o evoluci galaxií. Astrofyzici se do toho zakousli a nakonec zjistili, že to celé měla na svědomí jediná chyba. Značně přeceněný odhad vzdálenosti této galaxie.

Kompozitní kovové pěny slibují nové pancíře pro obrněná vozidla, které budou odolné jako ocel, ale přitom dvakrát lehčí. Kromě toho jsou kovové pěny slušně odolné vůči plameni, horku, a také různým typům tvrdého záření. Po takovém materiálu rádi sáhnou vojenští i civilní vývojáři.

První Godzilla, která se vynořila ze spadu testu vodíkové bomby, měřila 50 metrů. Godzila z roku 2019 je už 120-metrová. Pohání růst metaforického monstra stále větší kolektivní strach lidstva? Anebo mají filmoví producenti prostě raději větší příšery z hlubin?

Když otevřete krabici se Schrödingerovou kočkou, tak dojde ke kvantovému skoku. Ten náhodně určí, jestli je kočka živá anebo mrtvá. Fyzici si v novém experimentu pohráli s kočkou v podobě umělého atomu, ozařovaného mikrovlnami. A povedlo se jim rozebrat, jak kvantový skok vlastně probíhá.

Američtí specialisté na umělé inteligence stvořili GROVER, ultimátní generátor velmi věrohodných fake news. A vypustí ho mezi lidi. Protože GROVER je zároveň nejlepší obranou proti nejlepším fake news, tedy vlastně proti sobě samotnému. To je ironie na druhou!

Když se mořské dno rychle zanoří se svou tektonickou deskou do zemského pláště, tak tam z mořských sedimentů vznikají blyštivé diamanty. Pak není divu, že v diamantech často nacházíme stopy solí, které by tam tak úplně neměly být. Výrobci těch nejdražších šperků používají recykláty mořského dna.

Blyštivé přísliby studené fúze, která by mohla proměnit celý svět, zlákaly Google k financování výzkumu tohoto fenoménu. Deset milionů dolarů pro špičkové týmy v prestižních laboratořích ale nepřineslo vůbec nic. Studená fúze stále zůstává pouhým snem.

Kde vzít dýchatelný molekulární kyslík pro dlouhodobé cesty vesmírem? V Caltechu se inspirovali objevem molekulárního kyslíku na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko a vyvinuli reaktor, který vyrábí dýchatelný kyslík podobným způsobem – prudkým nárazem molekuly oxidu uhličitého na inertní povrch.

Genomový editor CRISPR řádí nejen na Zemi, ale i na oběžné dráze. Astronauti na palubě ISS s tímto ultimátním genetickým nástrojem vůbec poprvé editovali. Tentokrát DNA kvasinek, kvůli experimentu s opravami simulovaného poškození DNA živými buňkami ve vesmíru.

Naučily by nás vystydlé trosky mimozemské civilizace pokoře a opatrnosti? To jen těžko říct. Ale nějaké zajímavé technologie bychom v takových sutinách vyhrabat mohli. Výzkum sousedního vesmíru by mohl být každopádně přínosný.

Kvantové počítače by mohly využívat jako základní prvek pro práci s informací spin elektronu. Vlastnosti částice kvantového světa jsou ale velmi kluzké a je obtížné je změřit, natož s nimi nějak pracovat. Švýcarští fyzici proto museli kouzlit s kvantovými tečkami, do nichž je možné elektron zavřít jako brouka do lahvičky.

Studentský tým University of Southern California podle všeho na čtvrtý pokus zvítězil v prestižním závodu světových univerzit o pokoření hranice vesmíru vlastnoručně postavenou a vypuštěnou raketou. Raketa Traveler IV vzlétla ze Spaceportu America a doletěla do výšky 103 kilometrů. Překonala tím formální Kármánovu hranici vesmírného prostoru.

Mysteriózní terestrické gama záblesky se rodí v pozemských bouřích. Z oběžné dráhy je pozoruje důmyslný senzor MXGS na palubě Mezinárodní vesmírné stanice. Díky němu teď máme úplně první snímek takového domácího gama záblesku.

Každý dron US Navy má svůj ovladač. Je v tom zmatek a ovládací systémy zabírají cenný prostor na lodích. Co kdyby ale na všechny drony mohli námořníci použít jediný dálkový ovladač, univerzální řídící systém pro hladinové, podvodní, letecké i pozemní drony?

Když do tenoučkého proudu vody o šířce pár mikronů vší silou napálíte výkonným rentgenovým laserem, tak se v proudu vody rozjedou série rázových vln, jako přízračné vláčky. A vytvoří ultimátní řev o síle 270 decibelů.

Astronomové vystopovali velmi podezřelý průstřel ve hvězdném proudu GD-1. Jakoby tam proletěl gigantický objekt o hmotě milionů Sluncí. Jenomže žádný takový objekt není široko daleko vidět. Buď to bylo něco známého v neobvyklé situaci anebo jsme přišli na stopu shluků temné hmoty, které se jen tak potulují po Mléčné dráze. To by byl temný galaktický horor!

Concorde je už dlouho minulostí. Stále více společností ale usiluje o to, aby se komerční nadzvuková doprava vrátila na scénu. Novým hráčem se teď stal americký startup Hermeus, který chce postavit extrémně rychlý letoun se soudobými technologiemi.

Kdo by si nechtěl přečíst Vojničův rukopis a konečně zjistit, co v něm vlastně stojí? Brit Gerard Cheshire to prý dokáže, alespoň podle jeho vlastních slov. Odborníci na lingvistiku a středověké texty se mu ale vysmáli.

Podmořští roboti a další autonomní stroje v oceánu potřebují ke svému provozu zdroj energie. Ten by měl být schopen dodávat energii po dlouhou dobu, ale také zvládat nárazové velké požadavky na výkon. Nové zařízení čínského týmu to dokáže.

Jak digitálně vzkřísit slavného surrealistu? Potřebujete si vycvičit umělou inteligenci, najmout živé herce a sehnat si pořádnou deepfake technologii. Výsledkem je Dalí jako živý, který si s vámi vyfotí selfie při odchodu z muzea na Floridě.

Dlouho jsme tušili, že v nitru ledových obrů, jako je Uran nebo Neptun, existuje voda ve skupenství velmi stlačeného a velmi žhavého superionického ledu. Loni poprvé experimentálně dokázali jeho existenci a letos už prozkoumali jeho atomární strukturu.

Gravitační vlny jsou velice nezřetelné a také nesmírně rychlé. Jejich provlnění ale možná zanechává otisky v realitě. Jsou sice ještě méně zřetelné, než samotné gravitační vlny, v zásadě bychom je prý ale mohli detekovat. Ve hře jsou analýzy posunu zrcadel gravitačních detektorů, spinu částic před a po průchodu gravitační vlny anebo dilatace času atomových hodin na různých místech světa.

Ještě před pár dny byl budoucí superpočítač Aurora následníkem trůnu nejrychlejšího superpočítače světa. Jenomže teď o svůj budoucí titul podle všeho přišel. Nový budoucí král exascale výpočtů se jmenuje Frontier a postaví ho v laboratořích Oak Ridge National Laboratory.

Solární energetika potřebuje k provozu Slunce. Co kdyby ale existovala technologie, která je založená na stejných principech a s jistou nadsázkou řečeno čerpá energii z nezměrné vesmírné prázdnoty? Ve skutečnosti už existuje, i když se zatím vůbec nemůže měřit se solárními panely.

Dostupných informací není mnoho, ale laserový systém SHiELD od Lockheed Martin už podle všeho sestřeluje rakety. Je to sice zatím jenom neohrabaný pozemní laser, ale protiraketové laserové systémy pro letadla jsou již na dohled.

Pravé neštovice jsou děsivé a brutální. A očkování je vymýtilo tak rychle, že proti tomu téměř nikdo neprotestoval. Se spalničkami nebo třeba s dětskou obrnou je to komplikovanější. Lidé zapomněli, jak hrozné spalničky jsou, a bláhově se více obávají očkování. Trest na sebe nedal dlouho čekat. Spalničky jsou zpět.

Cesta za fúzí je jako heroická výprava z dávných časů, která se odehrává v moderních kulisách. Je plná úskalí, nástrah a protivenství. Tak jako dříve do děje zasahovala dobromyslná božstva, dnes nám na této extrémní misi pomáhají umělé inteligence.

Divoká srážka těsně před vznikem Země, ke které došlo ve vzdálenosti asi 1000 světelných let, okořenila Sluneční soustavu těžkými prvky, jako je zlato, platina nebo aktinoidy. Z jisté malé části jsme tedy nejen děti z popela supernov, ale také děti neutronových hvězd.

Astrofyzici proměřili rotační křivky 106 galaxií s nízkým plošným jasem (LSB) a trpasličích diskových galaxií. Jejich výsledky vracejí temnou hmotu zpátky do hry. Takže existuje a my stále nejsme ani o píď blíže k odhalení její zapeklité podstaty.

Nové zařízení velikosti chytrého telefonu z programu SIGMA americké vojenské agentury DARPA umožňuje spolehlivou detekci radioaktivních izotopů. S jeho pomocí je možné odhalit nebezpečné materiály a zařízení dřív, než by je někdo chtěl použít k útoku.

Systémy inteligencí rozpoznávající postavy nebo tváře bývají trénované na mnoha tisících obrázcích, které si zařazují do příslušných kategorií. Pokud chcete takový systém obelstít, musíte vytvořit vizuální hack s obrázkem, na kterém příslušná inteligence netrénovala.

Nobelista Riess jde po krku Hubbleově konstantě. Nejnovější výsledky jejich týmu SH0ES, které jsou založené na detailní analýze cefeid z Velkého Magellanova oblaku, opět potvrzují, že se rychlost rozpínání vesmíru liší mezi raným vesmírem a vesmírem více méně soudobým. Dnes se vesmír rozpíná o 9 procent rychleji, než by měl.

Dnešní superpočítače nadšeně simulují velké molekuly. V laboratořích Los Alamos National Laboratory si připsali skvělý úspěch, když jejich superpočítač Trinity zvládl simulaci řetězce DNA s celým genem, který tvořila miliarda simulovaných atomů.

Projekt XENON1T, který obsahuje 1,3 tuny superčistého kapalného xenonu, má za úkol ulovit částice temné hmoty. To se mu, bohužel, stále nedaří. Teď si ale připsal pozoruhodný úspěch, který mu určitě zajistí místo v učebnicích.

Nový výtvor fyziků zdánlivě popírá druhý termodynamický zákon. Jde o technologii, která přinutí teplo plynout od chladnějšího objektu k teplejšímu, aniž by k tomu potřebovala zdroj energie.

Když kočky chodí ven, tak mají mnohem větší šanci chytit nějakou infekci. A řada kočičích patogenů může nakazit i člověka. Čím dál od rovníku domácí kočka žije, tím více ji taková infekce hrozí.

Když ultrakrátký laserový pulz ozáří magnet, tak ten magnet na krátký okamžik přijde o svůj magnetismus. Jeho spiny se zavlní jako oceán a pak se zase vše vrátí do normálu. Póly magnetu se přitom ovšem mohou překlopit.

V Madridu mají neuvěřitelný stroj „Stardust machine“, který simuluje atmosféru červených obrů. Vyrábí nanočástice kosmického prachu, které pak nejsou ve vzdáleném vesmíru, ale doslova na dosah ruky. Kromě toho dokáže vyrobit i prakticky využitelné nanočástice pro pozemské aplikace.