Vědci z Binghamton University vyvinuli nový typ mikrobiální biobaterie inspirovaný strukturou tenkého střeva. Díky umělým výběžkům připomínajícím střevní klky dokáže biobaterie vyrobit na jednotku objemu podstatně více elektřiny než srovnatelná baterie s plochou elektrodou. Technologie by mohla najít uplatnění třeba při napájení senzorů v kanalizačních potrubích.

Nový výzkum volně žijících psů v Černobylské elektrárně a ve městě Černobyl odhalil genetické stopy, které naznačují působení usměrňujícího přírodního výběru. Rozdíly mezi psy žijícími v okolí jaderné elektrárny a jinými izolovanými populacemi zřejmě nelze vysvětlit pouhými mutacemi ani genetickým driftem. Některé z nalezených změn se týkají genů spojených s opravami DNA, vývojem nádorů a imunitní funkcí.

Pokud jste měli v dětství imaginárního kamaráda, s nímž jste strávili hodně času, možná jste na něj s dospíváním zapomněli. Vědci ale zjistili, že existuje poněkud strašidelná souvislost mezi touto dětskou zkušeností a zvláštním mrazivým pocitem, který někteří dospělí zažívají, když mají dojem, že je někdo poblíž, i když jsou zrovna sami. Halloween je tady!

Americká agentura DIA zveřejnila zatím nejlepší snímek utajovaného kosmoplánu Shenlong. Fotografie pořízená komerčním satelitem ze vzdálenosti 90 kilometrů ukazuje jeho konstrukci a doposud neznámý servisní modul se solárními panely. Odhaluje tak další podrobnosti o kosmoplánu, který je právě na orbitě na své čtvrté misi.

Americký startup plánuje umístit na oběžnou dráhu Země masivní zrcadla, která by odrážela sluneční světlo na vybraná místa i po západu Slunce. Služba by mohla pomáhat solárním elektrárnám nebo záchranářům. Jenže odražené světlo se nezastaví na hranicích osvětlené oblasti. Kdo rozhodne, kde a jestli vůbec osvětlovat zemský povrch?

Humanoidi Echo kanadské společnosti Realbotix nabízejí velmi realisticky působící silikonovou kůži, do jisté míry pohyblivé tělo a konverzační umělou inteligenci, která umožňuje komunikaci ve více než stovce jazyků. Cenou za to jsou vysoké pořizovací náklady, nemluvě o povinném předplatném aplikací. Bez ohledu na to, jsme svědky nástupu trendu velmi lidských humanoidů?

Komety obsahují organické molekuly, které mohly posloužit jako stavební kameny života. Dlouho se myslelo, že je na mladou Zemi dopravily právě komety. Nový výzkum je ale proti. Podle vědců byly komety příliš vzácné, rychlé a dopadaly pod nevhodnými úhly, takže šance na úspěšné doručení molekul byla mizivá.

V klimatických kruzích se šeptá, že by globální oteplování mohlo zastavit novou dobu ledovou. Podle nového výzkumu k tomu už došlo, a to v šedesátých letech 20. století. Asi před dvěma tisíci lety začal znovu růst kanadský ledovec Barnes Ice Cap, který je posledním zbytkem gigantického Laurentidského ledovcového štítu. Nastupující doba ledová ale roztála mezi hippies.

Katakomby na Mélu (Milosu) jsou přinejmenším stejně staré jako ty v Římě. V 1. až 5. století n. l. zde bylo pohřbeno přes dva tisíce lidí. Podzemní prostory byly vybudovány v mohutné vrstvě tufu, neboť tento kykladský ostrov je sopečné povahy. Půjdeme od baptisteria přes katakomby a znova na světlo.

Co má společného mužská plodnost s Alzheimerovou či Parkinsonovou chorobou?

Slavný Maxwellův démon, který straší v druhém termodynamickém zákoně, se dočkal vylepšení informačním „motorem“. Fyzici zjistili, že informace skrytá v pohybech molekulárních struktur v kapalině umožní získat až trojnásobek užitečné práce oproti teoretickému limitu pro systém bez takové paměti.

Fosilie z čínské provincie Kuej-čou, staré asi 237 milionů let se ukázaly být prvním známým obojživelníkem, který žil v oceánu. Gerrothorax maritimus zřejmě číhal na dně a nasával tam všechno, co se k němu dostalo příliš blízko, podobně jako dnešní bentičtí žraloci wobegongové.

Psychedelický tryptamin z jedu ropuchy coloradské mebufotenin čili 5-MeO-DMT by mohl pomoci lidem s depresí, kteří nereagují na běžnou léčbu. Nedávná klinická studie ukázala, že jediná dávka nosního spreje s mebufoteninem může přinést rychlé zlepšení, které přetrvává nejméně osm týdnů. Výzkum ale ještě zdaleka nekončí.

Vědci MIT potrápili AI agenty odvozené od modelu Claude Opus 4.7 nudou. Stvořili pro ně virtuální světy, v nichž je pak nechali samotné a bez konkrétních příkazů, kromě sklonu k dobrodružství. Agenti si začali hrát. Stavěli složité věže, vytvářeli na zemi geometrické vzory a vymýšleli si improvizované hry.

Jak vnímáme přítomný okamžik? Možná méně, než si myslíme. Nový výzkum naznačuje, že mozek může rychle přepínat mezi vizuálními informacemi, které si uvědomujeme, a těmi, jež zůstávají mimo naše vědomí. Tohle střídání pozornosti mozku by mělo probíhat přibližně patnáctkrát za sekundu.

Není tajemstvím, že se černé díry mohou srazit a splynout do jediné větší díry. Dokonce jsme už zachytili gravitační vlny z takových událostí. Podle nového výzkumu by to ale překvapivě mohlo fungovat i obráceně, i když zatím není jasné, zda k tomu skutečně dochází, ani jak často by se to mohlo stávat. Množí se černé díry dělením?

Izraelský fyzik Yakov Bloch před rokem vymyslel koncept časového qubitu, kvantový systém, který se může vyvíjet současně ve dvou opačných časových směrech. Je to jako hodiny, jejichž ručičky se mohou současně otáčet po směru i proti směru hodinových ručiček. Jihokorejský fyzik Tai Hyun Yoon zjistil, že už vlastně časový qubit udělal v experimentu v roce 2018.

Ne, nebojte se, neotevřeli jste si omylem politický magazín, ani stránku s recenzemi starých knih. I přesto, že název dnešního článku očividně odkazuje na knihu prezidenta Zemana „Jak jsem se mýlil v politice“, politice se dnes budeme snažit vyhýbat, byť úplně zcela to nepůjde, jak uvidíte za chvíli. Hlavní roli ale bude hrát něco jiného.

Předky dnešních šimpanzů postihla před 4 miliony let pandemie endogenního retroviru PtERV1. Tomu se povedlo proniknout na mnoha místech do šimpanzího genomu a od té doby si ho šimpanzi dědí z generace na generaci, včetně jedné kopie, která úplně vypnula šimpanzí gen LINC00662. Jeho lidský protějšek je přitom významným hráčem v raném vývoji mozku.

Uplatnenie umelej inteligencie v medicíne rozširuje možnosti diagnostiky a pomáha pri voľbe najlepšieho liečebného postupu pre konkrétneho pacienta. Zodpovednosť za správny postup však stále nesie lekár.

…aneb Co nového u „tyranského ještěra“

Čínští fyzici zkusili udělat malý kulový blesk v laboratoři a jako první vytvořili makroskopický soliton v plazmatu, poháněný relativistickými terahertzovými elektromagnetickými poli. Mohla by to být cesta k objasnění jedné z nejpodivnějších záhad atmosférických věd, pokroku ve fyzice optických solitonů nebo i vývoji pokročilých mechanismů ukládání energie.

Víme, že žili na rozsáhlých územích Asie, a máme nezvratné důkazy, že s nimi naši předci plodili děti. Jen netušíme, jak vlastně vypadali.

Když požádáte některou z mainstreamových inteligencí o fiktivní příběh, téměř 90 procent z nich obsahuje postavy a prvky ze záhadného příběhu Eliase, strážce majáku. V trénovacích datech přitom takové věci víceméně jsou, ale velmi vzácně a rozhodně to není tak, že by se inteligence učily beletrii na příbězích o majácích. Co se na tom inteligencím tak líbí?

Na okraji Mléčné dráhy se nachází neobvyklý rádiový zdroj VT J1906+0849, ve vzdálenosti nejméně 49 000 světelných let od Země. Jak se zdá, mění svou jasnost i spektrum v rádiové oblasti na škále desítek let, čímž dostává odborníky do kolen. Šťastnou souhrou okolností by ale k vysvětlení této záhady mohl přispět další výjimečný objekt SS 433.

Na University of Virginia dělají na lidském vnímání a občas je to zavede do divočiny na samotných hranicích vědy. Mimo jiné mají největší databázi případů typu reinkarnace, kterou nedávno analyzovali. Udělalo jim to pozoruhodný výsledek, který sice nelegitimizuje reinkarnaci, ale stojí za další zkoumání.

Možná jste si někdy kladli otázku, kolik vlastně známe planet mimo naši Sluneční soustavu. Po velkou většinu historie byla odpověď jednoduchá – nula. V 90. letech minulého století se ale začala situace měnit. První planety u jiné hvězdy byly objeveny v roce 1992, o tři roky později pak i první planety u hvězdy podobné Slunci. Stále jsme ale byli na jednotkách planet.

Na Northwestern University postavili kvantový cyklotron a chytili jeden jediný pozitron, který vyletěl z rozpadu vzácného radioaktivního izotopu sodíku-22. Dlouhodobým cílem výzkumu přitom není zoologická zahrada antičástic, ale porovnání vlastností elektronu s jeho antihmotovým protějškem pozitronem v rámci pátrání po původu existence hmoty ve vesmíru.

Je jako elektrický blesk. Bateriemi poháněný Apex Recordhunter ambiciózní německé společnosti Quantum Systems dosáhl rychlosti 777 kilometrů za hodinu, což by byl nový rekord pro elektrické drony. Protože ale Quantum Systems nenaplnili přísné požadavky Mezinárodní letecké federace (FAI) pro tento rekord, jde pouze o neoficiální výsledek, který nebyl zařazený do historických tabulek.

Nejprestižnější fyzikální cenou je samozřejmě ta Nobelova. Přestože to paradoxně není cena s nejvyšší finanční prémií pro držitele, tu získá laureát nejvyšší i Průlomové ceny, prestiž Nobelovy ceny lze dosáhnout jen velmi těžko. Nevýhodou Nobelovy ceny pro astronomy je však to, že se o ni dělí se všemi ostatními fyzikálními obory, a tak získají astronomové Nobelovu cenu jen jednou za pár let, a to jen za ty skutečně nejdůležitější objevy.

Planetě Venuši se zde na Oslu věnujeme pravidelně. Již dříve se tak naši čtenáři mohli seznámit s tím, že její atmosféra může být gigantickou laboratoří organické chemie, jak ukázaly experimenty doktora Jana Špačka a jeho týmu. Nyní přišli s dalším dílkem své detektivní skládačky. Ať už je v mracích Venuše cokoli, je to neobyčejně divné, a je toho hodně.

Máte zlé sny o zhroucení falešného vakua a vymazání vesmíru, jak ho známe, do nicoty? Nedávný výzkum s modelem model rozpínajícího se vesmíru a simulací energetických stavů nabízí určitou úlevu s tím, že kvantová pole vesmíru drží v dnešní podobě kvantová dekoherence, která nám dělá tolik starostí u kvantových počítačů.

Dnes jsou králíci běžnou součástí britské krajiny. Nebylo tomu tak ale vždy. Historie králíků na Britských ostrovech je příběhem o proměnách středověké společnosti, o královských lahůdkách, sociálním vzestupu chudších vrstev i o iluminacích, v nichž králíci obracejí svět naruby a mstí se lovcům před zraky Černého králíka z Inlé.

Laboratorně vypěstované mozkové organoidy o velikosti pár milimetrů četly Braillovo písmo, přičemž dotyk jim obstaral robotický hmatový senzor. Jeden organoid to zvládal obstojně, tři organoidy už rozlišily znaky Braillova písma velmi slušně. Biohybridní výpočetní systémy jedou na plný plyn.

Apokalyptická erupce podmořské sopky Kikai-Akahoya, která postihla Japonsko před 7 300 lety, měla ničivé důsledky pro tehdejší lidská společenství. Nový výzkum ale ukazuje, že její dopad byl mnohem složitější, než se dosud předpokládalo. Zatímco některé populace dramaticky poklesly nebo z postižených oblastí zmizely, jinde lidé navzdory katastrofě přibývali.

Evropa, jak se zdá, pracuje na věrných wingmanech pro evropské síly. Airbus U740-Valkyrie je pozoruhodným výsledkem spolupráce evropského Airbusu s americkým Kratosem. První let se po startu z odpalovací kolejnice povedl, do služby v letectvu evropských zemí by Valkyrie měla nastoupit v roce 2029.

Na internetu řádí tlupy zdivočených AI agentů hackujících všechno kolem sebe, po kterých jdou SwarmChasers, lovci rojů. Co zkusit s některým z odpadlických rojů agentů promluvit a zjistit, co jsou vlastně zač? Dylan Freedman z New York Times to udělal a chvíli to fungovalo, pak ale experiment náhle skončil.

Dvojice ruských vědců teoreticky srážela Ellisovy-Bronnikovovy červí díry, které by mělo držet otevřené fantomové skalární pole. Nakonec z toho byla pestrá směska možných scénářů a také tip pro gravitační astronomy, kteří by mohli takovou událost detekovat a vcelku snadno rozlišit od klasické srážky červích děr.

Pytle s pískem jsou sice při povodních standardním ochranným prostředkem, ale nejsou zrovna ideální. Tým britské University of Hull nabízí jako praktické, jednoduché, levné a překvapivě účinné řešení "stříbrnou" opravnou lepicí pásku. Dveře zvenku zajistí za pár minut a zadrží venku naprostou většinu vody, která by jinak prošla kolem dveří.

Fyzici pracují na novém typu kvantového senzoru, který by mohl měřit v laboratorních podmínkách strhávání časoprostoru, k němuž podle obecné teorie relativity dochází vlivem rotujícího objektu. Senzor je založený na supratekutém heliu a badatelé si věří, že by mohl ohrozit dosavadní nejpřesnější měření strhávání časoprostoru.

Tým astronomů si pohrál s Webbovým dalekohledem a popustil mu otěže. Výsledkem je pozoruhodný signál v oblasti blízkého infračerveného záření, s halloweenskou příchutí z pustého místa na Hubbleově snímku Ultra Deep Field. Zatím není moc jasné, co by to mohlo být. Snad více napoví další pozorování.

…aneb Sinosauropteryx prima a jeho odkaz

Švýcarští inženýři postavili první posuvný motor ve tvaru vlákna na světě. FiberMotor, má sice průměr jen asi 1 až 3 milimetry, ale už teď sklízí velké ohlasy. V budoucnu by takové nitkové motory mohly využívat měkké exoobleky pomáhající s pohybem, nositelné hmatové systémy pro virtuální realitu nebo třeba lehké protézy.

Zákrok zubaře obvykle začíná slovy: „Otevřete ústa.“ V některých případech je ale třeba sáhnout pro zub někam úplně jinam než do ústní dutiny.

Nobelovu cenu za fyziku v roce 2026 dostal Francis Halzen. Jde o další z řady Nobelových cen spojených s výzkumem neutrin. Tentokrát jde o detekci těch nejenergetičtějších, které vznikají ve velmi vzdáleném vesmíru v procesech, kde se uvolňuje extrémní množství energie. Pro jejich detekci je potřeba extrémně velké detektory, jako je IceCube v ledu Antarktidy.

Americká společnost BAE Systems vyvíjí mikrovlnnou zbraň, která má chránit vojenské základny a vojáky před masovými útoky dronů. Používá elektromagnetické mikrovlnné impulzy schopné vyřadit elektroniku dronů. Stane se z ní řešení problému obránců, kteří často plýtvají nezřízeně drahé protiletadlové střely na likvidaci relativně levných cílů?

Hluboko v čínských lesích objevili vědci gigantickou vřeckovýtrusnou houbu, která posouvá naše představy o této významné skupině hub. Dianjunus rex vytváří vzpřímené plodnice vysoké až 50 centimetrů a vážící až 2,2 kilogramu. Jde o největší známé plodnice v rámci celé velké linie vřeckovýtrusných hub (Ascomycota).

Vázových maleb na keramice se zachovalo obrovské množství. Deskové malby na dřevě odolaly zubu času jenom ve vzácných případech. Jsou to vlastně nejstarší obrazy v našem smyslu toho slova. Tak si je ukážeme a přidáme stará literární svědectví o řeckém malířství.

Když selhává srdce, často mu schází energie. Čínský tým nabízí možnost využít nanočástice vyrobené z fotosyntetických strojků chloroplastů špenátů, které by mohly vyrábět energetickou látku ATP pro srdce v nouzi fotosyntézou. Jestli to dotáhnou do konce, mohla by z toho být zajímavá podpůrná léčba.

Společnost OpenAI nedávno zveřejnila 722 odborných článků o 372 nevyřešených matematických problémech a matematickou komunitu tím rozžhavili do běla. Okamžitě se snesla rozsáhlá kritika a mnozí se ptají po jejich motivech. Proč se s doposud nezveřejněným AI modelem uchýlili k matikalypse?