Představte si materiál z dutých ocelových kuliček umístěných v kovové matrici. Kompozitní kovové pěny jsou lehké, pevné a také nesmírně odolné. V nových experimentech tenhle úchvatný materiál vydržel více než milion cyklů mechanické zátěže při teplotách 400 a 600 °C. Jistě se uplatní v bezpočtu náročných aplikací.

Britští fyzici postavili motor, který se zřejmě nepodobá ničemu, co jste zažili na vlastní kůži. Tvoří ho nepatrný kousek křemene v elektrické Paulově pasti. Vědci ho nažhavili na teploty vyšší než ve středu Slunce a pak pozorovali, jak bohapustě porušuje termodynamické zákony. Fyzikální hříčka by mohla najít i praktické uplatnění, jako analogový počítač pro simulaci skládání proteinů.

V obci Návsí na Jablunkovsku v okrese Frýdek-Místek se nachází kamenný sféroid, pískovcový balvan tvarem se blížící kouli. Ta je podobná známým kamenným koulím z Kostariky, jejichž naleziště bylo v roce 2014 zapsáno na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Kamenná koule z Návsí není bludným balvanem severského původu ani dílem pravěké megalitické kultury, za které ji považují někteří „záhadologové“. Jak ale vznikla a jak se na místo nálezu dostala?

Kolik máme u nás v Galaxii mimozemských civilizací? Britští vědci zjistili, že 36. Ale není jich náhodou 42? To už necháme k posouzení našich milých čtenářů. Drakeovu rovnici, která nás má dovést k počtu planet osídlených nepozemskou inteligencí, si může vyplnit každý podle svého. Nicméně už když ji radioastronom Frank Drake v roce 1961 poprvé napsal na tabuli, rozhodně si nemyslel, že by kdy mohla být jednoznačně vyřešena. Jeho záměr byl úplně jiný: rozproudit diskusi. Dnes, o 64 let později, již můžeme s určitostí prohlásit, že v tomto směru uspěl na celé čáře.

Radioastronomové vytvořili virtuální soustavu radioteleskopů a s její pomocí si sáhli blízko hranic současných možností. V jejich síti uvízl gravitačně čočkovaný temný objekt s hmotou asi 1 milion Sluncí, vzdálený asi 10 miliard světelných let. Ironicky je doposud nejlehčí, jaký jsme tímto způsobem v takové dálce našli. Teď ještě zjistit, co to vlastně je.

…aneb Barvy už známe i u dinosaurů bez peří

Když je dětem kolem pěti let, nasávají vědomosti jako houba. Jsou k nezastavení. Když jim je ale kolem sedmi, začnou se určitým informacím vyhýbat. Těm, s nimiž se pojí negativní emoce. Raději jsou blaženě nevědomí než rozmrzelí, smutní nebo naštvaní. S věkem se to zhoršuje. Vlády se ujímá Efekt Pštrosa.

Nomádi jsou celá rodinka autonomních letounů extravagantního tvaru a rozmanité velikosti pro vojenské i civilní využití. Létají díky dvěma proprotorům a řízení autonomní technologií MATRIX, nepotřebují ranvej. Po úspěšných testech mají velké ambice. Brzy nejspíš budou na obloze k vidění zvláštní věci.

Tam kde neuspěl Microsoft se dere dopředu Čína. Společnost Highlander brzy ponoří a připojí podmořské datacentrum u pobřeží Šanghaje. Jejich úsilí finančně podporuje čínská vláda, která si slibuje více než 95procentní úsporu energie, která by se jinak spotřebovala na chlazení serverů.

Tohle podobenství je založené na tzv. světelné (zrakové) metafoře, tedy na jazykové analogii poznání a vidění. O poznání často mluvíme výrazy, které jinak používáme pro vidění: „nahlédnout, je to jasné…“ Platón však jde dál a na této metafoře staví koncept idejí.

V regionu výroby švýcarských hodinek testují dva prototypy solárních pecí, které koncentrovaným slunečním zářením recyklují odpad z nerezové oceli, pocházející z hodinářského průmyslu a také z biotechnologické výroby. V roce 2028 bude spuštěna továrna na 1 000 tun recyklované nerez oceli ročně.

Od polovice 20.storočia je rozpoznaná úloha lipidov pri vzniku aterosklerózy a čoskoro potom začali snahy o jej prevenciu a liečbu. Kedysi to bolo jednoduché – kto mal „vysoký cholesterol“, vypočul si od lekára kázeň o životospráve a dostal recept na tabletky. Lenže časom sa zistilo, že priveľa ľudí pojedá lieky zbytočne a u iných sú preventívne opatrenia nedostatočné.

Lidé pozorují přízračné bludičky od pradávna, doslova po celém světě, tedy tam, kde jsou zádumčivé močály nebo bažiny. Podle chemiků ze Stanfordu a jejich kolegů zřejmě nakonec nebudou zbloudilé duše, ale zajímavý fyzikální jev, který pozorovali díky experimentům s vysokorychlostní kamerou.

Donedávna bylo poměrně jednoduché hlídat, aby si někdo neobjednával od komerčních biotech společností vražedné sekvence. Teď přišly generativní inteligence, co umějí pracovat se sekvencemi. Je to výborný sluha, ale děsný pán, takže máme o další biologickou hrozbu navíc.

…aneb Otisky kůže a děsivé zranění

Nedávno spuštěná centrifuga CHIEF1300 ve výzkumném centru pro hypergravitaci v provincii Če-ťiang uveze neuvěřitelných 22 tun. Poslouží výzkumu v celé řadě odvětví, kde je nutné simulovat působení extrémních podmínek od těžby surovin v extrémních prostředích až po zemětřesení nebo tsunami

Raphus cucullatus, neboli Dronte mauricijský, česky blboun nejapný, familiárně „dodo“, je pták o jehož vyhynutí jsme se postarali my, lidé. Zvládli jsme to během necelých sta let od jeho objevení. Poslední zmínka o něm na ostrově v Indickém oceánu je z roku 1662. Biotechnologové ze společnosti Colossal Biosciences právě prohlásili, že zvládli vypěstovat druhově příbuzné primordiální zárodečné buňky a k rekonstrukci vyhynulého tvora tím padla rozhodující překážka.

Ani jsme se nenadáli a už kolem nás bují (všeho)schopné inteligence. Vzbuzují naděje a současně také strach. Podle vědců je pravděpodobné, že se lidé a obecné inteligence AGI střetnou v otevřeném boji a že to nemusí dlouho trvat. Toto riziko můžeme do jisté míry snížit, pokud budeme mít inteligence do jisté míry pod dohledem.

Jak si poradit se zlovolným hejnem malých, levných a smrtících dronů? Systém Leonidas společnosti Epirus sráží drony z oblohy sofistikovaně řízenými mikrovlnami. V nedávném testu zneškodnil celé hejno 49 dronů se stoprocentní úspěšností. Jako by je někdo proklel.

Nový kvantový systém má 3 tisíce qubitů a lze ho udržet v provozu teoreticky nekonečně dlouho. V reálu to bylo něco přes dvě hodiny, ale i tak respekt. Tenhle systém má vlastní laserový dopravníkový pás, který v něm doplňuje ztracené neutrální atomy v roli qubitů rychlostí až 300 tisíc atomů za sekundu.

Ve Staré marce v Sasku-Anhaltsku potvrdili masivní ložisko lithia, které se nachází v oblasti naleziště zemního plynu. Společnost Neptune Energy už pracuje na tom, že přejde z tradiční těžby zemního plynu na extrakci, zpracování a produkci lithia, s využitím původní infrastruktury.

Vědci z Kalifornské univerzity v Riverside upozornili na něco, co klimatologové ve svých předpovědích opomíjeli. Jejich korekce předpovídá době ledové rychlejší nástup.

Podivné rádiové kroužky (ORC, Odd radio circle) patří mezi zvláštní rádiové přízraky zneklidňujících tvarů, které poslední dobou objevujeme v okolním vesmíru. Podle nové studie by to mohly být rázové vlny po monstrózní aktivitě supermasivních černých děr galaxií, které se nacházejí uprostřed rádiových kroužků.

Americký startup GE Aerospace uskutečnil první pasivní let pokročilého ramjetu ATLAS s technologií pevného paliva Solid-Fuel Ramjet (SFRJ). Tento ramjet nemá prakticky žádné pohyblivé komponenty a jeho pevné palivo konzistence gumy nepotřebuje žádné okysličovadlo. První zážeh za letu bude někdy příště.

Tým Caltechu postavil doposud největší kvantovou soustavu, kterou tvoří celkem 6 100 qubitů, představovaných neutrálními atomy cesia. Qubity jsou umístěny ve vakuové komoře, kde je drží v mřížce 12 tisíc optických pinzet, tedy velmi přesně uspořádaných a extrémně koncentrovaných laserových paprsků. Celé tohle udrželi v superpozici zhruba 13 sekund.

Mohla by být částice temné hmoty elektricky nabitá? V souvislosti se supergravitací jsou ve hře supertěžká elektricky nabitá gravitina. Pokud existují, měla by být velmi vzácná. Přesto by je ale mohly přesvědčivě detekovat nové podzemní observatoře, jako třeba nedávno spuštěná neutrinová observatoř JUNO v Číně.

Právě vyšlo! K dostání u všech dobrých knihkupců. Něco málo o knize a předběžně aspoň o naivním realismu. Co je skutečné?

LIGO a Virgo v květnu 2019 detekovaly velmi zvláštní gravitační událost GW190521, při které se zřejmě srazily černé díry o hmotnosti 85 a 66 Sluncí. Průběh srážky se ale liší od naprosté většiny ostatních. Ve hře je celá řada pozoruhodných hypotéz, včetně toho, že jde o ozvěnu srážky z jiného vesmíru, která prošla červí dírou.

…aneb Pár vět o rodu Pachycephalosaurus

Na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) byly minulý týden úspěšně dopraveny dva detektory HardPix vyvinuté Ústavem technické a experimentální fyziky ČVUT (ÚTEF). Ty budou v rámci mise Hēki (v maorštině „vejce“) novozélandského výzkumného ústavu Paihau-Robinson při wellingtonské Victoria University měřit funkčnost supravodivých magnetů v otevřeném vesmíru.

Výzkumný tým švédské Göteborgs universitet prolomil dlouho zaseknutý vývoj ozubených mikrokol. Obešli klasický mechanický pohon a vytvořili ozubená mikrokola z optických metamateriálů, díky čemuž je možné je roztočit laserovým paprskem. Těšte se na mikroskopické strojky v rozmanitých aplikacích.

S láskou jsou potíže už od nepaměti. Zatímco přerod přátelství v lásku je častý, opačně to jde hodně ztuha. I proto například Staří Řekové rozlišovali celou řadu nuancí „lásky“: agapé, storgé, erós, filia,…

Australští technici postavili kontejnerový systém Apollo High Energy Laser Weapon (HELW). S laserem o výkonu až 150 kW sestřelí dron na 3 km a na 15 km ho oslepí. V rozsahu 360 stupňů může zasáhnout proti 20 malým dronům za minutu. Pokroky laserů jsou fascinující.

Generativní inteligence Evo 1 a Evo 2 vzaly více než 2 miliony genomů fága Phi X 174, vycvičily se na nich a potom vymyslely tisíce vlastních fágových genomů. 302 nejslibnějších z nich dostalo šanci prokázat své schopnosti v reálném světě. Nakonec uspělo 16 genomů, jejichž fágy úspěšně likvidují rezistentní bakterie E. coli. Inteligence mají nové hřiště na hraní.

Jen několik týdnů před skutečnými Nobelovými cenami se konal 35. ročník výročních cen. Akci pořádá humoristický vědecký časopis Annals of Improbable Research. Zde je 10 vítězných počinů, které byly vyhlášeny na ceremoniálu v Bostonské univerzitě.

Tvoří temnou hmotu primordiální černé díry? Pokud ano, vybuchují kolem nás? Pokud ano, máme už v ruce důkaz? Kupodivu možná máme. Nejextrémnější neutrino všech dob KM3-230213A z letošního února mohlo přiletět z takové exploze. Ve hře jsou ale i jiná exotická vysvětlení. Bude to chtít ještě hodně detekcí částic, aby bylo jasněji.

Jak vznikly prsty? Evoluční genetici se vypravili pro odpověď do pravěku v genomu. Namísto pramice použili genetický editor CRISPR, s nímž v rybím genomu vyřízli konzervovanou oblast nekódující DNA, která je zodpovědná za vývoj prstů u myší. Dočkali se překvapení, rybám se zhroutil vývoj kloaky.

…aneb Ještě jednou k rychlosti pohybu dinosaurů

Výroba amoniaku je klíčová pro hnojiva v zemědělství. Zároveň je ale energeticky náročná a zatěžuje klima. Řešením by mohly být malé modulární jaderné reaktory, které by dodávaly potřebnou energii na místě, bez přímých emisí uhlíku. Na Utah State University probíhá vývoj designů s malými modulárními reaktory společnosti NuScale.

Tým University of California, Davis vyvinul pozoruhodné zobrazovací zařízení DeepInMiniscope, které v reálném čase a s vysokým rozlišením snímá mozkovou aktivitu. Nemá klasické čočky, nýbrž soustavu víc než stovky mikročoček, jejichž dílčí snímky sestavují algoritmy hlubokého učení.

Co se stane s kvantovými objekty a jevy, když je extrémně stlačíte? Jednoduchá otázka zůstávala dlouho nezodpovězená, protože vyrobit kvantové senzory, které by takové věci vydržely, a přitom kvalitně měřily, není úplně snadné. Řešení nabízejí 2D kvantové senzory z nitridu boru, umístěné mezi diamantovými kovadlinami.

V Tokiu prosekvenovali vzorky plivanců a vylezla na ně extrachromozomální monstra o délce zhruba 350 kilobází. Říkají jim Inoklové a představují důmyslnou soupravu pro přežití v extrémním prostředí lidské ústní dutiny. Je to pozoruhodný objev, který zahájí vyčerpávající výzkum Inoklů a jejich vlivu na lidské zdraví.

Japonská vládní agentury ATLA pokročila ve vývoji elektromagnetického railgunu. Je instalovaný na palubě experimentální lodi JS Asuka a na přelomu června a července v ostrých střelbách poprvé a s úspěchem zasáhl cvičnou loď. Jak se zdá, railgun se přece jen uplatní ve vojenských a určitě i civilních aplikacích.

Podle fyzikálního mainstreamu se černé díry vypařují Hawkingovým zářením a nakonec explodují. Takové exploze jsou tradičně považované za nesmírně vzácné. Mělo by k nim docházet jednou za minimálně 100 tisíc let. Podle nového výzkumu by tyhle exploze mohly být deset tisíckrát častější. Má to ale háček – měly by existovat temné elektrony.

Prý jsme podobní vězňům přikovaným v jeskyni, kteří mohou vidět jenom stíny předmětů ve světle ohně, jenž plane za zdí za jejich zády. Občas je někdo vyvlečen ven na sluneční světlo a nestačí se divit. Když se vrátí, aby o tom řekl ostatním, tak neuspěje. Podobenství je to dost sugestivní, také výrazně ovlivnilo evropskou kulturu. Nabádá ke skepsi a rozhledu, nebo k hledání zásvětí?

Učebnice, knihy a mudrcové se shodnou, že mitochondrie jsou důležité pro buňku, protože zajišťují její energetickou potřebu. Jak už to bývá, příroda často překvapí výjimkou. Mitochondrie tomuto pravidlu výjimek neunikly. Několik jich najdeme v reprodukci.

Neutrina jsou jako přízraky mezi částicemi. Procházejí běžnou hmotou skoro jako by neexistovala. Co je vzít a udělat z nich „laser“? Na první pohled šílený nápad by mohl jít uskutečnit. Potřebujete udělat Bose-Einsteinův kondenzát z vhodných radioaktivních izotopů a lavina koherentních neutrin se spustí sama od sebe.

…a ve skutečnosti je na vině náraz planetky

Malé červené tečky boří naše hýčkané představy o raném vesmíru. V červené tečce QSO1 našli supermasivní černou díru, co není ani trochu malá. Váží jako 50 milionů Sluncí, a přitom ji obklopuje galaxie, která vůbec nestojí za řeč. Vysvětlí tohle astrofyzikální rouhání primordiální černé díry?

V časových krystalech se kromě prostorové struktury mnohokrát opakuje také čas. Nový typ časových krystalů je založený na tekutých krystalech a na rozdíl od svých předchůdců se projevuje tak, že to lidé mohou přímo vidět. Buď v mikroskopu anebo i na vlastní oči, pokud jsou časové krystaly osvícené světlem.