…aneb Nejasný původ pašovaného asijského teropoda

Před pěti lety byli Saul Perlmutter, Brian Schmidt a Adam Riess oceněni nejvyšší cenou jakou jen vědec může obdržet. Jejich poznatky tvoří pilíř na němž stojí standardní model vesmíru. Závěry nobelistů nyní tým astrofyziků pod vedením Subira Sarkara z Oxfordu zpochybnil.

Máme si snad myslet, že matematika nepředstavuje popis reality, ale že je s touto realitou totožná? Že matematika, fyzika a kosmologie jedno jest? Velmi neortodoxní pohled na věc a záplava myšlenkových experimentů.

Když se chce zabijácký zlatý stafylokok MRSA vyhnout antibiotikům, zachová se jako bojový letoun nebo vrtulník. Vědci jen zírali.

In vitro oplození není ve světě asistované reprodukce žádnou novinkou. Prvně a s úspěchem bylo použito téměř před 40 lety. Není divu, že od té doby došlo k rutinnímu zavedení tam, kde reprodukce selhává. Stejně tak došlo k vývoji některých technik asistované reprodukce, které se však ve světle současného poznání nezdají být „zlepšováky“, spíše naopak.

Dnešní článek je krásnou ukázkou toho, jak je i třicet let po sběru dat možné získávat nové informace. Konkrétně bude řeč o americké sondě Voyager 2, která v roce 1986 prolétla kolem Uranu a během tohoto přiblížení pořídila 8 000 fotografií. Vědci z dat již v době průletu odhalili deset nových měsíců, ale nyní se zdá, že staré údaje mohou přinést nové objevy.

Otázka, zdali naplácat, či nenaplácat neposlušnému dítěti na zadek, dlouhodobě vyvolává divoké diskuze mezi rodiči, psychology a pediatry. Jak se k fyzickým trestům staví věda? Je možné, aby plácnutí na zadek způsobilo u dětí behaviorální problémy, nebo pomáhá při jejich výchově?

Strašení klimatem už jaksi patří k bontónu a tak většina z nás si myslí, že z černého kontinentu se už dlouho stává jedna velká „sušenka“. O studiích, které signalizují něco jiného, se nemluví, nebo jen s despektem. Nad jednou kontroverzní studií, pod níž je podepsán T. C. Johnson z University of Minnesota, se stojí za to se zamyslet. Je to kolektivní dílo geologů, odborníků na biodiverzitu, paleontologii, specialistů na jezerní geochronologii, mořskou mikrobiologii a biogeochemii.

Pohnutý osud amerického tokamaku Alcator skončil dalším zápisem do fúzní knihy světových rekordů.

Létání a bez baterií? Nikola Tesla by měl jistě z bezdrátového dronu radost

Na internetu se bojuje. Prakticky celý pátek probíhal masivní a sofistikovaný kybernetický útok na poskytovatele DNS řady významných webových služeb.

Začněte hrát videohry!

Většina velkoměst jsou velkoměstem právě proto, že mají svou řeku. Osvědčilo se to kdysi a mělo by tomu tak být opět. Přispět k tomu chce Alain Thebault svými rychlými vodními taxíky. První mini-flotila autonomních okřídlených plavidel by se měla veřejnosti představit v Paříži na Seině už příští rok. Neméně zajímavé na těchto přibližovadlech s integrovaným kapitánem bude, že admirála jim má dělat náš chytrý mobil.

Astrofyziky trápí extrémní objekty, které se najednou úžasně rozzáří v rentgenové oblasti spektra, a za pouhou hodinu zase zhasnou, jako by se nic nedělo.

…aneb Sue strikes back

Společnost Orbital ATK zažívá v těchto dnech úspěšné období. Ještě předtím, než se jejich raketa Antares vrátila do služby se jim podařilo uzavřít důležitý kontakt. Ten se týká prvního exempláře zařízení, které zatím nemá v historii kosmonautiky obdoby. Jde o robotický servisní tahač, který by měl pomáhat především družicím na geostacionární dráze. Aktuální kontrakt byl uzavřen se společností International Launch Services, která zajišťuje zakázky zahraničních partnerů pro ruské nosiče. Premiérový zástupce nové technologie bude v roce 2018 sdílet místo na raketě Proton s komunikační družicí Eutelsat.

Futuristická stealth loď za 7,5 miliardy dolarů připomíná spíše automatizovanou bitevní loď 21. století než klasický torpédoborec. Čas ukáže, jak se osvědčí v bojových operacích.

V neděli odpoledne našeho času došlo u Marsu k velmi důležitému momentu. Od mateřské sondy TGO (Trace Gas Orbiter) se oddělilo pouzdro EDM (Entry Descent Module) určené k přistání na povrchu Marsu. Krok to byl důležitý nejen z hlediska blížícího se přistání, ale i proto, že oddělením se z jednoho projektu se najednou staly dvě samostatné mise, přičemž každá má úplně jiné úkoly. V dnešním článku se podíváme jak na samotné oddělení, tak i na výhled do dalších dní.

Alexandre Pongrácz Rossi z univerzity v Sao Paulo v Brazílii trénoval svoji fenku Sofii, aby používala klávesnici se symboly, které představovaly procházku, potravu, vodu, hračku, hru a její krabici. Sofia se naučila mačkat správnou klávesu v odpovídající situaci. Když jí Rossi koupil novou hračku, Sofia běžela ke klávesnici a stiskla symbol hračka.

…aneb Hluboké vrty a katastrofické druhy

Naše moderní, ekonomická a úspěchem posedlá společnost, která přetrhala přirozené vazby na rodinu, kulturu a tradiční spiritualitu, je možná důvodem proč boj se závislostí není ani přes širokou znalost souvisejících biochemických procesů u konce, myslí si kanadský psycholog Bruce K. Alexander. Dnes se závislost řeší jako problém jedince. Poukazuje se na individuální selhání a tudíž i jeho léčba je individuální. Alexander ale oponuje.

Kdo se nebál, že mu na stanici HAARP vymyjí mozek, tam mohl zajet na den otevřených dveří. Akce se prý velice vydařila a jistě nebyla poslední

Vědci odhalili naprosto unikátní případ, kdy se virus, konkrétně fág napadající wolbachie, zmocnil živočišné DNA a využívá ji ke svému prospěchu. Navíc jde toxin neblaze proslulého pavouka – černé vdovy.

Slavná bakterie z hlubin země Desulforudis audaxviator využívá prakticky jenom energii radioaktivního rozpadu uranu. Něco podobného by mohlo fungovat i ve vesmíru.

Že máme v krvi trombocyty, se ví už dlouho. Stejně jako že mají v popisu práce srážení krve. Až nyní se ale daří zjistit, jak to vlastně dělají. Většina se změní v hubeňoury s panožkami, ale část se jich nafukuje jako airbagy. V přeměnách jejich kabátu hraje roli programovaná smrt.

Fibrilácia srdcových predsiení je najčastejšia závažná porucha srdcového rytmu. Nanešťastie, nejedná sa tu len o to, že srdce chorého bije nepravidelne a často aj príliš rýchlo. Horšie je, že nepracujú srdcové predsiene a prečerpávanie krvi nefunguje tak, ako by malo. Väčšinou nie je chorobou samou osebe, ale aj príznakom poškodenia srdca. A choré srdce neveští nič dobré - stará učená doktorská fráza signum mali ominis - znamenie všetkého zlého sa už síce bežne nepoužíva, ale tu je výstižná.

Inteligence je považována za jedno z nejkontroverznějších témat na poli psychologie. Přesto se dá říci, že měření IQ je považováno za její největší úspěch. Jak k tomu došlo? Komu za to psychologie může poděkovat? A je vlastně za co děkovat?

Nepřekročitelná hranice nejmenší možné velikosti hradla tranzistoru byla překročena. Stačilo použít uhlíkové nanotrubičky a sulfid molybdeničitý.

Když přijde řeč na tahání za nitky, nám laikům vytane na mysli investorsko-politická symbióza. Psychologové ale pod tím budou rozumět oblíbený test kognitivity, bez které se šíření kultury neobejde. Biologové v poslední době výsledky těchto testů skloňují nejen u primátů, ale i dalších savců a dokonce i papoušků či vran. Teď si schopnost šíření kultury odškrtli u čmeláků.

…aneb Kdo byl Agathaumas sylvestris?

Dokončení stěny, která odděluje třetí a čtvrtý blok Černobylské elektrárny, je potvrzením, že dokončení nového hermetického krytu zničeného bloku se blíží.

Topologické izolátory, molekulární strojky, autofagie a muži důchodového věku. To jsou v kostce letošní nobelovky.

Nejde o finálního bosse z retro gamesy, i když by taková hra jistě stála za to. S hvězdným systémem V Hydrae se vesmír zase jednou překonal. Jeden by se skoro bál, co Hubbleův teleskop najde příště?

Po vystoupení Elona Muska na konferenci IAC na konci září 2016 se vyrojila spousta spekulací, jak je vůbec možné, něco takové dokázat. Jak si někdo v současné době může dovolit považovat představu milionhlavé lidské kolonie na Marsu za reálnou. Tento článek si klade za cíl na tyto otázky zodpovědět a zároveň se snaží nechat na čtenáři rozhodnutí, které části Muskova plánu považuje za dostatečně reálné.

V malebném údolí Vltavy na severním okraji Prahy se připravuje pozoruhodný projekt – naučná stezka seznamující návštěvníky i náhodné kolemjdoucí s naším kosmickým okolím, která bude zároveň modelem Sluneční soustavy v měřítku jedna ku miliardě.

Klauni skrývají svou totožnost, a hlavně své pocity. Proto představují nevypočitatelné riziko a jsou pro nás děsiví. Ani to nemusejí být lidožravá monstra z jiné dimenze, jako Pennywise.

Cyklisté a motorkáři jsou těmi, kteří při nehodách tahají za hodně krátký konec. Bioinženýři ze Stanfordu je chtějí chránit něčím, co se už delší dobu osvědčuje automobilistům – airbagy. Hodlají je vecpat do límce, nebo inteligentní přílby.

Chemici Institutu Scrippsové nemají rádi RNA-DNA chiméry. Prý nejsou moc stabilní. Jejich alternativa k teorii RNA světa je ale jenom nepřesvědčivou ozvěnou starých časů

Kvůli legislativě, která genetické manipulace v řadě zemí nepovoluje, provedli lékaři jordánským rodičům zákrok v Mexiku. Ratolest přišla na svět již v dubnu ale genetičtí porodní inženýři tuto událost zveřejnili až nyní. Dědičnou poruchu, kterou matka předávala na potomky vyřešili transplantací mitochondriálního genomu od dárkyně. Chlapeček má být prvním dítětem planety, kterému na svět pomohla asistovaná reprodukce a který by mohl mít v občanském průkazu zapsány dvě biologické matky a jednoho otce.

…aneb Jak se kousalo se stovkami zubů.

Nová učebnice statistiky orientované na biologii a příbuzné obory zaujme praktickým pojetím.

Šéf SpaceX a kreativní vizionář Elon Musk hodlá poslat na Rudou planetu 1 milion kolonistů. Je to dostatečně šílený plán, aby se mohl povést?

Nová studie vraždění u tisícovky vybraných druhů savců odhaluje evoluční kořeny lidského zabíjení. Jsme primáti a sklony k vraždění jsou nám vlastní. Proti surikatám jsme ale učinění břídilové.

Společná mongolsko-japonská expedice zveřejnila obrázek otisku chodidla gigantického tvora. Stopy, které minulý měsíc v poušti Gobi paleontologové našli, patří k největším na světě. Nafocený exemplář je 106 centimetrů dlouhý a 77 cm široký.

Němečtí letečtí inženýři dnes úspěšně testovali čtyřmístné letadlo, jehož model předvedli na letošním veletrhu v Hannoveru. Letadlo má hybridní pohon a jeho vodíkové palivové články spolu s bateriemi, mu umožňují létat zcela bez emisí.

Invazní asijský roztoč Varroa destructor je asi největší hrozbou pro světové včelařství. Také u nás o jeho řádění vědí včelaři své, protože chemické léčbě se ne vždy daří ho účinně tlumit. A pokud ano, pak jen za cenu navyšování vstupů chemických látek při léčbě včelstev. Alternativní řešení nabízí termosolární úl.

Když něco zatěžkáme železem, má to snahu jít ke dnu. V nano světě ale často bývají věci jinak. Čirou náhodou vědci přišli na to, že když bílým krvinkám vpraví do cytoplazmy něco zcela nepřirozeného, co by je teoreticky mělo poškodit, nebo aspoň zaměstnat a přivést do pracovní letargie, tak je to ve skutečnosti z nečinnosti vytrhne a ony se pak směle vrhají do boje s rakovinou! Do „zocelených“ buněk onkologové vkládají velké naděje.

Okolí černých děr obvykle považuje za bezútěšné. Výpočty fyziků ale ukazují, že by tam mohly existovat obyvatelné světy.

Záhadný výskyt ledového mraku jakoby z ničeho nic, přesvědčil vědce NASA o tom, že tvorbu mraků na Saturnově měsíci Titanu řídí jiný proces, než se dříve myslelo. Mohlo by jít o podobnost s procesem pozorovaným nad pozemskými póly.

O existenci tekuté vody na historickém Marsu dnes již nikdo nepochybuje. Pozůstatky vodních toků, jezer a usazené jíly dávají na tuto otázku vcelku jasnou odpověď. Ostatně vozítko Curiosity dokonce našlo důkazy o tom, že na povrchu Marsu byly podmínky vhodné pro vznik života. Otázkou zůstává, kdy voda definitivně zmizela? Obecně se soudilo, že před více jak třemi miliardami let došlo k definitivnímu vyschnutí vodních zdrojů. Nyní se však zdá, že v minulosti planeta minimálně ještě jednou roztála.