Americký novinář hrající v příběhu ústřední roli se jmenuje Myron Farber. Narodil se v roce 1938 - takže když mu v červnu 1975 v redakci prestižního deníku The New York Times předal kolega záhadnou obálku, jejíž výbušný obsah měl tragicky zasáhnout do životů mnoha lidí, jednalo se již o zkušeného 37-letého žurnalistu. I tak ho však obsah dopisu značně zneklidnil. Ve svých pamětech si později k danému tématu poznamenal:

…aneb Nové odpovědi na starou otázku

Běžně se uvádí, že parazitem Toxoplasma gondii je nakažena zhruba třetina lidstva. Studie, která vyšla tento měsíc v časopise Epidemiology and Infections však ukázala, že toto číslo může být silně podhodnocené, a že ve skutečnosti bude promořenost populace asi podstatně vyšší.

Inženýři berlínské techniky vyvíjejí unikátní motory, s nimiž se jednou možná bude létat z letiště přímo do kosmického prostoru.

Náš symbol lásky se někdy porouchá a nemusí jít zrovna o infarkt. Někdy k tomu stačí obyčejná chřipka. Je ale i dost jiných příležitostí, při nichž nám zánět přivodí nekrózu a ta pozmění místa, kde je potřeba, aby nám „ventily“ správně dosedaly. To se pak srdce může snažit jak chce a místo pumpování krve do cévního řečiště jen honí krev v srdci z místa na místo. Chlopeň je pak nutné vyměnit a to ještě dříve, než nám sval přetížením vypoví službu.

Lidstvo mění zalesnění velkých území, upravuje toky řek, někde zarovnává terén, jinde zase vytváří umělé kopce. Vědci ale nyní zjišťují, že lidská činnost neovlivňuje Zemi samotnou a její povrch, ale že stopy civilizačních aktivit lze sledovat i v blízkém okolí naší planety. Ukazuje se, že specifický druh radiové komunikace, konkrétně vysílání na velmi nízkých frekvencích (VLF) interaguje s kosmickými částicemi a ovlivňuje to, jak a kam tito mikroskopičtí drobečkové zamíří.

Kvantové výpočty nadělají hodně tepla. A qubity musí být v chladu. Takže i kvantové počítače bude nutné pořádně chladit.

…aneb Ryby s impaktním sklem v žábrách

Na poli léčby neplodnosti v poslední době zaznamenaly hodně úspěchů transplantace. Implantovaly se už vaječníky i děloha, ale neobešlo se to bez ochotných dárkyň, případně čekání na vhodnou mrtvolu. Perspektivnějším se nyní jeví přístup, kdy chyby matky přírody napravujeme pěstováním kompatibilních tkání a orgánů. Je k tomu potřeba jen vhodně „znásilnit“ buňky, často i samotných pacientek.

Pokud by v blízkém vesmíru explodovala supernova, pozemský život by to odnesl. Naštěstí to v dohledné době milionů let nehrozí.

Na konci permu proběhlo největší masové vymírání historie. Lidé si oblíbili vysvětlení, podle něhož masová vymírání způsobují dopady velkých meteoritů nebo kometární jádra. Ke konci permu nám ale spolehlivě doložený kráter dostatečné velikost schází. Mohl by být u Falkland?

Velryby to v životě neměly lehké. Aby se z nich stali savci, musely nejprve vylézt z vody. Až už byly pokryty srstí, měly ušní boltce a chodily po čtyřech, tak si to zase rozmyslely a vrátily se do vody. Nyní vědci jednoho jejich prapředka vykopali. Fosilie je stará 36,4 milionu let a vypovídá o dnešních plejtvácích, keporkacích i velrybách grónských, zajímavý příběh.

Když se dějí chemické zázraky, tak v tom často mívají prsty kovové organické kostry. Když chcete řešit skleníkové plyny a ještě k tomu získat energii, pořiďte si na to MOF.

Stephen Hawking se nechal slyšet, že lidstvo musí osídlit další planety nikoliv za tisíc let, jak se domníval před rokem, ale už za sto let. Jedině tak si prý zajistí přežití. Co k tomu Hawkinga vede?

Snipe Nano Quadrotor od AeroVironment je tichý, téměř kapesní průzkumník na dálkové ovládání. Ve vzduchu se udrží 15 minut a obsáhne území o velikosti 1 kilometr.

Kvantová mechanika je pro většinu lidí nepochopitelná tajemná sféra. Přitom se dá pochopit celkem lehce. I v našem běžném životě můžeme pozorovat jevy, které snadno chápeme, a přesto jsou názornou metaforou kvantového chování.

Recentní studie zjistila, že přestože nízká dávka kanabinoidního delta-9-tetrahydrokanabinolu (THC) způsobila u mladých myší horší výsledky v učení a paměťových úlohách, obnovila na věku závislý pokles schopnosti učit se a paměti u starých myší.

…aneb Jedna z nejvlivnějších knih o dinosaurech

Tak jako kdysi modrá pilulka na erekci přinesla výzkumníkům z ústavu v anglickém Sandwichi nehynoucí slávu a v mnoha ložnicích revoluci, něco podobného by se nyní mohlo opakovat s látkou, která má zatím jen pracovní název GW. Na rozdíl od sildenafilu z laboratoří firmy Pfizer, kterému ženy daly přezdívku „metla na lenochy“, je nová látka dílem vědců z kalifornského SALK institutu. A kromě toho, že by měla zlepšovat úděl nemocných se svalovou dystrofií, má šanci dostat přezdívku „atletem snadno a rychle“, nahrazuje totiž svalům tréning a zvyšuje výkon. A považte, o celých 70 procent.

Jaké jsou asi úmysly „dobrého“ červa Hajime? Pokud se nezajímáte o internetovou havěť, tak byste měli. Tihle červi se možná hemží u vás doma.

Jako by nestačilo, že zásah velkým meteoritem zdevastuje planetu. Výzkum v Sudbury ukázal, že po dopadu může přijít intenzivní a dlouhodobé soptění.

Chystáte se stavět na Měsíci? Pořiďte si 3D tiskárnu na cihly se solární spékáním a můžete se pustit do práce.

Nové heslo do slovníku: Infračervený šotek. Anglicky eSPecially Red Intermediate-luminosity Transient Event, čili SPRITE. Rozpustilé záblesky z blízkých galaxií, které lze pozorovat pouze v oblasti tepelného záření.

…aneb Představuje se majitel třímetrové lebky

Sociologické a psychologické experimenty už zo svojej podstaty atakujú hranice porušovania etiky, morálky či práva. Nikdy sa ich nerobilo veľa a tie, ktoré sa kedysi vykonali, dnes už asi nikto nebude opakovať. (Radšej sa zvolí neškodná dotazníková metóda; ale je známe, že ľudia klamú pri vyplňovaní dotazníkov aj sami seba...) Takže nezaškodí pripomenúť si niektoré pozoruhodné experimenty, ktoré majú čo povedať k otázke v nadpise tohto článku.

…aneb Ještě jednou k efektům dopadu K-Pg

Zhruba dva týdny po Světovém dnu Parkinsonovy nemoci (připadá na 11. dubna) se v informacích vydávaných Americkou neurologickou akademií objevuje zpráva, která počátek choroby přesouvá z hlavy do dutiny břišní. Do mozku se nám má choroba propracovávat ze střev a cestu by jí měl dláždit nerv. Ten nerv, kterým mozek diriguje trávení a srdeční tep, anatomové mu říkají vagus nebo také nerv bloudivý.

Samice šídel sítinových kladou vajíčka bez dohledu svých partnerů. Aby mohly čelit nepříjemnému obtěžování cizími samci, využívají riskantní strategii dramatických pádů z oblohy.

Australský tým tvrdí, že konečně vyřešili otázku trpasličích hominidů objevených v Indonésii. A jejich odpověď patří k těm zajímavějším, jaké se kolem hobitů kdy objevily.

Dvojice maličkých ultrakompaktních galaxií kupy v Panně obsahuje supermasivní černé díry, které jsou o něco hmotnější, nežli naše domácí supermasivní černá díra v Mléčné dráze. A nejspíš nebudou výjimkou.

Na včerejší prestižní TED konferenci ve Vancouveru vystoupil Richard Browning. Předvedl se v roli komiksového superhrdiny s petrolejovými mikroturbínami v rukou a v přístavu účastníkům předvedl malou ukázku svého létání.

Čerstvě zveřejněný dokument francouzských tajných služeb a o několik dní starší zpráva odborníků Organizace pro zákaz chemických zbraní hovoří o nedávném chemickém útoku v Sýrii jasně.

…aneb Další z tajemství „krále dinosaurů“

Na druhom konci sveta, na letisku pri novozélandskom mestečku Wanaka prevádzkuje NASA bázu pre program letov svojich najpokročilejších balónov. Tie majú objem pol milióna metrov kubických a dokážu s viac než tonovým vedeckým nákladom letieť stratosférou vo výške 33,5 kilometrov po dobu 50 dní.

… aneb Na prknech, která znamenají svět, se schyluje ke konci šminkování

Přímo na podmořské sopce Tagoro objevili unikátní bakterii, milovnici extrémů jménem Thiolava veneris. Je to drsný kolonizátor prostředí zdevastovaného nedávnou podmořskou sopečnou erupcí.

…aneb Malý bratránek Chicxulubu

Jde o to jakou. Pokud máme na mysli tu „nahou“, tak tým indicko-polských astrofyziků tvrdí, že ano a popsal, jak by nemožné mělo být možným.

Co je potřeba pro výrobu exotické hmoty se záporným znaménkem? Lasery, zase lasery a ještě trochu atomů rubidia.

Proxima b, GJ 1132b, trojice planet TRAPPIST-1, Kepler 186f a především nedávno objevená exoplaneta LHS 1140b. To jsou aktuální cíle astrobiologů, kteří pátrají po dalších životech ve vesmíru.

Důkaz existence Paulim předpovězených neutrin se podařil uskutečnit pomocí detekce antineutrin z reaktoru. Ten je velmi intenzivním zdrojem těchto částic a s úspěchem se využívá pro studium jejich vlastností. V posledním desetiletí řada experimentů pozoruje, že reaktor ve skutečnosti vyzařuje o pár procent méně antineutrin, než předpovídají modelové výpočty. Nyní se zdá, že se tuto záhadu podařilo konečně vysvětlit.

Jak o tom informoval International Business Times (zpráva se již objevila i v našich médiích), měl emeritní profesor Massachusettského technologického institutu (MIT) Dr. Theodore Postol, který v minulosti často spolupracoval s vojenskou zpravodajskou službou, veřejně prohlásit, že neexistuje konkrétní důkaz, který by spojoval Bašára Asada s útokem chemickou zbraní v Khan Sheikhoun (Chán Šajchúnu).

…aneb Další možný důkaz o drtivém impaktu

Z vlastní zkušenosti je o tom přesvědčeno hodně žen. Mnozí výzkumníci podlehli kouzlu neverbální komunikace a vybudovali si na ní kariéru. Psychologové jim k tomu ochotně dodali zdůvodňující munici, a tak se o tom dnes v učebnicích píše jako o faktu a kantoři to na hodinách věnovaných feromonům dávají k lepšímu, aby si udrželi pozornost teenagerů. Má to ale chybu - nejspíš na tom není zbla pravdy.

Nový vynález šikovných inženýrů z MIT s pomocí Slunce během 12 hodin vytěží ze suchého vzduchu litry vody. S touhle věcičkou už (skoro) nikdy nezemřete žízní!

U akutního selhání srdce nebyl beta-blokátor (metoprolol) doporučován. V právě vycházejícím čísle časopisu Nature Communications ale španělští vědci informují, že otálet a čekat na „příhodnější dobu“ je v jeho případě prohřeškem. Efektu droga sice dosahuje poněkud svérázně – knokautováním neutrofilů, nicméně to funguje.

…aneb Nejen extrémně početný Triceratops

Jak vyfotit temnou hmotu? Přímo to nejde, takže je nutné použít nějaký důmyslný trik. Kanadští astronomové si poradili díky analýze snímků hlubokého vesmíru se slabým gravitačním čočkováním.

Doba „internetová“ s sebou nese nutkavou potřebu být neustále online. Vždy na příjmu musíme být nejen my, ale postupem času vyžadujeme, aby byly v síti i přístroje, které nás obklopují. Mobilem to začíná, televizí pokračuje a inteligentní domácností konče. Tedy zatím.

Svět jako počítačová simulace, rozkoše solipsismu, Boltzmannovy mozky. Je to ale vůbec věda a co na to Ockhamova břitva?