Zodpovězení otázky, zda se moderní ptáci objevili na scéně v době, kdy skončila éra dinosaurů, nebo s nimi sdíleli planetu Zemi delší dobu společně, trápí vědce již poměrně dlouhý čas.

Využití DNA ke stimulaci imunitní reakce se zdá být tou správnou cestou k výrobě lepších vakcín na široké spektrum chorob – od chřipky po rakovinu. Nicméně dosud byl tento způsob léčby omezován jeho nízkou účinností při intramuskulární aplikaci DNA.

Rhinoviry lidem způsobují zhruba tři čtvrtiny všech případů nemocí nachlazení. Ačkoliv jsou rýma a kašel brány jako banalita, jejich následky mohou být fatální. U malých dětí mohou vést k nutnosti léčby v nemocnici, u lidí s oslabeným imunitním systémem často odstartují zápal plic a spouští většinu astmatických záchvatů. Také jsou hlavní příčinou akutních projevů COPD (chronické bronchitidy a rozedmy plic) a přispívají tak k vyšší úmrtnosti na tyto nemoci.

Vědci zjistili, který živočich je obdařen největším orgánem sloužícím k rozmnožování.

Klasický model, kdy má dítě „jen“ dva rodiče - matku a otce – už vzal dávno za své. Oplození ve zkumavce, dárcovství pohlavních buněk a možnost najmout náhradní matku k donošení embrya splétá kolem některých dětí gordické uzly vztahů. Dárce spermatu pro oplození ve zkumavce je biologickým otcem. Dárkyně vajíčka je biologickou matkou. Pár, který tyto pohlavní buňky dostal, se stane otcem a matkou de iure. V některých zemích může za „matku de iure“ či biologickou matku donosit embryo a porodit dítě „pěstounská matka“ (foster mother). Kolem malého človíčka tak může být hned pět lidí, kteří jsou nějakým způsobem jeho rodičem.

Laboratoř Columbus, dosud největší příspěvek ESA k Mezinárodní kosmické stanici, se vydala do vesmíru na palubě raketoplánu Atlantis. Start se podařilo uskutečnit hned na první pokus navzdory nepříznivé předpovědi počasí.

Sklony k obezitě by mohly být pevně zabudovány do mozku již od narození. (Kredit: iStockphoto/Ekaterina Monakhova)

„Každá správná máma ví, co je pro její dítě dobré,“ tímto sloganem nás často masíruje televizní reklama. Ale o nadměrném používání dětské kosmetiky to rozhodně neplatí.

Stoupající počet amerických vojáků, kteří se vracejí z války v Iráku s vážnými duševními potížemi, mobilizoval lékaře. Oběti se nedokážou delší dobu soustředit, trpí bolestmi hlavy nebo nespavostí. Mnozí si stěžují na závažné výpadky paměti. Lékaři popsali případ ženy, která před nástupem do armády učila na střední škole. Po ukončení mise v Iráku se chtěla vrátit k původnímu povolání, ale nešlo to. Nemohla si ze své učitelské profese skoro na nic vzpomenout.

Při učení pracuje mozek ze všech sil. Jednobuněčná hlenka Physarum polycephalum mozek nemá a přesto si pamatuje.

Australští astronomové objevili obří „prst“, který zvenčí proniká do naší Galaxie. Proud vodíkového plynu (stream) byl pravděpodobně vytažen gravitací Mléčné dráhy ze sousedních Magellanových mračen.

Experti varují před epidemií rakoviny plic souvisící s nárůstem obliby kouření trávy.

„Tento rok nastupuji na vysokou školu, bohužel ještě nevím kam. Chtěl bych se zeptat, jaké uplatnění bych měl jako jaderný fyzik - v České Republice, v zahraničí. Jaké jsou možnosti podílet se na projektech jako jsou tokamak Castor, nebo urychlovače typu LHC v laboratoři CERN. Jaká je vlastně budoucnost jaderné fyziky? Nepochybně je v ní budoucnost získávání energie, četl jsem ale odhady, že tokamaky budou použitelné zhruba až za 50 let.“ (letošní maturant)

Kladivo, nůž nebo jehlu ovládá lidská ruka s potřebnou přesností i úměrně vynaloženou silou. Není to taková samozřejmost, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Předchozí článek tohoto názvu byl věnován dinosaurům. Dnešní novinky se budou věnovat ostatním fosilním obratlovcům.

Astronomové z univerzity ve východoskotském městě St. Andrews věří, že mohou „zjednodušit temnou část vesmíru“. Že vrhnou nové světlo na dvě tajemné složky vesmíru – temnou hmotu a temnou energii, které jsou podle nich dvě strany jedné mince.

Jak ten čas letí ... Letos to bude 60 let co se na stránkách časopisu jedné firmy objevilo poprvé slovo bit.

Vědci z Oxfordu dali dohromady tým 120 vědců z 21 zemí světa a zkoumali souvislost mezi perorální antikoncepcí a zhoubnými nádory. Studie vyšla v časopisu The Lancet a její závěry jsou příznivé - antikoncepce je prospěšná.

Léčba tlouštíka s neutuchajícím apetitem přivedla vědce na možnost vylepšení lidské paměti.

Astronomové objevili nový typ supernov (zatím pouze při počítačových simulacích). Černé díry mohou roztrhat a znovu zapálit bílé trpaslíky, kteří pak explodují znovu jako supernovy.

S každou vykouřenou cigaretou vstupuje do organismu kuřáka asi 4 700 toxických látek. Některé z nich uspávají v plicích gen pro sirtuin. To může mít pro kuřáka vážné následky.

Počet objevených genů, které nás k něčemu předurčují, roste každým dnem. Autoři píšící na Osla se předhánějí v popisu těch nejúžasnějších věcí, které geny mají pod palcem. Člověk pomalu začíná mít dojem, že dny lepších zítřků, kdy nám přečtení knihy života (genomu), dovoluje vystříhat se rizik a naplno využít svých předností, už nastal. Stejní autoři tu ale o kus dál jedním dechem prediktivní genetiku vysloveně zavrhují. Mnozí z diskutujících nám za to diagnózu již bezpečně stanovili.

Sonda Messenger odhalila na povrchu Merkuru záhadný svět plný „jizev“ a „neznámých“ útvarů. Merkur je „nejskrytější“ planetou ve Sluneční soustavě. Vzhledem ke své oběžné dráze se vzdaluje od Slunce jen velmi málo, proto je pozorovatelná poměrně vzácně a vždy jen nízko nad obzorem.

Člověk a šimpanz mají velmi podobné geny, ale nikdo si je mezi sebou nesplete. Markantní rozdíl mezi člověkem a šimpanzem se připisuje odlišné funkci genů. Čínsko-německý tým prokázal, že část těchto odlišností je dána různým jídelníčkem.

Aneb jak získat laserové záření gama, když ještě gama laser udělat neumíme.

V New Yorku se v březnu 2008 bude opět řešit otázka, zda budeme nosit plavky nebo kožichy nezávisle na počasí a budeme se při tom cítit příjemně.

Astronomovy zcela překvapila rychlost, s jakou se mladá hvězda vzdaluje z Mléčné dráhy. Hvězda je příliš mladá na to, aby se za tak krátkou dobu života dostala tak daleko od naší Galaxie.

„Dobrého nepálí, zlý se nedá,“ říká staré přísloví. Podle něj by museli být rypoši lysí (Heterocephalus glaber) dobráci od kosti. Nepálí je ani kyselina ani pálivá paprika, respektive její pálivá složka zvaná kapsaicin.

Většina zvířat nepodléhá módním trendům. Představu o tom, co je krásné, nemění. Samicím páva se líbí na samcích co největší a nejpestřejší pera, u terejů modronohých jsou pro samičky největším lákadlem samečkovy modře zbarvené končetiny a slípky tetřívka obecného mají slabost pro kohoutky, kteří jim při toku předvedou nejlepší podívanou.

Aneb podrobně o produkci pozitronů v centrální oblasti Galaxie, záření gama a sondě INTEGRAL.

Astronomové na celém světě pozorovali úžasnou a ne příliš častou změnu v Jupiterově atmosféře – dvě obrovské bouře na jeho severní polokouli. Mohutné oblačné víry, které se při bouři vytvořily, se pohybovaly rychleji než kterékoliv další úkazy v atmosféře Jupiteru. A v mracích za sebou zanechávaly červené brázdy.

Léčba kmenovými buňkami u lidí je předmětem zuřivých debat. U zvířat se už začala používat.

Aneb co nám přinesl konec roku v paleontologii obratlovců

Tři studie, které jsou příslibem pro transplantační medicínu. Všechny se zabývají fenoménem tolerance příjemce k transplantovanému orgánu bez imunosuprese.

Chandra poskytla jeden z dosud nejlepších důkazů, že mnoho supermasivních černých děr rotuje extrémně rychle. Při otáčení těchto obřích černých děr vznikají mohutné výtrysky. Tyto jety odčerpávají černé díře obrovské množství energie, odnášejí ji do svého okolí a tím ovlivňují růst galaxie.

Angličtí katoličtí biskupové chtějí zablokovat vládní návrh zákona. V kostelích se předčítá výzva k protestu. Spor zavdaly cytoplazmatické hybridní buňky. Vědci hovoří, že jde o účelovou mystifikaci veřejnosti před jednáním parlamentu.

Chandra „odhrnula“ v Mléčné dráze roušku prachu a plynu a astronomové spatřili v celé kráse velmi mladou hvězdokupu Westerlund 2 v souhvězdí Carina. Infračervená a rentgenová pozorování umožňují pozorovat nejžhavější, nejjasnější a nejhmotnějších dosud známé hvězdy.

Astronomové pozorovali kolem binárního hvězdného systému WZ Sge mnohem větší prachový disk než očekávali. Povede tento objev až k přehodnocení počítačových modelů formování a vývoje akrečních disků?

Vědci odhalili rakovinné „kmenové buňky“, jež způsobují nejčastější rakovinu dětí – akutní lymfoblastickou leukemii.

Odvětví syntetické biologie má za sebou další milník. Vědci vyrobili v laboratoři kompletní dědičnou informaci bakterie Mycoplasma genitalium.

Všichni tak nějak tušíme, že nervový systém u obezity nějakou úlohu hraje. Otázka zní - jakou?

Italové testují látky o nichž si myslí, že půjdou využít k tlumení nemocničních infekcí způsobovaných multirezistentními baktériemi. Objevili je v kůži žab.

To, že lidi s nadváhou mají vyšší riziko infarktu, ví i malé dítě. Někomu se ale tuk hromadí pod kůží, jinému spíše v útrobách. Jsou oba typy uložených zásob stejně nebezpečné? Myši zřejmě daly odpověď na to, jakému riziku jsme vystaveni my, jež máme „pivní mozol“ ale jinak nijak zvlášť tlustí nejsme.

Na konci ledna bude ve Sluneční soustavě rušno. Země je vedle Marsu další planetou, kolem které proletí v těsné blízkosti planetka.

NASA zveřejnila první barevný snímek povrchu Merkuru. Ale člověk by takto detaily povrchu planety nikdy neviděl - obraz ve falešných barvách byl pořízen „seskládáním“ obrazových sekvencí získaných pomocí 11 různých filtrů kamerového systému MDIS (Mercury Dual Imaging Systém) na palubě sondy MESSENGER.

Vědci tvrdí, že z Eboly udělali neškodný virus se kterým lze pracovat v běžné laboratoři a použít ho k přípravě vakcíny.

Dvěma neobvyklým hvězdám by některé jejich pozemské kolegyně mohly tiše závidět. Vypadají velmi mladě, dokonce se zdá, že by se u nich mohly vytvářet nové planety. Přesto je jejich stáří poměrně vysoké.

K nejúčinnějším lékům na úporné dlouhotrvající bolesti stále patří morfin. Jeho používání má ale nežádoucí účinky. Genová terapie by nás měly zbavit bolesti i vedlejších účinků.

Lov krevet ve Středozemním moři patří k výnosným aktivitám. Labužníci jsou ochotni zaplatit za kilogram této mořské pochoutky i dvě stě eur. Je s podivem, že populace krevet toto rabování stále ještě snáší. I z těch nejlepších lovišť ale krevety často i na několik let zmizí, aby se zase objevily. Podobné výkyvy zůstávaly pro vědce i lovce krevet dlouho záhadou.

Před dvěma tisíciletími došlo v Antarktidě k mohutné sopečné erupci. Dnes je tento vulkán stále ještě aktivní, ale kryje ho mohutná vrstva ledu. Vědci jsou přesvědčeni, že teplo ze sopky přispívá k tání ledovce.