Raphus cucullatus, neboli Dronte mauricijský, česky blboun nejapný, familiárně „dodo“, je pták o jehož vyhynutí jsme se postarali my, lidé. Zvládli jsme to během necelých sta let od jeho objevení. Poslední zmínka o nběm na ostrově v Indickém oceánu je z roku 1662. Biotechnologové ze společnosti Colossal Biosciences právě prohlásili, že zvládli vypěstovat druhově příbuzné primordiální zárodečné buňky a k rekonstrukci vyhynulého tvora tím padla rozhodující překážka.

Ani jsme se nenadáli a už kolem nás bují (všeho)schopné inteligence. Vzbuzují naděje a současně také strach. Podle vědců je pravděpodobné, že se lidé a obecné inteligence AGI střetnou v otevřeném boji a že to nemusí dlouho trvat. Toto riziko můžeme do jisté míry snížit, pokud budeme mít inteligence do jisté míry pod dohledem.

Jak si poradit se zlovolným hejnem malých, levných a smrtících dronů? Systém Leonidas společnosti Epirus sráží drony z oblohy sofistikovaně řízenými mikrovlnami. V nedávném testu zneškodnil celé hejno 49 dronů se stoprocentní úspěšností. Jako by je někdo proklel.

Nový kvantový systém má 3 tisíce qubitů a lze ho udržet v provozu teoreticky nekonečně dlouho. V reálu to bylo něco přes dvě hodiny, ale i tak respekt. Tenhle systém má vlastní laserový dopravníkový pás, který v něm doplňuje ztracené neutrální atomy v roli qubitů rychlostí až 300 tisíc atomů za sekundu.

Ve Staré marce v Sasku-Anhaltsku potvrdili masivní ložisko lithia, které se nachází v oblasti naleziště zemního plynu. Společnost Neptune Energy už pracuje na tom, že přejde z tradiční těžby zemního plynu na extrakci, zpracování a produkci lithia, s využitím původní infrastruktury.

Vědci z Kalifornské univerzity v Riverside upozornili na něco, co klimatologové ve svých předpovědích opomíjeli. Jejich korekce předpovídá době ledové rychlejší nástup.

Podivné rádiové kroužky (ORC, Odd radio circle) patří mezi zvláštní rádiové přízraky zneklidňujících tvarů, které poslední dobou objevujeme v okolním vesmíru. Podle nové studie by to mohly být rázové vlny po monstrózní aktivitě supermasivních černých děr galaxií, které se nacházejí uprostřed rádiových kroužků.

Americký startup GE Aerospace uskutečnil první pasivní let pokročilého ramjetu ATLAS s technologií pevného paliva Solid-Fuel Ramjet (SFRJ). Tento ramjet nemá prakticky žádné pohyblivé komponenty a jeho pevné palivo konzistence gumy nepotřebuje žádné okysličovadlo. První zážeh za letu bude někdy příště.

Tým Caltechu postavil doposud největší kvantovou soustavu, kterou tvoří celkem 6 100 qubitů, představovaných neutrálními atomy cesia. Qubity jsou umístěny ve vakuové komoře, kde je drží v mřížce 12 tisíc optických pinzet, tedy velmi přesně uspořádaných a extrémně koncentrovaných laserových paprsků. Celé tohle udrželi v superpozici zhruba 13 sekund.

Mohla by být částice temné hmoty elektricky nabitá? V souvislosti se supergravitací jsou ve hře supertěžká elektricky nabitá gravitina. Pokud existují, měla by být velmi vzácná. Přesto by je ale mohly přesvědčivě detekovat nové podzemní observatoře, jako třeba nedávno spuštěná neutrinová observatoř JUNO v Číně.

Právě vyšlo! K dostání u všech dobrých knihkupců. Něco málo o knize a předběžně aspoň o naivním realismu. Co je skutečné?

LIGO a Virgo v květnu 2019 detekovaly velmi zvláštní gravitační událost GW190521, při které se zřejmě srazily černé díry o hmotnosti 85 a 66 Sluncí. Průběh srážky se ale liší od naprosté většiny ostatních. Ve hře je celá řada pozoruhodných hypotéz, včetně toho, že jde o ozvěnu srážky z jiného vesmíru, která prošla červí dírou.

…aneb Pár vět o rodu Pachycephalosaurus

Na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) byly minulý týden úspěšně dopraveny dva detektory HardPix vyvinuté Ústavem technické a experimentální fyziky ČVUT (ÚTEF). Ty budou v rámci mise Hēki (v maorštině „vejce“) novozélandského výzkumného ústavu Paihau-Robinson při wellingtonské Victoria University měřit funkčnost supravodivých magnetů v otevřeném vesmíru.

Výzkumný tým švédské Göteborgs universitet prolomil dlouho zaseknutý vývoj ozubených mikrokol. Obešli klasický mechanický pohon a vytvořili ozubená mikrokola z optických metamateriálů, díky čemuž je možné je roztočit laserovým paprskem. Těšte se na mikroskopické strojky v rozmanitých aplikacích.

S láskou jsou potíže už od nepaměti. Zatímco přerod přátelství v lásku je častý, opačně to jde hodně ztuha. I proto například Staří Řekové rozlišovali celou řadu nuancí „lásky“: agapé, storgé, erós, filia,…

Australští technici postavili kontejnerový systém Apollo High Energy Laser Weapon (HELW). S laserem o výkonu až 150 kW sestřelí dron na 3 km a na 15 km ho oslepí. V rozsahu 360 stupňů může zasáhnout proti 20 malým dronům za minutu. Pokroky laserů jsou fascinující.

Generativní inteligence Evo 1 a Evo 2 vzaly více než 2 miliony genomů fága Phi X 174, vycvičily se na nich a potom vymyslely tisíce vlastních fágových genomů. 302 nejslibnějších z nich dostalo šanci prokázat své schopnosti v reálném světě. Nakonec uspělo 16 genomů, jejichž fágy úspěšně likvidují rezistentní bakterie E. coli. Inteligence mají nové hřiště na hraní.

Jen několik týdnů před skutečnými Nobelovými cenami se konal 35. ročník výročních cen. Akci pořádá humoristický vědecký časopis Annals of Improbable Research. Zde je 10 vítězných počinů, které byly vyhlášeny na ceremoniálu v Bostonské univerzitě.

Tvoří temnou hmotu primordiální černé díry? Pokud ano, vybuchují kolem nás? Pokud ano, máme už v ruce důkaz? Kupodivu možná máme. Nejextrémnější neutrino všech dob KM3-230213A z letošního února mohlo přiletět z takové exploze. Ve hře jsou ale i jiná exotická vysvětlení. Bude to chtít ještě hodně detekcí částic, aby bylo jasněji.

Jak vznikly prsty? Evoluční genetici se vypravili pro odpověď do pravěku v genomu. Namísto pramice použili genetický editor CRISPR, s nímž v rybím genomu vyřízli konzervovanou oblast nekódující DNA, která je zodpovědná za vývoj prstů u myší. Dočkali se překvapení, rybám se zhroutil vývoj kloaky.

…aneb Ještě jednou k rychlosti pohybu dinosaurů

Výroba amoniaku je klíčová pro hnojiva v zemědělství. Zároveň je ale energeticky náročná a zatěžuje klima. Řešením by mohly být malé modulární jaderné reaktory, které by dodávaly potřebnou energii na místě, bez přímých emisí uhlíku. Na Utah State University probíhá vývoj designů s malými modulárními reaktory společnosti NuScale.

Tým University of California, Davis vyvinul pozoruhodné zobrazovací zařízení DeepInMiniscope, které v reálném čase a s vysokým rozlišením snímá mozkovou aktivitu. Nemá klasické čočky, nýbrž soustavu víc než stovky mikročoček, jejichž dílčí snímky sestavují algoritmy hlubokého učení.

Co se stane s kvantovými objekty a jevy, když je extrémně stlačíte? Jednoduchá otázka zůstávala dlouho nezodpovězená, protože vyrobit kvantové senzory, které by takové věci vydržely, a přitom kvalitně měřily, není úplně snadné. Řešení nabízejí 2D kvantové senzory z nitridu boru, umístěné mezi diamantovými kovadlinami.

V Tokiu prosekvenovali vzorky plivanců a vylezla na ně extrachromozomální monstra o délce zhruba 350 kilobází. Říkají jim Inoklové a představují důmyslnou soupravu pro přežití v extrémním prostředí lidské ústní dutiny. Je to pozoruhodný objev, který zahájí vyčerpávající výzkum Inoklů a jejich vlivu na lidské zdraví.

Japonská vládní agentury ATLA pokročila ve vývoji elektromagnetického railgunu. Je instalovaný na palubě experimentální lodi JS Asuka a na přelomu června a července v ostrých střelbách poprvé a s úspěchem zasáhl cvičnou loď. Jak se zdá, railgun se přece jen uplatní ve vojenských a určitě i civilních aplikacích.

Podle fyzikálního mainstreamu se černé díry vypařují Hawkingovým zářením a nakonec explodují. Takové exploze jsou tradičně považované za nesmírně vzácné. Mělo by k nim docházet jednou za minimálně 100 tisíc let. Podle nového výzkumu by tyhle exploze mohly být deset tisíckrát častější. Má to ale háček – měly by existovat temné elektrony.

Prý jsme podobní vězňům přikovaným v jeskyni, kteří mohou vidět jenom stíny předmětů ve světle ohně, jenž plane za zdí za jejich zády. Občas je někdo vyvlečen ven na sluneční světlo a nestačí se divit. Když se vrátí, aby o tom řekl ostatním, tak neuspěje. Podobenství je to dost sugestivní, také výrazně ovlivnilo evropskou kulturu. Nabádá ke skepsi a rozhledu, nebo k hledání zásvětí?

Učebnice, knihy a mudrcové se shodnou, že mitochondrie jsou důležité pro buňku, protože zajišťují její energetickou potřebu. Jak už to bývá, příroda často překvapí výjimkou. Mitochondrie tomuto pravidlu výjimek neunikly. Několik jich najdeme v reprodukci.

Neutrina jsou jako přízraky mezi částicemi. Procházejí běžnou hmotou skoro jako by neexistovala. Co je vzít a udělat z nich „laser“? Na první pohled šílený nápad by mohl jít uskutečnit. Potřebujete udělat Bose-Einsteinův kondenzát z vhodných radioaktivních izotopů a lavina koherentních neutrin se spustí sama od sebe.

…a ve skutečnosti je na vině náraz planetky

Malé červené tečky boří naše hýčkané představy o raném vesmíru. V červené tečce QSO1 našli supermasivní černou díru, co není ani trochu malá. Váží jako 50 milionů Sluncí, a přitom ji obklopuje galaxie, která vůbec nestojí za řeč. Vysvětlí tohle astrofyzikální rouhání primordiální černé díry?

V časových krystalech se kromě prostorové struktury mnohokrát opakuje také čas. Nový typ časových krystalů je založený na tekutých krystalech a na rozdíl od svých předchůdců se projevuje tak, že to lidé mohou přímo vidět. Buď v mikroskopu anebo i na vlastní oči, pokud jsou časové krystaly osvícené světlem.

Polsko na svém veletrhu obranných technologií překvapilo první domácí střelou s plochou dráhou letu Lanca. Tento polský Tomahawk by měl mít dosah pár set kilometrů, kam donese těsně podzvukovou rychlostí asi čtvrttunovou bojovou hlavici. Lanca bude operovat i z kontejnerů na automobilech nebo třeba lodích.

Tikají v našich genomech mutace zcela náhodně? Anebo to s náhodností není tak úplně jisté? Gen APOL1, který souvisí s rezistencí vůči spavé nemoci, se k této osudové otázce evoluce vyjadřuje ve prospěch ne zcela náhodných mutací. Jako by mutoval na rezistentní varianty častěji tam, kde je rezistence potřeba.

…aneb Suprový sauropod Supersaurus vivianae

Recyklace směsného odpadu dá zabrat, hlavně kvůli vysokým finančním nákladům a náročnému třídění. Nová technologie plazmového hořáku poháněného vodíkem, který hoří teplotou až 2 000 °C, zvládne rozložit polymery plastů na jednodušší látky za méně než setinu sekundy.

Mezinárodní výzkumný tým zjistil, že led je flexoelektrický. Jinak řečeno, zmrzlá voda generuje elektřinu, když na ní působí nerovnoměrný mechanický stres. Významný objev by mohl vést k zajímavým aplikacím i k vysvětlení původu elektřiny v bouřkových mracích, z nichž šlehají blesky.

Způsob, jakým věci či jevy pojmenujeme, sice nijak nezmění jejich podstatu, ale zásadním způsobem ovlivní náš postoj k nim. Představte si, že bych hledal dobrovolníky, kteří by si v rámci vědeckého experimentu nechali dobrovolně injekčně pod kůži vpravit půl gramu sazí.

Raketové motory na pevná paliva zřejmě dostanou významnou pomoc. Tým chemiků University at Albany úspěšně syntetizoval látku diborid manganu, která je nesmírně energetická v porovnání s dnes používaným hliníkem. Třešničkou na dortu je vysoká bezpečnost raketových paliv s touto látkou.

Čínští odborníci postavili doposud největší neuromorfní superpočítač na světě Wukong neboli Darwin Monkey, jehož 960 neuromorfních čipů Darwin III vytváří přes 2 miliardy umělých neuronů propojených více než 100 miliardami umělých synapsí. Wukong bude na hraní pro neurovědce a vývojáře lidských inteligencí typu AGI.

Minojské městečko na severovýchodní Krétě. Méně známá unikátnost v pěkném místě, z valné části na ostrůvku hned naproti bývalé rybářské vesnici, přestavěné na výletní.

Polsko jako první v Evropě spustí výstavbu malého modulárního jaderného reaktoru. Společný podnik Orlen Synthos Green Energy (OSGE) postaví ve Włocławku reaktor BWRX-300 o výkonu 300 MWe. Polsko už očividně nechce být uhelným dinosaurem Evropské unie.

První zkušební let prototypu stíhacího dronu General Atomics YFQ-42A je významným milníkem programu autonomních spolubojovníků Collaborative Combat Aircraft (CCA) amerického letectva. Jeho soupeřem je prototyp YFQ-44A od Andurilu. Vítěz by měl být vybrán v roce 2026.

V Pornainenu na jihu Finska uvedla společnost Polar Night Energy do provozu největší a nejvýkonnější pískovou baterii světa. Hromada písku o výšce 13 metrů a průměru 15 metrů se může rozžhavit až na 600 °C. Pojme asi 100 MWh, což je dost pro vytápění celého města na týden, s účinností nabití a vybití kolem 90 procent.

Velký strach čili epizoda běsnění venkovanů mezi 20. červencem a 5. srpnem 1789, významně přispěl k rozdmýchání revoluce ve Francii ohromené pádem Bastily. Hybatelem událostí byly „fake news“ o banditech poslaných šlechtici na venkov. Výzkum založený na modelech šíření epidemií přispěl k odhalení původu Velkého strachu.

Soustava radioteleskopů ALMA náhodou narazila v blízké aktivní galaxii NGC 4945 na zcela záhadný objekt, který vědci pokřtili jako Punctum. Zatím víme, že nemá žádný optický nebo rentgenový protějšek, je velmi kompaktní a nejspíš má vysoce strukturované magnetické pole. Uvidíme, co na to Webb.

…aneb Co víme o záhadném obrovi jménem Puertasaurus

Proč stavět větrné turbíny na zemi, když je možné je vypustit do vzduchu? Společnost SAWES Energy Technology Company vyrábí létající větrné turbíny, což jsou heliové vzducholodě s mikrogenerátory elektřiny. Brzy vzlétne jejich nejnovější model S1500, který bude ve výšce 1 500 metrů nad zemí těžit rekordních 1 MW.