Páření je časově i energeticky náročná záležitost, tak proč ho samice podstupují opakovaně, když jim k oplodnění stačí „jen jednou“? Takové myšlenky se honí hlavou nejen vědcům. Dosud všeobecně uznávaný názor, že promiskuita skýtá výhody pro potomstvo, nová studie na broucích zbořila.ˇ

V knize „Inženýři džihádu“ nabízí Diego Gambetta z oxfordské Nuffiled College spolu s pařížským orientalistou Stefenem Hertogem vodítka k odhalení islamistických extremistů odhodlaných k teroristickým útokům na západní země.

V celé živočišné říši se pestré barvy a komplikované chování využívají k upoutání pozornosti partnerky a snaze přimět jí ke svolnosti k páření. Jak je taková samčí reklama spolehlivá v tom co slibuje, se pokusili zjistit na Yale University.

Izraelští vědci zkoumali mikroorganismy v jejich přirozených podmínkách. Zjistili, že bakterie a dokonce i kvasinky dokážou periodické události poznat a začnou na měnící se situace reagovat s předstihem.

Kauza, která otřásla vědeckým vydavatelstvím Benthan Science Publishers, začala nevinnou studentskou recesí.

Vědci z Emory University odhalili překvapivý mechanismus v mozku matek. Zvuky s frekvencí připomínající pištění nemluvňat, vnímají ostřeji. Děje se tak díky utlumení aktivit neuronů zpracovávajících nižší zvukové frekvence.

Smiech je jedným z univerzálnych ľudských prejavov. Pozná ho a rozumie mu každý človek bez ohľadu na historickú dobu, kultúru, či krajinu v ktorej žije. Schopnosť sa smiať sme zdedili od našich predkov. Ale do akej dávnej minulosti siahajú jeho korene?

Pomáhat druhým je správné. Tuhle zásadu se učíme už od dětství například v pohádkách, kde se hlavní hrdina dočká odměny v podobě čarovného ubrousku za to, že se rozdělil s kouzelným dědečkem o skývu chleba. Kde se v nás touha pomáhat druhým bere? Americký evoluční biolog Samuel Bowles ze Santa Fe Institute došel k závěru, že u kořenů lidské nezištnosti stály válečné konflikty pravěkých lidí. Jeho teorii publikoval prestižní vědecký časopis Science.ˇ

Sejdou se dva ekonomové ve volební místnosti a jeden se ptá druhého: „Co tady děláš?“ „Žena mě sem donutila přijít.“ „Hm. Mne taky.“ První ekonom lehce pokývá hlavou a povídá: „Když mi slíbíš, že nikomu neřekneš, že jsi mě tady viděl, tak já nikomu neřeknu, že jsem tady viděl tebe.“ Druhý souhlasil a tak si potřásli ruce, odvolili a šli domů.ˇ

V rozmezí jediného měsíce přistihl britský zoolog David Dellatore z Oxford University v indonéském pralese Bukit Lawang hned dvě dospělé orangutaní samice při pojídání tělíčka jejich mrtvých mláďat.ˇ

Význam „mluvících“ klikyháků vznikal tak, že předmět nebo zvíře byly zobrazeny nějakou čmáranicí a té se přiřadila první slabika slova, které mělo předmět nebo zvíře označovat. Takovému postupu říkáme akrofonie. se postupně zjednodušovala až do určité standardní podoby a té už říkáme znak. Zprvu asi zastupoval slabiky, později hlásky.

V představách přeháníme. Výhra v loterii nám nepřinese takovou radost, v jakou jsme doufali, když jsme si kupovali los. Pomsta těm, kteří nám ublížili, není tak sladká, jak jsme si představovali, když jsme ji plánovali. A naopak. Těžká zkouška nakonec nebývá tak obtížná, jak jsme si mysleli. Dokonce i neúspěch při zkoušce je pro nás ve skutečnosti menší tragédií než fiasko, jehož jsme se obávali v představách. Důvod je prostý. Naše představy nepostihnou realitu v plné šíři.ˇ

Duše, duchovia, bohovia, démoni, anjeli, mimozemšťania, či iné neviditeľné mocnosti riadia naše životy. O tom nepochybuje väčšina ľudí na svete. Michael Shermer a Bruce Hood sa zamýšľajú nad otázkou prečo je to tak a hľadajú príčiny hlbokých koreňov ľudskej viery v nadprirodzeno.

Čmeláci patří mezi hmyzími opylovači mezi „těžké váhy“. Navzdory zdánlivé neohrabanosti usedají na vratké květy s nečekanou jistotou. Jen málokdy čmeláka přistihneme, když se mu smeknou nohy nebo dokonce z květu spadne. Poradí si v prudkém větru, kdy se květy divoce kymácí, nebo když jsou lístky květů mokré a kluzké. Inteligenční testy na čmelácích zase prokázaly, že ti chytřejší jsou i čistotnější.

Jak ukazuje měření hormonů účastníků sadomasochistických večírků, pokud spolu partneři provozují extrémnější zábavu, tak to jejich vztahu pěkně prospívá.

Jsou peníze lékem na fyzickou bolest a duševní strádání? Výsledky amerických a čínských psychologů naznačují, že za určitých okolností tomu tak skutečně je.ˇ

Co napsala k papežově kondomovému skandálu Debora MacKenzie pro Short Sharp Science, úderný blog popularizačního serveru par excellence New Scientist?

Kdy se poprvé políbíme, kdy máme první pohlavní styk a rozhodneme se pro prvé dítě, není jen počinem (ne)odpovědnosti, ale tak trochu i genovou diktaturou.

Aj hmat a zrak sa navzájom presviedčajú o svojej pravde. V živote zväčša oba zmysly vnímajú to isté a tak nám poskytujú harmonické, navzájom sa doplňujúce informácie o svete navôkol. Ale čo sa stane, ak im vedci skomplikujú situáciu a každý z týchto zmyslov prinútia vnímať podobnú, ale nie rovnakú realitu?

Šimpanzi ve volné přírodě kupčí se sexem. Samci své požitkářství dlouhodobě plánují a své vyvolené uplácejí masitými porcemi.ˇ

Pohled na gorilu drtící v čelistech křehké ptačí tělíčko a polykající krvavé kusy masa se naskytl ošetřovatelům jedné americké zoo. Ptáka, který se náhodou zatoulal do ubikace lidoopů, gorila ulovila zcela cíleně. Jak ukazuje studie týmu amerických zoologů, vedených Stevem Rossem z chicagské Lincoln Park Zoo, zveřejněná v mezinárodním vědeckém časopise American Journal of Primatology, podobné obrázky nejsou v amerických zoologických zahradách žádnou výjimkou.ˇ

Dávná evoluce velkého mozku a jeho neskromné energetické nároky zřejmě stojí za lidskou orientaci na výživnou stravu, která je ale zároveň nebezpečným svůdcem k obezitě.

Už nějakou dobu jsou známé určité poznatky o tom, jak krása, váha nebo výška ovlivňují naše platy. Krásní lidé budou při pohovoru mnohem úspěšnější než ti oškliví. Štíhlí lidé budou mít výhodu před těmi silnějšími a vyšší lidé se budou kochat větším úspěchem než ti krátcí. Čím to ale je?ˇ

Myši z laboratoře amerického neurologa Larryho Swansona z University of Southern California kočka nevyděsí. Může za to drobné poškození mozku.ˇ

Schopnost soucítit s druhými je do jisté míry určena našimy geny. Prokázala to studie na myších, ve které jedinci s chudšími sociálními tendencemi se nenaučili soucitně reagovat na emoce svých přátel.ˇ

Většina z nás solí příliš. Vědci z University of Iova údajně zjistili proč. Je to návykové a vylepšuje nám to náladu.ˇ

Podle nového výzkumu středoškolských studentů rozhodně ano. Texty údajně popisující ponižující text mají svádět své nevinné posluchače k sexuálnímu zlobení.ˇ

Tvář člověka je pro nás důležitější, než jeho skutečné kvality. V tom se svět nezměnil přinejmenším od dob Platónových. Tvrdí to ve své nejnovější studii zveřejněné prestižním vědeckým týdeníkem Science ekonomové John Antonakis a Olaf Dalgas z university ve švýcarském Laussane.ˇ

Mozek dvanáctiletého dítěte se podobá mozku dospělého člověka. Má stejný tvar, hmotnost, zvrásnění záhybů a dokonce i jednotlivá specializovaná centra už jsou rozmístěna tam, kde setrvají po zbytek života. Přesto má před sebou mozek teenagera ještě dlouhou cestu k dospělosti.ˇ

Ze studie provedené v University of Texas v Austinu vyplynul vztah mezi hladinou pohlavního hormonu a nevěrou.ˇ

Zuřivý spor se rozhořel o hodnověrnost některých studií zabývajících se činností lidského mozku.ˇ

Devět z deseti amerických dětí ve věku do dvou let sleduje pravidelně televizi. Některé stráví před obrazovkou 40% času, který neprospí. Jaký to má na ně vliv?ˇ

Třicetiletá samice orangutana Bonnie poslouchala hvízdání svého ošetřovatele ve washingtonské zoologické zahradě tak dlouho, až se je naučila napodobovat. Zatímco lidé pískají při nejrůznějších příležitostech, orangutani nemají hvízdání v repertoáru hlasových projevů. Pískání je jim naprosto cizí. Přesto si je Bonnie osvojila.ˇ

Dánští lékaři provedli jeden z nejrozsáhlejších testů chuťových schopností a preferencí u dětí a mládeže. Zúčastnilo se jej bezmála devět tisíc školáků.

Podľa rozsiahlej štúdie dvoch amerických vedcov sa pocit šťastia medzi blízkymi priateľmi a príbuznými šíri ako emocionálna nákaza.

První příznaky po vypití šálku kávy nastupují už po deseti minutách.ˇ

Pro ledního medvěda je léto obdobím nouze, které přečkává jen díky vydatné zásobě tuku vytvořené během zimního lovu tuleňů. Brzké jarní tání ledu Severního ledového oceánu vyhání lední medvědy na pevninu dříve, než se stačí pořádně vykrmit při tuleních hodech.

Muži se rozkouřili po 1. a ženy po 2. světové válce. Předtím bylo kouření spíše fajnšmekrovská záležitost. A co tomu říká teorie?ˇ

Autistickou poruchu lze brzy odhalit podle charakteristických změn, kterými se náš mozek projevuje při zpracovávání vnějších podnětů.ˇ

Na Oslovi se objevilo několik článků o logice, které ji představovaly spíše formálně. Zde se na ni podíváme z pohledu praktického. Pokusíme se čtenáře přesvědčit, že je to vlastně jen selský rozum a že to také k něčemu může být.ˇ

Akciové trhy poklesly a ekonomové a obchodní publicisté zaplnili spoustu stránek úvahami o zodpovědnosti za pokračující finanční krizi. Inu, po bitvě je každý generálem, ale vědci se raději pokouší vytvořit nové ekonomické modely, které poskytnou politikům realističtější obrázek různých typů trhů tak, aby mohli být generály ještě před bitvou a vyhrát boj s ekonomickou krizí.

Je rozlišování toho, co je spravedlivé a nespravedlivé pouze výsadou člověka? Tento článek, zabývající se výzkumem inspirovaným experimentální ekonomií, ukáže, že tomu tak není.

V posledních deseti letech se e-mail stal z novinky nezbytností. To co bylo dříve ojedinělé, se nyní stalo základní formou komunikace. Mnoho lidí denně otvírá své e-mailové schránky, aby v nich našli desítky čekajících zpráv.

Vývoj dětské osobnosti má své zákonitosti a jejich poznání může vést k vyšší efektivnosti výchovy a vzdělávání. Věk osmi let je mezníkem, kdy se mění vzájemný vztah mezi smýšlením a jednáním.ˇ

Sympatie často vyjadřujeme podobně jako teplotu. Někde se nám dostane „chladného přivítání“ jindy zase pošleme někomu „vřelé pozdravy“. Není to náhoda. Nejnovější výsledky amerických psychologů, vedených Lawrencem Williamsem z University of Colorado v Boulderu, dokazují, že pocit tělesného tepla či chladu výrazně ovlivňuje náš náhled na okolní svět.ˇ

Život je prevít a přináší stresy. Nová studie, kterou otiskuje časopis Psychological Science, si vzala na mušku vliv stresu na lidské rozhodování. Ve zprávě se konstatuje že stres má na chování starších osob větší vliv, než jaký má na lidi mladé. Pokud jsou obě skupiny pod stejným stresem, projeví se to především v situacích, při nichž je potřeba poněkud riskovat.ˇ

Poznáte niekoho, koho by ste najradšej, ako sa vraví, utopili v lyžičke vody? Stačí pohľad na jeho podobizeň a v hlave sa vám zaktivuje hneď niekoľko rozdielnych mozgových centier. Niektoré z nich zdieľajú nenávisť a láska spoločne.

Andrew Elliot a Daniela Niesta, oba z University of Rochester vědecky zkoumali, co muže k ženám přitahuje. Zjistili, že to je červená barva. U mužů navozuje, že se cítí být zamilovanějšími. Sami si přitom neuvědomují, jak na ně barva působí.ˇ

Biologické hodiny nám tiše tikají v organismu a říkají, kdy máme vstát, kdy je čas k jídlu a kdy bychom měli jít spát. Úloha biologických hodin však sahá daleko za měření vnitřního času. Americký biolog Norman Ruby ze Stanford University zjistil při pokusech na křečících džungarských, že dobře pracující biologické hodiny jsou nezbytné pro zapamatování toho, co se zvířata naučila. Objev zveřejněný v prestižním vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences je příslibem pro nápravu poruch učení a léčbu výpadků paměti.ˇ

Určitě se mnozí z vás setkali s názorem, že nejlépe se cizí jazyk naučíte, když se seberete a budete žít v zahraničí. Ovšem je třeba mít na paměti, že ne vždy to musí být pravda. Jsou lidé, kteří se nedokáží naučit dobře mateřský jazyk a natož nějaký cizí. Nebo se dostanete do prostředí, kde vystačíte s pár frázemi… a cíle opět nebude dosaženo.ˇ