Vědci už dlouho předpovídají, že kvantové pole zrní náhodnými fluktuacemi jako televizní obrazovka. Tým z Cambridge nedávno zkrotil kvantové duchy a fluktuace v kvantovém poli přímo zobrazil. Jejich výzkum rovněž otevírá nové možnosti pro pokročilé laboratorní simulace relativistických polí.

Společnost Voya Energy vsadila na hliník jako materiál pro výrobu elektřiny, přičemž to může být i méně kvalitní hliníkový šrot. Jejich technologie hliník nespaluje, ale využívá nízkoteplotní elektrochemický proces, při kterém vzniká elektrická energie. Hliníková energetika je úsporná na plochu a zahrnuje i snadné ukládání energie.

…aneb Nový rohatý dinosaurus ze souvrství Dinosaur Park

WIMPům, hypotetický částicím temné hmoty, které by byly masivní a současně netečné, se poslední dobou příliš nedařilo. Čínský výzkumným tým detekoval silný gama signál z několika kup galaxií, který by podle nich mohl být důkazem existence WIMPů. Zatím je to ale jenom nápad. Další výzkum by měl napovědět víc.

V hrobě 75 v Pieńi v centrálním Polsku byla v době Polsko-litevské unie, někdy mezi lety 1620 až 1674 pohřbena dívka s nápadnými protivampýrskými rituály. Polští vědci neohroženě analyzovali dostupné důkazy a pokusili se osvětlit osud dívky, která byla v temném 17. století z nějakého důvodu považována za upírku.

Klimatologické předpovědi vychází z předpokladu, že nárůst CO2 se na úživnosti oblastí strádajících suchem projeví negativně. Realita je ale nejspíš přesně opačná. Nárůst se na produkci zelené hmoty podepisuje blahodárně i v těch nejsušších podmínkách africké savany.

Po celé Evropě se našlo přes 130 těchto bronzových předmětů, ale ani jeden jediný se nenašel v samotné Itálii nebo v Římě. Všechny nálezy pocházejí z okrajových, severních provincií - z Galie (Francie), Británie, Germánie a rýnského pohraničí. To znamená, že šlo o záležitost specifickou pro keltské a germánské oblasti pod římskou nadvládou. O dvanáctistěnech neexistuje v celém římském písemnictví ani jedna zmínka. Římané přitom pedantsky zapisovali vše od vojenských řádů po lékařské příručky. Proč o tomto předmětu mlčeli?

Systém Hermes společnosti Auriga Space v malém kontejneru poháněný nabíjitelnými bateriemi vypálil více než 10 projektilů rychlostí přesahující Mach 1 během testů v Mohavské poušti. Jak zdá, Hermes funguje pokud, jde o střelbu, ale otázkou samozřejmě zůstává, jak se osvědčí v ostré akci proti záludným dronům protivníka.

Jen hlupák se prý dvakrát spálí o stejná kamna. Jen hlupák anebo statistik. Já, ač statistik rozhodně nejsem a za hlupáka být považován nechci, se o horká kamna diskusí o očkování pálím opakovaně. A důvod? Tak zajímavá problematika, a tak málo rozumného přístupu...

Vědci pokořili rekord v pěstování lidských minimozků z kmenových buněk a dostali se na velmi slušných sedm let. Minimozky se během té doby dál vyvíjely a dozrávaly. To už dovoluje dlouhodobě studovat rozmanité poruchy jako je autismus nebo schizofrenie. Jestli mají vzpomínky nebo vědomí? Jaká je další otázka?

Létající větrná turbína systému SAWES model S4000 testovala těžbu elektřiny ve 4 kilometrech nad zemí, s celým provozním cyklem létajícího systému, od vzletu ze zemského povrchu až po řízený návrat na zem. Úspěšné testy otevírají dveře dalšímu vývoji létajících systému pro větrnou energetiku.

Švédská společnost Saab přichází se sexy doprovodným dronem A3-001. A3-001 je nadzvukové autonomní žihadlo typu Loyal Wingmans, které by mělo doprovázet především Gripeny a letouny GlobalEye do úderů proti protiletecké obraně a jiným pozemním či leteckým cílům nebo třeba elektronického boje. První prototyp A1 by měl vzlétnout už v roce 2027.

Jak ukazují děsivé hryzance na muzeálních kostech velkých býložravců z přízračného světa obrovských jezer, mokřadů a lagun miocénu severu Jižní Ameriky, vrcholovým predátorem tam byl sedmimetrový a téměř dvoutunový kajman purussaurus, před nímž se třásla tehdejší fauna.

Konformní teorie pole už dlouho předpovídají univerzální chování fyzikálních systémů v kritických bodech (např. při fázových přechodech) a strukturu spekter kvantových anomálií. Manuel Endres a spol. to poprvé zkusili experimentálně s kvantovými simulátory tvořenými 1D soustavou excitovaných atomů stroncia v laserových optických pinzetách.

Cortical Labs ve spolupráci se singapurskou NTU Medicine a DayOne postavili datové biocentrum. Tvoří ho 20 biologických výpočetních jednotek CL1 s celkem 16 miliony živými neurony, vypěstovanými z lidských kmenových buněk. Přichází éra wetwarových datacenter?

Mohlo by se zdát, že v „době ozempicové“ dietám odzvonilo. Vědce ale stále zajímá, co se děje v organismu při různých stravovacích režimech. Vypovídá to mnohé o tom, jak naše tělo funguje, jak upadá do chorob i jak se z nich může zase uzdravit.

Konečně zajímavý film na homérské téma, a to navzdory očekávání! Jen několik poznámek, není to filmová kritika.

Realita v největším měřítku patří obecné relativitě, zatímco nejmenší měřítko okupuje kvantová mechanika. Obvykle se spolu nesnesou. Fyzik Savvas Koushiappas neohroženě navrhuje, že by Temná energie podle něj mohla být přirozeným vedlejším důsledkem kvantové gravitace, jejím otiskem v geometrii samotného prostoru.

Americká společnost ThinKom vyvíjí vysoce mobilní mikrovlnný systém Alecto, který je určený k boji s hejny malých dronů v rychle se vyvíjejících situacích moderních bojišť. Americká armáda financuje prototypy. Terénní testy systému Alecto by měly proběhnout v roce 2027.

U mnoha živočichů, od mikroskopických bezobratlých až po slony, lidi nevyjímaje, pozorujeme vliv věku matky na potomstvo. Většinou je negativní a kvůli vývoji společnosti nám dělá vrásky na čele. Kde se ale bere? Proč vlastně funguje? První odpovědi nabízí pozoruhodný výzkum vířníků, kteří se studují lépe než lidi.

a několik dalších zajímavých způsobů, jak se otrávit kyselinou šťavelovou a jejími solemi

Se samokřídly dnes obvykle létají vojáci, ať už jde o pilotované stroje anebo drony. Čínské výzkumné centrum CARDC se nedávno připojilo k úsilí využít samokřídla jako letouny pro civilní dopravu. Technické překážky nejsou zrovna malé, ale motivace taky ne. Kdo by nechtěl létat po světě obrovským samokřídlem?

Konstruktéři fotonických čipů oslovili umělou inteligenci, aby jim navrhla klíčové komponenty. Výsledné designy prý nepřipomínají nic, co by vymysleli lidští konstruktéři a nové komponenty jsou asi 500krát menší, než bylo doposud považováno za proveditelné. Jsou jako něco od H.R. Gigera. Fotonické čipy ale každopádně ušetří spoustu místa.

Muzejní zvláštnost v Chóře Naxijských. Oficiálně se jmenovalo Benátské muzeum na Naxu (Venetian Museum at Naxos). Bohužel je od roku 2017 zavřené, takže si je prohlédneme na fotkách z dřívějších let. Uvidíme nejen zámecké památky, ale také pracovnu archeologa a roztomilé vetešnictví. Spíš jen taková nostalgická veselost.

Předpovězené kvantové kapičky, co samovolně drží pohromadě, mění pohled na chování ultrachladných částic. Lákavá směs bosonů a fermionů může za vhodných podmínek vytvořit stabilní kvantovou kapku, ve které tlak fermionů vyvažuje přitažlivé síly. Nejlepší je, že kvantové kapičky je možné ověřit v experimentu s dnešními technologiemi a postupy.

…aneb Kde se vzali brachiosauridi

Hypotetické mininabité částice, pokud existují, nesou maličký zlomek elektrického náboje. S běžnou hmotou a elektromagnetickými poli interagují jen zcela mizivě, a proto je velmi obtížné je hledat. Přinese průlom důmyslný experiment, který je založený na dávném Cavendishově experimentu?

Společnost Rocket Lab přichází s dalším pozoruhodným počinem, mobilním kosmodromem GHOST, který obsahuje kompletní infrastrukturu pro start rakety. Je možné ho rozložit, transportovat ve standardních přepravních kontejnerech, rychle ho sestavit a připravit pro start rakety. Mohlo by to být zajímavé řešení pro země bez kosmodromů.

Astronomové vystopovali na snímcích Webbova dalekohledu extrémní malou červenou tečku, která rudě žhne ohromující energií ve velmi malém vesmíru. Nejlepším vysvětlením je, že MoM-BH*-1 představuje černou díru o hmotnosti asi 100 tisíc Sluncí, které obklopuje husté mračno vodíku, připomínající monstrózní hvězdu o velikosti Sluneční soustavy.

Zrcadlo odráží obraz toho, co je před ním. Lživé zrcadlo ovšem, díky svému strukturovanému povrchu ukáže předem definovaný, věrohodný, ale veskrze lživý obraz. Nová technologie využívá pasivní zpracování vizuálních informací povrchem. Mohla by nalézt využití ve vojenských technologiích, bezpečnosti nebo třeba v zábavném průmyslu.

2000 let zdobí skály v jižní Číně rudé obrazce a nezdá se, že by se na nich zub času nějak fatálně podepsal. Co stojí za jejich trvanlivostí? Mohla by to být lidská krev?

Dnešní krokodýli jsou studenokrevní, líní, válejí se ve vodě a jejich teplotu určuje okolní prostředí. Zato ptáci jsou nabití energií, kterou jim dodává jejich teplokrevný metabolický motor, musejí si vrznout, i kdyby měli zmrznout a třepotají křídly jako o život, díky jejich vývojově pokročilé teplokrevnosti. Anebo ne?

Bronzový předmět s dvojicemi nestejných otvorů mohl být trvanlivou optickou součástí jednoduchého nočního dálkoměru. Hypotézu lze ověřit přesným měřením několika exemplářů a jedním poctivým večerním pokusem.

Společnost Heart Aerospace poslala do vzduchu svůj demonstrátor X1, který se stal doposud největším letícím plně elektrickým letounem. Stroj o vzletové hmotnosti přes 11 tun absolvoval v Plattsburghu, stát New York zkušební let o délce 27 minut. Jeho let prokázal, prokázal, že je možné stavět takto velké plně elektrické letouny a bezpečně s nimi létat.

Centromery, které drží pohromadě chromozomy od obou rodičů, hrají klíčovou roli při rozdělování chromozomů během dělení buněk. Navzdory značnému významu byly centromery pro genetiky až doposud velkou neznámou. Nové metody čtení dlouhých úseků DNA otevřely dveře pro výzkum těchto oblastí chromozomů.

Galaxie J0148-4214, vzdálená od nás asi 12,5 miliard světelných let, obsahuje hned 3 supermasivní černé díry současně. Astronomové detekovali dvojici supermasivních černých děr o hmotnosti 80 milionů a 600 tisíc Slunci společně s třetí o hmotnosti 2 miliony Sluncí, s využitím detailní analýzy spektra záření galaxie.

Ať chceme nebo ne, v digitálním světě se stávají měřítkem vlivu lajky, sdílení a stažení, i pokud jde o odborné publikace. Tým Cornell University dokázal předpovídat budoucí úspěch a vliv inovací na základě online zájmu, a to až pět let dopředu. Zítřek vědy a technologií momentálně určují lajky a downloady.

…aneb Kdo si opravdu zaslouží proslulou přezdívku T. rex?

Experimentální maglev v laboratoři Donghu zlomil třetí světový rekord za šest měsíců. Zařízení o hmotnosti 1,11 tuny na trati dlouhé 1 kilometr zrychlilo z nuly na 799 km/h za pouhých 5,3 sekundy. Přeprava cestujících takovou rychlostí ještě není na pořadu dne, ale mohl by z toho být třeba elektromagnetický katapult.

V Indii se konečně podařilo realizovat klíčové kroky k cestě za vybudováním thoriového cyklu. Do provozu se po řadě zdržení dostaly první tři domácí těžkovodní reaktory s výkonem 700 MWe a začíná jejich hromadná výstavba. Zároveň se štěpná řetězová reakce rozběhla u domácího sodíkového reaktoru s výkonem 500 MWe, který by měl být druhým pilířem systému využití thoria. Podívejme se na jeho současný stav podrobněji.

aneb Presumpce viny jako princip ochrany zdraví před účinky některých látek

Čínský výzkumný tým prověřil teorii slapového točivého momentu, která vysvětluje rotaci dnes pozorovaných galaxií prostřednictvím nejranějších struktur ve vesmíru, kdy na sebe gravitačně působily shluky plynu a temné hmoty. Gravitace tehdy mohla takové shluky plynu roztočit a tuto rotaci mohly zdědit galaxie, které z nich vznikly.

Dlouho se myslelo, že velkou mozkovou kůru máme kvůli rozvoji čelního laloku, který se považuje za centrum myšlení. Cogito ergo sum. Nový výzkum lebek primátů to smetl ze stolu. Čelní lalok během evoluce primátů velmi spořádaně kopíruje celkovou velikost mozku. Skutečný příběh velkého mozku se odehrává někde jinde.

Dronte mauricijský za nelichotivé označení dodo (ťulpas) či blboun nejapný, vděčí námořníkům, kteří ho objevili, lovili a navíc přivezli na ostrov mangusty aby ho zbavili hadů. Tohoto nelétavého ptáka se tak lidem spolu se zavlečenými nepůvodními druhy, podařilo zcela vyhubit během necelých sta let. Poslední zmínka o něm na ostrově v Indickém oceánu je z roku 1662.

Jak dostat na oběžnou dráhu v co nejkratším čase co nejvíc satelitů? Rocket Lab navrhují flatelity, velice ploché satelity, které je možné vyrábět ve velkém. Vesmírné síly zapojily flatelity do programu Space-Based Airborne Moving Target Indicator (SB-AMTI), v němž budou z nízké oběžné dráhy sledovat vzdušné cíle.

Letitá Riemanova hypotéza zůstává jedním z nejslavnějších a nejdůležitějších nevyřešených problémů současné matematiky. Její důkaz má cenu 1 milionu dolarů. Fyzici věří, že by kvantové výpočetní technologie mohly otevřít cestu k řešení tohoto 160 let starého problému teorie čísel. Kvantová magie se potkává s aplikovanou matematikou.

Neandrtálec býval synonymem pro primitivního barbara. Máme z nich však víc, než si připouštíme.

Terénní experimenty s ekologicky nesmírně úspěšnými mravenci Paratrechina longicornis ukazují, že jsou v řešení hlavolamů lepší než agenti umělých inteligencí, vycvičení na fyzikálních a matematických modelech. Také vyšlo najevo, že početnější mravenčí týmy vyřeší složitější hlavolamy v porovnání s malými týmy.

…aneb Další inovativní pohled na poslední hromadné vymírání druhů

Všeználek Darwin miloval masožravky. Mimo jiné vyslovil v roce 1875 předpověď, že by některé lomikameny mohly být masožravé. Botanici si nedávno posvítili na lomikámen Saxifraga candelabrum – a vyšlo to. Tráví nalepený hmyz a využívá z něho dusík. Tenhle lomikámen z Tibetu má rád maso!