Obrovitá vesmírná exploze přejedeného bílého trpaslíka stála na počátku divoké jízdy trpaslíkova bývalého partnera Mléčnou dráhou.

Nová teorie o fungování vesmíru staví proti nepochopitelné singularitě Velkého třesku, nepolapitelné temné hmotě a přízračné temné energii kvantovou mystiku.

Najděte si nějaký hodně velký mixér a vložte do něj čtyři základní ingredience – sondu MAVEN, která momentálně krouží kolem Marsu a studuje jeho atmosféru, přidejte k ní evropskou zásobovací loď ATV, která před pár týdny dokončila svou poslední misi, přidejte i horní stupeň Centaur a nezapomeňte na robotickou paži, kterou znáte třeba z raketoplánů nebo ISS a máte základ nové kosmické lodi, která bude létat k ISS.

Ledový měsíc Saturnu Enceladus si pro zvědavé Pozemšťany přichystal nejedno překvapení. Zatím se zdá, jakoby byl pevně rozhodnut splnit planetárním geologům i astrobiologům vánoční přání na mnoho let dopředu. Svět o průměru pouhých 500 km nejenže hostí kapalný oceán ve svém nitru a jeho vodu marnotratně vystřikuje do kosmu v orgiích geologické aktivity, nýbrž se zřejmě honosí i něčím ještě nečekanějším – horkým kamenným jádrem. Co to znamená pro hledání mimozemského života?

Jestli jste se domnívali, že se jedná o další zakázku kosmického pohřebnictví firmy Celestis, jejíž služby na konci 90.let minulého století využil i Gene Roddenberry, tvůrce slavného seriálu Star Trek, respektive jeho pozůstalá manželka, tak jste vedle jak ta jedle.

Na Cornellu simulovali buněčné membrány založené na akrylonitrilu a podobných molekulách, které by mohly fungovat v ledovém světě měsíce Titan.

Analýza spektra záření kvasaru, vzdáleného více než 12,4 miliardy let, ukázala, že se poměr hmotnosti protonu a elektronu během historie nezměnil.

Čínští astronomové objevili úžasný kvasar, který září jako 420 bilionů Sluncí. Je vzdálený 12,8 miliard světelných let a jeho supermasivní černá díra váží jako 12 miliard Sluncí. Kde se něco takového vzalo v mladičkém vesmíru?

Tým teleskopu Subaru pozoroval ve spektru materiálu vyvrženého explozí Nova Delphini 2013 nápadné absorpční čáry izotopu berylia 7Be. To se po pár týdnech přemění na lithium 7Li a exploze novy tak okoření okolní vesmír lithiem.

Systém WISE 0720-0846, který je dnes vzdálený asi 20 světelných let, před 70 tisíci lety proletěl Oortovým oblakem Sluneční soustavy. Svět se nezbořil a nebylo to asi naposled, za pár desítek tisíc let ho tu máme zpátky.

Ve hvězdné porodnici ze souhvězdí Pegasa právě vzniká čtyřhvězda. Díky radioteleskopům to máme v přímém přenosu.

Jak si představujete těžbu na asteroidech? Ze Země vystartuje robot, přistane na asteroidu a začne vrtat. Odebraný materiál se pak zpracuje, aby zpět na Zemi putovala co nejčistší surovina. Příznivci pilotované kosmonautiky by jistě rádi viděli těžební stroje obsluhované kosmonauty, někteří by je snad i nechali pracovat ručně. Co když by ale kosmická těžba vypadala docela jinak?

Jako když rozbalujete dárky pod stromečkem – zhruba takové pocity zažívají v posledních dnech fanoušci kosmonautiky po celém světě. Americká sonda Dawn se totiž blíží ke svému cíli – trpasličí planetě Ceres, čím blíže sonda trpasličí planetě je, tím lepší fotky posílá. Včera vyšla další várka, o kterou bychom se chtěli podělit.

Oranžový trpaslík Kepler-444 o stáří 11,8 miliard let hostí pětici rozpálených kamenných planet, které jsou vesměs menší než Země. Co asi najdeme příště?

Astronomické weby zaplavily informace o velikém prstenci, který obklopuje exoplanetu. Nejedná se o úplně nový objev, spíše je to otevřená detektivka.

O evropské sondě Rosetta se v posledních týdnech příliš nemluví. Někdo by si mohl myslet, že je to známka nějakých problémů, ale spíše to svědčí o opaku. Sonda pracuje podle plánu a má za sebou všechny klíčové momenty, které se mohly zvrtnout. Dnes se tedy podíváme na to,co Rosetta, která stále obíhá kolem jádra, objevila. Ve speciálním vydání časopisu Science totiž vyšlo shrnutí sedmi z jedenácti palubních přístrojů.

Není to prý vyloučené. Extravagantně naladění vědci k tomu dospěli analýzou detailního rozložení temné hmoty v Mléčné dráze. Pokud se nepletou, tak by červí megadírou měla být skoro každá spirální galaxie.

Na australském radioteleskopu Parkes zachytili rychlý rádiový záblesk FRB v přímém přenosu. Stále ale nevíme, jestli to jsou srážky černých děr, blitzary anebo ještě něco jiného.

Klimatický model exoplanet v obyvatelných zónách menších hvězd naznačuje, že takové planety přece jenom nepolapí vázaná rotace a že by tudíž mohly být docela slušně obyvatelné.

Prokletí sond letících k Marsu se v posledních letech zdá se podařilo prolomit. Tým okolo americké sondy Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) nyní nalezl dávno ztracenou britskou sondu Beagle 2. Ta letěla k Marsu společně s mateřskou sondou Mars Express, v určeném čase se měla od ní oddělit a přistát na povrchu. Oddělení se povedlo, ale z povrchu se už Beagle 2 neozval.

Možná ano. Nasvědčují tomu výpočty astronomů založené na pohybech extrémních transneptunických těles.

Není to dlouho, co do stojatých vod americké kosmonautiky vplula štika - SpaceX a hned se vyšvihla mezi špičkové kosmické agentury. Nebojí se netradičních řešení a umí realizovat i věci, u kterých si před pár lety mnozí dobře informovaní jen posměšně ťukali na čelo. Jak se zdá, tak nyní hodlá vstoupit i na trh výroby satelitů. Její zakladatel a vizionář Elon Musk představil další ze svých zajímavých vizí.

Evropské zařízení IXV, které má otestovat vstup do atmosféry v hypersonické rychlosti, která odpovídá návratu z oběžné dráhy, je téměř připraven na start. Technici na jihoamerickém kosmodromu v Kourou se chystají na první letošní start. Nejlehčí evropský nosič Vega by měl 11. února vynést dvoutunový náklad na suborbitální dráhu.

Analýza záření vzdáleného kvasaru, který řízením osudu leží přímo za bází jedné Fermiho bubliny, ve spektrografu COS Hubbleova vesmírného dalekohledu, odhalila relativně chladný plyn, který se řítí rychlostí přes 3 miliony kilometrů za hodinu.

Společnost SpaceX vyzkoušela přiblížení a přistání raketového stupně nosné rakety Falcon 9 na plovoucí přistávací plošině. Nakonec neuspěli, ale přesto šlo o významný milník ve vývoji kosmických technologií.

Pokud někdo stále není přesvědčen, že cubesaty jsou zajímavý segment kosmonautiky, snad ho přesvědčí tento stručný, subjektivně laděný přehled dosavadního dění v tomto čím dál více fascinujícím segmentu.

K lednu 2015 má lovec exoplanet Kepler na kontě 1 004 potvrzených planet a 4 175 nepotvrzených kandidátů. Je mezi nimi i Kepler-438b, planeta u červeného trpaslíka, jejíž velikost odpovídá 1,12 Země.

V březnu 2014 vybrala NASA tři společnosti, které se pokusí za pomoci znalostí poskytnutých touto agenturou vytvořit platformu, jež dokáže automaticky přistávat na povrchu Měsíce a dopravovat tam náklad.

Periodicky proměnlivý kvasar PG 1302-102, jehož záření kolísá s periodou 1 884 dní, podle všeho tvoří dvojice supermasivních černých děr na kolizním kurzu. Jsou od sebe vzdálené pouhých 0,031 světelného roku.

Přinejmenším s její pomocí vyčetli z dat spektrometru VIRTIS sondy Venus Express možnou existenci kontinentů Venuše dříve v minulosti. Pekelná planeta je teď ještě atraktivnější.

Detektory v rentgenovém oboru na oběžných drahách tvoří důležitou oporu našeho vesmírného výzkumu. To, že se zprávy o nich v posledních týdnech neobjevují na titulních stránkách médií, neznamená, že by nebylo o čem psát. Právě naopak.

Možná ano, pokud se ten život bude hýbat a pokud takové detektory dostaneme na místo určení, což je v dnešní době ten zdaleka největší problém. Prozatím mohou být užitečné při hledání nových léků.

Tak v novém roce hodně zdraví, rychle naplánovat letní dovolenou, vybrat úspory, uspořádat pořádný sousedský mejdan, ať vám pak není líto, že jste něco prošvihli. Zemi totiž nečeká zrovna příjemná budoucnost. Alespoň podle doktora Coryna Bailer-Jonese.

V době potvrzení objevu 9.12. dosahovala její jasnost 14. magnitudy. Poslední prosincový týden se její jasnost zvýšila o tři magnitudy. To z ní dělá druhou nejjasnější letošní supernovu, kterou už můžeme pozorovat i dalekohledy o průměru 20 cm a větším.

Rentgenové observatoře jsou určeny především k výzkumu hlubokého vesmíru, hlavně těch nejbizarnějších objektů, jaké v něm známe – černých děr, kvasarů, pozůstatků po velkolepých výbuších supernov nebo srážejících se galaxií. Avšak občas se stane, že některý z těchto výdobytků kosmických technologií obrátí svůj zrak mnohem blíže – k nám domů do naší Sluneční soustavy.

Pomocí rentgenového detektoru Chandra se astronomům podařilo „zvážit“ rozlehlou galaktickou kupu v adolescentním vývojovém stadiu. Ta se navíc utvářela v době, kdy byl vesmír daleko mladší.

Kosmický dalekohled Kepler našel první exoplanetu po svém návratu do aktivní služby. Jeho přesnost je, zdá se, stále na velmi dobré úrovni.

Na sklonku letošního listopadu se v Olomouci konala vůbec první mezinárodní astrofyzikální konference Olomouc Synergy 2014, na kterou navazoval studentský workshop Olomouc INAP 2014.

Indičtí raketoví inženýři si k vánocům nadělili úspěšný suborbitální test nové nosné rakety GSLV-III. S touto raketou by měli zvládnout vynést na geostacionární oběžnou dráhu až 4 tuny nákladu.

a že jich je...

Se zlepšováním pozorovací techniky se počet členů naší lokální skupiny galaxií neustále rozrůstá. Na podzim letošního roku objevil rusko-americký tým další přírůstek do rodiny. Je jím trpasličí sférická galaxie KKs3.

S pomocí dobrovolníků programu Galaxy Zoo detekoval tým astronomů zajímavý a neobvyklý typ galaxie, jenž může vnést více světla do zrodu hvězdných ostrovů v mladém vesmíru.

Povrch Marsu je prý příliš nebezpečný kvůli záření, co kdybych tedy letěli na Venuši? Její povrch je sice ještě mnohem nebezpečnější, podle NASA bychom tam ale mohli vznešeně létat v horních vrstvách atmosféry.

Dva astronomické týmy se opět zaměřily na oblast pozůstatků po supernově 1987A v pásmu vlnových délek od rádiových až po daleké infračervené.

Nejvzdálenější výtvor lidských rukou, odkaz silné generace popularizátorů vesmírného výzkumu Carla Sagana či Arthura C. Clarka a zároveň jedna z vlajkových lodí NASA je v dobré kondici a neustále odesílá data. Ta nyní formují vznik nové vědní disciplíny.

NASA zveřejnila informace o tom, že laboratoř SAM uvnitř roveru Curiosity úspěšně detekovala metan a další stopy organických látek na povrchu Marsu.

Poslední výzkumy roveru Curiosity naznačují, že hora Mount Sharp je vytvořena z četných vrstev usazenin rozlehlého jezera, jež se střídavě plnilo vodou a vysychalo v průběhu desítek milionů let.

Pokud ano, byla by temná hmota z chuchvalců podivné jaderné hmoty velikosti asteroidů, s významným podílem podivných kvarků, která vznikla na úsvitu vesmíru.

Debaty o tom, jestli jsou zásoby pozemské vody následkem četných dopadů komet v dobách pozdního intenzivního bombardování, neberou konce. Není se čemu divit – voda je pro nás zásadním elementem pro vznik a udržení života.

Úspěšný italský astronom druhé poloviny 19. století Giovanni Schiaparelli se zajímal především o detailní pozorování těles Sluneční soustavy. Při studiu Marsu si všiml podlouhlých linií na povrchu, které brázdily povrch Rudé planety v různých směrech. Domníval se, že jde o přírodní koryta vyhloubená vodou. Nazval je italským slovem canali. Nesprávnou interpretací a překladem se pak lidé domnívali, že jde o umělé kanály vytvořené tamní civilizací. Nejednalo se však o jedno ani o druhé.