Ve středu uvolnila NASA snímky pořízené sondou Hinode (dříve Solar B). Odhalila tak nečekané detaily procesů na Slunci. Snímky ukázaly, že magnetické pole Slunce je mnohem neklidnější a dynamičtější než se předpokládalo. Takovéto unikátní snímky magnetického pole Slunce zatím nebyly nikdy pořízeny.

Astronomové objevili několik nových těles na drahách daleko za Neptunem, které mají podobné vlastnosti jako jeden z největších objektů v těchto končinách Sluneční soustavy se vyskytujících. Vše nasvědčuje tomu, že pozorujeme pozůstatky gigantické srážky, ke které došlo v dávné minulosti.

Hvězda Z Camelopardalis je považována za trpasličí novu. Nyní se ale ukázalo, že v minulosti explodovala i jako nova klasická. Na základě pozorování družice GALEX tak bylo možno potvrdit teorii starou 20 let.

Sedm měsíců po překvalifikování má Pluto loajální zastánce. V Novém Mexiku je Pluto stále ještě považováno za planetu.

Pozorování za pomoci rentgenové družice XMM-Newton přispěla k vyjasnění záhady jedné zvláštní neutronové hvězdy. Ačkoliv je velmi jasná, nikomu se dosud nepodařilo zaznamenat její rotaci. To vedlo k podezření, že se jedná o exotický objekt typu kvarková hvězda.

Osm největších pozemských i kosmických dalekohledů spojilo své síly, aby vykonalo detailní prohlídku malé části oblohy. Výsledkem pětiletého úsilí je katalog obsahující údaje o 150 tisících galaxií ležících až do vzdálenosti 9 miliard světelných roků.

Astronomové úplně poprvé pozorovali zrychlování rotace dvou planetek způsobené Sluncem. Potvrdili tak, dosud jen teoretické předpoklady, že sluneční záření může ve sluneční soustavě roztáčet malá tělesa (až do velikosti 50 km.

Černá díra ve středu Mléčné dráhy může být obrovským kosmickým „částicovým urychlovačem“. Astronomy v roce 2004 překvapil objev gama záření s energiemi desítky biliónů elektronvoltů, které vyzařuje střed naší Galaxie.

23. února 1987 byla zaznamenána exploze supernovy ve Velkém Magellanově oblaku. Jednalo se o nejbližší a nejjasnější supernovu po téměř 400 letech. Nyní astronomové představili počítačový model, který vysvětluje trojici prstenců obklopujících pozůstatek této supernovy.

V noci ze soboty 3. března na neděli 4. března nás čeká jediné letošní zatmění Měsíce viditelné u nás. Bude pozorovatelné v celém svém průběhu za výborných podmínek, samozřejmě bude-li jasno.

Pět malých družic určených ke studiu geomagnetických bouří a polárních září vynesla v sobotu do vesmíru raketa Delta 2. Ve spolupráci s řadou pozemských stanic v USA a Kanadě budou družice THEMIS pátrat po spouštěcím mechanismu těchto okázalých úkazů.

Každý, kdo si přivstane, má možnost na ranní obloze v souhvězdí Štíra spatřit pouhým okem bez dalekohledu jasnou novu. To se stává jednou za několik let.

Astronomové z univerzity ve Virginii i dalších institucí zjistili, že Enceladus, šestý největší Saturnův měsíc, je „kosmickým grafitovým umělcem“.

Astrofyzikové objasnili rozdíly v jasnostech supernov typu Ia. Tyto supernovy mají na obloze postavení kosmických majáků a astronomům slouží k určování vzdáleností ve vesmíru.

Událost, ke které nedávno došlo na startovací plošině společnosti Sea Launch, připomněla počátky kosmických letů. Raketa Zenit explodovala krátce po zážehu motorů stále ještě na startovací rampě. Při explozi byla zničena moderní telekomunikační družice.

Pozorování kosmických sond ukázala, že některá místa na povrchu Marsu jsou v noci až o 20 stupňů Celsia teplejší než se očekávalo. Měření laserovým výškoměrem v kombinaci s počítačovými modely pak prokázala, že za takové teplotní rozdíly jsou zodpovědné noční mraky.

Taky občas dostanete „pecku“ z výboje statické elektřiny? Vězte, že to není nic proti tomu, co čeká člověka na Měsíci.

Astronomové poprvé měli možnost „vidět“ nejvyšší vrstvu exoplanetární atmosféry, kterou tvoří velmi horký vodík. Mimořádně žhavá atmosféra exoplanety uniká do vesmíru a tvoří „kometární ohon“. Snímky „horkého Jupitera“ pořídil Hubblův kosmický dalekohled.

Proud zářících hvězdných drahokamů na vnějším okraji Andromedy představuje zbytky dávné galaktické srážky, které mohly přispět k formování spirální galaxie.

Družice GLAST má najít důkazy, že temnou hmotu tvoří částice WIMP (Weakly Interacting Massive Particle). A má tím potvrdit existenci těchto hypotetických částic.

Přistát a prozkoumat asteroidy není vůbec snadné. Řešením by podle nového projektu Ball Aerospace mohly být flotily malých explodujících sond.

Přesné měření rychlostí dvou sousedních galaxií ukázalo překvapivý výsledek. Velký i Malý Magellanův oblak se pohybují příliš rychle na to, aby byly s naší Mléčnou dráhou gravitačně svázána. A nebo je hmotnost Galaxie výrazně vyšší než se dnes domníváme?

Nejlepším fotografem roku 2006 je Miloslav Druckműller z Brna. Stal se jím díky snímkům koróny při úplném zatmění Slunce.

Prachové sloupy v Orlí mlhovině, které proslavily snímky Hubbleova dalekohledu, dnes už zřejmě neexistují. Podle nových pozorování Spitzerova dalekohledu v jejich těsné blízkosti vybuchla supernova. Destrukci pilířů rázovou vlnou ovšem zaznamenají až naši potomci za tisíc let.

Astronomové vytvořili úžasný obrázek Keplerovy hvězdy. Jedná se o zbytky jedné z nejmladších supernov v naší Galaxie. Snímky pořídila rentgenová družice Chandra (NASA).

Ačkoliv je v celém vesmíru známo na sto tisíc kvasarů, jen zlomek z nich je od sebe natolik blízko, aby je bylo možno považovat za dvojité systémy. Nyní ale astronomové objevili dokonce trojici gravitačně vázaných kvasarů. Jejich blízkost je výsledkem splynutí mateřských galaxií.

Astronomové doposud předpokládali, že prachové disky, v nichž vznikají planety, mohou existovat pouze kolem mladých hvězd v hvězdných „školkách“. Nyní poprvé objevili protoplanetární disk u umírající hvězdy.

Podle nového výzkumu vzácné černé diamanty mohou pocházet z vesmíru. Černé diamanty byly nalezeny pouze v Brazílii a Středoafrické republice.

Chandra objevila záření, které přišlo od černé díry. Přinesla důkaz o mohutném vzplanutí u centrální černé díry v naší Mléčné dráze.

Pokud na Marsu něco žije, tak to má nejspíš rádo peroxid vodíku.

Astronomové nyní zveřejnili výsledky rozsáhlého projektu, v jehož rámci se snažili mapovat rozložení temné hmoty ve vesmíru. Mapa navíc neukazuje pouze současný stav, ale také časový vývoj distribuce temné hmoty.

Jako bájný pták Fénix některé umírající trpasličí galaxie směřují k vlastnímu znovuzrození.

Vědci našli důkaz, že se na Saturnově měsíci Titanu nacházejí jezera naplněná kapalným metanem.

Astronomové vůbec poprvé zaznamenali přítomnost černé díry v kulové hvězdokupě, tedy v místě, které se nezdá být těmto objektům příliš přátelsky nakloněno. Tento objev má poměrně vážné důsledky pro dynamiku uvnitř kulových hvězdokup a také může hodně napovědět o existenci tzv. černých děr střední velikosti.

Spektrograf VIMOS, součást Very Large Telescope agentury ESO zpracoval data zatím největšího souboru galaxií z naší oblohy.

Astronomové objevili v blízkosti hvězdy typu bílý trpaslík prachový disk. Jeho chemické složení naznačuje, že se jedná o pozůstatky planetky, která se dostala příliš blízko centrální hvězdy. Na tuto sebezničující dráhy ji mohla „postrčit“ velká planeta, která přežila fázi červeného obra.

Čeští astronomové objevili vzplanutí hvězdy v Perseovi. Hvězda označená jako GK Per takto vybuchuje přibližně jednou za tři roky, ale přesný okamžik se nedá předpovědět. Současné vzplanutí nastalo o tři čtvrtě roku dříve než vědci očekávali. První velice výrazné zjasnění bylo pozorováno již před 105 lety a hvězda byla tehdy vidět snadno i bez dalekohledu.

Vesmír dokáže vědce neustále překvapovat novými záhadami. V době, kdy už se zdálo, že astronomové začínají chápat původ záblesků záření gama, podařilo se detekovat dva takové jevy, které se těmto představám zcela vymykají. Možná jsme se poprvé setkali se zcela novým způsobem, jak některé hvězdy „odejdou“ ze scény.

Až doposud se astronomové domnívali, že hvězda Pismis 24-1 váží 200 až 300 Sluncí a je nejtěžší hvězdou v Mléčné dráze. Nejnovější pozorování provedená pomocí Hubbleova kosmického dalekohledu ale ukázala, že ve skutečnosti se jedná o dvojhvězdu. Každá ze jejích složek má hmotnost „jenom“ kolem stovky hmotností našeho Slunce.

Slunce se zrovna nachází v klidové fázi svého jedenáctiletého cyklu aktivity. Přesto má do absolutního klidu hodně daleko.

Obří černá díra byla dopadena při činu - americká družice Galex ji zachytila, jak pojídá hvězdy jako „kosmické sušenky“. Bylo to poprvé, kdy astronomové pozorovali celý průběh „krmení“ černé díry - od prvního do téměř posledního sousta.

eteorit Tagish Lake (západní Kanada) obsahuje organické sloučeniny z doby před zformováním planet sluneční soustavy.

Saturn jak ho ještě nikdo nikdy neviděl. Snímky beroucí dech pořídila u Saturna během své mise sonda Cassini-Huygens.

Astronomům se vůbec poprvé podařilo změřit rychlost rotace hned trojice černých děr. Jedna z nich strhává okolní prostoročas takovým způsobem, který se velmi blíží teoreticky možné hranici. Tato černá díra se otočí 950krát za sekundu.

V eliptické galaxii byly během pěti měsíců spatřeny hned dvě supernovy. Za posledních 26 let to byl už třetí a čtvrtý případ této hvězdné exploze. Takové množství supernov v jedné galaxii je velmi neobvyklé.

Vědci pomocí satelitu Swift (NASA) objevili u „blízké“ hvězdy tak silnou erupci, že kdyby nastala na našem Slunci, mohla by vést až k zániku života na Zemi. Tato erupce byla dosud nejenergičtější hvězdnou explozí, jaká byla kdy pozorována.

Sonda Mars Global Surveyor pravděpodobně skončila svou mimořádně úspěšnou misi u rudé planety. Byla to nejdéle pracující sonda jaká kdy zkoumala Mars. Ale 2. listopadu 2006 se odmlčela.

Misse Ulysses 17. listopadu 2006 dosáhla další důležitého milníku na svá impozantní cestě mimo rovinu ekliptiky: začala svou třetí pouť nad jižním pólem Slunce.

Hubblův kosmický dalekohled objevil pět supernov (explodujících hvězd) a jejich hostitelské galaxie. Získal důkaz o existenci temné energie a její přítomnosti téměř po celou dobu historie vesmíru.

Jednou z překvapivých linií odboje proti alarmistické oteplovací klice je výzkum vlivu kosmického záření na pozemské klima a život na Zemi vůbec.