Textové terminály moderních OS mají výchozí délku řádků 80 znaků, kterou lze sice změnit, ale nedělá se to, protože mnoho programů s textovým výstupem s touto šířkou počítá. V dobách mých začátků programování v 90. letech bylo nepsaným zvykem alokovat pro krátké textové řetězce 80 bytů. Historie této magické osmdesátky sahá až do 20. let minulého století, kde děrné štítky IBM (de facto standard) používaly 80sloupcový formát. Je to tedy asi první počítačový standard, jehož aktivní používání překonává zhruba 100leté výročí.

Tomuhle se říká ironie dějin: Nejvíc se u nás pije na svátek člověka, který se pokusil bujaré oslavy konce roku vymýtit. Podobných ironických zvratů je se sv. Silvestrem spojeno vícero, za některé z nich ani nemůže. Pak to bude o úlitbách vůči moci. Nakonec o Saturnovi pro útěchu.

Křemíková elektronika má svá fyzikální omezení, která se týkají i rychlosti fungování komponent. Když se ale elektronika zkříží s optickým zařízením, tak by mohla vzniknout sofistikovaná a ďábelsky rychlá plazmonickooptoelektronická zařízení.

Představte si nezměrný oceán roztavených hornin vnějšího jádra Země, ze kterého na vzdálenost několika set kilometrů putují železné vločky a vytvářejí stovky kilometrů mocné závěje železa na pevném vnitřním jádře planety. Pod našima nohama rozhodně není nuda.

Vědecký tým z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v prosinci spolu s dobrovolníky testoval, co se stane, když se na silnici vytvoří kolona z více aut, jejichž řidiči mají zapnutý tzv. adaptivní tempomat. Experiment ukázal, že u náhodného vzorku vozů na českých silnicích bude docházet i s použitím ACC ke kvalitativně stejnému chování jako u lidských řidičů – tedy ke vzniku bezdůvodných (fantomových) dopravních zácp.

Éra velkých a nesmírně nákladných jaderných reaktorů se možná chýlí ke konci. Nahradit by je mohly malé modulární reaktory, které mají sice malý výkon, jsou ale velmi bezpečné a mohou pracovat v celých jaderných hejnech.

Dron Songar je oktoptéra vybavená lehkým kulometem nebo jinou podobnou palnou zbraní. Namísto umělé inteligence má lidského operátora, který s pomocí sofistikovaného zaměřování a robotických paží, co kompenzují zpětný ráz výstřelu, pohodlně zasáhne za letu cíl o velikosti 15 cm na 200 metrů.

Obyvatelé horkých pramenů a zřídel fungují při teplotách ranní kávy. Jejich proteiny inspirovaly tvůrce nového hydrogelu, který po zahřátí nezměkne, ale naopak brutální ztvrdne a zpevní se. Takový materiál by se mohl uplatnit třeba v ochraně motoristů či cyklistů anebo při stavbě budov.

Největší 3D tištěná stavba světa je vlastně nábřežní hráz o délce přes půl kilometru. Ale určitě nebude poslední. 3D tisk vyrazil z měst do okolní krajiny, kde nabízí levné a pohotové konstrukce, které funkční a přitom šetrné vůči prostředí.

Několik poznámek o starších tradicích dětských her a taky o ochraně před nespravedlivými rozsudky.

Chemické reakce často probíhají bleskurychle. Když je zmrazíte na teploty těsně nad absolutní nulou, tak sice mohou stále ještě běžet, ale nesmírně zpomalí. A pomalé reakce se mnohem lépe studují a manipulují. Otevírá se před námi chemie absolutní nuly.

Kdepak drony s vrtulkami na elektřinu. Tohle je naftový tryskáč, který bude létat 500 kilometrů v hodině. A s přídavným spalováním možná ještě rychleji. Nebude to nejlevnější záležitost, ale kdo by nechtěl mít doma malý tryskáč s kolmým startem a přistáním?

To, že se k nám v dobách pleistocenních zalednění ze severu dostávaly souvky (horninové částice – klasty, transportované činností ledovce) a také velké bludné balvany ze severských hornin, je známo. Méně či spíše vůbec nic se ale neví o tom, že pohyb úlomků hornin se v těch dobách uskutečňoval také v opačném směru, tedy z jihu na sever. Důkazem jsou valouny z hornin pocházející kupříkladu z Brd, které se vyskytují v pískovně Fresdorfer Heide u Postupimi, několik kilometrů jihozápadně od Berlína.

Nejprve to byl jen teoretický přízrak, který nebylo možné prakticky vyrobit. Pak ale přišly 3D tiskárny a ty dovedou vytisknout neuvěřitelné věci, ať už z polymeru, kovu nebo třeba keramiky. Nový typ materiálu by se mohl uplatnit na stavbách, při zpracování ropy či zemního plynu nebo i ve vesmíru.

Startup Cerebras se s tím nemaže. Letos v létě přišli s megačipem WSE, který je daleko největším čipem světa a zároveň nejmenším superpočítačem. Teď kolem čipu WSE postavili počítač CS-1, který se hned stal nejrychlejším počítačem světa pro umělou inteligenci.

Termosolární elektrárny koncentrují sluneční paprsky a proměňují je na teplo. Umělá inteligence s počítačovým vidění umožnila Heliogenu extrémně přesně nastavovat zrcadla, čímž dosáhli extrémně vysoké teploty. Příští cíl: 1500 °C!

Dnešní chytré telefony mívají kvalitní mikrofony. Když pak nahraná videa dostane do ruky výkonný analytický systém, tak dokáže najít zdroj nahraných zvuků. Když to jsou výstřely, tak pohotově určí pozici střelce. Inteligence VERA je teď dostupná jako open-source software.

Nosorožce kriticky ohrožuje astronomická cena jejich rohů. Je tak extrémní, že je s podivem, že zoologické zahrady a muzea ještě mají nějaké nosorožce v celku. Rituální spalování zabavených rohů očividně nefunguje. Nosorožce by teď mohli zachránit ochranáři padělatelé, pokud zaplaví černý trh zdařilými padělky nosorožčích rohů.

Supravodivé materiály by mohly podstatně zlepšit výkon a efektivitu větrných elektráren. První testy turbíny se supravodivým generátorem konsorcia EcoSwing v terénu na pobřeží Dánska dopadly více než dobře.

Představte si nepotopitelné lodě. Nebo nepotopitelné autonomní námořní drony. Anebo ochranné kovové prvky, které by byly zároveň nepotopitelné. To všechno by mohlo vzniknout díky nové nanostruktuře na povrchu kovu i jiných materiálů, kterou vyčaruje femtosekundový laser.

Úkaz je to vzácný, zajímavý a přímo symbolicky poučný. Pouhým okem není vidět nic, normální člověk si vůbec ničeho nevšimne. Astronomové jsou ovšem v pohotovosti, nadšenci se kochají – a starosvětští ctitelé poetiky přírody a intelektu si užívají. Jako první tento úkaz pozoroval Pierrei Gassendi, velice inspirativní přírodovědec a filosof.

Americká armáda nedávno představila etické principy pro využívání umělých inteligencí. Vše nasvědčuje tomu, že čínské výrobce dronů toto gesto nijak zvláště neoslovilo. Čína vyváží na Střední východ drony, které mohou autonomně podniknout přesný smrtící útok.

Superman se jako klasický superhrdina stal zkušebním pilotem pozoruhodné technologie ukládání velikých objemů dat do křemenného skla. Stejnojmenný film z roku 1978 teď vydrží přinejmenším tisíc let, pokud se nesetká s nějakým kryptonitem.

Řidiči a piloti chtějí, aby se jejich stroje s elektrickým pohonem dobíjely co nejrychleji. Intenzivní dobíjení ale za normálních okolností drasticky poškozuje lithium-iontové baterie. Pokud je ale taková baterie předehřátá na 60 °C, tak se nabíjí velikou rychlostí jako nic. Příští meta: nabití baterie elektromobilu za 5 minut.

Představte si androida, který sice ještě není příliš pohyblivý, ale obstojně zvládne mluvení a grimasy. Přitom může vypadat jako kterýkoliv reálný či nereálný člověk. Pomalu se blíží doba, kdy lidé budou schopní dosáhnout digitální nesmrtelnosti, ať už z toho máme radost či nikoliv.

Soudobá komunikace čelí kvantovému útoku, který pro ni bude nejspíš fatální. Nadějí jsou kvantové technologie, které by mohly zabezpečit komunikaci proti novým hrozbám. Doposud k tomu byla nutná zařízení o velikosti ledničky nebo dokonce celého patra v budově. Teď se kvantová komunikace vejde do čipu o velikosti pár milimetrů.

Nová kvantová baterie je navržená tak, aby byla de facto imunní proti vlivům vnějšího prostředí. Jestli se povede design dotáhnout do podoby prakticky použitelných baterií, tak by se taková baterie mohla uplatnit například v budoucí kvantové elektronice. Velkou výhodou je, že kvantové nanobaterie bude možné vyrábět soudobými technologiemi pro pevné materiály.

Lidský mozek je velmi přitažlivý a zároveň extrémně nevhodný pro výzkum. Těžko zkoumat něco, co jsme si zkoumat zakázali. Naštěstí tu jsou mozkoidy, čili mozkové organoidy. Malé nanicovaté mozečky na Petriho misce konečně umožňují hledat odpovědi na otázky, které nás opravdu zajímají.

Odborníky na jaderný odpad velmi zajímá chování aktinoidů v životním prostředí. Když studovali elektronické a strukturní vlastnosti jejich sloučenin na synchrotronu ESFR, tak najednou narazili na doposud neznámou stabilní pevnou formu plutonia.

Textron Systems vyvinuli revoluční robotický tank s dálkově ovládanou zbraňovou stanicí. Nabízí uplatnění v roli obrněného vozidla, stíhače tanků, protiletadlového systému, ženijního vozidla nebo třeba robotického průzkumníka. Ripsaw M5 by mohl operovat jako doprovodný dron se zálibou v nebezpečných úkolech.

V současné době je stále palčivější problém s uskladňováním obnovitelné energie. Energy Vault hodlají vybudovat baterie vysoké 120 metrů, v nichž se energie ukládá pomocí zdvihání 35-tunových bloků betonu. Tuhle gravitační baterii si do kapsy nedáte, ale energii by mohla uskladnit na prakticky neomezenou dobu.

V Japonsku jsou pozadu s výzkumem nejhorších patogenů v laboratořích s nejvyšším stupněm biologické ochrany BSL-4. U příležitosti nadcházejícího sportovního svátku si přivezli pětici obávaných virových infekcí a hodlají zapracovat na své připravenosti.

Eliud Kipchoge 12.10.2019 po předloňském neúspěšném pokusu v Monze stáhnul maratonský čas pod psychologickou hranici 2 hodin časem 1:59:40. Tento čas však není uznán jako světový rekord, který drží tentýž Eliud časem 2:01:39 z Berlína 16.9.2018, přestože byly dodrženy podmínky IAAF co se trati týče: start a cíl nesmí být vzdáleny více než 50 % trati (eliminace vlivu větru do zad), celkové klesání nesmí být větší než 1 metr na kilometr (nesplňuje např. slavný Bostonský maraton). Pojďme se podívat na podmínky, za kterých Eliud dokázal tento čas:

- kde mé úly stojí, zas práškují, hnojí, já chemie zákaz bych chtěl….

Se zajímavým poznatkem přichází američtí výzkumníci ze Santa Barbary. Konkrétní osobu jsou schopni identifikovat přes zeď z radiofrekvenčních záznamů získaných pomocí dvou „wifin“.

Mikroorganismy jsou dnes pro vesmírné lety rizikem, které je nutné důkladně sterilizovat. Co kdybychom je ale přestali považovat za nepřátele a udělali z nich své spojence? Právě odolné mikroorganismy by mohly rozjet terraformování Marsu nebo i jiných světů, které bychom mohli časem kolonizovat.

Jak se zdá, prázdné vakuum je ve skutečnosti přeplněné energií. Jen ta energie není vidět. Americký fyzik Steven Carlip ji hodlá nalézt v břečce kvantové pěny, do které se podle něj na Planckově škále mění náš starý dobrý známý časoprostor. Právě kvantové jevy podle Carlipa před našimi zvědavými zraky a přístroji skrývají monstrózní energii prázdného vesmíru.

Měsíc je úplně pustý, prázdný a mrtvý. A to je naprosto skvělé. Kdyby totiž Měsíc navštívila mimozemská civilizace nebo tam alespoň dopadly mikroskopické mimozemské organismy, klidně před miliardami let, tak tam jejich stopy ještě nejspíš jsou, stále na stejném místě. Pokud to tak doopravdy je, tak je stačí jenom najít.

Američtí vládní hackeři a umělé inteligence spustili experiment s hacknutím malých satelitů na oběžné dráze. A dělají to s dobrým úmyslem. Dnešní satelity jsou podle všeho velmi zranitelné. Neustále čelí hackerským útokům, které mohou být úspěšné a jejich operátoři to ani nepoznají. V zabezpečení proti kybernetickým útokům mají výrobci satelitů co dohánět.

Nový kvantový zázrak IBM má na výpočty 53 qubitů. Pro zákazníky bude k dispozici od letošního října. S takovou mašinou se řeší extrémně komplexní problémy, jako například kvantové simulace molekulárních systémů.

Škeblemi a perlorodkami se inspirovali technologové při tvorbě brnění nové generace. Má být lehké, účinné a poddajné.

Zbrusu nový materiál je černější než nejtemnější hlubiny vesmíru. Pohltí nejméně 99,995 procent dopadajícího záření, čímž porazí dosavadní nejčernější materiál, známý jako Vantablack. Nový materiál už za sebou má vědeckou publikaci i použití při tvorbě pozoruhodného uměleckého díla „Vykoupení marnosti“.

Včelí radovánky probíhají za letu. Dánsko-australsko-americký tým nyní zveřejnil výsledky svého několikaletého včelího „šmírování“. Ve zprávě se konstatuje, že trubci svou vyvolenou při aktu obdarovávají nejen spermiemi, ale i notnou dávkou oslepujícího toxinu. Proč to dělají?

Vodík je už dlouho slibným zdrojem energie. Praktické aplikace ale váznou, hlavně kvůli obtížné výrobě vodíku a ještě obtížnější manipulaci s tímto potměšilým plynem. Hydrid hliníku je lehký prášek, který by mohl změnit pravidla hry. Hlavní problémem je teď jeho výroba ve velkém.

Ultraminiaturní akcelerometr využívá pozoruhodné vlastnosti 2D materiál grafenu. Mohl by se uplatnit v chytrých telefonech, nositelné elektronice, zařízeních pro snímání pohybu těla, medicínských přístrojích pro monitorování pacientů i ve velice citlivých senzorech nepatrných velikostí.

Polská armáda připravuje nový typ stíhače tanků, který by mohl do vzdálenosti 12 kilometrů proměnit pronikající tankové kolony na hromady šrotu. Klíčovou součástí stíhače tanků je raketový systém MBDA Brimstone, který je schopný přímých i nepřímých útoků proti bojovým obrněncům.

Skutečně účinná ochrana přírody jde někdy proti selskému rozumu i proti pochopitelným emocím. Ale takový už je život. Někdy je za daných okolností nejlepší takové řešení, z něhož se nám ježí veškerý porost na těle. Přesně to je případ trofejních lovů zvířat v Africe i jinde ve světě.

Autonomní drony, které by doprovázely pilotované bojové letouny na operačních misích, vzbudily pozornost vojáků i výrobců. Po amerických společnostech se do vývoje takových dronů, jak se ostatně dalo čekat, pouštějí i v Číně. Jejich výtvorem je tryskový dron LJ-1, který může létat jako doprovodný letoun, rádiová rušička i jako střela s plochou dráhou letu.

Jsou velké jako hrášek a připomínají plivance na Petriho misce. Přesto mají vylepšené minimozky z lidských kmenových buněk neurální aktivitu, která důvěrně připomíná aktivitu mozků předčasně narozených dětí. Minimozky mají ohromný potenciál, jen se nesmíme bát ho využít.

Poněkud překvapivým vítězem závodu o kvantový radar se stává rakouský institut IST Austria. Jejich mikrovlnný kvantový radar má za sebou první testy. Hlavní výhodou kvantových radarů je zobrazování cílů ve vysokém rozlišení, které umožňuje jejich rychlou identifikaci.