Kapalný elektrolyt a elektrody založené na grafenu a nanočásticích oxidu niklu. To je nová jihokorejská baterie, která by se mohla stát průlomem v dobíjitelných zdrojích energie.

Grafairový filtr, to je magická nanotechnologie. Můžete si nabrat vodu v příšerně znečištěném přístavu, jednou ji prohnat takovým filtrem, a pak se s klidem napít. Nemo, klaun očkatý, který zažil vody přístavu v Sydney na vlastní šupiny, by měl jistě radost.

Kovové organické kostry nepřestávají udivovat. Teď se pustily do filtrování vody, ze které dovedou odstranit soli i vytěžit cenné ionty kovů, jako je třeba populární lithium. Mořská i odpadní voda se teď stanou významným zdrojem surovin.

Americkým jednotkám zůstane spousta starých Humvee. Co z nich udělat autonomní pozemní drony, které budou dělat špinavou práci v boji i mimo něj?

V laboratořích se dnes „pěstuje“ kdeco – kmenové buňky, kožní fibroblasty nebo jaterní hepatocyty. Důležitou kategorií jsou pohlavní buňky. Kde je ale vzít a nekrást? Dnes jsme v této snaze už zase o kousek dále.

Má Rusko autonomní jaderné torpédo, které by zničilo velké přístavní město i s jeho okolím? Anebo se jen snaží varovat Západ, že protiraketová obrana není stoprocentní ochranou proti jadernému útoku? Velká hra jaderných mocností pokračuje.

Nadcházející zimní olympijské hry 2018 v Jižní Koreji budou svátkem sportu a bezpečnostních opatření. Pořadatelé se obávají dronů se zlými úmysly i dalších možných rizik, která by mohla ohrozit hladký průběh her, sledovaných celým světem.

Na scénu přichází dočasná elektronika. Mohou to být senzory na plantážích, měřiče v životním prostředí anebo třeba výzvědné mikroboty na citlivé misi. Elektronika takových zařízení po ozáření rádiovými vlnami specifické frekvence sama sebe rozleptá.

Tajemství jedu stonoh spočívá v látce Ssm Spooky Toxin. Blokuje draslíkové kanály a malá zvířata rychle zabíjí. Lidé po kousnutí stonohy obvykle neumírají, ale bolí to strašně.

Zatímco Ernst Hemingway psal o cti, odvaze a smyslu žití, což vyžaduje hodně slov, Britka jménem Anne Leonard píše o infekčních střevních bakteriích. Tam dlouhých traktátů věru netřeba. Přesto si na zájem medií popularitu ani vstřícnost grantových agentur nemůže stěžovat.

Malá nosná raketa Electron dokázala vynést tři nanosatelity přesně podle plánu. Je to úspěch pro odvážnou novozélandskou společnost, bouřlivě se rozvíjející průmysl nanosatelitů i dobývání vesmíru jako takové. Za OSLA blahopřejeme!

Z nadbytečného oxidu uhličitého je možné vyrábět plasty. Chce to ale správný katalyzátor. Řešením by mohla být nanostrukturovaná měď, která přeměňuje skleníkový plyn jako divá.

Drony mají dostat do své výbavy letadla, tanky i lodě. Pěchotě by to mohlo být líto, ale američtí vojenští vývojáři DARPA naštěstí myslí i na ně.

Pod pojmem štítonoši se většinou myslí andělé. Případně lidské bytosti nebo zvířata podpírající erb. Než zanikla Československá republika, tak jsme je také měli. Byli jimi dvouocasí lvi. V tomto případě ale bude řeč o šestinohých stvořeních, která výzkumníky učarovala teoreticky nemožným. Samečkům se daří vklouznout do zakrouceného ústrojí samičky, aniž by se jim „zlomil“. Výsledky bádání tria biologů z university v Kielu nyní uveřejnil prestižní časopis Science Advances.

Pevný elektrolyzér Hybrid-SOEC běží při vysokých teplotách a za nižší spotřeby energie. Přitom produkuje vodík na obou elektrodách jako divý.

Ptačí park Josefovské louky má za sebou další úspěšný rok. Ornitologové s pomocí stovek dárců vykoupili již 42 ha pozemků, obnovili luční závlahy, vybudovali různě velké vodní plochy.

Nový materiál diamen, který je odvozený z grafenu, by se mohl stát základem pro osobní pancíře i ochranu rozmanitých vojenských i civilních systémů.

Američané vrátili britsko-australskému týmu úder. Austrálie obhájila prvenství na titul kontinent s nejstarší fosilií. Uvedli jsme zde několik titulků zpráv, kterými media uvádějí informaci o studii publikované ve Sborníku americké Akademie věd. Dá se těmto závěrům věřit?

Amazonskému pralesu se přezdívá zelené plíce planety. Jenže kromě kyslíku produkuje i metan. Jak nyní výzkumníci z Open University zjistili, tak ho do atmosféry vypouští tolik, že by záměna plic za část z opačného konce těla byla realitě blíže.

Systém AutoML se stává novou hvězdou ze stáje umělých inteligencí Google. Vyvíjí nové umělé inteligence podle potřeby a dovede to lépe, než lidští specialisté.

Magický inkoust Flinkt udělá ze 3D tiskárny biotechnologickou konstrukční halu, kde se tisknou minitovárny s živými zaměstnanci.

Pod povrchem Země číhají supervulkány, jejichž erupce by mohly zasáhnout celé kontinenty a změnit podnebí na dlouhá desetiletí. Podle nových odhadů nejsou intervaly mezi supererupcemi zase tak dlouhé.

Lidští experti na analýzu satelitních snímků leccos dovedou, ale nejsou dokonalí. Umělé inteligence, vycvičené na velkých soubor tréninkových dat, by jim s tím mohly pomoct. Po stanovištích raket protivzdušné obrany pátrají mnohem rychleji, než lidé.

„Nicméně, byla to, podle informací z kauzy Monsanto papers, právě vědecká obec, která tento stav nedůvěry způsobila tím, že se zapletla s touto společností a psala studie na míru. Někteří Vaši kolegové se prostě zaprodali a přišlo se na to“. (z příspěvku europoslankyně K. Konečné do diskuse pod článkem o glyfosátu)

Vylepšené bakterie, vycvičené řízenou evolucí, mohou vytvářet chemické vazby, jaké v přírodě neuvidíte. Před časem to byla vazba mezi uhlíkem a křemíkem, teď bakterie dovedou i vazbu mezi uhlíkem a bórem.

Tvor z Mariánského příkopu vypadá tak obyčejně, že by jeden nepředpokládal, že je z hloubky osmi kilometrů. Nemá obrovskou tlamu s hrozivými zuby ani žádný prapodivný tvar, jaký bychom očekávali. Dostalo se jí druhového jména Pseudoliparis swirei.

Pláže v Hondurasu v posledních letech úpí pod záplavou plastu. Plastové lahve, sáčky, nádobky všeho druhu, ale i vaky s krví z nemocnic ohrožují krajinu, mořské živočichy i místní obyvatele.

V roce 1992 Unie znepokojených vědců zorganizovala petici „Světoví vědci varují lidstvo“ (World Scientists‘ Warning to Humanity). Stav světa se prý stále zhoršuje. V říjnu 2017 časopis Bioscience uveřejnil volné pokračování s dodatkem „Druhá upomínka“.[1] Tentokrát má 15 tisíc signatářů z nejrůznějších vědních oborů, humanitních věd, studentů a vůbec vysokoškoláků.

Parta geologů z NASA v nejnovějším čísle časopisu Journal of Geophysical Research popsala, jak se snaží přijít na kloub příčině tání ledovců. Na území pojmenovaném Země Marie Byrdové jim vychází, že to jsou zdroje spodního tepla, které antarktický ledovec činí tak nestabilním.

Nová studie přináší příjemné zjištění, kterak červené víno může pomoci embryonálnímu vývoji. Za úspěchem stojí epigenetika, jejíž změny si navozujeme dnes a denně i tím, co jíme a pijeme. Nové poznatky poukazují, že příznivé epigenetické změny lze v laboratoři navodit i embryu, které zatím „papá“ jen to, co mu přidáme do kultivační misky.

Bitcoin roste jako splašený. Ale blízká budoucnost pro kryptoměny nevěstí mnoho dobrého. Budou se muset vyrovnat s brutální výpočetní silou kvantových počítačů.

Masy nedostávají do pohybu jen válečné konflikty, ale i hlad. Podle OSN je podvyživených už více než 800 milionů a hovoří se o potravinové krizi. Do roku 2050 se má k celosvětovému stolu posadit další 2 až 3 miliardy nových strávníků. Migrace, které Evropa dnes čelí, nejspíš není nic proti tomu, co nás teprve čeká.

Jak si poradit s protivníkem, který disponuje množstvím tanků? Významnou výhodu by mohlo poskytnout elektrotermální dělo, které je zajímavých kompromisem mezi klasickým tankovým kanonem a railgunem.

Co se stane, když si vědci vypěstují minimozky a pak je zalejí šťávou získanou z halucinogenních ropuch? Nový výzkum přinesl unikátní pohled na fungování psychedelických látek v mozku.

Dnešní nabíjitelné baterie jsou drahé nebo nepraktické. Extrémně laciné baterie ze síry, slané vody a vzduchu by to časem mohly změnit.

Bezpilotní víceúčelový pozemní robot Phantom byl navržen a vyvinut tak, aby obstál v náročných podmínkách elektronického boje.

Mořské jedlé slávky, srdcovky, spolu s měkkýši podobajícími se červům, se živí detritem a prvoky, a tak jsme je měli za neškodné. Nikomu nevadily a labužníci si je pochvalovali. To se teď ale může změnit. Ukázalo se, že produkují metan, a že ho není málo. Angličtí a švédští výzkumníci plží „pšoukání“ změřili a porovnali ho s říháním a pšoukáním krav. Postarali se tím o nastolení vpravdě nerudovské otázky - co teď s nimi?

V oceánech je nezměrná spousta vody. A tím pádem i vodíku, kterým je možné pohánět vodíkovou energetiku. Bylo by skvělé, kdybychom ho mohli jednoduše získávat z mořské vody.

Obrněná vozidla Stryker existují v rozmanitých verzích. Mohou vozit pěchotu, průzkumníky, ženisty, specialisty na zbraně hromadného ničení, zdravotníky, dělo, minomet, laser, rakety, a teď i umělou inteligenci.

…vyjde vás jen na 2,2 milionu (bez dopravy)

Podmořské kuřáky, jaderné gejzíry anebo horká jezírka s meteority? Kolem pátrání po vzniku života se objevují pozoruhodné exotické hypotézy.

Spojené arabské emiráty to s autonomními drony nejspíš myslí vážně. Toto pondělí již uskutečnili s Volocopterem testovací let. Zatím ještě bez pasažéra. Oficiální zpráva hovoří o „koncepčním a úspěšném“ letu.

Test laserové protivzdušné obrany od Lockheed Martin dopadl na jedničku. Systém ATHENA se 30 kW laserem sestřelil všechny útočící drony jako mouchy.

"Housenky zavíječe voskového dokáží strávit polyetylen, jeden z nejběžnějších plastů." Tak se to píše v české i anglické verzi Wikipedie. Soudě podle toho, co nyní zveřejnili němečtí vědci, tato formulace brzo zmizí. A spolu s tím se rozplynou i představy, jak se o vršící se kupy plastu postarají farmy housenek s jejich bakteriemi a enzymy.

V letošním roce jsme měli štěstí na nová vydání řady kvalitních populárně-naučných knih. Jednu z nich představuje také Je Bůh matematik? od Maria Livia, původní profesí astrofyzika. Kniha se v zásadě zabývá filozofií matematiky, speciálně pak otázkou, zda matematické objekty mají nějak realitu nezávislou na fyzickém světě či lidské mysli (matematický platonismus). S tím souvisí problém, zda matematické poznatky tedy spíše vynalézáme a vytváříme, nebo objevujeme. A za další je tu i hádanka, proč je svět vůbec matematický, respektive matematika poskytuje prakticky jediný jazyk pro jeho komplexnější popis.

Kdepak Yetti nebo Lochneska. Druhý otřes po Kimově nejnovější explozi, to je nefalšovaná záhada. Seismologové si zatím marně lámou hlavy s tím, o co vlastně mohlo jít.

Ze školních dob si ho pamatujeme jako kropidláka. Ukazovali nám ho v mikroskopu, protože se dá snadno "sehnat". Daří se mu prakticky na všem. Od cibule a hroznového vína přes arašídy až po celou ledničku. Občas napadne i naše plíce a potom tomu říkáme aspergilóza. Myši jsou této infekci vystaveny mnohem více, a přesto jí odolávají. Teď už víme proč a poznatek by měl jít využít i u lidí.

Vydejte se s českými vědci nejen za nejrychlejšími tvory zemské souše, ale i za sebevražednými atentátníky a dalšími pozoruhodnými tvory.

Raketa Hwasong-12 ze Severní Koreje před pár týdny vesele přeletěla japonský ostrov Hokkaidó. Navzdory silným prohlášením a připraveným armádám ji ale nikdo nesestřelil.

Američtí a kanadští diplomaté a jejich rodiny v Havaně se stali terčem útoků neznámou sonickou technologií. Výsledkem je trvalé poškození sluchu a také mozku u některých obětí.