Grafenové stromky z dánské techniky DTU měří na výšku čtrnáct centimetrů, ale jejich tloušťka činí pouhou třetinu nanometru. Jsou z grafenu, takže to odpovídá jedné vrstvě atomů uhlíku. Dánský tým při výrobě stromků použil převratnou metodu výrobní kontroly grafenu, která spočívá ve skenování terahertzovým zářením.

Nová strukturální nabíjitelná baterie z MIT má podobu vlákna o rekordní délce 140 metrů. Je odolná vůči hoření, lze ji vyprat v pračce a také je možné k jednomu vláknu této baterie připojit více různých zařízení najednou. Na obzoru se rýsují nositelné počítače, které budou součástí oblečení a další snové aplikace.

Představte si počítačovou hru, ve které existuje virtuální svět. Mohli byste se tam pohybovat dle libosti, všechno prozkoumat, používat nástroje a postavit, co vás jen napadne. Třeba i steampunkovou verzi 8-bitového 1 Hz procesoru s pamětí RAM 256 bytů, kterou lze virtuálně připojit k neméně virtuálnímu displeji 32 krát 32 pixelů. Přesně tohle se stalo v Minecraftu.

Opět zde máme astronomickou zimu. V úterý 21.12. 2021 v 16 hodin 59 minut Slunce vstoupí do znamení Kozoroha a nastane zimní slunovrat. Zimní slunovrat souvisí s motivem znovuzrození - Slunce umírá, aby se znovu zrodilo a s i ním i celá příroda. Proto i oslavy zimního slunovratu mají být radostné.

Donedávna to vypadalo, že lidé mění krajinu tak sotva 10 tisíc let. Archeologové ale objevují doklady, podle nichž je vliv lidí či našich příbuzných na krajinu mnohem staršího data. Nálezy v lignitovém dolu Neumark-Nord ukazují, že tam neandrtálci udržovali otevřenou krajinu vypalováním vegetace již před 125 tisíci let.

Čelit záplavě dat dnešní doby není snadné. Soudobé disky jsou na hraně svých možností a musíme hledat nové materiály. V tenkých filmech germanidu manganu vznikají velice zajímavé magnetické nanostruktury ve tvaru ježčích bodlin, co jsou pětkrát menší než dnešní magnetické bity. K aplikacím je ještě daleko, ale je to prý slibné.

Experimentální vysokoenergetický laserový systém Solid State Laser – Technology Maturation Laser Weapons System Demonstrator (LWSD) Mark 2 MOD 0, který operuje na palubě USS Portland, během testu v Adenském zálivu úspěšně zasáhl hladinový cíl. Budoucnost amerického námořnictva je energetická.

Už déle než století se spekuluje o tom, jestli v zemských hlubinách vzniká metan abiotickou cestou. Do zemského pláště, desítky kilometrů pod zem, se dostaneme jen stěží. Podmínky, jaké tam panují, si ale můžeme vytvořit v laboratoři vysokých tlaků. Hádejte, co se stane, když pustíte horký vodík na hodně stlačené diamanty?

Americké letecké jaderné pumy jsou nejen technologicky zastaralé, ale také tak staré, že by to mohl být problém při jejich použití. Pentagon teď dostane novou variantu klasické letecké pumy B61-12. První již byla vyrobena, celkem by jich mělo být 400 až 500. Nová varianta klade důraz na bezpečnost, spolehlivost, přesnost a s ní spojené co nejmenší vedlejší škody.

Klasický led je dnes nepostradatelným materiálem nejen při výrobě drinků, ale i v potravinářském či farmaceutickém průmyslu, v medicíně i jinde. Do budoucna by ho mohl nahradit hydrogel z proteinové želatiny, který je možné opakovaně zmrazit a rozmrazit, aniž by se z něj něco uvolňovalo.

Chtěli byste se stát sokolníkem, ale nechce se vám řešit voliéru, krmivo nebo CITES? Pak doufejte, že se do výroby podaří dotáhnout dron s ptačími spáry, který si sestrojili borci ze Stanfordu pro testování hypotéz o mechanice ptačího hřadování.

Výroba amoniaku je jedním z nejdůležitějších chemických procesů dnešní doby. Zároveň je ale extrémně „špinavá“ a značně zatěžuje životní prostředí. Nový postup pro praktickou výrobu amoniaku elektrolýzou s fosfoniovými solemi by mohl změnit situaci. Časem se možná dočkáme zeleného amoniaku.

Nová kamera s metapovrchem se téměř ztrácí na prstu. Díky těsnému propojení metapovrchu s algoritmy strojového učení pořizuje kvalitní barevné snímky, které z ní dělají nejlepší současné zařízení tohoto typu. Těšit se mohou v medicíně i v robotice. Časem se možná objeví chytré telefony, které budou mít jako kameru celou zadní stranu s metapovrchem.

Populární zombie strojky, poskládané ze živých žabích buněk, čili xenoboti, dostali od svých stvořitelů další dovednost. Teď se dovedou sami replikovat. Dospělí xenoboti sbírají jednotlivé žabí buňky a skládají z nich zárodky nových xenobotů. Ideální tvar xenobotů pro replikaci spočítala umělá inteligence, díky které připomínají Pac-Mana.

Hypersonické kluzákové útoky by mohly snadno překonat soudobé systémy protiraketové obrany, které jsou nastavené na velmi předvídatelné balistické rakety. Situaci by mohl změnit hypersonický obranný systém GDI s raketami odpalovanými raketovými křižníky s Aegisem, podpořený sítí pokročilých satelitů Hypersonic and Ballistic Tracking Space Sensor. Vývoj běží na plné obrátky.

Nová teorie viní z náhlého dramatického ochlazení Země pokles mořského dna. Došlo k němu v Jižním oceánu před 34 miliony let.

Důmyslný systém s koncentrátorem slunečního záření dokáže přeměnit vodu a oxid uhličitý ze vzduchu nejprve na syntetický plyn a pak na syntetické palivo, které je tím pádem uhlíkově neutrální. Technologie funguje, ale vysoké vstupní náklady prozatím komplikují praktické využití.

Nová architektura umožnila postavit prozatím nejvýkonnější kvantový procesor Eagle. IBM do něj nacpali 127 qubitů a věří, že s Orlem dosáhli kvantové nadvlády, i když nejspíš nejsou první. A stále nemají dost. Již příští rok by měl z IBM přiletět Kvantový Orlovec a po něm Kvantový Kondor, kterým bude Orel horko těžko dýchat na záda.

K čemu vrtulky? AB6 JetQuad je nadupaný tryskový dron se čtyřmi tryskovými mikromotory a polohovatelnými tryskami. Tenhle tryskáč létá na naftu, kerosin nebo letecké palivo Jet-A. Umí kolmý start i přistání a také se vznáší na jednom místě. Kdo by si tohle nechtěl zkusit řídit?

V časopise Nature vyšel před několika dny článek v němž se praví, že: "...kosticovci, jakými jsou třeba plejtvák obrovský nebo keporkak, pozřou více potravy, než se vědci domnívali". Asi nejsem sám, koho při čtení napadlo: No, to je zase jednou objev! Případně něco ve smyslu, že i prestižní časopis dnes už otiskne všechno. Netřeba dodávat, že tímto článkem si vydavatel čtenost nenahonil.

Na revolučním konceptu stroje s fluidním pohonem pracují ve společnosti Jetoptera.

Na světě je stále mnoho železničních tratí, které nejsou elektrifikované. Vládu dieselových lokomotiv by tam mohly ukončit „lokomotivy na baterky“, které by si vozily baterii ve speciálním vagonu. Baterie by bylo možné dobíjet nebo měnit celý vagon. Tímto způsobem by bylo možné snížit závislost na problematických fosilních palivech i emise.

Amoniak sice obsahuje méně energie než vodík o stejné hmotnosti, ale zároveň více energie než vodík o stejném objemu. To je přednost, která by mu mohla otevřít dveře v letecké dopravě, i když není tak úplně „zelený“. Reaction Engines, autoři pohonu SABRE, amoniaku věří a vyvíjejí amoniakové reaktory, které by mohly pohánět letadla nebo třeba generátory elektřiny.

Vnější jádro naší planeta tvoří převážně kapalné železo s niklem. Je stlačené na 135 až 330 gigapascalů, čili 1,35 až 3,3 milionů atmosfér, a nažhavené na 4 až 5 tisíc kelvinů. Právě takové podmínky nedávno napodobili vědci s výkonnými lasery a prozkoumali chování železa za těchto podmínek.

Nosné rakety jsou standard, nepříliš efektivní a drahý. Startup SpinLaunch sázejí na radikální alternativu. Budou odpalovat náklad na oběžnou dráhu hypersonickým katapultem. Ve verzi L100 Orbital Mass Accelerator zvládne až 200 kilogramů. Jedinou podmínkou je, aby náklad, například satelit, vydržel přetížení zhruba 10 tisíc g.

Leonidas je výtečný mikrovlnný systém, který by měl vyřídit hejna dronů i jednotlivé drony, jak ve vzduchu, tak i na zemi či na vodě. Je to v podstatě první zbraň, která může důstojně čelit hejnovým útokům. Tento systém dostanou americká obrněná vozidla Stryker, z nichž se tak stane účinná obrana krátkého dosahu.

I když se od spalování uhlí ustupuje, možnosti jeho využití tím podle všeho nekončí. Nový materiál ze stlačeného uhelného prachu a bavlněných vláken je skvělý v solárním odsolování mořské vody. Je to praktické a levné. Na komerčním využití se již pracuje.

75 kilometrů dlouhý pás pustiny v chilské poušti Atacama pokrývá spousta silikátového skla. Podle nového výzkumu jde o pozůstatky extrémní exploze vesmírného tělesa, zřejmě komety či její části, která se před 12 tisíci let srazila se Zemí. Nasvědčuje tomu struktura skla i jeho chemické složení.

Pancíře schopné zastavit průrazné střely ráže 12,7 mm letící rychlostí až 819 m/s mohou mít díky kovové pěně (v porovnání s klasickým kovem) hmotnost poloviční.

Jak už bolestně zjistily mnohé armády, zásobování palivem je zásadní věc, která může rozhodovat celé konflikty. USAF chtějí vyrábět letecké palivo průmyslovou fotosyntézou společnosti Twelve. Nejprve se elektrolýzou rozloží oxid uhličitý a voda. Vzniknou molekuly kyslíku, vodíku a oxidu uhelnatého, které pak vstupují do moderní verze Fischerovy–Tropschovy syntézy, vyrábějící kapalné uhlovodíky.

Vero nihil verius

Optické 5D disky vydrží (skoro) věčně. Mají ovšem svá slabá místa, především pokud jde o rychlost zápisu/čtení dat a hustotu uložených dat. Nová technologie zápisu dat do křemenného skla posouvá rychlost zápisu na 230 kb za sekundu a nabízí hustotu uložení dat, která 10 000krát převyšuje Blu-ray disky. Na zapsání dat do takového disku byste si ale počkali hodně dlouho.

General Atomics s Boeingem dostaly na starost vývoj pokročilého laserového systému (distributed-gain laser) o výkonu 300 kW. Měl by být schopen zaměřovat a sestřelovat rychle letící cíle, které zničí svou brutální energií. Tohle monstrum usmaží na obloze drony, rakety i letouny protivníka.

Zelené organizace uveřejnily svou energetickou koncepci. Na rozdíl od předchozích počítá s využíváním jaderných zdrojů, které se podařilo postavit a zachovat i přes jejich intenzivní boj proti nim. I tak nedokáží bez postaveni nových jaderných bloků zajistit přechod k nízkoemisní energetice. A to i za předpokladu extrémně intenzivního využívání větrných turbín, a hlavně zdrojů na biomasu, které by pravděpodobně mělo hodně dramatické environmentální dopady. Je tak dobré se podívat na jejich představy podrobněji a srovnat je s realitou.

Helium je velmi užitečné, pro pouťové balonky, magnetickou rezonanci i pro lety do vesmíru. Je ale vzácné, jeho známé zásoby se tenčí, dodávky kolabují a cena roste. V této dramatické situaci přicházejí dobré zprávy z jižní Afriky, kde objevili největší a nejkvalitnější zásoby helia na světě. Pokud se informace potvrdí, tak tam je helia za více než 100 miliard dolarů. Naplní asi 1,4 bilionů balonků, což by heliovou krizi utlumilo.

Přichází doba mikroreaktorů. Pilotní projekt na Eielsonově základně, která leží na Aljašce, poblíž polárního kruhu, počítá se spuštěním mikroreaktoru v roce 2027. Když projekt uspěje, porostou mikroreaktory jako houby po dešti. Na základnách, odlehlých osadách, dolech, ropných polích nebo třeba v zařízeních pro odsolování vody či výrobu vodíku.

US Air Force by rádi trénovali bojové lety s nadzvukovými drony. Takoví protivníci by byli vydatnými soupeři a trénink by tolik nezatěžoval zkušené bojové piloty, kteří představují nedostatkové zboží. Tréninkovými soupeři by se mohly stát drony společnosti Exosonic, jejichž zásadní předností by měl být tichý let a zkrocení sonického třesku.

Kalifornská společnost Radiant pracuje na kompaktních jaderných reaktorech o výkonu 1 MW, které se vejdou do přepravního kontejneru a budou chlazené heliem. Takové reaktory by se mohly stát relativně levnou a praktickou náhradou celé armády dieselových generátorů, ať už při akcích pod širým nebem, při katastrofách anebo na vojenských základnách.

Švédská ocelářská společnost SSAB nedávno vyrobila první „bezfosilní“ ocel, při jejíž výrobě nejsou přímo využívaná fosilní paliva, a to včetně těžby použité železné rudy. Volvo teď z této oceli postavilo bezosádkový nákladní automobil. Podle všeho jsme svědky počátku přechodu na bezfosilní průmysl.

SPUR je odstřelovací puška pro denní i noční mise, s termální optikou a středním dostřelem. Ghost Robotics tímto střeleckým systémem vybavili svého čtyřnohého robota Vision-60. Na bojištích blízké budoucnosti se možná objeví kráčející zbraně, nepochybně s vychytralou umělou inteligencí.

Ve světě stále na řadě míst schází čistá voda. Praktickým řešením by mohly být hydrogelové tablety či zařízení, které za hodinu zlikvidují naprostou většinu bakterií díky peroxidu vodíku a částicím aktivního uhlí. Jejich použití je jednoduché a levné, stejně jako jejich výroba, v malém i ve velkém.

Kolem roku 1345 sepsal milánský mnich Galvaneus Flamma jeden ze svých posledních textů „Cronica universalis“. Podle nové analýzy italského literárního historika Chiesy v něm uvádí, že janovští námořníci té doby věděli o existenci Ameriky, přinejmenším části atlantického pobřeží, díky kontaktům se severní Evropou.

Silně vyzbrojené letouny palebné podpory AC-130J Ghostrider mají už teď pestrý arzenál. Na palubě nesou houfnici s automatickým kanonem a mohou také mít rozmanitou přesně naváděnou munici. Brzy začnou testovat prototyp leteckého laserového systému AHEL s pevnolátkovým laserem. S takovým laserem by Ghostridery mohly likvidovat kriticky významné cíle přesně, tiše a nenápadně.

Specialisté na bleskové ohřívání Jouleovým teplem použili tento postup pro těžbu cenných kovů, jako je zlato, stříbro, palladium nebo rhodium, ze starých mobilů a notebooků. Blesková recyklace může proměnit skládky elektronického odpadu na pokladnice s drahými kovy, které jen čekají na to, až je vydolujeme.

Inženýři z Massachusettského technologického institutu v odborném časopisu Science informují o druhé generaci svítících rostlin produkujících desetkrát jasnější světlo, než generace první.

V Austrálii mají nadbytek volného místa a Slunce. V Singapuru zase potřebují obnovitelnou energii. Ambiciózní projekt PowerLink spojí severní pobřeží Austrálie se Singapurem podmořským kabelem, kterým bude proudit elektřina z mamutí solární farmy v Severním teritoriu. PowerLink by měl být online v roce 2027.

Nowcasting je bezprostřední předpověď počasí, založená na aktuálních meteorologických datech. Je náročná a důležitá. Jak ukazuje úspěšný vývoj aplikace umělé inteligence pro nowcasting srážek Generative Model of Rain z franšízy DeepMind, brzy by se mohla stát kolbištěm umělých inteligencí.

Americká agentura NOAA a společnost Saildrone vyslaly do Atlantiku flotilu autonomních dronů plných senzorů, které sbírají data během hurikánové sezóny. Dron SD 1045 pořídil dechberoucí záběry z nitra hurikánu Sam, který stále řádí v Atlantiku východně od Bermud jako hurikán 4. kategorie.

O tom, že se výstavby nového jaderného bloku v Dukovanech nebude účastnit Rosatom a jeho technologie, je už rozhodnuto. Přesto v rámci permanentního předvolebního boje ideologičtí fanatici potřebuji stále proti této firmě bojovat. Jedním z prostředků je očerňování projektu Paks II a Hanhikivi. Zároveň došlo k odložení rozhodnutí o vydání povolení stavby jaderné části maďarským úřadem pro jadernou bezpečnost HAEA. Proto je rozumné si shrnout reálný současný stav těchto projektů.

Hypersonické střely jsou fajn. Soudobé protiraketové systémy proti nim nemají mnoho šancí a mohou ničit cíle pouhou kinetickou energií. Hypersonické střely se scramjetem jsou ale ještě lepší. Mohou manévrovat za letu v nízké výšce, což jim dává ještě větší nezranitelnost, větší přesnost, nižší váhu a větší dolet.