V jižní části Ostravy je tabulová plošina o rozloze 97 hektarů známá jako Halda Hrabůvka. Vznikla ukládáním odpadu z výroby Vítkovických železáren. Při pohledech zvenčí je vidět pouze pruh zeleně na svazích haldy, z haldy není skrz vegetaci takřka nic vidět. Jednou zde mají být byty, stadión Baníku, lanovka, krytý lyžařský areál. Zdá se zvláštní hovořit v souvislosti s průmyslovým odpadem o přírodě, ale na haldě je vidět, že příroda si bere zpět to, co jí člověk kdysi vzal.

Rozměry impozantní, vzhledem trochu komická a nízkou hmotností překvapující. Žádná velká věda, ale pro studenty, kteří se na konstrukci podíleli, inspirativní a zábavná.

Poté, co americké námořnictvo v tichosti zabalilo projekt námořního railgunu, převzaly otěže vývoje elektromagnetického kolejnicového děla jiné země. Teď se s průlomovým úspěchem přihlásilo Japonsko, které jako první vystřelilo s railgunem na moři. „Střední“ railgun agentury ATLA by se měl stát součástí protivzdušné obrany, jak na moři, tak i na souši. Poradí si i s hypersonickými útoky.

Možná to nebude dlouho trvat a i ve střední Evropě se dočkáme toho, že namísto party zedníků přijede postavit dům robotické auto. Hadrian X společnosti FBR staví asi dvacetkrát rychleji než lidští zedníci, pracuje ve dne i v noci a rozmary počasí mu moc nevadí. Nedávno pokořil rychlostní rekord s více než položenými 300 americkými tvárnicemi za hodinu.

Pro moderní dělostřelectvo je zásadní co největší dostřel a co nejpřesnější zásah. Oba tyto požadavky by měla splnit revoluční munice Ramjet 155 s ramjetovým pohonem, kterou vyvíjejí Boeing a Nammo. Dělostřelecké systémy ráže 155 mm by s touto municí měly dostřelit asi tak dvakrát dál, než je dnes obvyklé.

Softwarový gigant Microsoft se netají plány na rozvoj umělých inteligencí. Zároveň je jasné, že výcvik inteligencí a podobné projekty spolykají ohromující množství energie. Microsoft to hodlá řešit malými modulárními reaktory, které by měly pohánět jak umělé inteligence, tak i cloudové služby.

Tvůrci populárních Xenobotů z žabích buněk vylepšili algoritmus vybavený umělou inteligencí pro vývoj nových designů. Namísto měsíců na superpočítači navrhuje designy za pár sekund. Jeho nápady jsou neotřelé, skoro šílené, ale fungují. Umělá inteligence netrpí potřebou vyrábět kopie člověka či zvířat a její fantazie je nespoutaná.

Letecká přeprava nákladů je rychlá ale drahá. Dálkově řízené tryskové nákladní letouny Droneliner s hybridním pohonem by mohly nabídnout podstatně levnější a efektivnější přepravu nákladů. Ušetří palivo, poskytnou více prostoru pro náklad a nepotřebují kokpit s posádkou.

Asi nejznámějším případem strategie založené na amputaci části těla jsou ještěrky. Když jim jejich mrštnost a schopnost mizet rychlostí blesku není nic platná, uchylují se život zachraňujícímu manévru - nechají si odtrhnout ocas. Něco podobného popsali v tomto týdnu vědci u zástupkyň z říše hmyzu. Pavoukům podobné mušky své sebepoškozování dovedly k naprosté dokonalosti. Na rozdíl od zmíněných ještěrek nejde o ocas, ale o končetiny. Připravují se o ně samy a zvládají to do půl sekundy.

Na německou fregatu Sachsen zhruba před rokem instalovali modulární laserový systém MBDA Deutschland/Rheinmetall Laser Weapon Demonstrator. Jeho výkon dosahuje až 100 kW. Laser by se měl stát protivzdušnou obranou lodí krátkého dosahu, především proti dronům, hejnům dronů, malým člunům či raketám.

Jak bude vypadat Země za 250 milionů let? Jestli jsou naše odhady správné, vznikne další superkontinent, i když není jasné, jak bude vypadat. Bude to klimatické peklo, stejně jako byla Pangea před cca 300 až 200 miliony let. Savci to tehdy přežili, uvidíme, jak dopadnou na příštím superkontinentu.

Jak někoho přesvědčit? Ani tak nezáleží na tom, jestli to je pravda nebo nikoliv, ale na tom, kolikrát se dotyčné sdělení opakuje. Lidská psychika je nastavená tak, že se stokrát opakovaná lež opravdu stává pravdou. Je to účinný druh manipulace. Dostatečně bezskrupulózní politici s podporou všeho schopných médií toho mohou využívat ve svůj prospěch.

Pouštní chameleon namibijský nemění barvu ani tak pro maskování, ale kvůli termoregulaci. V horkém dni zesvětlá, během chladné noci ztmavne. Nový materiál TARCC, založený na mikrokapsulích s polyvinylidenfluoridem, dokáže totéž, když s ním jsou natřené střechy nebo třeba zdi domů.

Klasická výroba cementu je doslova motor na emise uhlíku. Na jednu tunu cementu vznikne jedna tuna emisí oxidu uhličitého. Sublime Systems to chtějí změnit. Jejich elektrolytická výroba vápna pro cement je sice o něco dražší, ale dramaticky omezuje množství emisí uhlíku. Pokud se ji povede doladit a dotáhnout do průmyslového měřítka, mohla by zmírnit globální emise.

Tryskový dron LongShot, po zuby ozbrojený raketami vzduch-vzduch, představuje velmi zajímavý pokus vrátit do hry stárnoucí bojové letouny 4. generace. Právě ty by měly vozit LongShoty do vzdušných bitev a pak z odstupu sledovat, jak se jim daří vyřídit protivníka. Letové testy dronu, jehož vývoj běží necelé tři roky, by měly být zahájeny již v příštím roce.

Zatím ani pořádně nechápeme vlastní vědomí a už nás zneklidňuje možnost, že určitou formu vědomí mají velké jazykové modely. Mezinárodní tým odborníků tvrdí, že přistihl velké jazykové modely při situačním povědomí. Nejsou sice napojené na raketová sila, ale pro jistotu to vědci hodlají pořádně prozkoumat.

Agentura pro vojenské projekty budoucnosti DARPA pokročila s programem POWER (Persistent Optical Wireless Energy Relay), který cílí na technologie pro bezdrátový přenos energie na velkou vzdálenost pomocí laserů. Měl by vzniknout systém, který zvládne test s přenosem 10 kW z letecké platformy na pozemní cíl, vzdálený 200 kilometrů.

Společnost QinetiQ přichází s pozoruhodným dronem Jackdaw neboli Kavka. Mělo by jít o autonomní tryskové drony, které budou natolik levné a zároveň schopné, že je bude možné nasazovat do misí jako součást týmů s pilotovanými letouny anebo v hejnech dronů. Měly by hrát roli návnad, průzkumných či komunikačních strojů anebo by měly vést elektronický boj.

Hypersonické systémy jsou pozoruhodné samy o sobě. Tým University of Central Florida pracuje na morfujícím scramjetu, který bude za letu schopný měnit tvar, aby se co nejlépe adaptoval na podmínky za letu. Už mají aerotermodynamický model, který trápí v experimentech.

Antora Energy, podporovaní Billem Gatesem, postavili pozoruhodnou kontejnerovou baterii, která má ohromnou ambici dekarbonizovat těžký průmysl. Tento žhavý ďábel obnovitelné energetiky využívá kompaktní bloky uhlíku. V nich uloženou energii lze opět uvolnit v podobě tepla anebo elektřiny, díky super efektivním termofotovoltaickým článkům.

Program Replicator slibuje vytvořit na pacifickém bojišti „peklo na zemi" pomocí tisíců levných dronů. Pentagon chce držet Čínu na uzdě jejich vlastní zbraní – kvantitou. Admirál Aquilino, který velí INDOPACOMu, doufá v rychlé pořízení takového množství dronů, aby bylo možné během 24 hodin udeřit proti tisícovce cílů.

Když se před 19 miliony let pustila do práce yellowstonská horká skvrna, vytvořila nejprve sopečný dóm a po něm McDermittovu kalderu na hranici dnešního Oregonu a Nevady. Našly se tam velmi zajímavé rudy, včetně rtuti, uranu a nedávno i lithia. Je to ráj geologů a také těžařů, kteří společně zkoumají geologickou historii kaldery.

Pilotní inteligence se v závodech dronů donedávna doslova loudaly. Lidští piloti z nich měli legraci. S tím je konec. Pokročilá pilotní inteligence Rorýs prošla tvrdým výcvikem v pokročilém simulovaném prostředí, a teď poráží nejlepší lidské piloty. Možnosti uplatnění extrémní. Brzy určitě i na vaší obloze.

Jestli byly dezinformace problém, tak teď s nástupem umělých inteligencí přeřazujeme na vyšší rychlostní stupeň. Experiment CounterCloud potvrdil, že dnešní inteligence mohou s vynaložením minimálních nákladů generovat masivní (dez)informační obsah, ať už pro temnou stranu anebo pro dobrou věc.

Společnost Boom Supersonic pokročila ve vývoji nadzvukového dopravního letounu. Jejich prototyp XB-1 úspěšně zvládl testy na ranveji a získal certifikát FAA, díky němuž míří k prvnímu letu. Prototyp s rozpětím křídel 5,2 metrů by mohl dosáhnout rychlosti až Mach 1,7. Připravte se na nadzvukovou dovolenou.

„Marno je na vodu plynoucí psát, písmena začnou tancovat…“ začíná jedno z půvabných starojaponských pětiverší z 8. a 10. století z proslulé sbírky Veršů psaných na vodu. Do češtiny ji geniálně do zrýmované formy přeložil Bohumil Mathesius (1888–1952). I díky tomuto malému literárnímu skvostu se psaní do vody stalo obrazem beznadějného úsilí sdělit své pocity a myšlenky tomu, kdo nechce naslouchat. Čtveřici německých vědců se však ve spolupráci s jejich čínským kolegou podařilo tuto bariéru prolomit. Ne sice bariéru lidské lhostejnosti, nýbrž nemožnosti něco do vody napsat.

Američtí materiáloví vědci vyvinuli nový typ fotomechanického materiálu, který tvoří fotomechanické mikrokrystaly v polymeru, jehož struktura se podobá mořské houbě. Je to slibná alternativa k tradičnímu elektrickému pohonu, která by mohla nalézt uplatnění v rozmanitých robotech, dronech nebo třeba biomedicínských aplikacích.

V roce 1929 byl na zemědělské škole v Opavě založen dendrologický park. Tehdejší ředitel školy František Drahný vytvořil v parku spolu se studenty geologickou sbírku, jejíž součástí bylo 7 bludných balvanů z okolí Opavy. V roce 1939 byla škola zrušena a po jejím obnovení v roce 1945 se většina exponátů sbírky ztratila. V roce 2008 byla geologická sbírka obnovena s použitím původních bludných balvanů Drahného sbírky.

Nová technologie zobrazování atomární struktury materiálu vsPDF (variable shutter atomic pair distribution function) je jako fotoaparát s expozicí jedné biliontiny sekundy. S její pomocí bychom mohli lépe pochopit fungování komplexních materiálů s užitečnými vlastnostmi a dále je vylepšit.

Technologie High-Density Hydro je vlastně vodní přečerpávací elektrárna, jenže bez vody. Namísto toho využívá tajemnou kapalinu R-19, která je údajně velice levná a zároveň 2,5krát hustší než voda. Díky této fyzikální vlastnosti umožňuje stavět mnohem menší a tím pádem levnější přečerpávací elektrárny při stejném výkonu, jaký nabízí vodní varianta.

Americká společnost Lockheed Martin úspěšně pokračuje ve vývoji pokročilých protiraketových střel programu Next Generation Interceptor (NGI), které se stanou klíčovou součástí již existujícího systému protiraketové obrany Ground Missile Defense (GMD). První střely NGI by měly být dodány v roce 2027.

Nikdy nepodceňujte sílu geologických procesů. Farmaření s drcenou lávou, nejlépe v horkých a vlhkých tropech, by během pár desítek let mohlo vycucnout z atmosféry ohromné množství uhlíku. Kyselý déšť s oxidem uhličitým reaguje s lávou za vzniku karbonátů, které pak odtečou do oceánu. Je to jednoduché a účinné.

Píše se rok 2023. Přesto, i když je to nanejvýš pozoruhodné, doposud nikdo s jistotou nevěděl, jak skutečně vypadá lithium. Mělo to jasný a pochopitelný důvod. Ale bylo to samozřejmě stresující. Teď už to víme. A tento průlomový objev by mohl zásadně přispět k vývoji pokročilých technologií, například vylepšených lithium-kovových baterií.

Umělá inteligence programu Skyborg Vanguard, kterou vyvíjí americké letectvo, se nedávno poprvé proletěla s autonomním tryskovým bojovým dronem XQ-58A Valkyrie. V budoucnu by autonomní drony měly operovat samostatně, v hejnech autonomních dronů anebo v týmech, společně s letouny pilotovanými lidskou posádkou.

Klasická chemie bere chemické reakce jako náhodné srážky atomů, při nichž mohou vzniknout molekuly. Když ale uděláte Boseho-Einsteinův kondezát s atomy, které jsou všechny ve stejném kvantovém stavu, chemická reakce probíhá jako kolektivní proces a podstatně rychleji než obvykle. Taková je kvantová superchemie.

Švýcarská společnost Energy Vault ve spolupráci s čínskými partnery buduje gravitační systém pro ukládání energie EVx, který pojme 25 MW/100 MWh. Zařízení v blízkosti čínské Šanghaje by mělo být připojeno k rozvodné síti ještě letos. Excelentní výsledky testů prototypu ve Švýcarsku dávají tušit úctyhodné parametry.

Přijdou vám už nosné rakety nudné? Longshot Space sázejí na extravagantní kinetickou technologii, která navazuje na projekt V-3 nacistického Německa. Jde o gigantické pneumatické dělo, které vystřelí mnohonásobně urychlený projektil rychlostí Mach 30. Chtějí se dostat na cenu 10 dolarů za kilogram nákladu na nízkou oběžnou dráhu.

Smíchejte vodu s cementem a uhlíkovými nanosazemi. Samovolně vznikne beton protkaný fraktální drátkovitou strukturou, který po namočení do elektrolytu funguje jako elektroda. Ze dvou navzájem izolovaných desek takto vylepšeného betonu lze vyrobit strukturální superkapacitor. Těšte se na elektrické budovy, silnice nebo třeba mosty.

300 kW laserový zbraňový systém byl cool a úspěšný. Lockheed Martin ale neusnuli na vavřínech. Dalších metou je praktický, lehký, výkonný a spolehlivý 500 kW laser. Pokud uspějí, měl by likvidovat větší, odolnější a pohyblivější cíle než jeho předchůdci. Čekejte laserovou show na bojištích.

Houby nejsou jen plodnice, které vidíme vyrůstat z půdy nebo zpráchnivělého dřeva. Je to především velká hustá síť vláken mycelia. Podhoubí lze ve vhodném substrátu cíleně pěstovat, což u některých dřevokazných druhů nabízí netradiční a možná i perspektivní možnosti využití zcela mimo potravinářský průmysl. Jako materiál zajímavý pro stavebnictví, nebo při výrobě oděvů, bot a doplňků, kde má potenciál nahradit pravou kůži.

V severokorejském Pchjongjangu se odehrála vojenská přehlídka. Mimo jiné tam defilovaly torpédové drony, které by měly být podobné ruskému systému Poseidon, především ve schopnosti jaderného útoku z moře. Na rozdíl od Poseidonu ale určitě nemají jaderný pohon ani možnost vypuštění z velké ponorky, což značně omezuje jejich případné nasazení.

Staré pohádky jsou půvabné příběhy propletené tajemstvím, fantazií i poučením. Taký je i reálný svět kolem nás, plný živých organismů – rostlin, tvorů, tvorečků. Čím jsou pro nás běžnější, všednější, tím méně se o ně zajímáme, natož abychom obdivovali jejich překvapivé vlastnosti či schopnosti. Koho potěší pavouk jakoby levitující ve vzduchu, ve skutečnosti zachycený na vlastním, téměř neviditelném vláknu? Je jemné, pružné, sestaveno z mnoha ještě tenčích bílkovinových fibril, přesto mnohem pevnější než ocelový drátek stejného průřezu. A může být i zářivě zlaté. Alespoň na pohled.

Naše Země před 717 miliony let zmrzla na kost. Bylo by skvělé vědět proč. Pokročilé datování zirkonu z pravěké lávy v kanadské Arktidě potvrzuje jako hlavního podezřelého katastrofální soptění Franklinovy velké magmatické provincie, které o 1-2 miliony let předcházelo příchodu Sněhové koule.

Pevný jako sklo. Zní to bláznivě, ale sklo je opravdu neuvěřitelně pevné, pokud ovšem v jeho struktuře není žádný kaz. Toho téměř není možné dosáhnout, pokud ovšem nevyrobíte sklo tenčí než jeden mikrometr. Když takovým ultratenkým sklem potáhnete důmyslně navržené řetězce DNA, dostanete tak pevný a zároveň lehký materiál, že před ním ocel červená studem.

Asi si to málokto vôbec všimol, ale polovodičové zdroje svetla nahradili žiarovky aj bez nariadení Európskej únie. Je tu istá šanca, že sa to nakoniec stane aj s elektromobilmi, ktorých direktívneho zavedenia sa na základe súčasných technických možností desí mnoho realisticky uvažujúcich ľudí.

Šťastná souhra okolností vedla k objevu fenoménu, předpovězeného v roce 2013. Experiment se sledováním prasklin v nanokrystalické platině potvrdil, že se praskliny v kovu mohou samovolně a beze stopy zacelit. Pokud to bude možné využít v praxi, rozpoutá to revoluci v konstrukcích.

Francouzští kvantový inženýři postavili vylepšený kvantový mikrovlnný radar, který dosáhl kvantové výhody oproti srovnatelným klasickým radarům. Teoreticky by takový radar mohl být až čtyřikrát rychlejší v detekci cílů, ale 20 procent, kterých dosáhl francouzský radar, rovněž není k zahození.

Australští Cortical Labs a Monash University získali armádní grant na vývoj wetwaru pro pokročilé umělé inteligence, které budou ovládat autonomní stroje a přitom se budou učit na základě zkušeností získaných během „života.“ Lidské minimozky na čipech čekají velké věci a to brzy.

Dnešní geotermální elektrárny spoléhají na vertikální vrty, které musejí dosáhnout do potřebné hloubky. Technologie Fervo Energy rafinovaně využívá horizontální vrty, které získávají teplo systémem prasklin v hornině. Po úspěšném pilotním komerčním Project Red v Nevadě přijdou na řadu další.

Čínský společnost Fourier Intelligence chce do konce roku vyrobit 100 humanoidních robotů. 165 cm vysoký robot GR-1 o hmotnosti 55 kg má sice ještě velmi daleko do plánované „univerzálnosti,“ pokud ale opravdu unese 50kilový náklad, představuje slibnou základní platformu, která by brzy mohla přinést zajímavé aplikace.