Metan v dnešní době funguje spíše jako fosilní surovina a skleníkový plyn. Co kdybychom ho ale vyráběli přeměnou z oxidu uhličitého, přičemž by potřebnou energii obstaralo viditelné světlo slunečního záření? Metan by se rázem stal mnohem zelenější surovinou, která by přispívala ke snížení naší závislosti na fosilních palivech.

Tak, jako mají nežádoucí dopady některá z dobře míněných opatření bojovníků s klimatem, podobně vyplouvají na povrch nežádoucí dopady farmaření, kterým se dávají různé přívlastky a kterými se před volbami rádi ohánějí politici. Co ale nám zapomínají dodat, že ekologické, organické a další z šetrných způsobů hospodaření, automaticky negarantují zdravotní nezávadnost. A že se navíc moc neslučují s konvenčním zemědělstvím. Že jejich zavádění snižuje výnosy a potažmo zdražuje potraviny. Asi nejhorším poznatkem je, že na sousedních pozemcích navozují aplikaci vyšších dávek insekticidů.

Vědci ukázali na dosud neznámého producenta emisí uhlíku s významným vlivem na klima planety. Jeho škodlivost uvolňováním oxidu uhličitého do atmosféry je srovnatelná s produkcí spalin motorů celosvětové flotily čítající čtyři miliony rybářských lodí.

Rozsáhlá studie početného týmu odborníků potvrzuje, že Evropa v minulém interglaciálu nebyla porostlá Temným hvozdem od moře k moři. Tehdy běžní nosorožci a sloni zařídili, že i bez moderních lidí byla polovina Evropy pokrytá stepí a savanou. Bujné hvozdy jsou jen blouzněním romantických naturfilozofů.

V tropických mořích panuje výrazný teplotní gradient mezi hladinou oceánu a hlubinami, kde je prakticky po celém světě voda o teplotě asi 4 °C. Z tohoto gradientu těží elektřinu generátor OTEC (Ocean thermal energy conversion). Dlouho šlo o nepraktickou technologii, ale okolnosti se změnily. V roce 2025 by měl být spuštěn první plovoucí generátor OTEC u Svatého Tomáše a Princova ostrova.

V texaském San Antoniu vyrostla pilotní elektrárna STEP (Supercritical Transformational Electric Power), která je založená na turbínách se superkritickým oxidem uhličitým. Taková turbína je mnohem levnější, o 10 procent účinnější a zároveň 10krát menší než klasické parní turbíny, kterým podle jejích tvůrců teď zřejmě zvoní hrana.

Klimatologové nám říkají, že po požárech jehličnatých lesů na jejich místě vzniká les listnatý. A protože listnaté lesy přijímají více uhlíku a odráží také více světla, výsledkem je ochlazování planety.

V jižní části Ostravy je tabulová plošina o rozloze 97 hektarů známá jako Halda Hrabůvka. Vznikla ukládáním odpadu z výroby Vítkovických železáren. Při pohledech zvenčí je vidět pouze pruh zeleně na svazích haldy, z haldy není skrz vegetaci takřka nic vidět. Jednou zde mají být byty, stadión Baníku, lanovka, krytý lyžařský areál. Zdá se zvláštní hovořit v souvislosti s průmyslovým odpadem o přírodě, ale na haldě je vidět, že příroda si bere zpět to, co jí člověk kdysi vzal.

Nikdy nepodceňujte sílu geologických procesů. Farmaření s drcenou lávou, nejlépe v horkých a vlhkých tropech, by během pár desítek let mohlo vycucnout z atmosféry ohromné množství uhlíku. Kyselý déšť s oxidem uhličitým reaguje s lávou za vzniku karbonátů, které pak odtečou do oceánu. Je to jednoduché a účinné.

Naše Země před 717 miliony let zmrzla na kost. Bylo by skvělé vědět proč. Pokročilé datování zirkonu z pravěké lávy v kanadské Arktidě potvrzuje jako hlavního podezřelého katastrofální soptění Franklinovy velké magmatické provincie, které o 1-2 miliony let předcházelo příchodu Sněhové koule.

Země je sice relativně ohromná a na první pohled vypadá, že lidé by s ní nepohnuli. Ale zdání klame. Už se nám to povedlo, nejnověji díky čerpání podzemní vody. Obzvláště ve středních zeměpisných šířkách má takové čerpání měřitelný vliv na neposedný rotační pól planety.

Mezi oběma místy, v nichž došlo k destrukci plynovodů, se nachází skládka z 2. světové války obsahující i chemické bojové látky. Dánští, němečtí a polští výzkumníci zveřejnili studii mapující možné důsledky explozí na podmořský život.

Trend teplot na našem území vzrůstá zhruba od 1870, kdy bylo lokální minimum. Před tím kolísal s lokálním maximem kolem 1770. Teplota za 60 let vzrůstá a srážky stagnují, lze očekávat období sucha. Tepelný ostrov Klementinum za 50 let představuje asi 0,5°C navíc proti ČR, vliv tepelných ostrovů lze odhadnout a hodnoty globálního oteplování ovlivní málo.

Byly doby, kdy byl skot veleben a země oplývající strdím a mlékem vyhledávanou lokalitou. Dohoda Green Deal spatřuje ve skotu jednoho z největších škůdců planety.

Klasické herbicidy odcházejí ze scény. Britská společnost Weedingtech nabízí pozoruhodnou alternativu v podobě pěny, která pokryje plevel a udrží na něm horko, které ho zničí. První experimenty ukazují, že účinnost systému Foamstream je srovnatelná s glyfosátem.

Pastva uherského stepního skotu v ptačím parku Kosteliska se vyplácí

Je dostat z atmosféry „nadbytečný“ oxid uhličitý? Technologie CO2Rail je pozoruhodným počinem, který by mohl prorazit. Využívá železniční infrastrukturu a přetváří jedoucí železniční vagony na energeticky soběstačné lapače oxidu uhličitého. Jeden vagon vylepšený touto technologií by měl lapit 3 tisíce tun oxidu uhličitého ročně.

Zima už je dávno za námi a ruská invaze na Ukrajinu už trvá více než čtyři měsíce. Lze tak analyzovat dopady energetické krize, která nyní probíhá, a podívat se na možné scénáře budoucího vývoje.

Singapurští vědci smíchali odpadní produkty z místních chemických výrob, přidali moč a bakterie, čímž získali kapalinu, jež stmeluje nejen písek lépe než ve vodě rozmíchaný cement.

Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet, se Filipínská tektonická deska zasouvá pod Japonsko. Na dně oceánu se v těch místech táhne příkop Nankai, pod kterým sedí v hlubinách zemské kůry hustý a pevný pluton Kumano, jako pecka v medu. Jeho tajemství vyčetl ze seizmických vln superpočítač LoneStar 5.

Když kapalnou slitinou EGaIn, zahřátou na 100-120 °C, probubláváte plynný oxid uhličitý, molekuly skleníkového plynu se rozpadají a vznikají vločky pevného uhlíku. Ty pak jen stačí sesbírat z hladiny kapalného kovu, pohřbít pod zem do zapomenutí anebo z nich vyrobit něco užitečného.

Donedávna to vypadalo, že lidé mění krajinu tak sotva 10 tisíc let. Archeologové ale objevují doklady, podle nichž je vliv lidí či našich příbuzných na krajinu mnohem staršího data. Nálezy v lignitovém dolu Neumark-Nord ukazují, že tam neandrtálci udržovali otevřenou krajinu vypalováním vegetace již před 125 tisíci let.

Důmyslný systém s koncentrátorem slunečního záření dokáže přeměnit vodu a oxid uhličitý ze vzduchu nejprve na syntetický plyn a pak na syntetické palivo, které je tím pádem uhlíkově neutrální. Technologie funguje, ale vysoké vstupní náklady prozatím komplikují praktické využití.

V časopise Nature vyšel před několika dny článek v němž se praví, že: "...kosticovci, jakými jsou třeba plejtvák obrovský nebo keporkak, pozřou více potravy, než se vědci domnívali". Asi nejsem sám, koho při čtení napadlo: No, to je zase jednou objev! Případně něco ve smyslu, že i prestižní časopis dnes už otiskne všechno. Netřeba dodávat, že tímto článkem si vydavatel čtenost nenahonil.

I když se od spalování uhlí ustupuje, možnosti jeho využití tím podle všeho nekončí. Nový materiál ze stlačeného uhelného prachu a bavlněných vláken je skvělý v solárním odsolování mořské vody. Je to praktické a levné. Na komerčním využití se již pracuje.

Jak už bolestně zjistily mnohé armády, zásobování palivem je zásadní věc, která může rozhodovat celé konflikty. USAF chtějí vyrábět letecké palivo průmyslovou fotosyntézou společnosti Twelve. Nejprve se elektrolýzou rozloží oxid uhličitý a voda. Vzniknou molekuly kyslíku, vodíku a oxidu uhelnatého, které pak vstupují do moderní verze Fischerovy–Tropschovy syntézy, vyrábějící kapalné uhlovodíky.

Zelené organizace uveřejnily svou energetickou koncepci. Na rozdíl od předchozích počítá s využíváním jaderných zdrojů, které se podařilo postavit a zachovat i přes jejich intenzivní boj proti nim. I tak nedokáží bez postaveni nových jaderných bloků zajistit přechod k nízkoemisní energetice. A to i za předpokladu extrémně intenzivního využívání větrných turbín, a hlavně zdrojů na biomasu, které by pravděpodobně mělo hodně dramatické environmentální dopady. Je tak dobré se podívat na jejich představy podrobněji a srovnat je s realitou.

Kalifornská společnost Radiant pracuje na kompaktních jaderných reaktorech o výkonu 1 MW, které se vejdou do přepravního kontejneru a budou chlazené heliem. Takové reaktory by se mohly stát relativně levnou a praktickou náhradou celé armády dieselových generátorů, ať už při akcích pod širým nebem, při katastrofách anebo na vojenských základnách.

Specialisté na bleskové ohřívání Jouleovým teplem použili tento postup pro těžbu cenných kovů, jako je zlato, stříbro, palladium nebo rhodium, ze starých mobilů a notebooků. Blesková recyklace může proměnit skládky elektronického odpadu na pokladnice s drahými kovy, které jen čekají na to, až je vydolujeme.

Při provozu jaderných elektráren vzniká odpad, se kterým je problém. Bývá ještě schopen produkovat teplo a v souvislosti s radioaktivním rozpadem emituje neutrony i gama záření. Při výrobě bionafty také vzniká odpad. Tím je nadprodukce glycerolu. Vědci z Lancaster University přišli na způsob, jak pomocí obou odpadů získávat vysoce ceněné suroviny. Stanou se navrhované jaderné biorafinerie hitem nízkoemisního hospodaření, nebo jeden z mála technických ekonomicky efektivních procesů snižujících emise CO2, pohřbí aktivisté?

Na tom, že jsou lesy potřebné, se shodneme všichni. Vytvářejí životní prostředí pro celou řadu živočichů, čistí vzduch a fotosyntézou vytvářejí dřevní hmotu čímž vysávají z ovzduší oxid uhličitý. Kolik uhlíku ale z atmosféry odčerpávají? A na jak dlouhou dobu? Jak moc se lesy podílí na ochlazování planety? Tak v tom se představy odborníků mění nejen často, ale korektně řečeno - dost podstatně.

Středoškoláci se zase chystají do ulic demonstrovat za klima. Zároveň rychle rostou ceny energií. Nejen v Belgii a Německu se plánuje intenzivní výstavba plynových elektráren. Rozeberme možné směřování české energetiky v kontextu té evropské a doporučení, o kterých by měli středoškoláci uvažovat.

Geologům a geofyzikům se sopky jeví v mnohem lepším světle. Podle nich hrají roli „geologického termostatu“.

V nedávné době vyšla nová šestá zpráva panelu IPCC, která se snaží analyzovat antropogenní dopady emisí CO2 na klima. Je zajímavé podívat se na reálné možnosti reakce na tuto zprávu. Zelené aktivistické organizace na jedné straně hlásají nutnost rychlého omezení emisí, na druhé však nepolevují v boji proti nízkoemisní jaderné energetice.

Postupně bude nutné nahradit uhelné bloky. Jak roste cena emisních povolenek, zvyšuje se cena nejen uhelné, ale také plynové elektřiny. Je tak třeba urychlit přechod k nízkoemisnímu mixu. Ovšem důležitější než rychlost je, aby mix, ke kterému směřujeme, odpovídal našim geografickým a dalším podmínkám a byl opravdu nízkoemisní, efektivní a environmentálně citlivý.

Každý šílený sociálně inženýrský systém uvádějící do života výstupy mystického myšlení se zaklíná poznatky vědy. Vzdejme se aut se spalovacími motory a budeme spaseni. Matka příroda nám odpustí hřích ekocidy a trestající křivka klimatického modelu se začne milosrdně zplošťovat. Věřte vědcům. Mají grafy, mají čísla, hare, hare, hare….

Každý, kdo byť jen občas mrkne na zprávy, se setkal s tvrzením, že hurikány jsou v poslední době ničivější a častější. Za viníka se označuje globální oteplování. Sdělení jsou nám presentována spolu se záběry na lidská utrpení, a tak je považujeme za pravdivé. Studie, která nyní posoudila hurikány z dlouhodobějšího pohledu, je s takovou představou v rozporu. Se závěry studie se lze seznámit v nejnovějším čísle časopisu Nature Communications.

Když Dailson J. Bertassoli z Ústavu geologie na University of Sao Paulo měřil emise skleníkových plynů ve vodní nádrži Belo Monte, zaujaly ho bubliny vycházející ze dna. Ukázalo se, že jde o metan a oxid uhličitý.

Ze zkušenosti víme, že Zemi dovedou ochladit mohutné sopečné erupce nebo rozsáhlé lesní požáry. Napodobit takové jevy ale není úplně snadné. Američtí experti NOAA vyvinuli technologicky a ekonomicky zvládnutelný postup, který zahrnuje oxid siřičitý, levitující saze a asi 20 tisíc letů flotily 335 dopravních letadel. Byla by to první pomoc v případě brzkého dramatického oteplování planety.

Na konci roku 2020 bylo rozhodnuto o odstavení jedné z největších a nejmodernějších uhelných elektráren v Německu. V provozu byla pouze pět let a její výstavba i konec je symbolickou ukázkou reality a environmentálních dopadů německé Energiewende.

Vulkanické ostrovy Islands of the Four Mountains v centrálních Aleutách hostí celkem šest stratovulkánů, včetně sopky Mount Cleveland, což je v posledních dvaceti letech nejaktivnější vulkán severní Ameriky. Podle geologů je více než pravděpodobné, že jde o jednu velkou kalderu, ve které dřímá další severoamerický supervulkán.

V posledních dnech se nejen na Ekolistu, objevila celá řada příspěvků napadajících výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Je v nich celá řada nepravd a účelových manipulací, a proto jsem se rozhodl alespoň některé z nich uvést na pravou míru.

Alespoň těm ze Skalnatých hor, respektive hor Skalistých v USA a Kanadě. Přemnožení kůrovce by nemělo prospívat jen včelám v Rocky Mountains, ale i těm z naší kotliny.

Karanténa přinesla uzavřené továrny i letiště. Vliv ekonomické krize na CO2 je ale prakticky neviditelný.

Lidé propadají klimatické úzkosti. Někteří dokonce dobrovolně přestávají létat letadly, i když jenom málokterý dar naší civilizace je více povznášející. Existuje ale ještě jedna možnost. Vykašlat se na chmury, kterých je stejně vždycky dost, a zkusit s tím něco kloudného udělat.

Společnost Rolls-Royce vsadila na malé modulární jaderné reaktory s výkonem 440 MW. V prvním kole jich chtějí postavit až 15, v prostorech vysloužilých jaderných elektráren. Jeden takový minireaktor se vejde na kamion a mohl by pohánět celé město střední velikosti.

Uhlí by mohlo dostat druhou šanci. Nikoliv fosilní uhlí, které pěkně zůstane pod zemí, nýbrž zelené a zcela obnovitelné bio uhlí, které se vyrábí z odpadní rostlinné biomasy, jako jsou rýžové slupky nebo podobný materiál. Je to ironie ďábelských rozměrů.

Odpověď je nasnadě – jak pro koho. Určité skupiny se tváří, že uhlíková neutralita je trumfovým esem, které nelze v diskusi o prioritách nasměrování zdrojů a úsilí přebít žádnou jinou kartou, ale šéf think-tanku Copenhagen Consensus Center Bjorn Lomborg to vidí jinak.

V současné době je stále palčivější problém s uskladňováním obnovitelné energie. Energy Vault hodlají vybudovat baterie vysoké 120 metrů, v nichž se energie ukládá pomocí zdvihání 35-tunových bloků betonu. Tuhle gravitační baterii si do kapsy nedáte, ale energii by mohla uskladnit na prakticky neomezenou dobu.

- kde mé úly stojí, zas práškují, hnojí, já chemie zákaz bych chtěl….