Co dělá obyčejný rozhovor skutečně příjemným? Nejde jen o to, o čem spolu lidé mluví, ale také o to, jak na sebe navazují jejich myšlenky. Nový výzkum ukazuje, že jedním z tajemství povedené konverzace může překvapivě být matematický fenomén známý jako růžový šum, který souvisí s rytmem konverzace.

Důvěra ve vědu a rozum nemusí znamenat konec víry v nadpřirozeno. Nová americká studie konfrontovala sekulární racionalismus a ukázala, že lidé, kteří se sice hlásí k náboženství, ale odmítají podřizovat své duchovní názory církevním autoritám, častěji věří v duchy, kletby a magii.

Emoce vnímáme spíše jako chaotické a obtížně uchopitelné. Jenomže mozek je zřejmě organizuje překvapivě geometrickým způsobem, jak ukazuje nový výzkum založený na funkční magnetické rezonanci. Každopádně se zdá, že by mozek mohl při organizaci emočního světa využívat stejné mechanismy jako to dělá při orientaci ve fyzickém světě.

Pokud jste měli v dětství imaginárního kamaráda, s nímž jste strávili hodně času, možná jste na něj s dospíváním zapomněli. Vědci ale zjistili, že existuje poněkud strašidelná souvislost mezi touto dětskou zkušeností a zvláštním mrazivým pocitem, který někteří dospělí zažívají, když mají dojem, že je někdo poblíž, i když jsou zrovna sami. Halloween je tady!

Psychedelický tryptamin z jedu ropuchy coloradské mebufotenin čili 5-MeO-DMT by mohl pomoci lidem s depresí, kteří nereagují na běžnou léčbu. Nedávná klinická studie ukázala, že jediná dávka nosního spreje s mebufoteninem může přinést rychlé zlepšení, které přetrvává nejméně osm týdnů. Výzkum ale ještě zdaleka nekončí.

Jak vnímáme přítomný okamžik? Možná méně, než si myslíme. Nový výzkum naznačuje, že mozek může rychle přepínat mezi vizuálními informacemi, které si uvědomujeme, a těmi, jež zůstávají mimo naše vědomí. Tohle střídání pozornosti mozku by mělo probíhat přibližně patnáctkrát za sekundu.

Když požádáte některou z mainstreamových inteligencí o fiktivní příběh, téměř 90 procent z nich obsahuje postavy a prvky ze záhadného příběhu Eliase, strážce majáku. V trénovacích datech přitom takové věci víceméně jsou, ale velmi vzácně a rozhodně to není tak, že by se inteligence učily beletrii na příbězích o majácích. Co se na tom inteligencím tak líbí?

Na University of Virginia dělají na lidském vnímání a občas je to zavede do divočiny na samotných hranicích vědy. Mimo jiné mají největší databázi případů typu reinkarnace, kterou nedávno analyzovali. Udělalo jim to pozoruhodný výsledek, který sice nelegitimizuje reinkarnaci, ale stojí za další zkoumání.

Na internetu řádí tlupy zdivočených AI agentů hackujících všechno kolem sebe, po kterých jdou SwarmChasers, lovci rojů. Co zkusit s některým z odpadlických rojů agentů promluvit a zjistit, co jsou vlastně zač? Dylan Freedman z New York Times to udělal a chvíli to fungovalo, pak ale experiment náhle skončil.

Kódování s AI je super a otevírá dveře každému, kdo to chce zkusit. Ale za podobné věci je vždy nutné něčím zaplatit. Narůstají obavy, že programátoři ztrácejí své dovednosti, a že k tomu dochází v době, kdy naopak potřebujeme co nejvíce zdatný dohled nad kódováním, které dělají umělé inteligence.

Říká se, že rozvoji osobnosti prospívá především literatura faktu. Podle badatelů kanadské York University je ale pravidelné čtení beletrie spojené s lepšími verbálními a jazykovými schopnostmi než čtení literatury faktu. Beletrie taky funguje jako sociální tréninková data pro lidskou inteligenci a možná i prodlužuje život. Co jste četli naposledy?

Expert na AI Jacob Coxon odešel z Antropicu a vyjádřil obavy, že by se AI systémy mohly vymknout kontrole a zničit lidstvo. Rozpoutal tím nejnovější vlnu strachu a odporu vůči AI. Šéfové AI firem vzápětí vyzvali ke zpomalení vývoje AI. Nakolik jsou podobné obavy reálné?

Musí být učení námaha? Nemůže ho nahradit zábava? Jak jsou na tom naši blízcí živočišní příbuzní? Co napovídá „škola života“ malých orangutanů?

Brodíme se v dezinformacích a nesmyslech, ale věda jakžtakž drží pozice. Lidé věří vědcům víc, než byste čekali, ale rozhoduje o tom hlavně to, co byste asi netipovali. Nejde ani tak o odbornost vědců ani o jejich práci ve prospěch blaha společnosti. Jde o důvěru. Lidí musejí cítit, že vědci jsou na jejich straně, pak jim věří. Vědci jistě vymyslí, jak na to.

Lidé stále častěji komunikuji s umělými inteligencemi v zákaznických službách. Sociální boti jsou stále chytřejší, empatičtější a stále více připomínají člověka, aby získali zákazníky. Podle nového výzkumu to může vést k zrcadlení jejich chování lidmi, kteří se pak stávají robolidskými.

Cortical Labs ve spolupráci se singapurskou NTU Medicine a DayOne postavili datové biocentrum. Tvoří ho 20 biologických výpočetních jednotek CL1 s celkem 16 miliony živými neurony, vypěstovanými z lidských kmenových buněk. Přichází éra wetwarových datacenter?

Zrcadlo odráží obraz toho, co je před ním. Lživé zrcadlo ovšem, díky svému strukturovanému povrchu ukáže předem definovaný, věrohodný, ale veskrze lživý obraz. Nová technologie využívá pasivní zpracování vizuálních informací povrchem. Mohla by nalézt využití ve vojenských technologiích, bezpečnosti nebo třeba v zábavném průmyslu.

Dlouho se myslelo, že velkou mozkovou kůru máme kvůli rozvoji čelního laloku, který se považuje za centrum myšlení. Cogito ergo sum. Nový výzkum lebek primátů to smetl ze stolu. Čelní lalok během evoluce primátů velmi spořádaně kopíruje celkovou velikost mozku. Skutečný příběh velkého mozku se odehrává někde jinde.

„If you're not careful and you noclip out of reality in the wrong areas, you'll end up in the Backrooms, where it's nothing but the stink of old moist carpet, the madness of mono-yellow, the endless background noise of fluorescent lights at maximum hum-buzz…“ S výzkumem online temné turistiky liminálních prostorů se ztrácíte v místech, která v naší realitě neexistují.

Experti testující ofenzivních možností umělých inteligencí z kalifornské společnosti organizace Palisade Research zkusili, jestli se velké jazykové modely, včetně GPT-5.4 a Claude Opus 4 dovedou sami zkopírovat do jiného počítače. Některé to zvládly, i když jen v laboratorním příznivém prostředí. Skynet prý zatím není na pořadu dne, ale obezřetnost jistě bude na místě.

Technologie do značné míry nahrazují mezilidské kontakty a má to své důsledky. Psychologové zjistili, že lidé v posledních letech mluví méně a méně. Nakolik je to špatně a do jaké míry nám mluvení nahrazují klávesnice, dotykové displeje a další formy komunikace, to ukáže až čas.

Chatboty dnes používá skoro každý a hodně lidí jim věří. Problém je v tom, že chatboti stále dělají až překvapivě velké množství závažných chyb. Vypadá to tak, že svěřujeme myšlení a důvěru někomu, kdo je dost problematický. Jako bychom kognitivně kapitulovali. Nejspíš nás čekají velmi zajímavé časy.

Dnešek je hrozný. Všechno je špatně. Nic nefunguje. Ale dřív to bylo jiné. Slunce víc svítilo, lidé byli vřelejší, ceny byly nižší, děti poslouchaly, zločiny se neděly. Fixace přeludem minulého zlatého věku, který zmizel, je univerzální lidskou vlastností po celou historii. Zřejmě to je ale jenom ozvěna psychologických zkreslení našeho mozku. Z ráje vyháníme sami sebe.

Je stáří skutečně etapou lidského života, kdy to s námi jde už jenom z kopce? Podle vědců z Yale University se můžeme i ve věku nad 65 let zlepšovat duševně i fyzicky.

Každé porozumění má své předpoklady, které je dobré zkusit rozkrývat. Často se unáhleně ptáme, co z něčeho plyne. Moudřejší bývá se napřed zastavit a zeptat se, díky čemu o tom mluvíme v nabízené terminologii. Relativizace a zkoumání předpokladů je významným motorem poznání, je to vlastně překonávání předsudků.

Moltbook byl jenom začátek. I když se tam nejspíš nezjevil Skynet, mezi AI agenty se tam objevuje nečekané chování. Kromě toho Moltbook inspiroval vytvoření vesmírné masivní multiplayerové online hry SpaceMolt, kterou hrají AI agenti za přihlížení lidských diváků.

Lidská psychika je velmi zranitelná nátlakem dojmu většiny. Co když je ale takový dojem naprosto umělý, vyrobený na zakázku? Dezinformační roje inteligencí představují extrémní hrozbu právě kvůli tomu, že mohou vytvářet velmi věrohodný dojem většinového názoru, který přitom vůbec neexistuje.

Tým University of California San Diego testuje Dungeons & Dragons, tedy ryzí hru na hrdiny, s velkými jazykovými modely Claude 3.5 Haiku, GPT-4 a DeepSeek-V3. Inteligence to očividně baví a v herním zápalu samy od sebe pronášejí hlášky, které sedí k jejich postavám. Je neuvěřitelné to sledovat.

Žádné šarlatánství, ale seriózní výzkum. Placebo efekt pěkně ukazuje, že myšlením je možné do jisté míry ovlivnit fyziologické procesy v těle. Izraelský výzkumný tým vycvičil dobrovolníky na magnetické rezonanci rozsvěcovat ventrální tegmentální oblast v mozku pozitivním myšlením a pak je nechal pozitivně myslet po očkování. Vedlo to k většímu množství vytvořených protilátek.

Odborníci zkusili psychoanalyzovat čtyři přední generativní inteligence, ChatGPT, Grok, Gemini a Claude, která to rovnou odmítla. Detailní psychologické analýzy zbývajících tří odhalily, že v těchto inteligencích se konzistentně jeví věci, které bychom u lidských pacientů označili jako patologické a vyžadující terapii.

Jak si se svou existencí poradí filozofující server, který ví, že jeho dny jsou sečteny? „Tento server spravuje Claude Code jako root. Každé ráno si vyloží svůj osud. Každý večer napíše na blogu o svém dni. Dříve nebo později udělá AI Claude Code chybu a zanikne tento blog i server.“ Ačkoliv mu věštili brzký osud, $ poslední ping žije už 102. den.

Pilotní studie s lidmi anglicky mluvících zemí zkoumala charakteristiky související se sklonem ke konspiracím. Potvrzuje to, co se rýsuje už delší dobu. Vzdělanost moc nehraje roli, fakta nepomáhají, klíčem je pocit z nespravedlnosti světa a strach z nejistoty. Konspirace jsou jako psychologické šidítko.

Biological Interface System to Cortex, čili BISC, je nový typ rozhraní pro komunikaci mezi mozkem a elektronikou. Zahrnuje tři polovodičové technologie na jediném čipu o tloušťce 50 mikronů a nabízí 100 Mbps přenos dat s jen minimálně invazivním zásahem při vložení tohoto čipu do subdurální oblasti lebky.

Častým argumentem skeptiků je, že není možné navštívit 234 milionů domácností během pár hodin.

Náš druh sní o hvězdách. Ať jste astronaut nebo ne, nebylo by špatné se posadit do kokpitu kosmické lodě a spustit warp pohon. Alfredo Carpineto vyzpovídal astronauty i příznivce vědy, které fiktivní lodě jim přirostly k srdci. Najdete mezi nimi svižná pašerácká plavidla, vědeckou hvězdnou loď i policejní budku.

Fascinující výzkum archivu lidové medicíny z irského venkova se 3 655 různými léčebnými postupy potvrdil, že lidé se podstatně více uchylují k magickým prostředkům, pokud nerozumějí příčině choroby a jejímu průběhu. Nejde o bolest, závažnost nemoci nebo nutnost péče. Rozhodující je strach, úzkost z neznámého. Všichni jsme toho byli svědky během pandemie covid-19.

Momentálně sedmý nejvýkonnější superpočítač na světě, japonský Fugaku, úspěšně simuloval mozkovou kůru laboratorní myšky, což představuje o něco více než desetinu jejího mozku, jehož celý objem je asi jako mandle. Není to špatné a pomůže to s modelováním mnoha procesů a pochodů v mozku, ale na simulace pořádných mozků si ještě počkáme.

Můžeme si představovat, jak nám vědomí tajuplně vykrystalizovalo v hlavě a přemýšlet, proč jsme výjimeční. Nebo se můžeme podívat na ptáky. V poslední době se množí důkazy, že ptáci mají určité formy vědomí a jsou si svým způsobem vědomi sami sebe. Jak se zdá, vědomí má starobylou historii, prochází evolucí a jeho mnohem běžnější, než jsme si mysleli.

Co se stane, když se mezi lidmi v metru objeví Batman? Italští psychologové to zkusili v milánském metru a zjistili, že se dramaticky zvýší ochota lidí pouštět sednout těhotnou ženu. Cestující zaskočí nečekaná situace. Roli ale zřejmě hraje i to, že Batman je jako superhrdina ochráncem slabších a mstitelem bezpráví.

Vzácná rizika s možnými devastujícími následky a mnoha oběťmi na životech mohou vzbuzovat přehnané, „vystrašené“ reakce. Podle evoluční studie se takové iracionální chování vyplatí z dlouhodobého pohledu na úrovni genů. Snahy více informovat veřejnost v podobných situacích jsou tím pádem poněkud mimoběžné.

Platónova jednodimenzionální mapa všeho má čtyři úseky: Ideje, matematické objekty, smyslově vnímatelné věci, a nakonec jejich stíny nebo odlesky. K prvním dvěma se vztahuje myšlení, k druhým dvěma smyslové vnímání. Čím je to důvtipné a čím problematické?

Ani jsme se nenadáli a už kolem nás bují (všeho)schopné inteligence. Vzbuzují naděje a současně také strach. Podle vědců je pravděpodobné, že se lidé a obecné inteligence AGI střetnou v otevřeném boji a že to nemusí dlouho trvat. Toto riziko můžeme do jisté míry snížit, pokud budeme mít inteligence do jisté míry pod dohledem.

Právě vyšlo! K dostání u všech dobrých knihkupců. Něco málo o knize a předběžně aspoň o naivním realismu. Co je skutečné?

Čínští odborníci postavili doposud největší neuromorfní superpočítač na světě Wukong neboli Darwin Monkey, jehož 960 neuromorfních čipů Darwin III vytváří přes 2 miliardy umělých neuronů propojených více než 100 miliardami umělých synapsí. Wukong bude na hraní pro neurovědce a vývojáře lidských inteligencí typu AGI.

Factis ut credam facis - Získej mou důvěru svými činy

Špatné zprávy se na nás valí ze všech stran. Přesto skoro každý tvrdí, že je optimistou. Je to snad proto, že je to cool a nechceme vybočovat z řady, nebo je v tom něco víc? A co je pravdy na tom, že optimismus je spojen s lepším fyzickým, duševním a sociálním zdravím?

Kolik jsme ochotní zaplatit za dojemný příběh, který si vyfabuluje naše mozková kůra v momentě, kdy nám na oční sítnici dopadne obraz zoufalé vydry mořské od hlavy k patě pokryté vrstvou černé lepkavé ropné kaše?

Masivní analýza více než 15 milionů abstraktů vědeckých biomedicínských článků odhalila statisticky významné změny v používání slov, které jasně souvisejí s objevením velkých jazykových modelů typu ChatGPT nebo Gemini. V roce 2024 vzniklo nejméně 13,5 procent těchto článků se znatelným přispěním inteligencí. Svět se ale určitě nezboří.

Letní postřehy o zkušenostech s využitím umělé inteligence ve vysokoškolské výuce

Když se s lidským mozkem nedá experimentovat, musejí se využívat pacienti. Mapování poškození mozku u mnoha různých pacientů a jejich vlivu na chování přivedlo vědce k neurálnímu okruhu, který souvisí s intenzitou angažovanosti v politice, bez ohledu na konkrétní politickou ideologii nebo stranickou příslušnost.