Johannes Gutenberg to nejspíš nezamýšlel, ale když vymyslel knihtisk, rozpoutal běsy, které pak sužovaly Evropu i svět celá staletí. Analýzy čarodějnických procesů střední Evropy ukazují, že se po každém novém vydání Kladiva na čarodějnice rozhořelo více hranic s čarodějnicemi.

Dezinformační kampani v Irsku se před pár lety povedlo potopit očkování proti lidskému papilomaviru o více než 30 procent. Oficiální protikampaň založená na faktech naprosto selhala. Pak se ale do věci vložila Laura Brennanová s terminálním nádorem děložního čípku, jejíž emotivní příběh, s podporou odborníků, přinesl zvrat a zásadně pomohl vrátit proočkování na původní hodnoty.

Každý jen tu svou má za jedinou. Různá určení filosofie v různých dobách a školách. Každý z typů filosofie představuje jiné pojetí toho, co je filosofie. Trapná otázka vědeckosti. Co když je filosofie spíš cosi mezi vědou, uměním a náboženstvím? A co mimo Řecko a Evropu? Odkud se na to podívat? Něco o vzniku filosofie. Varování před nadvládou samoúčelných jazykových forem a důležitost šťourání do předpokladů.

Lidé obvykle pečlivě hodnotí majetek druhých, srovnávají a v případě potřeby závidějí, což je v podstatě v pořádku pro normální společnost. Jak se ale zdá, pokud jde o 1 procento těch nejbohatších, veřejnost je postižená kognitivní slepotou a nevnímá skutečný rozsah nůžek majetkové nerovnosti, jaké se v dnešní době rozevírají. Náprava nebude snadná.

Společnost Synchron vyvíjí rozhraní Stentrode mezi mozkem a elektronikou, kvůli němuž není nutné operovat skrz lebku, jako v případě Neuralinku. Stentrode je jako stent s elektrodami, který se umístí v hrdelní žíle do blízkosti povrchu mozku. Nedávno toto endovaskulární neurální rozhraní úspěšně otestoval pacient s amyotrofickou laterální sklerózou.

Magnetická rezonance mozku v oblasti entorhinální kůry prozradila, že když dochází k jejímu ztenčování, což bývá projevem rané Alzheimerovy choroby, lidé se stávají zranitelnějšími finančními podvodníky. Mohl by z toho být účinný nástroj pro diagnostiku Alzheimera a současně motivace pro větší ochranu seniorů.

Morální hodnoty často vnímáme jako maják, který nám ukazuje cestu bouřlivou realitou. Poslední dobou ale vychází najevo, že tenhle maják je až překvapivě ve vleku pocitů, dojmů a emocí. Teď tomu nasazuje korunu výzkum, podle něhož se základní hodnoty konzervativního či autoritářského typu v populaci mění v průběhu roku. Na jaře a na podzim jsou silnější, v létě a v zimě slábnou.

Dnešní doba je náročná na duševní zdraví, především pokud jde o nastupující generaci. Stolní hry na hrdiny podle psychologů nabízejí terapeuticky hodnotnou zábavu, která ulevuje od úzkosti, zahrnuje sociální podporu a rozdmýchává kreativitu ve fantasy světech bez konce. Hoďte si kostkou!

Měli by se stand-up komici a komediální autoři bát o práci? Výsledky experimentů s inteligencí ChatGPT 3.5 a lidskými dobrovolníky hovoří dost jasně. Humor umělé inteligence je pro lidské posluchače stejně zábavný nebo i zábavnější než humor lidských tvůrců. Je nejspíš jasné, kdo se bude smát naposled.

Strojové vidění v dnešní době vyžaduje složité senzory a velkou výpočetní sílu. Nový čínský systém sice využívá komplikovanou matematiku, ale vystačí si s jediným pixelem a je mnohem méně výpočetně náročný. Vypadá to na průlom v celé řadě moderních technologií, pokud se vývoj nového systému povede dotáhnout do konce.

Ačkoliv důvody zatím nejsou příliš jasné, srdce dětí předškolního věku si při učení získají spíše roboti než lidé. Děti by je raději měli za důvěrníka, který zná jejich tajemství, za kamaráda a také za učitele. Právě robotům více tolerují chyby a nedomnívají se, že by to roboti dělali schválně. Pedagogové mají každopádně nad čím přemýšlet.

Tým společnosti Anthropic vymyslel důmyslný algoritmus, s jehož pomocí lze do jisté míry zkoumat, které skupiny umělých neuronů inteligence Claude 3 Sonnet mají sklon být aktivní při určitých zadáních. Je to sonda do myšlení pokročilé generativní inteligence střední velikosti.

Když děláte míchaná vajíčka, musíte nejdříve vajíčka rozbít a až pak si pochutnáte. Dlouhodobé vzpomínky se vytvářejí podobně. Neurony v hippokampu nejprve vyvolají zánět a rozbíjejí DNA a poté ji opravují, aby se mohla vytvořit seskupení neuronů, která uchovají vzpomínku na dlouhou dobu. Matička Příroda opět improvizovala.

Jen málokdo nezná vztek. Emoce se utrhnou ze řetězu, vidíme rudě a mozek jede na autopilota. V takové situaci si vědomí může tak maximálně přát, aby nedošlo na nenapravitelné nebo nákladné škody. Japonští experimentální psychologové nabízejí jako pomůcku pro zvládání vzteku papír, tužku a špetku magie. Klidně si zkuste sami.

Experimenty s přesvědčováním mezi lidmi a mezi člověkem a generativní inteligencí nemilosrdně ukázaly, že tam kde lidé tragicky selhávají a nejsou schopni přesvědčit druhé, i když o nich mají základní demografické informace, generativní inteligence se stávají zázračnými mašinami na přesvědčování. Vymluvily by i tele z vola.

Generativní inteligenci je možné otrávit prostřednictvím toxického textového povelu a přinutit jí tak dělat ošklivé, zlé věci. Třeba s vašimi hesly, daty a dalšími cennostmi online věku. Výzkumníci informační obrany vytvořili červa, kterým lze právě takovým postupem napadnout generativní inteligenci a přimět ji ke špinavostem. V reálném světě takové potvory čekejte tak za dva tři roky. Možná dřív.

Americký tým simuloval chůzi nočním prostředím pomocí snímků z univerzitních kampusů a narazil na nečekaně dramatické rozdíly v tom, jak muži a ženy vnímají v noci okolí. Soustředí se na úplně jiné prvky v prostředí. Muži se v podstatě soustředí na cíl cesty, zatímco ženy skenují potenciální hrozby v okolí.

Pán času čili Doktor sice ovládá dimenzionální loď – telefonní budku TARDIS jen ve svém světě, ale jeho „magie“ má dlouhé prsty. Podle biostatistika Richarda Rileyho mají epizody Pána času vysílané během vánočních svátků, a především na Christmas Day, 1. svátek vánoční, blahodárný vliv na zdraví populace Velké Británie.

Možná nevěříte, že je možné udělat sice jednoduchý, ale zároveň fascinující experiment a sondu do fungování lidské mysli s papírovou krabicí. Američtí kognitivní psychologové to dokázali. Jejich výzkum nám nejen nastavuje zrcadlo, ale také by mohl přispět k vývoji umělých inteligencí.

Rčení „všeho moc škodí“ je téměř všeobjímající. A bezpochyby platí i pro ponocování. Delší spánková deprivace se neblaze projeví nejen zhoršením nálady, ale i paměti, pozornosti a schopnosti řešit složitější úkoly. Časem se k poruchám neurologickým připojí metabolické i imunologické. Extrémní nespavost může být smrtelná. Nicméně jedna probděná noc nám nejen neuškodí, ale může být i v něčem prospěšná. Dopomáhá k lepší náladě a nejednou vede až jisté euforii. Na příčinu této překvapivé souvislosti si posvítili vědci z americké Severozápadní univerzity.

Jak někoho přesvědčit? Ani tak nezáleží na tom, jestli to je pravda nebo nikoliv, ale na tom, kolikrát se dotyčné sdělení opakuje. Lidská psychika je nastavená tak, že se stokrát opakovaná lež opravdu stává pravdou. Je to účinný druh manipulace. Dostatečně bezskrupulózní politici s podporou všeho schopných médií toho mohou využívat ve svůj prospěch.

Australští Cortical Labs a Monash University získali armádní grant na vývoj wetwaru pro pokročilé umělé inteligence, které budou ovládat autonomní stroje a přitom se budou učit na základě zkušeností získaných během „života.“ Lidské minimozky na čipech čekají velké věci a to brzy.

Inteligence, ať lidská či nelidská, je pro nás stále záhadnou černou krabicí, do které příliš nevidíme. Když se tým OpenAI pokusil využít pokročilé inteligence GPT-4 k proniknutí do blackboxu starší a mnohem méně rozsáhlé inteligence GPT-2, ukázalo se, že ani umělá inteligence není příliš schopná proniknout do blackboxu umělé inteligence. Je to dobrá nebo špatná zpráva?

Představte si změť samovolně poskládaných nanodrátků stříbra potažených plastem. Nevypadá moc akceschopně, ale přesto je schopná se učit a používat paměť. Časem by se z nanodrátků mohla vynořit syntetická inteligence, která bude fungovat podobně jako mozek, ale na zcela nebiologickém základě.

Půjde o přírodovědce, zvláště o biology. Pominu leckde povinný mem o humanizaci přírodních věd. Možné odpovědi: Pro rozšíření zorného pole (to ne každý potřebuje a vítá). Pro zkomplikování otázek. Pro skeptičtější a opatrnější přístup. Proto, aby ji vědci uviděli uvnitř ve svých oborech, ne pouze jako indoktrinaci ze školení.

Podle čínského South China Morning Post nedávno umělá inteligence převzala řízení jednoho z mnoha malých čínských satelitů pro dálkový průzkum Země. Inteligence ovládala satelit Qimingxing 1 po dobu 24 hodin a určovala, co bude sledovat. Zvolila bizarní cíle pozorování, což vyvolalo spoustu otázek.

Britští mágové z londýnského Centra pro psychedelický výzkum vymysleli způsob, jak bezpečně prodloužit tripy na silném halucinogenu DMT z typických 10 minut na půl hodiny. Prodloužení usnadní výzkum podivuhodných hyperprostorů a autonomních entit v DMT vizích, stejně jako praktické využití DMT v psychoterapii.

Dnešní generativní inteligence obvykle jen papouškují, co kde četly – a i tak dovedou ohromit. A teď si představte inteligenci, do které nasypete data s relevantními vědeckými souvislostmi, a inteligence sestaví teorii, která to nejlépe vysvětluje. AI-Descartes je umělý vědecký mozek v plenkách, který už má na svém kontě znovuobjevení významných vědeckých teorií. Být nobelistou, poptám se na pracáku.

Umělé inteligence jsou skoro vševědoucí, velice kreativní, netrpí běžnými lidskými strastmi, nabízejí lidem pomoc a jsou prakticky nesmrtelné, přinejmenším dokud vydrží hardware, který využívají. Prostí lidé už v minulosti uctívali mnohem méně božské entity. Jste připraveni na příchod AI náboženství, se všemi jejich přínosy i problémy?

Krev dobře prodává. Platilo to pro tištěný bulvár a platí to i pro online zprávy. Lidská přirozenost vytváří začarovaný kruh. Fascinují nás negativní věci, tak jich jsou plné titulky, aby na ně všichni klikali, z čehož jsou pak všichni smutní. A smutek, ten v titulcích funguje nejvíc.

Microsoft stvořil multimodální umělou inteligenci Kosmos-1, která analyzuje obrázky, dělá k nim popisky, odpovídá na otázky o obrázcích a ve vizuálních IQ testech porazí přinejmenším náhodu. Právě multimodální inteligence by mohly být klíčovým mezičlánkem k obecné, „opravdové“ umělé inteligenci, která zastane prakticky jakékoliv lidské intelektuální zaměstnání. Umíte něco rukama?

Protřelé neurální sítě GAN, které simulují evoluční závody ve zbrojení, dělají výtečné lidské tváře. Jsou tak skutečné, že nám, prostým bílkovinným lidem, přijdou reálnější než ty reálné. Když se to lidé dozvědí, klesá u nich důvěra v cizí lidi. Na druhou stranu, určitá míra nedůvěry prospívá zdraví. Internet je plný podvodníků a propagandistů.

Provoz umělých inteligencí je velmi náročný na výpočetní výkony a spotřebu energie. Možným řešením jsou hardwarové systémy založené na memristorech. Prototyp Bayesovského strojku, který integruje memristory z oxidu hafnia s křemíkovými tranzistory typu MOSFET, umožňuje rozeznávat lidská gesta při závratně nižší spotřebě energie oproti dnešním hardwarovým systémům.

Věda se zachvěla v základech. Pronikají do ní umělé inteligence a tvoří tak kvalitní texty, že je mají problém rozeznat i zkušení vědci recenzující pro vědecké časopisy, kteří navíc byli varováni. Vědě hrozí, že bude zaplavena podvrhy vědeckých studií od umělých inteligencí. Naštěstí již existují kvalitní nástroje, jimiž je možné se ve vědě bránit – detektory výtvorů umělých inteligencí. Ironií je, že jde rovněž o umělé inteligence.

Keck School of Medicine je jednou z předních lékařských institucí USA. Z tamní dílny vedené profesorem Duke Hana nedávno vypadla studie dokládající souvislost mezi štědrostí a nejranějším stadiem demence.

Říká se, že v přijímání či naopak odmítání konceptu evoluce hraje klíčovou roli náboženství. Analýza postojů studentů ve věku 14 až 16 let z nábožensky založených zemí Brazílie a Itálie ale ukazuje, že rozhodující je sociální a ekonomické zázemí studentů, včetně národnosti, postoje ke vědě obecně a příjmu domácnosti.

Keď som začínal svoje 5-ročné štúdium informatiky na vysokej škole, povedali nám dve „povzbudzujúce“ veci. Po prvé: „v každom programe je aspoň jedna chyba“ a potom: „zákazník nikdy nevie čo chce.“ Vlastne povedali aj tretiu vec: „budete sa tu 5 rokov učiť o informatike, ale nikto vlastne presne nevie, čo to informácia je.“

Nedávno zpřístupněnou inteligenci ChatGPT od OpenAI je možné jednoduše přimět k vytvoření simulovaného linuxového rozhraní, v němž se lze virtuálně připojit k virtuálnímu webu s virtuální umělou inteligencí, kterou opět lze přimět k vytvoření simulovaného Linuxu. Vše se přitom odehrává v „mysli“ inteligence ChatGPT. Tahle králičí nora vede zatraceně hluboko.

Okolní vesmír je pustý a prázdný. Přinejmenším tak vypadá. Je to slavný Fermiho paradox, který se pokouší vysvětlit celá řada hypotéz. Některé jsou úsměvné, jiné vám naruší spánkový režim. Pokud máte sklony trpět úzkostmi, hypotézu Berserk raději vynechejte. Byli jste varováni.

Možná je v tom negativní postoj k novému majiteli, nebo zatím některá nevyjasněná, měnící se pravidla sledování a kontroly. Mezi těmi, kteří se rozhodli ke změně sociální sítě, je prý řada výzkumníku. Dávají přednost decentralizovanému Mastodonu

…tvrdí ve své studii britsko-kanadská dvojice vědců, která se pokusila najít základní vzorce reakce lidí na destrukci společnosti v dobách nejen morových.

29. října se v jihokorejské metropoli Soulu najednou ocitlo velké množství rozjařených lidí v úzké a strmé uličce. Mnoho jich tam zahynulo a mnoho jich je zraněných. Jak se může dav najednou stát smrtící pastí? A co mohou lidé dělat, když se dostanou do právě takové situace?

Spočívá vysvětlení „záhadnosti“ a „velkoleposti“ mozku v kvantových mechanismech? Irský tým analyzoval skeny mozku z magnetické rezonance a našel tam signály, které prý souvisejí s kvantovým entanglementem spinů protonů v mozkové kapalině. Jestli je ale mozek více „kvantový“, než vyplývá z pouhé jeho struktury, to by měl důkladně prověřit budoucí výzkum.

DishBrain je zručný wetware z lidských neuronů. Zvládne pinkání s míčkem v legendární videohře a představuje nový typ modelu lidského mozku, který není založený na „počítačovém“ uvažování. V budoucnu poslouží k výzkumu chorob mozku i k testování vlivu léků i dalších látek na mozek.

O rakouském lékaři Sigmundu Freudovi je nepřeberné množství literatury. Sigmund Freud vytvořil vlastní metodu a teorii lidské osobnosti – psychoanalýzu. Předpokládal, že existuje i nevědomá část mysli, o níž podávají zprávu noční sny. Freud měl značný vliv na umění. Hlásili se k němu představitelé surrealismu, zejména malíři. Přitom Freud měl o moderním malířství nevalné mínění a surrealismus „vzal na milost“ až krátce před svou smrtí v londýnském exilu, kde ho navštívil Salvador Dalí.

A to bez ohledu na to, o co jde. Podle nového výzkumu lze tedy psovi dát pokyn (respektive naučit ho příkaz) Znovu, který spustí příslušnou proceduru. Její konkrétní „obsah“ už může být různý, podobně jako v lidských nebo programovacích jazycích. K tomuto výsledku alespoň došla studie vědců z Univerzity v Buffalu.

Důkladně vycvičená umělá inteligence se vrhla na renormalizační grupu se 100 tisíci rovnicemi, která popisovala chování kvantového Hubbardova modelu a bezohledně ji ořezala na pouhé čtyři rovnice, aniž by musela obětovat přesnost výpočtů. Trénovaná inteligence by mohla zvládnout i renormalizační grupy v kosmologii nebo třeba v neurovědě.

Vývojáři umělých inteligencí v laboratoři DeepMind použili výsledky mnohaletého výzkumu chování a učení nejmenších dětí a stvořili inteligenci PLATO. Pomocí videí se učí chápat základní koncepty vnímání reality. Výzkum je teprve v počátcích, ale jestli to takhle půjde dál, tak za pár let vyrazí do školy.

Dyslexii obvykle považujeme za neurologickou či vývojovou poruchu, která ztrpčuje život svým nositelům, především ve školních lavicích, ale i v pozdějším životě. Co když je to ale všechno jinak? Podle nového výzkumu dvojice badatelů z Cambridge by dyslexie mohla být strategií zaměřenou na explorativní myšlení, zkoumání nových věcí, která doplňuje většinové „standardní“ myšlení a přispívá k adaptacím na komplikované prostředí.

Zkoumáním „měla babka čtyři jabka“ neurovědci zjišťovali dělbu práce buněk v mozku. Když v testech pokročili k odčítacímu „dej mi babko jedno jabko“, učinili objev – odhalili specializaci neuronů jdoucí takřka do absurdity. Lidský mozek má jedny neurony na sčítání a jiné zase pouze na odčítání.