Mezinárodní tým pod vedením D. Bennetta objevil exoplanetu jen asi 3krát hmotnější než Země, která obíhá okolo hvězdy s hmotností tak nízkou (1/20 hmotnosti Slunce), že v jejím nitru neprobíhají termonukleární reakce.

Také sedíte v kanceláři u počítače s připojením k internetu a nemáte dovoleno používat ICQ, Skype, či Messengera, abyste neplýtvali časem a efektivně využívali pracovní dobu? Možná, že je to od zaměstnavatele velmi krátkozraké a měl by svoje direktivy přehodnotit. Ukazují to výsledky jedné americké studie.

„Po požití extáze objevily se nesnáze.“ I tak by se dal parafrázovat známý výrok. Nemusí být jen pouhé nesnáze, ale může dojít i k ohrožení života. Je dobré o tom vědět.

Iné galaxie môžeme skúmať zvonka, tú našu len zvnútra. Preto nie je jednoduché získať o jej obraze presnú predstavu. Americkí astronómovia včera prezentovali svoj najnovší pohľad na štruktúru Mliečnej dráhy.

„Neobvyklé výkyvy teploty povrchových vod moří a oceánů, jež vědci naměřili ve čtyřicátých letech dvacátého století, byly pro nás něco jako bolavý palec,“ přiznala přední americká klimatoložka Susan Solomonová z National Oceanic and Atmospheric Administration v coloradském Boulderu.

Na jedné straně se hořením dřeva uvolní do atmosféry oxid uhličitý, který jako skleníkový plyn přispívá ke globálnímu oteplení, na straně druhé zbude po požáru i značné množství zuhelnatělého dřeva. Takto vzniklé dřevěné uhlí je chemicky stabilní a půdní mikroorganismy jej nedokážou dále rozkládat. Mělo se zato, že se z něj stává úložiště uhlíku. Ke všeobecnému překvapení ale dřevěné uhlí svojí přítomností nezvykle podporuje rozklad humusu, čímž enormně podporuje další uvolňování uhlíku do ovzduší.

Ovoce a zelenina obsahuje vitamíny, minerály a vlákninu, které jsou klíčem k dobrému zdraví. To je obecně známá věc. V čerstvě publikované studii vědci se objevila informace, že vhodně zvolená rostlinná strava může krom jiného také zabránit úbytku svalové hmoty starších mužů a žen.

Vysokovýkonné petawattové lasery sú o krôčik bližšie k riadenej jadrovej fúzii a k tajomstvám jadrovej fyziky a astrofyziky. Desať miliónov kelvinov? Na obzore sú už oveľa „teplejšie“ ciele.

Jak konkrétně vypadá, když se člověk dostane do mezní fyzikální, chemické, fyzické či psychické situace, jaké jsou možnosti přežití, co všechno organismus snese a kdy ještě je možné přežít bez trvalých následků? Co máme dělat a jak se zachovat? To jsou otázky, které si za normální situace nikdo z nás neklade. Ovšem jakmile se do podobné situace dostaneme sami, nebo někdo z našeho okolí, rádi bychom na takové otázky znali odpovědi.

Světelná ozvěna může u supernov způsobit zpoždění části světla až o stovky let. Mezinárodní tým astronomů hledal světelná echa u 7 supernov, včetně známé Tychonovy supernovy z roku 1572. Konečným cílem studie je správná identifikace jednotlivých typů explodujících hvězd a lepší porozumění podstaty supernov, které jsou hlavním zdrojem všech těžkých prvků ve vesmíru.

“Jen dvě věci jsou nekonečné: vesmír a lidská hloupost. Tou první si nejsem zcela jist.” Řekl prý Albert Einstein. Současní kosmologové jeho slova dotvrzují: “Vesmír je malý a konečný, jen nevíme jaký má tvar.”

Americký raketoplán Discovery se v sobotu pozdě v noci vydal na další výpravu k Mezinárodní kosmické stanici, aby k ní dopravil především obří japonskou laboratoř Kibo. Při startu byl také poprvé použit zcela nový typ externí palivové nádrže, u kterého by mělo být významně omezeno odpadávání izolační pěny.

Dánští vědci vedení Jorgenem Dissingem z kodaňské university otevřeli desítku vikingských hrobů na pohřebišti poblíž Galgedilu na dánském ostrově Funen.Tisíc let leželi nebožtíci v písku. Nyní promlouvají řečí písmen genetického kódu a vyprávějí o tom, co byli Vikingové zač.

Astronomové objevili prstenec u hvězdy v sousedním Velkém Magellanově mračně. V současnosti tato hvězda s označením WOH G64 nedobrovolně drží drastickou odtučňovací dietu.

Představte si, že vaše dítě ztrácí vědomí až dvěstěkrát za den, zatímco se učí ve třídě, hraje baseball, účastní se hodin baletu nebo jede na kole. Nic příjemného! Výzkumníci z University of California-Los Angeles přichází s objevem, který by měl přispět ke zcela novým léčebným postupům.

Kuřáci, kteří hojně konzumují ovoce, zeleninu a pijí zelený nebo i černý čaj se tím mohou poměrně úspěšně bránit rakovině, tvrdí vědci.

Amyloidy jsou většinou skloňovány ve všech pádech jako příčina zla. Vědci ale začínají tušit i jejich široké uplatnění v nanotechnologích.

Původní populace volně žijících tygrů čítala asi 100 000 kusů. Dnes žije ve volné přírodě asi 3 000 těchto velkých kočkovitých šelem. Počty tygrů chovaných v zajetí se odhadují na 15 000 až 20 000. Význam těchto zvířat pro záchranu tygra nebyl dlouho jasný, protože jejich genetický status zůstával záhadou.

V polovině června dojde ve Spojených státech ke krajně nezvyklé dražbě. Soukromá biotechnologická společnost BioArts nabídne v aukci pět míst v pořadníku na naklonování psa.

Jak se pomalu blíží spuštění největšího urychlovače LHC, roste napětí nejen mezi fyziky a techniky, kteří se na jeho budování podílejí. První protony by měly být do urychlovače vstřiknuty již příští měsíc, takže se podívejme na některé zajímavosti a úskalí spojené s tímto urychlovačem a jeho spouštěním.

Arktický led roztál v roce 2007 na rekordní hranici. Mnohé zachvátila panika. V zimě 2007-2008 se led ale náhle rozšířil a dosáhl hranic jaké jsme neviděli již mnoho let. Ozvaly se hlasy, že led se sice obnovil, je ale tenký a brzy zase roztaje.

Jezerní záhadou nemusí být jen objevení příšery v jezeře Loch Ness. Může jí být i mizení maličkého, ale velmi důležitého tvorečka v hlubinách jezera Michigan, a ostatních Velkých jezer.

Technici přišli na nové využití bluetooth signálů z mobilních telefonů a dalších bezdrátových zařízení. Systém představovaný techniky z Indiana Department of Transportation znamená možný levný skok v technologii k zajištění informací o všem možném – od rychlosti ranního dojíždění po pomalost letištních bezpečnostních kontrol.

Astronomové objevili pulsar, který se vymyká až dosud známým představám o této exotické třídě hvězd. Tento exemplář nejenže neobíhá kolem obří hvězdy jak je zvykem, ale i jeho oběžná dráha je neobvyklá.

Nová studie vedená na Newcastle University objektivně potvrzuje, že krávy, kterým chovatelé umožní, aby se přirozeně pásly, produkují kvalitnější mléko. A nemusí to být pouze na certifikovaných biofarmách.

Lidské tělo se skládá z desítek bilionů buněk. Mikroorganismů, které obývají povrch i nitro našeho organismu, je desetkrát víc. Nejsou to jen pasivní nájemníci nebo nebezpeční vetřelci. Mnohé mikroorganismy nám pomáhají. Podílejí se na rozvoji imunitní obrany nebo nám pomáhají trávit potravu. Bez mikrobů by byl náš život o poznání těžší. A některé choroby mohou mít příčinu v tom, že se naši mikrobiální spojenci nechovají, jak bychom potřebovali. Buď se nám vytratí nebo se přestěhují tam, kam nepatří.

Dubnové číslo Světa biotechnologií je věnováno kanamycinu, principu předběžné opatrnosti, obavám z transgenu,...

Už jste se někdy zastavili v němém úžasu před nízkým rozkvetlým keřem, obletovaným motýly z široka daleka. Inu proto se mu říká motýlí keř. Ta krása má ale i své nebezpečí nebo minimálně stinnou stránku. A nejen u komule, jak se tento keř česky nazývá.

Vyše dvadsať rokov svet pozná fullerény – molekuly uhlíka so zaujímavou štruktúrou. Predstavujú materiál budúcnosti s rozmanitým využitím a ich výskum a produkcia nepochybne porastú. Okrem nových technológií by vraj mohli priniesť aj zdravotné riziká.

Genetici pronikají do tajů lidské dědičné informace studiem genů myší. Jak lidská tak i myší dědičná informace je kompletně přečtená a naše DNA se s DNA myší shoduje z plných 85%. Zdálo se, že se nemůžeme dopouštět velkých chyb. Nejnovější studie zveřejněná prestižním vědeckým časopisem Proceedings of the National Academy of Sciences však odhalila, že i naprosto totožné geny se mohou v myším a lidském organismu chovat zcela odlišně.

Rozšíření biosféry na 1,6 km pod pacifickým dnem má dvě stránky - dobrou a špatnou. Ta první potěší všechny co předpokládají možnost existence mimozemského života. Stinnou stránkou je bláhovost počínání ochranářů, kteří hodlají spasit Zemi pohřbíváním skleníkových plynů na dně oceánu.

„Rozhod‘ jsem se léčit lásku lééékořicí,“ zpívával Vašek Neckář. Asi tenkrát nevěděl, že lékořice není jen na lásku, ale i na žaludeční vředy, dásně a sliznici dutiny ústní.

Výzkumníci na Missourijské univerzitě studovali, jak pohlaví ovlivňuje podnikatelskou kariéru.

I když se to na první pohled nezdá, tak potřeba být stále „on-line“ ovlivňuje více osobní vztahy, než psanou formu jazyka.

Britská studie, kterou provedli na na Nottinghamské univerzitě, doporučuje restauracím provést ekologický audit.

Vzájemná důvěra je klíčem k úspěšné spolupráci. Tým švýcarských vědců pod vedením Ernsta Fehra z university v Curychu zjistil, že důvěru mezi lidmi pomáhá udržet hormon oxytocin.

Zda používat při barbecue rozmarýn zřejmě není jen otázkou chuťových preferencí, ale i zdraví. Vědci tvrdí, že k tomu, aby byl zablokován vznik karcinogenů, které vznikají při grilování masa, stačí přidat například špetku rozmarýnu.

V našich končinách je pondelok, len hodinu a pol po polnoci. Sonda Phoenix bezpečne pristáva neďaleko severného marťanského pólu. V 1:53 nášho času (19:53 EDT - Eastern Daylight Time) vysiela prvý signál z jeho povrchu, o dve hodiny neskôr aj prvé zábery.

Na tisícovku mužů připadá v Indii jen 933 žen. Před patnácti lety tak chybělo v nejlidnatější zemi světa 37 milionů žen. Dnes se odhaduje „ženský deficit“ na 44 milionů.

Holandští astronomové z SRON objevili záhadné pulsy, které vysílá neutronová hvězda s extrémně silným magnetickým polem – magnetar. Vysokoenergetické rentgenové záření pozorovali pomocí kosmických observatoří INTEGRAL (ESA), XMM-Newton (ESA) a RXTE (NASA).

Dlouhodobé otáčení astronautů v centrifuze poskytlo výzkumnici Suzanne Nooij výbornou možnost zkoumat, jak se vyvíjí „vesmírná nemoc“, s jejímiž příznaky, žaludeční nevolností a dezorientací, má zkušenost mnoho astronautů.

Vědci objevili fosilii organismu, který byl napůl žábou a napůl mlokem.

Průzkum ukázal, že kreacionismus a inteligentní stvořitel ze středních škol nezmizel.

Může společné bydlení s kočkou ochránit děti ohrožené astmatem před projevem jeho příznaků? Na tuto otázku se snaží odpovědět studie, vydaná výzkumníky z Columbia Center for Children's Environmental Health (CCCEH) na Columbia University's Mailman School of Public Health, která ukazuje, že vlastnictví kočky může mít ochranný účinek proti vývoji astmatických příznaků u pětiletých dětí.

Výzkumníci z Illinoiské univerzity oznámili, že látka obsažená ve velkém množství v celeru a zelených paprikách může narušit fungování klíčové složky provázející zánětlivou reakci v mozku. Tento objev bude mít vliv na výzkum stárnutí a některých nemocí, jakými je třeba Alzheimerova choroba a roztroušená skleróza.

Kolik je na světě různých organismů? Odpověď na tuto jednoduchou otázku hledají badatelé celá staletí. Švédský přírodovědec Karl Linné utřídil v 18. století do uceleného systému tisíce rostlin a živočichů. Dnes odhadují vědci počet pozemských forem života v milionech. Tyto odhady lze výrazně zpřesnit studiem tropických rostlin a druhů býložravého hmyzu, který na nich žije.

Malý brazílsky chrobák s latinským pomenovaním Lamprocyphus augustus, ktorý v lúčoch svetla žiari premenlivými odtieňmi zelenej farby je možno návodom, ako vytvoriť dokonalejšie fotonické kryštály, nevyhnutné pre lepšie spracovanie a usmernenie svetelného signálu. Bez nich sa sen o optických počítačoch, mnohonásobne rýchlejších, než sú tie súčasné, nikdy nezrealizuje.

Podle nové studie je u šestnácti- a sedmnáctiletých dárců krve významně pravděpodobnější výskyt zdravotních komplikací spojených s dárcovstvím, jako jsou například mdloby nebo zvýšená tvorba modřin.

„Naše hory se zelenají.“ To je závěr nejnovější studie, kterou vedl Leif Kullman, profesor fyzikální geografie na Umea University ve Švédsku. Na hranici mezi lesy a skalami se poprvé za posledních osm tisíc let objevují teplomilnější stromy, například dub, jilm, javor a olše lepkavá.

Záver oslnivej kariéry veľmi hmotných hviezd býva naozaj veľkolepý – na okamih zažiaria v podobe supernov, aby sa z nich stali neutrónové hviezdy, či pri tých najhmotnejších mysteriózne čierne diery. Pozorovať záverečnú fázu vývoja hviezd nie je v astronómii až tak nezvyčajné, no zachytiť prístrojmi ten prvý krátky, najžiarivejší okamih – samotnú explóziu supernovy, to sa 9. januára tohto roka podarilo po prvý raz. Včerajšia správa zo servera časopisu Nature sa rýchlo rozšírila. Podrobnejší článok prináša dnešné vydanie tohto časopisu.