U titěrné, hubené rybky byl odhalen gen, který diriguje její chování. To by samo o sobě nebylo nic překvapivého, kdyby se nejednalo o gen, který byl původně považován za sídlo morfologického znaku řídícího pouze tvorbu ochranného „brnění“. Tentýž gen ale řídí dva, zcela odlišné znaky – ovlivňuje kostěnou stavbu těla ryby a k tomu ještě její cestovatelské choutky.

Slavná postava genomiky přelomu tisíciletí spojila síly s ExxonMobilem. Výsledkem by mělo být fosilní palivo z oxidu uhličitého, světla a vody.

Mikročip s biologickou laboratoří na výrobu heparinu dokáže skoro totéž jako jednoduchý Golgiho aparát. Kdy se dočkáme umělé buňky?

Největší urychlovač světa Large Hadron Colliderse jen s velkými obtížemi vrací do hry. Jeho nový start nebude oproti původním plánům ani zdaleka tak oslnivý.

Noční můra lékařů bojujících s malárií se naplňuje. V západní Kambodži se objevil původce této choroby vzdorující nejúčinnějšímu ze stávajících léků.

V době čtyřicátého výročí přistání lidí na Měsíci je dobré si připomenout, že i čeští vědci se podíleli na zkoumání vzorků měsíčních hornin získaných výpravami v rámci projektu Apollo i automatickými stanicemi Luna.

Voda v mořích a oceánech je v neustálém pohybu. Pohánějí ji větry i mořské proudy. Fyzikové z California Institute of Technology John Dabiri a Kakani Katijová došli k závěru, že do pohybu vodních mas významně zasahují i mořské medúzy.

Led se hýbe, hýbal se a hýbat se i bude. Data z prehistorického ledovce v kanadské Arktidě odhalují dramatické změny rychlosti odlamování ledu.

...aneb "T. rex" znovu v hlavní roli.

Nikdo nevěřil, že by Boris Worm a Ray Hilborn mohli bádat společně. Přesto vydala jejich studie jedno z nejkomplexnějších svědectví o současném stavu světových oceánů a mořském rybolovu.

Vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR spolu se svými zahraničními kolegy představili realizaci nového spinového fotovoltaického článku, který přímo konvertuje kruhově polarizované světlo na elektrický signál v polovodičovém čipu. Objev otevírá možnosti pro integraci optoelektronických a spintronických součástek a představuje nový efektivní způsob detekce spinů unášených elektrickými proudy v konvenčních nemagnetických polovodičích.

Doposud nejtěžší oficiálně potvrzený prvek, jehož název by měl připomínat význam práce Mikuláše Kopernika, se na výsluní prvenství pravděpodobně dlouho neohřeje. Na jeho pozice útoči další chemický prvek s protonovým číslem 113. A ten následující, „stočtrnáctý“, již taky nepatří jenom mezi teoreticky předpokládané.

...aneb jak se z malých opeřenců vyvinul král (nejen) svrchnokřídové Montany.

Ve vědních oborech, kde mezi sebou na sklonku života soutěží převážně ješitní dědkové, je často komplikované určit, kdo z nich je lepší. Je to jako když běžíte hodně dlouhý maraton a na jeho konci neznáte vítěze. Pokud bychom chtěli seřadit vědce po vzoru soutěží Miss, pak promenádou v plavkách by byly nepochybně odborné publikace. Na zapadě platí, čím víc publikuješ, tím výš jsi na kariérním žebříčku. Toto pravidlo se vztahuje jak na vědce v primárním výzkumu, tak i kupříkladu na (některé) klinické lékaře, i když já bych si svého zubaře podle počtu publikací nevybíral. U nás zpravidla platí jiná úměra - čím víc publikuješ, tím víc lesa je kvůli tobě vykáceno. Na autory vědeckých prací je často pohlíženo ostatními kolegy s lehkým despektem ("ty náš vědátore"). Možná proto se u nás žádný zásadní výzkum příliš neodehrává. A pokud ano, tak jde spíš o serendipity, jejichž výsledky jsou spěšně předány tam, kde jsou na to podmínky. Tím pouze konstatuji status quo, ale netvrdím, že by u nás výzkum probíhat neměl.

Globální analýza studií srovnávajících biopotraviny a běžné produkty dospěla k překvapivému závěru. Pokud vám jde o obsah živin, tak podle všeho za biopotraviny splachujete peníze do záchodu.

Padající hvězdy jsou jednou z nejkrásnějších ozdob noční oblohy. Nejčastěji si jich běžní lidé všimnou v srpnu, kdy je v činnosti meteorický roj Perseidy. Někdy se objeví meteor tak jasný, že přesvítí měsíc a občas dokonce zazáří tak jasně, že jej náhodní svědci nepřehlédnou ani na denní obloze ve společnosti slunce. Světelná stopa, která vzniká při vniknutí tělesa z vesmíru do zemské atmosféry se označuje jako meteor. V případě velmi jasného meteoru mluvíme o bolidu. Někdy se dokonce stane, že v případě velmi jasného bolidu dopadnou zbytky vesmírného tělesa až na zemský povrch. Těmto kamenům se říká meteority.

Vykopávky v centrálním Peru odkryly pozůstatky hostiny na dýňovém a tykvovém nádobí. Zdá se, že tehdy byly v kurzu maniok a brambory.

Dějiny atmosférického skleníkového efektu jsou dějinami nedorozumění, omylů, nespolehlivých a nepřesných přístrojů a podvodů. Pro uvedení na pravou míru přinášíme přehled zpracovaný německým chemikem Ernstem Georgem Beckem.

Přizpůsobit se, znamená přežít. Tak to v přírodě chodí. Z každého pravidla existují výjimky. Američtí biologové odhalili u brouka potemníka adaptaci, která v konečném důsledku přináší smrt.

V přírodě jsme svědky situací, kdy si živočichové dokážou podobná přání splnit. Když je pro ně výhodnější plodit dcery, převažují mezi jejich potomstvem samičky. A naopak. Vysvětlení tohoto fenoménu nabídli už před šestatřiceti lety biologové Robert Trivers a Dan Willard.

Lidé se už nějakou dobu snaží pomocí genetických manipulací přesvědčit mikroby, aby produkovali ohromná množství všemožných látek. Proč se s tím ale piplat krok za krokem, když to může evoluce zvládnout najednou a ještě k tomu za zlomek ceny? Právě to dělá nová technologie ve službách genetického inženýrství, která pozmění desítky genů, aby vytvořila přehršel nových unikátních kmenů. Pak už stačí jen vybrat ten nejlepší.

Australský amatérský astronom zaznamenal v blízkosti jižního pólu Jupitera neobvyklou skvrnu. Posléze se na tento úkaz zaměřily i velké dalekohledy. Vše nasvědčuje tomu, že největší planeta Sluneční soustavy byla zasažena asteroidem nebo kometou.

DNA mamutů vymřelých před tisíci let i dnes vydává svá tajemství. Přispěly k jejich vymření i nenasytní genomoví paraziti?

Jak se lstí může dostat i pomalý iont přes hradby vytvořené elektrickými silami okolo jádra a jak to lze využít pro studium jaderných reakcí důležitých pro pochopení života hvězd.

Analýza proteinů jaderných pórů trypanozom odhalila, že tihle lidem velmi vzdáleně příbuzní původci spavé nemoci mají otvory do buněčného jádra vlastně skoro stejné jako my.

...aneb když Austrálie podpoří Montanu

Podle teoretických modelů by vzájemné kolize galaxií měly produkovat „extra husté hvězdné systémy“, ukrývající obří černou díru, jež předtím sídlila v jednom z galaktických center. Možná tyto zajímavé, zatím jen hypotetické vesmírné objekty ani nebude tak složité odhalit. Když víme co a jak hledat.

GMO tání v evropských strukturách – pražské zasedání COSTu ocenilo mimořádné kvality české Bílé knihy o GMO.

Rozsáhlý online výzkum se zapojením uživatelů sociální sítě sice nepotvrdil paranormální vnímání, ale na druhou stranu potvrdil Twitter jako nadějný nástroj moderních badatelů.

...aneb co se řešilo i v Montaně

Ptáci v partnerském vztahu nedopouštějí horší péči o mladé. Lenost toho druhého kompenzují tím, že „pracují“ o to usilovněji.ˇ

Kočkám se povedlo rafinovaně zneužít vrozené vzorce komunikace mezi rodičem a potomkem. Při žádostivém předení využívají stejné frekvence, na kterých pláčou lidská mláďata.

Zatímco si obyvatelé severní polokoule užívají vrcholícího léta, na jižní polokouli zavládla zima a s ní přišla i sezóna chřipky. Každý rok virologové odhadují, jaká bude skladba chřipkových virů v příští sezóně a podle toho připravují i očkovací látky. Letos se ukázaly všechny předpovědi pro chřipkovou sezónu na jižní polokouli jako chybné. Očekávané typy virů vytlačuje nový typ viru A (H1N1) vyvolávající tzv. mexickou chřipku. Virus se objevil celkem nečekaně koncem roku 2008 v Mexiku a USA a podniká vítězné tažení světem.

To, že škůdci mohou překonat GM toxin, není nic nového. Proto vědci vytvářejí geneticky modifikované plodiny, které si vytvářejí toxinů více. Říká se jim GM „druhé generace“. Housenky motýla makadlovka bavlníková prokázaly, že si umí poradit i touto dvojitou obranou.

Dizertační práce švédské geoložky za pomocí schránek rozsivek odhaluje bouřlivou minulost klimatu a nachází optimistický výhled pro přírodu ve změnách budoucích.

Ženy si vybírají obratné tanečníky a nedělají chybu. Schopnost tančit u mužů překvapivě vypovídá i o jejich fyzické síle.ˇ

„Jez do polosyta, vyjdou ti naplno léta,“ radí staré přísloví. Biologové potvrdili jeho platnost pro celou řadu živočichů. Nejde jen o to, že obezita život zkracuje. Dieta s omezeným přísunem energie, ale jinak vyvážená na všechny důležité živiny život výrazně prodlužuje. Kaloricky hubená strava zajistí dlouhověkost nejen kvasinkám, drobným červíkům Caenorhabditis elegans nebo muškám octomilkám, ale i laboratorním myším.ˇ

Svět sleduje se znepokojením současný nárůst koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší. Tento plyn zadržuje v zemské atmosféře sluneční záření a ohřívá Zemi tzv. skleníkovým efektem. Zatím se v ovzduší nenahromadilo tolik skleníkových plynů, aby ohřály Zemi na teploty, jaké vládly před padesáti miliony roků. Tehdy byl severní i jižní pól bez ledu a dnešní Arktidou se proháněli krokodýli.

O tom, že bankroty a nezaměstnanost vedou k osobním tragediím, nikdo nepochybuje. Angličtí vědci nyní sestavili z dostupných dat model, který je schopen předpovědět, jak se bude vyvíjet počet sebevražd a vražd v závislosti na postupující ekonomické krizi.ˇ

Dlouhodobé pozorování chápanů v brazilském atlantském lese definitivně skoncovalo s představou hodných opiček, které milují bližního svého.ˇ

Kdyby se potvrdily všechny zprávy o vědeckých objevech, které vyšly na titulních stránkách novin nebo byly odvysílány v hlavních zpravodajských relacích, vypadal by svět úplně jinak. Rakovina by už nezabíjela, měli bychom k dispozici levný, ekologický zdroj energie a miliarda hladovějících by měla co jist. Odkud čerpají novináři vědecké senzace, které se nakonec nepotvrdí?

Nemeckí vedci sériou experimentov dokázali, že v semenníkoch myších samcov sú kmeňové bunky, ktorým stačí zabezpečiť podmienky a čas a sami sa pretransformujú na bunky s vlastnosťami embryonálnych kmeňových buniek.

Tiskoviny se budou stále víc vydávat v elektronické formě a elektronika se bude stále častěji tisknout. A tak možná zanedlouho si budeme moci zvolit, jestli na papíře bude natištěný klasický text, anebo jeho zvukový záznam. Zdroj energie, který se nanáší metodou sítotisku, je již realitou.

Jediná dávka vyléčí nakažené myši a to i po propuknutí prvních příznaků. Dokáže zajistit i preventivní imunizaci.

Virus mexické chřipky A (H1N1) patří ke stejnému typu jako běžná sezónní chřipka, která nás opakovaně sužuje každé předjaří. Přesto se projevy onemocnění mexickou a sezónní chřipkou významně liší. Hned dva vědecké týmy zveřejnily v prestižním vědeckém týdeníku Science výsledky pokusů, které příčiny rozdílů mezi oběma typy chřipky objasňují.

Zprávy, že to či ono je zdravé, nemám rád. Většinou se později ukáže, že to tak zázračné není a často je tomu i naopak. Dnes si ale takovou zprávu neodpustím. Patřím totiž mezi „závisláky“ a tak chci věřit tomu, že poznatky z Floridy nejsou jen výsledkem nabroušené tužky vedené kofeinovou lobby.

Vědci z University of Haifa-Oranim popsali „samo-zavlažovací“ mechanismus rostliny, který jí umožňuje přivlastnit si šestnáctkrát větší množství vody, než je v poušti obvyklé.

Kupodivu dost. Třeba blížící se krizi ve fungování firmy. Zbystřit by měli krizoví manažeři a analytici.

Mladé ženy se podle nedávného výzkumu opíjejí i proto, aby upoutaly pozornost opačného pohlaví. Muži ale podle všeho nemají zájem.

Postřiky proti plevelům, hmyzím škůdcům, plísním a dalším „nepřátelům“ pěstitelů zemědělských plodin procházejí důkladnými testy, které zaručují, že člověku ani přírodě nehrozí při jejich správném užívání vážnější újma na zdraví. Většina testů se soustředí na vlastní účinnou látku. Postřiky však obsahují i široké spektrum látek, které působí například jako rozpouštědla, smáčedla či konzervační prostředky. Jen ve Spojených státech je povoleno asi 4000 těchto „vedlejších“ látek a jsou považovány za neškodné. Francouzští vědci nyní přicházejí s tvrzením, že jedna z „vedlejších“ složek hojně užívaného herbicidu Roundup firmy Monasnato není tak úplně neškodná a páchá na lidských buňkách větší škody než samotný herbicid.