Aneb podrobně o produkci pozitronů v centrální oblasti Galaxie, záření gama a sondě INTEGRAL.

Astronomové na celém světě pozorovali úžasnou a ne příliš častou změnu v Jupiterově atmosféře – dvě obrovské bouře na jeho severní polokouli. Mohutné oblačné víry, které se při bouři vytvořily, se pohybovaly rychleji než kterékoliv další úkazy v atmosféře Jupiteru. A v mracích za sebou zanechávaly červené brázdy.

Léčba kmenovými buňkami u lidí je předmětem zuřivých debat. U zvířat se už začala používat.

Aneb co nám přinesl konec roku v paleontologii obratlovců

Tři studie, které jsou příslibem pro transplantační medicínu. Všechny se zabývají fenoménem tolerance příjemce k transplantovanému orgánu bez imunosuprese.

Chandra poskytla jeden z dosud nejlepších důkazů, že mnoho supermasivních černých děr rotuje extrémně rychle. Při otáčení těchto obřích černých děr vznikají mohutné výtrysky. Tyto jety odčerpávají černé díře obrovské množství energie, odnášejí ji do svého okolí a tím ovlivňují růst galaxie.

Angličtí katoličtí biskupové chtějí zablokovat vládní návrh zákona. V kostelích se předčítá výzva k protestu. Spor zavdaly cytoplazmatické hybridní buňky. Vědci hovoří, že jde o účelovou mystifikaci veřejnosti před jednáním parlamentu.

Chandra „odhrnula“ v Mléčné dráze roušku prachu a plynu a astronomové spatřili v celé kráse velmi mladou hvězdokupu Westerlund 2 v souhvězdí Carina. Infračervená a rentgenová pozorování umožňují pozorovat nejžhavější, nejjasnější a nejhmotnějších dosud známé hvězdy.

Astronomové pozorovali kolem binárního hvězdného systému WZ Sge mnohem větší prachový disk než očekávali. Povede tento objev až k přehodnocení počítačových modelů formování a vývoje akrečních disků?

Vědci odhalili rakovinné „kmenové buňky“, jež způsobují nejčastější rakovinu dětí – akutní lymfoblastickou leukemii.

Odvětví syntetické biologie má za sebou další milník. Vědci vyrobili v laboratoři kompletní dědičnou informaci bakterie Mycoplasma genitalium.

Všichni tak nějak tušíme, že nervový systém u obezity nějakou úlohu hraje. Otázka zní - jakou?

Italové testují látky o nichž si myslí, že půjdou využít k tlumení nemocničních infekcí způsobovaných multirezistentními baktériemi. Objevili je v kůži žab.

To, že lidi s nadváhou mají vyšší riziko infarktu, ví i malé dítě. Někomu se ale tuk hromadí pod kůží, jinému spíše v útrobách. Jsou oba typy uložených zásob stejně nebezpečné? Myši zřejmě daly odpověď na to, jakému riziku jsme vystaveni my, jež máme „pivní mozol“ ale jinak nijak zvlášť tlustí nejsme.

Na konci ledna bude ve Sluneční soustavě rušno. Země je vedle Marsu další planetou, kolem které proletí v těsné blízkosti planetka.

NASA zveřejnila první barevný snímek povrchu Merkuru. Ale člověk by takto detaily povrchu planety nikdy neviděl - obraz ve falešných barvách byl pořízen „seskládáním“ obrazových sekvencí získaných pomocí 11 různých filtrů kamerového systému MDIS (Mercury Dual Imaging Systém) na palubě sondy MESSENGER.

Vědci tvrdí, že z Eboly udělali neškodný virus se kterým lze pracovat v běžné laboratoři a použít ho k přípravě vakcíny.

Dvěma neobvyklým hvězdám by některé jejich pozemské kolegyně mohly tiše závidět. Vypadají velmi mladě, dokonce se zdá, že by se u nich mohly vytvářet nové planety. Přesto je jejich stáří poměrně vysoké.

K nejúčinnějším lékům na úporné dlouhotrvající bolesti stále patří morfin. Jeho používání má ale nežádoucí účinky. Genová terapie by nás měly zbavit bolesti i vedlejších účinků.

Lov krevet ve Středozemním moři patří k výnosným aktivitám. Labužníci jsou ochotni zaplatit za kilogram této mořské pochoutky i dvě stě eur. Je s podivem, že populace krevet toto rabování stále ještě snáší. I z těch nejlepších lovišť ale krevety často i na několik let zmizí, aby se zase objevily. Podobné výkyvy zůstávaly pro vědce i lovce krevet dlouho záhadou.

Před dvěma tisíciletími došlo v Antarktidě k mohutné sopečné erupci. Dnes je tento vulkán stále ještě aktivní, ale kryje ho mohutná vrstva ledu. Vědci jsou přesvědčeni, že teplo ze sopky přispívá k tání ledovce.

První, kdo se holedbal tím, že má lidský klon, byla firma Clonaid. Nyní totéž prohlašují vědci sdružení v malé firmě Stemagen, kterou založil nejmenovaný investor. I oni tvrdí, že jsou první, komu se podařilo klonovat lidské embryo.

V cirkumstelárním prachovém disku, který obklopuje hvězdy v Trapezu, byl objeven útvar, který astronomům poskytuje nový pohled na formování a vývoj planetárních soustav. Byl nazván „Můrou“ (The Moth).

V současné hysterii kolem poplatku u lékaře, rovnajícímu se ceně poloviny krabičky cigaret zcela zaniká otázka významu lékařské péče, o jejím vlivu na zdraví a úmrtnost člověka. Tady se těžko měří a těžko odhaduje, lékaři si samozřejmě fandí a my jim věříme. Přece tu však jeden možný pramen je. Lékařské stávky a jejich vliv na úmrtnost obyvatel.

Geneticky modifikovaná mrkev jako zdroj vápníku.

Američtí biologové a agronomové vyvinuli nový vysoce účinný a přitom levný selekční postup, kterým lze zvýšit obsah provitamínů A v zrnu kukuřice.

Vědci objevili 273 lidských bílkovin, s jejichž pomocí zdolává virus HIV imunitní obranu svého hostitele.

Velmi neobvyklý pohled se naskytl astronomům, kteří pomocí Hubbleova dalekohledu zkoumali galaxii v souhvězdí Lva sloužící jako gravitační čočka. Místo jednoho prstence spatřili dva, což znamená, že pozorují hned trojici galaxií, které shodou okolností leží téměř v přímce.

Genová terapie je příslibem pro léčbu mnoha onemocnění – od dědičných chorob až po rakovinu. Zatím však neodrostla dětským nemocem. Teď se snad blýsklo na lepší časy. Britští vědci vyvinuli prostředek pro genovou léčbu, který by měl být pro pacienty podstatně bezpečnější.

Kapitán tam zapsal své měření, vypočetl podle chronometru zeměpisnou délku a ještě ji překontroloval dříve změřenými hodinovými úhly. Potom mi řekl: „Pane Aronnaxi, jsme na 137 stupních 15 minutách západní délky.“<br />
Jules Verne: Dvacet tisíc mil pod mořem.

Brazilští vědci Fernando Pelicice a Angelo Agostinho upozornili na stránkách vědeckého časopisu Conservation Biology na alarmující situaci na jihoamerických přehradách.

Američané si myslí, že vracejí přírodu do původního „panenského“ stavu. Místo toho jen obnovují stav, který nastolili jejich pradědové.

Povrch Marsu byl vždy považován za suchou vyprahlou poušť. Přesto mají Marťané možnost sledovat mraky plující napříč oblohou. Nové snímky suché planety ukazují na vysokou oblačnost, která vrhá tmavé stíny.

Parazité manipulují svými oběťmi. Názorným příkladem jsou červíci, kteří si zařídí, aby jejich hostitele mravence sezobl pták, protože právě do ptačích útrob se potřebují dostat.

Akácie rostou v nehostinném prostředí plném nepřátel. Většina si vyvinula na ochranu před býložravci ostré trny. Není to jediná zbraň, kterou se náporu býložravců brání. Ve svých trnech nabízí domov mravencům, kteří se stali nedílnou součástí jejich arzenálu. Mravenčí královna vyhlodá v trnu mladé akácie komůrku a založí v ní kolonii. Trny působením látek vylučovaných mravenci zbytní. Nabídnou tak mravencům prostor pro rozšiřování kolonie. Jeden strom často hostí více než 100 000 mravenců.

"Touch the Invisible Sky"

Z technologie GMO budou těžit automobilisté.

Americký Mariner 10 prolétl v letech 1974 a 1975 třikrát kolem Merkura a zaznamenal necelou polovinu jeho povrchu. Na snímky zbývající části si astronomové museli počkat několik desetiletí.

Fámy se mohou šířit jen mezi neinformovanými.

Družice Integral (ESA) objevila v centru naší Galaxie asymetrický, záhadný oblak antihmoty. Pomůže tento objev pochopit původ antihmoty?

Mezinárodní tým vědců vedený Yavinderem Malhim z Oxfordské university provedl na stránkách prestižního vědeckého časopisu Science analýzu současného stavu Amazonie a zhodnotil její vyhlídky do budoucna.

Nepatrná skvrna, která se objevila na Slunci 4. ledna, by za normálních okolností příliš rozruchu nevzbudila. Během tří dnů zmizela, nicméně pro sluneční fyziky byla signálem o počátku dalšího slunečního cyklu.

Do sporu o geneticky modifikovanou kukuřici MON 863 promluvil razantně mezinárodní panel předních světových expertů. Jejich verdikt je jednoznačný. Názory, podle kterým kukuřice MON863 škodí zdraví, nejsou ničím podložené.

Zamrzá evoluce, a nebo nezamrzá? Na tuto otázku se pokusí odpovědět 16. ledna 2008 aktéři diskuse v Městské knihovně v Praze.

Američtí vědci vypěstovali v laboratorních podmínkách tepající srdce potkana.

Marťané se mohou radovat, astronomové jsou zklamáni. Mars už není s největší pravděpodobností ohrožen srážkou s planetkou 2007 WD5 (šance klesla na 0,01 %).

Obrovský mezihvězdný oblak plynného vodíku letí směrem na naši Galaxii. Jejich srážka za několik miliónů let by mohla spustit intenzivní, mohutné exploze hvězdných formací a vznik hvězd nových.

Ryby stříkouni umějí „plivnout“ proud vody tak, že zasáhnou hmyz sedící na vegetaci nad hladinou. Strefí se i na dva metry. Jakmile sražený hmyz padne do vody, žene se tam stříkoun ze všech sil, aby mu kořist před nosem nevyfoukly jiné ryby. Stříkouni nestřehnou jen na kořist, po které sami střelili vodním proudem. Hbitě reagují na jakýkoli hmyz, který padne na hladinu.

Gen p53 si plným právem vysloužil přezdívku „anděl strážný “ lidského genomu.

Gigantická černá díra v jádře kvasaru. I hubené galaxie uživí obří černé díry. Středně těžké černé díry se potulují po Galaxii. To je jen některé z aktuálních novinek ze světa těchto kosmických útvarů.