Josef Pazdera

Před pěti lety byli Saul Perlmutter, Brian Schmidt a Adam Riess oceněni nejvyšší cenou jakou jen vědec může obdržet. Jejich poznatky tvoří pilíř na němž stojí standardní model vesmíru. Závěry nobelistů nyní tým astrofyziků pod vedením Subira Sarkara z Oxfordu zpochybnil.

Strašení klimatem už jaksi patří k bontónu a tak většina z nás si myslí, že z černého kontinentu se už dlouho stává jedna velká „sušenka“. O studiích, které signalizují něco jiného, se nemluví, nebo jen s despektem. Nad jednou kontroverzní studií, pod níž je podepsán T. C. Johnson z University of Minnesota, se stojí za to se zamyslet. Je to kolektivní dílo geologů, odborníků na biodiverzitu, paleontologii, specialistů na jezerní geochronologii, mořskou mikrobiologii a biogeochemii.

Většina velkoměst jsou velkoměstem právě proto, že mají svou řeku. Osvědčilo se to kdysi a mělo by tomu tak být opět. Přispět k tomu chce Alain Thebault svými rychlými vodními taxíky. První mini-flotila autonomních okřídlených plavidel by se měla veřejnosti představit v Paříži na Seině už příští rok. Neméně zajímavé na těchto přibližovadlech s integrovaným kapitánem bude, že admirála jim má dělat náš chytrý mobil.

Že máme v krvi trombocyty, se ví už dlouho. Stejně jako že mají v popisu práce srážení krve. Až nyní se ale daří zjistit, jak to vlastně dělají. Většina se změní v hubeňoury s panožkami, ale část se jich nafukuje jako airbagy. V přeměnách jejich kabátu hraje roli programovaná smrt.

Když přijde řeč na tahání za nitky, nám laikům vytane na mysli investorsko-politická symbióza. Psychologové ale pod tím budou rozumět oblíbený test kognitivity, bez které se šíření kultury neobejde. Biologové v poslední době výsledky těchto testů skloňují nejen u primátů, ale i dalších savců a dokonce i papoušků či vran. Teď si schopnost šíření kultury odškrtli u čmeláků.

Cyklisté a motorkáři jsou těmi, kteří při nehodách tahají za hodně krátký konec. Bioinženýři ze Stanfordu je chtějí chránit něčím, co se už delší dobu osvědčuje automobilistům – airbagy. Hodlají je vecpat do límce, nebo inteligentní přílby.

Kvůli legislativě, která genetické manipulace v řadě zemí nepovoluje, provedli lékaři jordánským rodičům zákrok v Mexiku. Ratolest přišla na svět již v dubnu ale genetičtí porodní inženýři tuto událost zveřejnili až nyní. Dědičnou poruchu, kterou matka předávala na potomky vyřešili transplantací mitochondriálního genomu od dárkyně. Chlapeček má být prvním dítětem planety, kterému na svět pomohla asistovaná reprodukce a který by mohl mít v občanském průkazu zapsány dvě biologické matky a jednoho otce.

Společná mongolsko-japonská expedice zveřejnila obrázek otisku chodidla gigantického tvora. Stopy, které minulý měsíc v poušti Gobi paleontologové našli, patří k největším na světě. Nafocený exemplář je 106 centimetrů dlouhý a 77 cm široký.

Němečtí letečtí inženýři dnes úspěšně testovali čtyřmístné letadlo, jehož model předvedli na letošním veletrhu v Hannoveru. Letadlo má hybridní pohon a jeho vodíkové palivové články spolu s bateriemi, mu umožňují létat zcela bez emisí.

Když něco zatěžkáme železem, má to snahu jít ke dnu. V nano světě ale často bývají věci jinak. Čirou náhodou vědci přišli na to, že když bílým krvinkám vpraví do cytoplazmy něco zcela nepřirozeného, co by je teoreticky mělo poškodit, nebo aspoň zaměstnat a přivést do pracovní letargie, tak je to ve skutečnosti z nečinnosti vytrhne a ony se pak směle vrhají do boje s rakovinou! Do „zocelených“ buněk onkologové vkládají velké naděje.

O netradiční aplikaci léčiva se již delší dobu mluví v souvislosti s DNA vakcínami. Lze tak snadno zvýšit výkonnost imunitního systému. Nyní vědci přichází s pravým opakem. Tetováním, které imunitu tlumí. V Texasu přišli na šetrný způsob léčby chronických onemocnění v nichž se využívá upravených nanočástic uhlíku. I ty je výhodnější aplikovat technikou tattoo, než přímo do krve.

Archeologickou poklidnou prázdninovou pohodu přerušily v tomto týdnu dvě zprávy. Za oběma stojí týmy vedené Američany. V jordánské Petře vykopali dvě ženské sexy sochy z doby našeho letopočtu. Necelých tisíc kilometrů severněji se tým pátrající v Turecku pochlubil také ženskou postavičkou. Je sice jen jedna a pětkrát menší, zato je čtyřikrát starší a podle nálezců i čtyřikrát smyslnější.

S dinosaury toho máme více společného, než by se na první pohled mohlo zdát. Tak třeba zde zmínění holubi. Nějak se umí dohodnout, který z nich je ten pravý a ten pak létá v čele a určuje směr. Zavedli si tedy demokracii a stejně jako u nás ani u nich šéfem nebývá ten nejinteligentnější, ale ten, co v tom umí létat. V jednom se ale přece jen lišíme. Slepě nenásledují pomatence.

Po dvou letech soužití Rosetty s kometou je už sonda tak daleko od Slunce, že se jí přestává dostávat energie na provoz. Její osud by se měl naplnit poslední zářijový den, kdy má následovat svůj sestupný modul Philae a kdy se také uloží k odpočinku na povrch komety. Tehdy s ní ustane i veškerá komunikace. Data, která sonda posílala, se ale ještě nějaký čas vyhodnocovat budou. Dnes se zaměříme na výsledky rozboru těch nedávných, které přišly z analyzátoru COSIMA.

Že jsou neúčinné se už ví několik let. A na to, jak škodí vědci upozorňují už déle než celé desetiletí. Přesto je u nás dovoleno spotřebitele klamat. Řeč je o antibakteriálních mýdlech, sprchových gelech pěnách, šampónech, zubních pastách a kosmetice s přídavkem látek TCS, TCC a jejich modifikacích.

Když byla Země černá (s chladnoucí lávou a nikde ani rostlinka), oceán zelený (od železa) a nad tím vším se klenula oranžová obloha (bez kyslíku, který jí dává modř), v mělkých vodách již rostly stromatolity. První známky života na Zemi jsou nyní o 200 000 000 starší a stěhují se z Australie do Grónska.

Doba, kdy se věda dala dělat pinzetou a lupou, je dávno ta tam. Dnes už je hlavně o penězích. K čtení genomu potřebujete sekvenátor, na buněčné struktury polarizační a elektronový mikroskop, stáří se určuje hmotnostním spektrometrem a o zkoumání funkcí mozku, ani nemluvě. Bez magnetické rezonance se článek do nějakého serioznějšího časopisu těžko protlačuje. A světe div se. Objev, který náš názor na rozvoj inteligence obrátil vzhůru nohama, se obešel i bez té pinzety. Stačilo pravítko.

Za několik dnů uplyne čtvrt století, co němečtí turisté našli v Rakousku lidské ostatky. Z údajného lyžaře se vyklubal pravěký horal a z místa nálezu výsostné území Itálie. Z nešťastné náhody se stal rituální pohřeb a nakonec vražda. Jako správného tyroláka ho ztvárnili s modrýma očima, jenže v genetické občance má napsáno: hnědooký. Fyzikové určili kde vyrostl, anatomové zase jeho nemoci. Víme, co byl jeho poslední gáblík. Nyní si vědci znovu posvítili na Ötziho oblečení a učinili všelijaké závěry.

Enteritidy nikdy nebyly veselou záležitostí. Často měly na svědomí víc chlapů v plné síle, než kolik jich zkosily střely nepřítele. Infektologům nyní začínají dělat vrásky na čele výsledky studie odhalující nové typy afrických salmonel. Na rozdíl od těch našich, jsou na ně antibiotika krátká a rády si vybírají i tu nejvyšší daň.

Odpovědi na hloupé otázky bývají ty nejtěžší. Tato dala zabrat i astrofyzikům. Nejprve museli zjistit kolik paketů nesoucích tolik energie, aby mohla přivodit zarudnutí pokožky, pochází od našeho Slunce, kolik od jiných sluncí a objektů v naší galaxii a také kolik jich přilétá z dálav za naší galaxií. Odpověď přináší nejnovější číslo časopisu The Astrophysical Journal.

Celosvětově to jde se včelami s kopce. Výzkum na zlepšení stavu toho zatím moc nenabídl a když, tak si doporučení často protiřečí. Jen v jedné věci jsou odborníci zajedno. Doporučují eliminovat rizika napadení včel ektoparazity aby silný včelí organismus měl více šancí ustát virové nákazy a nezajít na záhadný syndrom zhroucení včelstva. V praxi se používají přípravky na bázi chlorothalonilu. Nikdo proti nim zatím nic vážnějšího neměl, až dosud.

Ketokarotenoidové pigmenty najdeme v tělech ptáků na dvou různých místech a se zcela odlišnými funkcemi. Jako olejové kapičky v oční sítnici a v jasně červených barvách jejich „šatníku“. Ze čtyřnožců jsou to želvy, které mají v oku červené olejovité kapičky a stejně jako pernatci, dávají červený karotenoid na svém těle ostentativně najevo. Obě stvoření tím toho na sebe hodně prozrazují. A na své příbuzné také

Tři novinky, které zaujmou nebo alespoň pobaví.

Jakmile se neurony dostanou do maléru, mitochondrie se jim vymykají z kontroly a musejí se jich zbavit. Přebírají si je od nich astrocyty. Nejsou to uklízeči, ale opraváři nefunkčních mitochondrií, které pak vracejí neuronům. Tím nervové buňky zachrání, a nás mnohdy také. Metaře tak musíme takřka přes noc překřtít na lékaře. Výměna mitochondrií běží pod taktovkou enzymu CD38. Napomoci jí lze i injekčně a to je pro nás, kteří chceme mít mozek soudný co nejdéle, radostná novina.

Na právě probíhající konferenci v kanadském Torontu věnované Alzheimerovi, což je už tradičně největší světové fórum věnované demenci, vzbudilo zájem vystoupení amerických psychiatrů z Columbia University. Hned dvěma nezávislými pracemi potvrdili, jak podle toho, jak se nám přestává dařit rozeznávat pachy, lze bezbolestně předpovědět riziko kvapného úbytku paměti. Třešničkou na dortu toho všeho je, že na to stačí několik minut a víme to nejspíš lépe, než po magnetické rezonanci či rizikovém šťourání se v pacientově mozkomíšním kanálku.

Před několika dny do domu důchodce přiletěla obložená žemle s kuřecím masem, kávička a zákusek. Šlo o první legální maloobchodní droní dodávku na území Spojených států. U zprávy jak vyšité pro okurkovou sezónu, je poněkud překvapivé, kdo že se k letu žvance propůjčil a kdo ho technicky zabezpečoval.

Vyznavači zeleného sportu letos dostali svou kratochvíli až na olympijské hry. Letní olympiáda v brazilském Rio de Janeiru tak bude mít golf jako disciplínu. Na přelomu tohoto roku dostanou sportovci ještě od novozélandské společnosti novou hračku – osobní létající přemísťovadlo.

Akademici z Washington University School of Medicine v St. Louis se spojili s praktiky ze společnosti Cytex Therapeutics Inc. v Durhamu v Severní Karolíně a je z toho pro autory sláva v podobě publikace vydávané americkou Akademií věd a pro pacienty alternativa kovové hlavice kyčelního kloubu.

To je ale hloupá otázka. Přece k ochraně před predátory! To je sice pravda, ale nebylo tomu tak vždy. K zásadní změně našich představ přispěla 260 milionů let stará fosilie, našel jí osmiletý capart.

Vědci z Virginie si vysloužili posměch za "objev", že v městských aglomeracích roste agrese. To jejich kanadští kolegové z McGillovy univerzity letos přišli se zajímavějším, ale i kontroverznějším tvrzením. Měšťáci prý mají před venkovany v chytrosti navrch. Logicky se tak mělo za to, že přechod způsobu života na městský s sebou ponese něco, co se korektně označuje pojmem „volnější partnerské vztahy“. Výzkumníkům z University státu Illinois se ale nyní nic takového nepotvrdilo. Ve třetím nejlidnatějším městě USA (Chicagu) se páry nepodvádějí. Jestli ono to nebude tím, že sledovali Falco peregrinus?

Z filmů a reklam jsme nutně museli získat dojem, že dinosauři byli hluční a že na všechno kolem i na sebe, stále jen řvali. Teď to vypadá, že spíš jen tak slabě mumlali a nebo vrkali se zavřenou tlamou. K takovému závěru dospěli američtí ornito-paleontologové v článku v srpnovém vydání časopisu Evolution.

Daleko za Apalčskými horami, v bývalé domovině Siouxů, zemi zvané Iowa, žil byl mladík jménem Chi-Fu Yen. Pocházel ze Země středu a sobě rovných spolupracovníků vyhledal mezi poddanými královně Viktorii. Čtveřice vandrovníků (elektrikář + toxikolog + veterinář + astronom) dala vznik objevu, kvůli němuž se země proslulá především pěstováním kukuřice, možná stane slavnou odhalením příčiny hromadného hloupnutí.

Pro většinu z nás je hepatitida nemoc špinavých rukou a narkomani že ji mají ze špinavých jehel. Nás, co si po záchodě myjeme ruce a nic si nepícháme, by se zase až tak moc týkat neměla. Světová zdravotnická organizace to ale vidí jinak.

Z hladu ročně umírá okolo šesti milionů dětí. Ve jménu jednoho boha se válčí proti druhému a kvůli migraci to v řadě koutů světa hrozí ekonomickým kolapsem. Je až s podivem, kolik vědců se za této situace v EU věnuje zjišťování inteligence goffinů z Tanimbaru, hovniválů z Afriky...

Než lék, nebo léčebný postup se stanou legálními, provádí se s nimi řada testů. Zprvu na buňkách, pak na zvířatech a nakonec i na člověku. V USA povolování spadá pod instituci Food and Drug Administration. I když FDA disponuje celou řadou svých vlastních laboratoří a odborníků, na složitější kauzy si sestavuje týmy specialistů z řad ústavů a universit. Teprve až se jí sejdou stanoviska posuzující problém ze všech možných stran, včetně jeho etického rozměru, je pokusničení na lidech legislativně povoleno, nebo zamítnuto. Je zřejmé, že v případě žádosti na úpravu genomu, je situace zvláště choulostivou.

Světový rekord dnes vytvořil elektromobil švýcarských studentů. Jejich závodní formule váží jen jako dvě dospělé osoby a s náhonem na všechna čtyři mu na dosažení stokilometrové rychlost stačí hokejové hřiště. Na šířku!

Leukosomy jsou popisovány jako světlé složky tmelící úlomky původní horniny. Většinou se skládají z kyselého plagioklasu, draselného živce, křemene a v menším množství slídy. Původně geologický termín, si nyní vypůjčili američtí výzkumníci z Houstonu. V jejich podání jsou leukosomy imitací bílých krvinek a pomocníkem pacientů, jimž se jejichž imunitní systém pobláznil. V těle se chovají jako trojští koně a protože jde o nano-medicínu, chtějí-li vědci zdůraznit jejich funkci, nazývají je „nano-trojany“.

"Za čtrnáct dnů se mi přijďte ukázat. Když se to nezlepší, předepíšeme roupy nebo škrkavku." Nejnovější poznatky z výzkumu naznačují, že i tak by mohla vypadat návštěva u revmatologa.

My, co věříme v evoluci, jsme vlastně také rybami. Jen jsme kdysi vylezli na souš a už si to, jako třeba velryby a delfíni, znovu nerozmysleli. Když se to tak vezme, tak zjištění, že ti ve vodě dovedou číst v tvářích těch na suchu, zase až takovým překvapením není. A nebo je?

O rozum připravuje už asi čtyřicet milionů smrtelníků, presidenty nevyjímaje a tak si patologové jeho označení zkracují na familiární „AP“. Řeč je o amyloid beta peptidu, který je hlavní složkou plaků senility. Z amerického Massachusetts a australského Melbourne nyní přichází zpráva, že amyloid, kterého jsme měli za zloducha, se ve skutečnosti chová jako Jekyll a Hyde. Kromě zosobněného zla, má i svou lidskou tvář. Je našemu mozku přirozeným antibiotikem.

Také doma nemáte Richebourg Grand Cru ročník 1979? Nevadí. Nemusí to trvat dlouho a vyhlášené skvosty budou v prodeji za cenu o několik řádů nižší. Investice do archivních vín se začíná jevit jako riskantní podnik a miliardy na účtu by také nemusely být podmínkou, aby člověk mohl po jazyku poválet nejdražší moky světa.

Nový objev formování oblačnosti snižuje vliv antropogenní činnosti a má nakročeno do jisté míry znevážit klimatologické oteplovací předpovědi.

Teorie, že komety roznášejí život dostala další silnou podporu. Jsou nositelkami aminokyseliny glycinu a fosforu.

Mikrobiologové z amerického Seattle zjistili, že některé z bakterie vegetující na listech, se chovají jako přirozené hnojivo. Dokáží totiž stejné věci, jako zvládají bakterie v půdě a kterým říkáme hlízkové - zásobit rostlinu „vzdušným“ dusíkem. Výsledkem je efekt srovnatelný s aplikací guana. Možná pěstitele rostlin čeká technologická změna, která snese srovnání s průmyslovou revolucí. Každoroční rozvoz mnoha tun objemových hnojiv na pole by mohl vyjít nastejno, jako postřik několika gramy bakterií.

Před nějakou dobou jsme vás již informovali o mikroskopu, který se dal nosit téměř všude. Vážil jen 46 gramů, neměl čočky a byl nejlehčím na světě. Teď Američanům prvenství sebrali Italové. A nijak při tom netroškařili. I když ten náš evropský už má dokonce i čočku, místo desítek gramů váží jen jejich zlomek. A vejde se i do peněženky. Je totiž menší než kreditní karta a také je tak tenký. Časem by měl být doslova za babku.

Před čtrnácti dny jsme vás informovali o plazu s hlavou jako kladivo z něhož se vyklubal nejstarší vegetarián všech dob, potulující se na jihu Číny před dvěma sty miliony let. Nyní čínští paleontologové ještě přitvrdili. Ohlásili nálezy fosilizovaných mnohobuněčných organismů v usazenině staré 1,5 miliardy let. V té době, alespoň podle toho, co píše v knihách, složitější život ještě neměl na Zemi co pohledávat. První komplexní organismy měly totiž být o 1000000000 let mladší.

Mikel Delgado je adeptka na dráhu vědkyně na University of California. U veverek objevila, že ocasem dávají najevo své rozpoložení. Při zklamání mrskají svojí huňatou pýchou jinak než obvykle.

Proti gustu, žádný dišputát. Co všechno ale někteří z nás pozřou, nad tím zůstává rozum stát. Tak třeba v zažívacím traktu Američanů se každoročně ocitne tři a půl tisíce baterií a zdaleka přitom nejde jen o děti. Všem těmto gurmánům by od nynějška měl pomáhat zůstat dál mezi živými, minirobot. Vyvinuli ho v dílně Massachusettského technologického institutu a zajímavém na něm je, že se polyká.

Podle australských a amerických geoinženýrů jsme tu před zhruba třemi miliardami let měli atmosféru o polovinu „lehčí“. Klimaprognostici tehdejšího vývoje prý ve svých výpočtech budou muset udělat veletoče a zásadních změny doznají i představy o možném vývoji života na jiných planetách ve vesmíru.

Bicykl nebo- li velocipéd je vynikající přibližovadlo. A když se k němu ještě přimontuje elektromotor s baterií, tak už nemá chybu.