V peruánském údolí Ica objevili pár gigantických obratlů a žeber s kyčelní kostí. Paleontologové v nich vidí těžkotonážní velrybu, která žila před 39 až 37 miliony let. Odhadnout hmotnost u takové fosilie bývá obtížné a chtělo by to další, pokud možno kompletnější nálezy. Zatím to ale vypadá, že by perucetus mohl být nejtěžším známým obratlovcem v historii planety.

…aneb Když fosilizovaný dinosaurus vypadá, jako by zemřel před pár týdny

…aneb Představuje se Lourinhanosaurus antunesi

…aneb Nejen s pravítkem a váhou na ikonického sauropoda

Srážka s planetkou, která ukončila druhohory, rozpoutala masové vymírání, v němž zanikla většina tehdejší přírody. Ale některé skupiny organismů katastrofu přežily. Podle nové analýzy velkého množství fosilií savců mezi nimi byla většina dnešních skupin placentálů, včetně primátů, protože tyto skupiny vznikly ještě před pádem planetky.

…aneb Číselné ohlédnutí za první polovinou roku 2023

…aneb Mohl indický titán přece jen vyvážit největší velryby?

Ve spodním pleistocénu u jezera Turkana kdosi zručně kamenným nástrojem odřezal lýtkový sval z levé holenní kosti KNM-ER 741, velmi pravděpodobně kvůli večeři. Jde o nejstarší přesvědčivý důkaz kanibalismu anebo lovu, případně jen pojídání bližních mezi tehdejšími homininy.

…aneb Který den v kalendáři byl pro dinosaury osudným?

…aneb Představuje se čerstvě „stoletý“ Metriacanthosaurus

Psi dingo mají rádi klokany rudé. Klokani jsou tudíž vděční, když mohou žít v jižní části Austrálie, kterou chrání ohromující 5 614 km dlouhý plot Dingo Fence. Ochrana poskytnutá plotem se rychlostí evolučního blesku projevuje na rychlosti růstu klokanů. Malí klokánci neohrožovaní psy dingo si mohou dovolit růst pomaleji.

…aneb Pár zajímavostí o nejtěžším suchozemském predátorovi všech dob

…aneb Koexistence gorgosaura a daspletosaura ve společných ekosystémech

…aneb Představení slavného jurského pliosaurida

…aneb Představuje se „široký ještěr“

…aneb Představení hadrosaurida lambeosaura

…aneb Pár vět o postrachu křídového Mongolska

…aneb Co zjistil nový výzkum o impaktní zimě po dopadu planetky na konci křídy

…aneb Představení právě objeveného pachycefalosaurida ze souvrství Hell Creek

…aneb Představuje se Chucarosaurus

…aneb Giganti mezi kachnozobými dinosaury

…aneb Existoval skutečně jurský čtyřnohý alosauroid?

…aneb V Jurském parku to měli nejspíš špatně

…aneb Příběh „gravidní“ tyranosauřice pokračuje

…aneb James Fassett to stále nevzdává

…aneb Co skutečně víme o dakotaraptorovi?

…aneb Proč stále uváděných 65 milionů let už neplatí

Evoluce může být mnohem rychlejší, než se na první pohled zdá. V tomto ohledu je výtečnou laboratoří evoluce Austrálie, dlouho izolovaný kontinent bývalé Gondwany. S příchodem lidských kolonistů se v Austrálii rozeběhly neúmyslné evoluční experimenty s invazními druhy, které jsou evolučně při chuti a mají spoustu prostoru. Časem se tam může objevit nový druh kočky, velblouda nebo třeba ropuchy.

…aneb Stručný pohled na událost K-Pg v populární kultuře

…aneb Další číselné ohlédnutí za uplynulým rokem v dinosauří paleontologii

…aneb Dinosauří „Top 5“ pro rok 2022

…aneb Druhohorní Vánoce nedaleko jižního pólu

…aneb Pátrání po hmotnostním limitu pro suchozemské živočichy

…ale teď už doopravdy

… aneb Představení dalšího obřího tyranosaurida

…aneb Umění přežít v pozdně jurském světě

Na velšské pastvině narazili na fosilie ze středního ordoviku, mezi nimiž se ukrýval podivuhodný mieridduryn. Představte si malou opabinii s ostnitým chobotem. Díky novému objevu je ve hře možnost, že chobot, původně považovaný za bizarní „omyl“ je vlastně původním znakem dávných členovců, z něhož se snad vyvinul dnešní horní pysk členovců.

…aneb První svědectví o lovu na dlouhokrkého obra?

…aneb Nejnebezpečnější ekosystém druhohor

…aneb Představuje se Meraxes gigas

…aneb Podivuhodný příběh vzniku „strašlivých ještěrů“

…aneb Když hlavonožci přežijí (o trochu) dinosaury

…aneb Co nám prozradili „ještěři ze Slezska“?

Australským tým simuloval superkontinentální cyklus naší planety, v němž se již nejméně 2 miliardy let srážejí a opět roztrhávají kontinenty. Podle těchto simulací se příští superkontinent, až se za zhruba 300 milionů objeví, vytvoří uzavřením Pacifiku, momentálně nejstaršího oceánu světa.

…aneb Karel IV. by se divil

…aneb Představuje se Gnathovorax cabrerai

…aneb T. rex trichomonózou přece jen netrpěl

…aneb Podivný útvar z Mexického zálivu

…aneb Historie pátrání po „ground zero“ vymírání na konci křídy

…aneb Nemoc králů v druhohorní éře