Americký Středozápad zavalil ledový arktický vzduch z polárního vortexu. I na Marsu v kráteru Gale, kde pracuje Curiosity, je teď tepleji. Obyvatelé tam budou muset přežít několik opravdu hodně mrazivých dní.

…aneb Kdo byl Sordes pilosus

Analýza záření a vzdáleností asi 1600 kvasarů ukazuje, že by temná energie mohla v průběhu historie vesmíru sílit. Je to nějaká chyba? Nebo se máme rozloučit s konstantou temné energie? Jestli měření sedí, tak možná přijde na řadu nová fyzika.

O AI / Umělé inteligenci či strojovému učení dnes slyšíme na každém kroku, ale co to vlastně je? Budou se tu v brzku procházet umělí lidé nebo je to jen líbivé marketingové označení neb kdo nepoužívá AI není in?

Rekteny jsou obvykle pevné. Ale tahle je ze sulfidu molybdeničitého a jako taková je slušně ohebná. Takové rekteny by mohly pohánět malou ohebnou nebo lékařskou elektroniku. Nakonec by rektenová elektronika mohla obalovat budovy s komunikacemi a tvořit inteligenci celých měst.

Po území dnešní Číny se před 160 miliony let snažil poletovat malý čtyřkřídlý dinosaurus. Vědci ho pojmenovali Anchiornis. Tipli byste si, z čeho měl tento tvor peří? Z keratinu jako ptáci, nebo takového, z jakého máme chlupy my, savci?

Původně japonská slitina hliníku má skvělé vlastnosti. Až na to, že s ní není možné úspěšně svařovat. V dnešní době ale přinášejí zázraky nanotechnologie. Stačilo přidat nanočástice z karbidu titanu, a dotyčná slitina svařuje jako divá.

…aneb Představuje se Zuul crurivastator

Svaly musí pracovat, jinak atrofují. Při lenosti majitele, nebo delším upoutáním na lůžko, svalové buňky odumírají programovanou smrtí apoptózou. Biolog z UMass Amherst nás chce o tuto tradovanou „pravdu“ připravit. Podle něj o žádnou programovanou smrt nejde a buňky odcházejí jen tak „na oko“. Svůj zpáteční lístek v podobě jader si dobře schovaly“. Má na to důkaz, a tak se učebnice v kapitole věnované svalům budou přepisovat.

Raketový torpédoborec USS Dewey během loňského letního námořního cvičení RIMPAC 2018 vypálil z palubního děla ráže 127 mm celkem 20 projektilů HVP. Test byl součástí důmyslného nápadu udělat ze starého děla sofistikovanou protivzdušnou zbraň s levným provozem.

Výsledky geochemických experimentů v extrémním podmínkách naznačují, že srážka protoZemě s protoplanetou Theiou, ve které vznikl náš Měsíc, zásadním způsobem přispěla k obohacení zemského povrchu chemickými prvky, které jsou klíčové pro vznik života.

Když laser buší 100 nanosekundovými pulzy do uhlíkových nanovláken na správném substrátu, tak se uhlík roztaví při závratné teplotě a pak zkrystalizuje do diamantu. Nanovlákna z diamantu uvítají v elektronice, výrobě nástrojů i ve šperkařství.

Malý létající hmyz má maličké mozečky s pár set neurony. Přesto zvládají spoustu věcí, včetně obstojné navigace a let v reálném světě. DARPA by ráda postavila umělé inteligence, které budou schopné hmyzího uvažování a hmyzího vědomí, přičemž budou malé a spotřebují jen málo energie.

…aneb Představení kelenkena

Necelé dva měsíce po zveřejnění zprávy o narození editovaných dvojčat, se dalším rodičům narodilo dítě upravené genovou manipulací. K holčičkám Lulu a Nana přibyl další novorozenec a také jemu (i jeho potomkům) už by neměla tolik hrozit infekce virem HIV a ani nemoci spojené se zlým cholesterolem, jako například infarkt. A podle výsledků pokusů jiných autorů by nejspíš tito jedinci měli být odolnější dokonce vůči choleře, pravým neštovicím, nilské horečce a revmatoidní artritidě. A to vše aniž by museli chodit do lékárny a brát na to léky, nebo dostávat vakcíny.

Robotičtí průzkumníci NASA, kteří míří do hlubokého vesmíru nebo na cizí světy, potřebují radioaktivní zdroj energie. Skvělé je plutonium-238, ale jeho výroba není snadná. S novou technologií snad NASA dokáže naplnit svůj cíl – v roce 2025 vyrábět 1,5 kilogramu tohoto radioizotopu ročně.

Blízko německého Darmstadtu se buduje nové evropské zařízení FAIR. Jde o systém urychlovačů a shromažďovacích prstenců, které umožňují připravit velmi intenzivní svazky iontů, i radioaktivních, a antiprotonů. Ty lze využít pro studiu vlastností hmoty, která se vyskytuje v nitru supernov a neutronových hvězd, i v nitru velkých planet, jako je Jupiter nebo Saturn. Umožní studovat reakce, ve kterých při výbuších supernov či splynutí neutronových hvězd vznikají těžké prvky. Lze pro ně také najít řadu zajímavých aplikací v medicíně či materiálových vědách.

…aneb Pár vět o „královském“ koprolitu

Výzkumníci z Lékařské fakulty Washingtonské univerzity v St. Louis mají recept, jak přeměnit buňky, aby tvořily inzulín a jsou v tom lepší než všechny jiné od konkurence, které se do kliniky nedostaly kvůli jejich „nezpůsobnému“ chování. Novým způsobem školené buňky už umí citlivě reagovat na kolísavé hladiny glukózy a po transplantaci nemocným myším v nich tvoří inzulín, takřka na doživotně.

Stačí mikronový křemenný disk a laser. Pak si můžete poslechnout, o čem si povídají buňky lidského těla, všudypřítomné bakterie anebo třeba molekuly vzduchu, které proudí kolem senzoru. S novým senzorem si přijdou na své buněční biologové, diagnostici nebo třeba námořníci či letci.

Prototyp podivuhodné meziplanetární kosmické lodi na páru World Is Not Enough (WINE) má za sebou první úspěšný test technologie. WINE úspěšně vytěžil materiál simulovaného asteroidu, vyrobil z něj potřebné palivo a pak odstartoval s parním pohonem. Kdy asi vyrazí na průzkum Sluneční soustavy?

Plochozemci, odpůrci očkování, evoluce nebo GM potravin někdy dohánějí člověka k šílenství. Ale agresivní výpady, nadávky a obviňování nové příznivce do tábora vědy nepřivedou. Ve skutečnosti spíše celé věci uškodí.

Ani ne před týdnem parta Donalda Orta v llinois vylepšila tabáku fotosyntézu, a ten jim nyní roste výš a radostněji. V článku, ve kterém jsme vás o jejich úspěchu informovali, jsme si zaprorokovali, že podobné mutanty můžeme brzo očekávat také u významnějších plodin. Stačilo šest dnů a věštba se naplnila. Čínští vědci zveřejnili, že podobně modifikovanou rostlinu mají také. A není to ani plevelný huseníček, ani tabák, ale rýže a je produktivnější.

…aneb Pár vět o ikoně kvartérních dob ledových

Detailní pozorování pohybů proudů kosmického plynu ve vysokém rozlišení na radioteleskopech soustavy ALMA prozradila pravou identitu objektu HCN–0.009–0.044. S velkou pravděpodobností jde o černou díru střední velikosti o hmotnosti asi 32 tisíc Sluncí, která je na výletě 20 světelných let od centra Mléčné dráhy.

Když se nám podaří dostat do buněk pacienta informační RNA s receptem pro potřebný protein, tak bychom tím mohli úspěšně léčit nebo alespoň zmírňovat celou řadu závažných chorob. Pokud jde o nemoci plic, tak by lidé mohli takovou RNA vdechovat. Nanotechnologie, která tohle dokáže, už jde do klinických testů na pacientech s cystickou fibrózou.

Výrobce paměťových karet Lexar před 15 lety představil SD kartu s pamětí 1GB. Teď jde na trh jejich karta s tisícinásobnou pamětí. Pro první kupce je k mání za 500 dolarů. Kdy se asi dočkáme petabajtové SD karty?

Francouzská kosmická agentura (CNES) a Německé středisko pro letectví a kosmonautiku (DLR) chtějí získat znalosti k znovupoužitelnému využití kosmických nosičů prostřednictvím jednostupňového raketového demonstrátoru. Ten by měl otestovat kritické technologie a ověřit, zda je podobný koncept rentabilní. Vyvíjený zkušební demonstrátor se nazývá Callisto. Testy mají začít v roce 2021.

…aneb Představuje se Utahceratops

Exploze AT2018cow přezářila celou galaxii CGCG 137-068. V řadě ohledů byla výjimečná a vědci se nemohou shodnout, co byla vlastně zač. Šlo o krknutí supermasivní černé díry, která sežrala bílého trpaslíka? Byla to netradiční supernova méně hmotné hvězdy? Anebo něco jiného?

Odborníci na fúzi se obávají, že by pomalu vyrůstající tokamak ITER mohly poškodit problematické magnetické ostrovy, které vznikají v plazmatu během fúzních reakcí. Fúzní tým z amerického Princetonu zjistil, že je možné vytunit stabilizaci plazmatu radiofrekvenčními vlnami pomocí malých výkyvů teploty ve výhni fúzní reakce.

Návštěvníci letošní Consumer Electronics Show v Las Vegas se mohli setkat tváří v tvář s prvním plně integrovaným komerčním kvantovým počítačem Q System One od IBM. Neoslní výpočetní silou, ale spolehlivostí a designem, který udělal z kvantových výpočtů krutě estetickou záležitost.

Bohatá sklizeň evropské observatoře Gaia vydala další zajímavý objev. Její pozorování potvrzují, že bílí trpaslíci během své evoluce ve svém nitru krystalizují. Naše Slunce to čeká asi tak za 10 miliard let.

…aneb Ještě jednou k záhadnému titánovi z Indie

O tom, aké riziko predstavujú starší vodiči, sa diskutuje dlhé roky. Nespôsobujú nápadne veľa dopravných nehôd, čo sa pripisuje ich opatrnosti a skúsenosti, ale po prepočítaní na absolvované vzdialenosti sú to nebezpeční jazdci. Je všeobecne menej známe, že mnohí sú schopní postarať sa o seba práve vďaka tým pár desiatkam kilometrov, ktoré absolvujú za týždeň či dokonca za mesiac, väčšinou po vedľajších cestách so slabou premávkou.

Interstellar možná nelhal. Astrofyzici počítají s tím, že by kosmická loď s odhodlanou posádkou mohla proletět dostatečně velkou rotující černou dírou. A nepromění se v nudli. Gravitační efekty singularity černých děr totiž s rostoucí velikostí černé díry v některých ohledech slábnou.

Od neuropatologa profesora Koukolíka to slýcháme natvrdo: "Politika si sama selektuje určitý typ lidí". Psychiatr, profesor Cyril Höschl, se vyjadřuje podobně, jen to vztahuje k minulosti: „Jsou mechanismy, které duševně nemocné přímo selektovaly do vůdčích postavení“. Nám, kteří občas chodíme volit, se myslí honí myšlenky, jestli ono to náhodou není nadčasové. To je ale jen jedna stránka věci. Jak se vlastně my, voliči, stavíme k pokleskům politiků?

Prototyp Boeingu 777X už má namontované motory GE9X, které jsou širší než trup Boeingu 737. Brzy by měl vyrazit na historicky první let. Pokud se osvědčí, tak se stane momentálně největším dvoumotorovým dopravním letounem světa.

Detailní pozorování 16 trpasličích galaxií přineslo první přímý doklad existence jevu „ohřívání temné hmoty“. Dochází k tomu v důsledku intenzivní tvorby hvězd, která odfoukne z centra galaxie běžnou hmotu a oslabí tím gravitační působení mezi běžnou a temnou hmotou.

…aneb To nejzajímavější z uplynulého roku

Rokem 2018 opravdu začala éra pokročilých jaderných reaktorů. Hned pro tři typy reaktorů III+ generace se dostal do komerčního provozu první blok. Celkově je tak už v provozu šest typů reaktorů III. generace.

Až se k anti GMO aktivistům dostanou výsledky pokusů prováděných ve státě Illinois, anebo si přečtou nejnovější číslo časopisu Science, tak se z toho zamyslí.

Není to zdaleka jisté a nebude to hned. Až se ale za 2 miliardy let srazí Mléčná dráha s Velkým Magellanovým mračnem, tak s pořádnou porcí smůly může Sluneční soustava skončit v temném a ponurém mezigalaktickém prostoru.

Šikovný enzym OPH v polymerové nanočástici, čili nanoscavenger, dokáže vydržet v těle hlodavce několik dní. Během té doby likviduje molekuly nervově paralytických organofosfátů, které mají jinak sklony bezohledně zabíjet. Z nanoscavengerů by se mohla stát vakcína proti sarinu a podobným věcem.

…aneb Tradiční malé ohlédnutí za uplynulým rokem v dinosauří paleontologii

Tanková výsadková loď Haiyangshan se teď plaví někde v Pacifiku, a má na palubě něco, co vypadá jako elektromagnetický railgun. Je to pokročilá vojenská technologie anebo plastová hračka Made in China?

Čtveřici vědců se podařilo dosáhnout zajímavého teoretického výsledku v teorii rozšiřující Einsteinovu teorii gravitace, tj. obecnou teorii relativity. Tato rozšířená teorie je speciálním případem kvadratických teorií gravitace, a získaným výsledkem je nalezení přesného sféricky symetrického vakuového řešení, které popisuje gravitaci černé díry. Nalezené řešení umožňuje přesně počítat efekty, které v okolí takovýchto nestandardních černých děr nastávají, a tím i v principu na základě astrofyzikálních pozorování zjistit, zda se v našem vesmíru realizuje Einsteinova nebo naopak kvadratická teorie gravitace.

Na MIT vytunili qubity s grafenem a van der Waalsovými materiály. Díky tomu je lze ovládat elektrickým napětím, podobně jako klasické tranzistory. A také se jim povedlo změřit dobu, po kterou grafenový qubit vydrží ve stavu superpozice.

Že všechny buňky s jádrem mají kompletní genovou výbavu a celý život se trmácejí i s geny, které k výkonu svého povolání nepotřebují, už víme dlouho. Víme i jak to dělají, když na ně přijde dělení a své dcery všemi geny chtějí spravedlivě podělit. Víme, jak DNA vlákno replikují a dělají z něj dvě. Co ale tuto replikaci řídí a určuje kde a kdy začít, aby z toho nebyl chaos? Tak na to se genetici snaží přijít už desetiletí. Nyní se na partu z Floridy usmálo štěstí.

První fází opilosti je obvykle opilost veselá, přemoudřelá a společenská. Ve druhé fázi se opilost utahá, unaví a nakonec odpadne. O kocovině raději ani nemluvě. Jak se ukázalo, octomilky to mají úplně stejně jako lidé. Vědci proto opíjejí octomilky a intenzivně zkoumají molekulární mechanismy nalitosti.