Nová inteligence z MIT uhodne správný recept jídla na fotografii v 65 procentech případů. Je to obdivuhodné, ale jak je vidět, i umělé inteligence se ještě mají co učit.

Dlouhé končetiny u zvířat bývají znakem schopnosti běhu. Když si pětice anglických výzkumníků ze čtyř pracovišť dvěma nezávislými metodami posvítila na fyziologické schopnosti T. rexe, na nejznámějšího z dinosaurů prasklo, že kdyby se rozběhl jako v Jurském parku, zbortily by se mu kosti. Asi bychom v něm měli začít vidět monstrózního chodce a nejspíš i většího mrchožrouta, než jak jsme si ho k našemu obrazu romanticky vybájili.

I když se to nelíbí zdaleka každému, asi 85 a možná i 92 procent lidského genomu je jenom nesmyslné žvanění sekvencí. Nejspíš se budeme muset smířit s tím, že naprostou většinu lidství vyplňuje totální genetický odpad.

Pokud je naše Galaxie plná technicky vyspělých civilizací, tak by mohly používat galaktický internet. Jeho stavba by prý zabrala asi 300 tisíc let a rychlou komunikaci rozhodně nečekejte.

Na Bikini explodovalo 23 jaderných zbraní a také jedny plavky. Jenže krátery po termojaderných pumách vesele kolonizují koráli. Mohli bychom odkoukat jejich triky pro boj s rakovinou?

Představte si, že jako pravidelný konzument piva narazíte při snídani v novinách na celostránkový inzerát propagující následujícím způsobem vaši oblíbenou značku:

Často slýcháme, že DNA je základ života. Jenže to je jen záznamový systém, a tak se není čemu divit, když osoby s tvůrčím myšlením láká v něm fušovat stvořiteli do řemesla. Tentokrát nejde o bohumilou činnost ve smyslu trpícím něco opravit a léčit, ale jen o jakýsi pokus vzít bakterie do kina. O to razantněji anti-GMO aktivisté proti tomu vystartovali a nazývají to vztyčováním dávno padlých transgenních náhrobků.

Společnost Moon Express chce už letos poslat na Měsíc soukromý modul Lunar Scout. A když půjde vše podle plánu, tak tam v roce 2020 začnou komerčně těžit suroviny.

Syntetické neštovice z Univerzity v Albertě budí respekt i vášně. Nejde ale o teroristický čin, nýbrž důmyslný výzkum v rámci testování vakcín proti smrtelně nebezpečným pravým neštovicím.

Splašené hvězdy zřejmě přilétly z cizí galaxie. Měly by jich tu být tisíce a spolu s nimi i milion splašených neutronových hvězd a černých děr.

Otázka, proč vůbec existuje sexualita, patří k velkým záhadám evoluční biologie. Ne snad, že bychom neměli žádné řešení této hádanky, problém je spíše v tom, že výkladů je k dispozici až příliš.

…aneb Rybožraví obři mezi teropodními dinosaury

Fyzikální výzkum někdy připomíná scénář divoké vědecké fantastiky. Ale v případě studia mysli kvantového Maxwellova démona je to opravdu jenom zdání.

Středověk byl tak temný, že jsme ani partnerkám nedůvěřovali a nasazovali jim pásy cudnosti. Dnes spoléháme na věrnost. Klopušky jsou obezřetnější, ale stejně jim to není nic platné.

Saturnův měsíc Titan je zvláštní svět. Podle nové analýzy ale nabízí několik zajímavých zdrojů, které by jednoho dne mohly pohánět velkou lidskou kolonii.

Tahle civilizace potřebuje energii. A ještě více baterie. Někdy zcela nepatrné, jindy ohromné. Muskova Tesla postaví doposud největší baterii svého druhu v Austrálii.

…aneb Konec dinosaurů, nástup rosniček?

S tím, jak roste počet baťůžkářů toužících se dostat do nebe zkratkou za co největší počet usmrcených jinověrců, nám nezbývá, než se začít smiřovat se stále většími intimnostmi Velkého bratra. Není žádným tajemstvím, že jeho bdělé oko čte značky aut a zná, kam jsme kdy jeli koho navštívit, a nebo že nás na letištích a asi už i jinde poznává podle tváře. Parta Španělů ho nyní hodlá obdařit schopností rozpoznat mihnoucí se zbraň.

Moderní beton je mořským vlnám k smíchu. Šplouchání slané vody ho za pár desetiletí zlikviduje. Beton Římské říše ale vydrží v moři dva tisíce let. Jak je to možné?

Rádiová eliptická galaxie 0402+379 má velmi pravděpodobně ve svém středu dvojici supermasivních černých děr. Američtí astronomové jako první proměřili jejich trajektorie a potvrdili, že se navzájem obíhají.

Podle nového výzkumu perchloráty zabíjejí bacily skoro jako cyankáli. Bude to ale stačit vášnivým sterilizátorům NASA?

Kdo se jednou podíval brýlemi pod vodu, byť to bylo jen při šnorchlování, zažil něco, co televize ani v pořadu sira Davida Attenborougha zprostředkovat nedokáže. Překvapení, jak je podvodní svět neuvěřitelně barevný. Vyšňoření nejsou jen plži a ryby, ale barvami hýří i trsy korálů. U těch v mělkých vodách už vědci zjistili proč. Pigmentem se chrání proti ostrému slunečnímu světlu. Proč ale jsou barevní i ti v hloubce, kde je světla více než poskrovnu?

…aneb Vyvracení již jednou vyvráceného

Kvantové počítače jsou za rohem nebo v to alespoň doufáme. Zatím si je můžeme simulovat na superpočítačích, abychom se na ně více těšili.

Od čmeláků jsme se dočkali dalšího překvapení – když je potřeba, dokáží přimět rostlinu k poslušnosti ultrazvukem.

Pátrání po skrytých dimenzích na urychlovačích částic zatím vyznělo na prázdno. Budou mít větší štěstí gravitační astronomové s detektory LIGO a Virgo?

…aneb Stručné zhodnocení očima účastníka

Bitevní vrtulníky představují výtečnou zbraň. A s vysokoenergetickým laserem budou ještě lepší. Laserový paprsek dovede být velice přesný a velmi ničivý.

Na problém s emisemi aut lze jít různě. Například úpravou řídící jednotky, která pozná, kdy je auto na STK. Jde to ale i poctivě. Jak ale tento čtvrtek zaznělo z Kanady, ne každá poctivost je efektivní a rozumná.

Kvantová informatika si zatím všímala hlavně qubitů. Co to ale zkusit s quDity v podobě mnohobarevných fotonů, které pojmou mnohem více stavů, nežli jenom nulu a jedničku?

Notorická známá sloučenina dvou vodíků a kyslíku není kapalinou se složitými vlastnostmi. Vlastně jde o dvě jednoduché kapaliny s velmi složitým vztahem. Vysvětluje to jinak dost podivné vlastnosti vody.

Trubičky zvané carbon nanotubes svými podivnostmi neudivují jen fyziky, chemiky a elektroniky, mile nyní překvapily i neurology. Vypadá to, že by z nich mohl být nástroj, který by plegiky s poškozenou míchou pomohl postavit na nohy. A možná, že i ty nešťastníky, kterým se poštěstí si pochroumat myslivnu.

V Laboratoři extrémního záření Univerzity v Nebrasce mají nejvíce zářivý laser na světě. A nebojí se ho použít.

Na Chalmersově technice úspěšně krotí divoké elektrony ve fúzním procesu pomocí těžkých iontů neonu nebo argonu. Komerčně použitelný fúzní reaktor se spoutanou energií hvězd by teď měl být zase o něco blíže.

…aneb Když katastrofa není katastrofou pro všechny

Přijde vám osm planet málo? Astronomové už nějaký čas hledají Devítku, a teď budou pátrat po Desítce, která by mohla být zodpovědná za podivný sklon oběžných drah těles v Kuiperově pásu, daleko za oběžnou drahou Neptunu.

Aby název zaujal, poněkud přehání. Pokud se klíšťatům daří vyvolat alergii na maso, tak jen sporadicky. Nejde také o dílo klíšťat, ale jen o jejich asistenci, přičemž alergii si následně přivodí naše tělo samo. Vlastně se ani nejedná o typické vegetariánství, protože drůbeže a ryb se to netýká. Na zprávě, která i po upřesnění vypadá jako vtip Radia Jerevan, něco být může. Už dva týmy na dvou světadílech nezávisle upozorňují, že od klíšťat nám nehrozí jen obrna, chronické bolesti hlavy, snížená výkonnost a deprese střídající se s blbou náladou. Nově bychom k tomu měli přičíst i poloviční vegetariánství.

Konečně! Po dlouhých 14 letech opět máme na oběžné dráze téhle planety své želízko v ohni. VZLUSat-1 by se sice vešel do batůžku, ale v dnešní době to není žádná ostuda. Jen houšť a větší kapky!

Když galaxie přestane tvořit hvězdy, je mrtvá. Jsou to galaktické zombie z raného vesmíru. Hubble pozoroval mrtvou galaxii MACS2129-1 pomocí triku s gravitačním čočkováním.

…aneb Představení houževnaté „vydry“ z konce křídy

Kulky a granáty už nestačí. Moderní armáda potřebuje elektronické zbraně, s nimiž je možné dělat pozoruhodné kousky.

Cézannovy malby a produkce jablek. Věstonická venuše a masturbace. Války lovců a sběračů a mírnost válek moderních. Jak se zabíjejí vlci, lvi a lidoopi. Proč by v minulosti měli lidé všechno podnikat z rituálních důvodů?

Zub z Bulharska a čelist z Řecka se ukázaly být staré více než 7 milionů let. Na tom by nebylo nic zajímavého, kdyby nešlo o kosti bytosti, které se odborně nyní říká hominin. Nálezy jsou starší, než všechny pozůstatky tohoto našeho předka nalezené v Africe. Otázkou je, zda dva evropské artefakty jsou dost na to, aby kantoři mohli učit, že s počátkem našeho lidství to je jinak, než se píše v učebnicích. A zda interpretaci „nepocházíme z Afriky“ nemáme považovat za nepodloženost s rasistickým podtextem?

Vesmír je plný galaxií, hvězd a planet. Někde jich je ale hodně a jinde zase málo. Naší namyšlenosti to asi moc neprospěje, ale možná žijeme uvnitř gigantické kosmické prázdnoty, voidu KBC.

Kdo by to byl čekal. Výkonná umělá inteligence, která je mistrem simulovaných soubojů letadel, uplatnila svou genetickou fuzzy logiku v psychiatrii.

…aneb O čem vypovídá naleziště Cleveland-Lloyd

V Šanghaji vzkřísili zapomenutou myšlenku socialistických samoobsluh na kolečkách. Dost se podobá tomu, co si ti dříve narození pamatují jako Karosy předělané na prodejny. Jen už to, jak u Čínských prodejců bývá zvykem, slouží bez polední přestávky, celý den, sedm dní v týdnu. A ještě to je, po vzoru Eskortservisu, k dispozici na telefon. Říkají tomu Moby Mart.

Slunce dnes nejspíš nemá žádnou Nemesis, tedy doposud neznámého hvězdného společníka. Ale úplně na počátku života Slunce to nejspíš bylo jinak. Podle pozorování molekulárního mračna v Perseu se hvězdy rodí v párech.

Začíná to tím, že začneme preferovat kalhoty a košile se zipem.

Analýza železných meteoritů odhalila podrobnosti o vzniku a nejstarším období Sluneční soustavy. Jupiter vznikl velmi brzy a ovlivnil další vývoj soustavy.