Psychologická proměna ženy v matku je výsledkem důkladné přestavby mozku, při které se dramaticky zvětšují důležitá nervová centra.

Podle nové hypotézy vznikají kulové blesky jako halucinace pozorovatelů vlivem silného magnetického pole při úderu specifického typu blesku. Nakolik tato představa odpovídá očitým svědectvím?

Při čtení těchto řádků možná posloucháte hudbu, nebo zprávy, což vám nebrání soustředit se a vnímat obsah těchto vět. Pokud se setkáte s nečekaným podnětem, přestanete na chvíli vidět.

Užívání hormonální antikoncepce mění ženám razantně nejen hladiny hormonů v organismu, ale má dopad i na to, jak ženy vnímají muže. Antikoncepce zasahuje i do toho, jak jsou ženy vnímány ze strany mužů.

Složení jídelníčku má významný vliv na funkce našeho mozku, na paměť i učení. Nejnovější poznatky o vlivu potravy na duševní činnost člověka představil na stránkách špičkového vědeckého časopisu Nature Reviews Neuroscience přední americký fyziolog Fernando Goméz-Pinilla z University of California v Los Angeles.

Chlapci a děvčata ve věku mezi 7 – 12 let mají pochopení pro utrpení jiných, tvrdí vědci z University of Chicago, kteří prováděli na dětech pokusy metodou zobrazovací funkční magnetické rezonance.

Vědci z Tel Avivské university objevili, že děti, které mluví dvěma nebo třemi jazyky mohou mít neočekávanou výhodu v dalším životě. Znalost a používání více jazyků, než jen toho mateřského, by mělo ochránit mozek před snižováním jeho schopností v důsledku stárnutí.

Společenské postavení nemá zdaleka vliv jen na finanční situaci. Odráží se dokonce i v našem zdraví. V jedné velké britské studii se prokázalo, že níže postavení státní úředníci trpí většími zdravotními problémy než jejich nadřízení, i když se od nich neliší životním stylem. Kudy z toho ven? Ignorovat společenskou hierarchii? To není tak lehké. Nejnovější výzkum vědců vedených Caroline Zinkovou z Ústředního ústavu pro duševní zdraví prokázal, že hodnocení lidí podle jejich pozice na společenském žebříčku máme zakódováno v mozku.

Mozek za nás rozhoduje sám a dá nám o svém úmyslu vědět až dodatečně.

Mírný stres svědčí paměti a učení. K tomu závěru došla americká bioložka Jill Mateová z University of Chicago výzkumem na syslech.

Kódování zpráv pro jejich rychlejší šíření nebo utajení je velmi staré. Dnes je důležité ze stejných důvodů, ale také i pro něco navíc. S jeho pomocí máme dnes internet. Poznali jsme genetický kód. A pustili jsme se do dešifrování psychického kódu.

Náhrada drahých léků za laciné nemusí mít za následek jen finanční úsporu. Může zhoršit stav pacienta. Vyplývá to z výsledků výzkumu týmu amerického neuroekonoma Dana Arielyho z Duke University. Jeho provokativní studii zveřejnil přední lékařský časopis Journal of the American Medical Association.

Léčba tlouštíka s neutuchajícím apetitem přivedla vědce na možnost vylepšení lidské paměti.

Tým psychologů a genetiků vedený Robertem Plominem z londýnského Institute of Psychiatry podnikl výpravu do hlubin dědičnosti lidské inteligence. Použili k tomu dědičnou informaci zhruba sedmi tisíc sedmiletých dětí.

V testech krátkodobé paměti dostali japonští vysokoškoláci na frak od sedmiletého šimpanzího mládence. Že by měli pravdu autoři výzvy „Všem, jejichž hlas je slyšet“ a s lidskou inteligencí to šlo s kopce? A to dokonce i v „Zemi vycházejícího slunce“.

Nálady a úmysly zřejmě vnímáme jinak, než se psychologové dosud domnívali.

Libí se nám Michelangelovo sousoší pany Marie držící v náručí mrtvého Krista proto, že jeho vzhled odpovídá našim vrozeným představám o tom, co je krásné? Pak se musí Michelangelova římská Pieta líbit všem bez rozdílu a v našich mozcích musí vyvolávat odezvu v centrech spojených s vnímáním emocí. A nebo hodnotíme Michelangelovo dílo jako nádherné proto, že se to všude říká a píše a že jsme se to naučili? Potom by se měla Pieta líbit jen někomu a v jeho mozku by měla při pohledu na sousoší pracovat centra pro zpracování naučených informací.

Spánek není prázdné lenošení. Náš mozek při něm usilovně pracuje. Mnohé z toho, co jsme ve dne udělali nebo se naučili, si ve spánku opakujeme. Bez těchto „opakovacích lekcí“ bychom se učili nových věcem jen s obtížemi. Tým vědců z University of Arizona v Tucsonu vedený Brucem McNaughtonem zjistil, že „opáčko“ běží v mozku jako sedmkrát zrychlený film. Výsledky jejich výzkumu zveřejnil prestižní vědecký týdeník Science.

Na vzpomínky není spolehnutí. Paměť nám nabízí i informace, které jsou výplodem naší fantazie. Potkáme na ulici člověka, o kterém jsme přesvědčeni, že jsem ho už někde viděli. Jen netušíme kdy a kde. Ve skutečnosti jsme se nikdy nestřetli. To jen mozek nás ošálil.

Fanoušci na tribunách i u televizních obrazovek se chytají za hlavu. Fotbalový brankář pustí šouravou „malou domů“, tenista zahraje do sítě míček, který by neminul snad ani začátečník a hokejový útočník mine z bezprostřední blízkosti opuštěnou branku. Jak se to může zkušeným profesionálům vůbec stát?

Mozek dětí funguje při některých činnostech úplně jinak než mozek dospělého člověka.

Jihoamerické opice malpy si snadno spočítají výnos obchodní transakce, v které směňují žetony za buráky.

Řeč posunků je víc než výmluvná. Když maminka zahrozí prstem, nemusí k tomu dodávat ani obvyklé: „Ty ty ty!“ Dítěti je hned jasné, že se nechová, jak by mělo. Některé posunky a gesta jsou mezinárodně srozumitelné. Jiné používají jen určité skupiny lidí a pro ostatní jsou nesrozumitelné. Jak vnímá lidský mozek posunky „našich“ a jak reaguje na posunky „cizáků“?

Výzkum a meditace se vzájemně moc rádi nemají. Vědeckých prací na toto téma je poskrovnu. Na mezinárodním kongresu neurologů (IBRO World Congress of Neuroscience) zaznělo minulý týden překvapivé zjištění. Týkalo se stavu meditujícího mozku.

Máte nějaké to kilo navíc a rodinka vám to předhazuje? Rozhodli jste se pro dietu jen proto, abyste měli doma klid? Pak najdete podobně postiženou spřízněnou duši mezi korálovými rybkami Paragobiodon xanthosomus z čeledi hlaváčovitých (Gobiidae).

Podle norských vědců mají provorození synové vyšší IQ. Tím by šlo vysvětlit, proč historicky měli vždy vyšší společenský status.

Dětí se naučí mluvit jazykem, kterým se hovoří v jejich nejbližším okolí. V naší DNA není gen, který by určoval, zda budeme mluvit česky, svahilsky nebo čínsky. Britští vědci přesto odhalili dědičné dispozice, které mohly ovlivnit typ jazyka, jakým mluví lidé z určité populace.

Duševní výkonnost sedmiletých dětí lze určit z délky prstů.

Voňte k růžím!

Možný důvod, proč jsou Shakespearovy hry považovány nejen za pravou pokladnici anglické literatury, ale také za převratná literární díla všech dob, se může překvapivě skrývat v jejich formě a nikoliv jen obsahu. Stojí za tím specifické procesy v mozku, které četba gramaticky neobvyklých děl vyvolává.

Vědcům se podařilo zjistit jak spolu komunikují mozkové oblasti v nichž sídlí paměť.

Vaše míra sebedůvěry zásadně ovlivňuje to, jaké napínavé příběhy se vám budou líbit.