Dlouhé končetiny u zvířat bývají znakem schopnosti běhu. Když si pětice anglických výzkumníků ze čtyř pracovišť dvěma nezávislými metodami posvítila na fyziologické schopnosti T. rexe, na nejznámějšího z dinosaurů prasklo, že kdyby se rozběhl jako v Jurském parku, zbortily by se mu kosti. Asi bychom v něm měli začít vidět monstrózního chodce a nejspíš i většího mrchožrouta, než jak jsme si ho k našemu obrazu romanticky vybájili.

Zub z Bulharska a čelist z Řecka se ukázaly být staré více než 7 milionů let. Na tom by nebylo nic zajímavého, kdyby nešlo o kosti bytosti, které se odborně nyní říká hominin. Nálezy jsou starší, než všechny pozůstatky tohoto našeho předka nalezené v Africe. Otázkou je, zda dva evropské artefakty jsou dost na to, aby kantoři mohli učit, že s počátkem našeho lidství to je jinak, než se píše v učebnicích. A zda interpretaci „nepocházíme z Afriky“ nemáme považovat za nepodloženost s rasistickým podtextem?

…aneb Největší konkurent Chicxulubu.

Počítačoví mágové z Princeton University vymysleli program, který nám do nahrávky doplní i to, co jsme nikdy neřekli. Nahrávku přitom změní naším hlasem. S programem VOCO takový podvrh zvládne provést naprosto každý, úpravy se totiž provádí obyčejným vepsáním slova do textu zobrazovaného na obrazovce.

Australský tým tvrdí, že konečně vyřešili otázku trpasličích hominidů objevených v Indonésii. A jejich odpověď patří k těm zajímavějším, jaké se kolem hobitů kdy objevily.

…aneb Malý bratránek Chicxulubu

aneb Stomatologie v době kamenné.

…aneb Další exemplář z Montany

V Morganově zábavním parku v San Antoniu, který je věnován tělesně postiženým, předvedli přibližovadlo tak jednoduché a levné, že se jeden až diví, že někoho nenapadlo takové dát na trh už dávno. Že se tvůrcům dostalo patřičných ovací, je nabíledni.

…aneb Kdy bylo znovu osídleno místo totální zkázy

…aneb Představuje se zbrusu nový tyranosaurid!

…aneb Americký král tyranů možná přišel z východu

Bylo by skvělé, kdybychom uměli snadno, rychle a levně udělat z oxidu uhličitého oxid uhelnatý. Ten je sice jedovatý, ale zároveň je to uhlíkově neutrální palivo a surovina pro chemický průmysl.

…aneb Závěrečné shrnutí o tyranosauridech

Celé dvě a půl hodiny letu malým letadlem společnosti LASSA ze santiagského letiště Tobalaba nevidíme z moře víc než 674 km mraků. Kromě pilota a tří Čechů je tu ještě pár starších amerických turistů a ostrovanka s nemluvnětem a manželem, kteří se vracejí z porodnice na kontinentě. Na Robinsonově ostrově takové zařízení nemají.

Shrnutí

Budoucnost

Začátek roku 2017 je z pohledu kosmonautiky bezesporu v režii SpaceX a tak některé další zajímavé informace zůstávají bohužel trochu ve stínu a bez většího zájmu. O naši pozornost si ale také říká soutěž Google Lunar X Prize, která se pomalu blíží do svého finále.

V nedávné době se po internetu začala šířit informace, že detekční stanice v celé Evropě zaznamenaly v atmosféře stopy jódu 131. Poločas rozpadu tohoto radionuklid je zhruba 8 dní, takže je jasné, že jde o umělý radionuklid a musel se dostat do ovzduší nedávno. To na internetu vyvolalo celou řadu fám a spekulací. Podívejme se, co o dané události reálně víme a co to znamená.

…aneb Profil dalšího tyranosaurida

…aneb Několik vět k teropodnímu rekordmanovi

Trikem Pepka námořníka!

Schyluje se k dalšímu zelenému průšvihu?

…aneb Další trumf v rukou zastánců dinosauřích „měkkých tkání“

Stačilo šikovně stlačit mikrovlnné fotony a nepřekonatelný kvantový limit padl.

Současnost a budoucnost

Umělá dívčina jménem "Jiajia" zvládá jednoduchou konverzaci a patřičně při ní špulí i svůj obličej.

Analýza zubního povlaku stoličky hominina toho na naše předky hodně prozradila. Dokonce i to, že si v mezizubí šťárali párátkem.

Že se ocel stává křehkou, když se polije tekutým dusíkem, ví už hodně z nás, bohužel i zloději aut. Méně známo je, že ocel křehne i po vystavení radiaci. V takovém případě se ale nestává "zranitelnou" jen v podchlazeném stavu, ale i za pokojové teploty. Právě to, spolu s demagogií aktivistů, jsou komplikace, které brání dalšímu rozmachu jaderné energetiky. Fyzikům se nejspíš jeden z těch problémů nyní podařilo eliminovat.

Náš kolega Pavel Exner dostal Cenu Neuron za přínos světové vědě za rok 2016. Ve zdůvodnění ocenění se píše, že Pavel Exner mezinárodní věhlas získal v oboru matematické fyziky. Jako jeden z nejuznávanějších českých badatelů se podílel na založení Evropské výzkumné rady (ERC), která uděluje těm nejlepším vědcům velkorysé granty a teprve nedávno skončilo jeho funkční období v pozici viceprezidenta.

Tým nizozemských výzkumníků z Academic Medical Center in Amsterdam vytvořil interaktivní 3-D atlas lidského vývoje od početí do dvou měsíců. V doprovodném článku v časopise Science vědci uvádějí proč. Stávající výukové materiály jsou totiž „děsivě zastaralé a nepřesné“.

Co pod stromeček opatřit sobě či známým? Několik tipů pro ty, kdo preferují pop-science v češtině a tištěné podobě. A trochu skuhrání nad vývojem trhu.

Program SIGMA geniálním způsobem spojuje občanskou vědu, chuť si hrát a respekt k radioaktivnímu záření. Rizika radioaktivity v sídlech budou brzy sledovat sítě levných mobilních detektorů.

Dnešní článek je krásnou ukázkou toho, jak je i třicet let po sběru dat možné získávat nové informace. Konkrétně bude řeč o americké sondě Voyager 2, která v roce 1986 prolétla kolem Uranu a během tohoto přiblížení pořídila 8 000 fotografií. Vědci z dat již v době průletu odhalili deset nových měsíců, ale nyní se zdá, že staré údaje mohou přinést nové objevy.

Po vystoupení Elona Muska na konferenci IAC na konci září 2016 se vyrojila spousta spekulací, jak je vůbec možné, něco takové dokázat. Jak si někdo v současné době může dovolit považovat představu milionhlavé lidské kolonie na Marsu za reálnou. Tento článek si klade za cíl na tyto otázky zodpovědět a zároveň se snaží nechat na čtenáři rozhodnutí, které části Muskova plánu považuje za dostatečně reálné.

Když něco zatěžkáme železem, má to snahu jít ke dnu. V nano světě ale často bývají věci jinak. Čirou náhodou vědci přišli na to, že když bílým krvinkám vpraví do cytoplazmy něco zcela nepřirozeného, co by je teoreticky mělo poškodit, nebo aspoň zaměstnat a přivést do pracovní letargie, tak je to ve skutečnosti z nečinnosti vytrhne a ony se pak směle vrhají do boje s rakovinou! Do „zocelených“ buněk onkologové vkládají velké naděje.

Archeologickou poklidnou prázdninovou pohodu přerušily v tomto týdnu dvě zprávy. Za oběma stojí týmy vedené Američany. V jordánské Petře vykopali dvě ženské sexy sochy z doby našeho letopočtu. Necelých tisíc kilometrů severněji se tým pátrající v Turecku pochlubil také ženskou postavičkou. Je sice jen jedna a pětkrát menší, zato je čtyřikrát starší a podle nálezců i čtyřikrát smyslnější.

Volný a redigovaný překlad článku ze serveru www.spacedaily.com. Originál napsal Gbenga Oduntan, International Commercial Law, University of Kent, UK (The Conversation) 27. listopadu 2015.

Doba, kdy se věda dala dělat pinzetou a lupou, je dávno ta tam. Dnes už je hlavně o penězích. K čtení genomu potřebujete sekvenátor, na buněčné struktury polarizační a elektronový mikroskop, stáří se určuje hmotnostním spektrometrem a o zkoumání funkcí mozku, ani nemluvě. Bez magnetické rezonance se článek do nějakého serioznějšího časopisu těžko protlačuje. A světe div se. Objev, který náš názor na rozvoj inteligence obrátil vzhůru nohama, se obešel i bez té pinzety. Stačilo pravítko.

Za několik dnů uplyne čtvrt století, co němečtí turisté našli v Rakousku lidské ostatky. Z údajného lyžaře se vyklubal pravěký horal a z místa nálezu výsostné území Itálie. Z nešťastné náhody se stal rituální pohřeb a nakonec vražda. Jako správného tyroláka ho ztvárnili s modrýma očima, jenže v genetické občance má napsáno: hnědooký. Fyzikové určili kde vyrostl, anatomové zase jeho nemoci. Víme, co byl jeho poslední gáblík. Nyní si vědci znovu posvítili na Ötziho oblečení a učinili všelijaké závěry.

Lidský život je plný důležitých okamžiků, které považujeme za „milníky“: první školní den, maturita, svatba, narození dítěte, jeho svatba,... Z pohledu molekulární biologie je důležitějším zlomem moment, který nastává několik desítek hodin po oplození, a jsme jen osmi buňkami.

…aneb Jeden z protagonistů Posledních dní dinosaurů

Příběh hvězdy Tabby, zvané též KIC 8462852, nabírá na obrátkách. Slabší povahy by měly zvážit bezpečnostní pásy!

Kdyby odpověď zněla jednoznačné ano, nevznikly by následující řádky, které se snaží napravit jeho pošramocenou pověst zkaženou ledabylým výkladem zeleného zbarvení rostlin.

Ve středu 15 června publikovala spolupráce aLIGO druhý případ detekce gravitačních vln pocházejících ze splynutí dvou černých děr. Případ GW151226 byl zaznamenán o vánočních svátcích 26. prosince 2015 a tentokrát šlo o černé díry s menší hmotností a dvojice byla v podobné vzdálenosti, jako ta minulá. Toto pozorování by mohlo znamenat jistotu, že éra astronomie gravitačních vln začala.

Do Mendělejevovy tabulky byly zapsány názvy čtyř nových supertěžkých prvků. Na jejím současném konci se tak objevují prvky Nihonium (Nh), Moscovium (Mc), Tennessine (Ts) a Oganesson (Og), jejichž protonová čísla jsou postupně 113, 115, 117 a 118.

…aneb Pochybnosti o jurském behemotovi

Nový objev formování oblačnosti snižuje vliv antropogenní činnosti a má nakročeno do jisté míry znevážit klimatologické oteplovací předpovědi.

Portál Medscape Internal Medicine publikoval "päť zásadných posolstiev ACC pre primárnu zdravotnícku starostlivosť v roku 2016" (ACC je Americká kardiologická spoločnosť). Obsahujú informácie o nových poznatkoch, ktoré praktickí lekári nemôžu sledovať tak podrobne, ako špecialisti kardiológovia, ale majú význam aj pre ich pacientov.

…aneb Je Protoceratops skutečně předlohou mytického tvora ze střední Asie?