Nová technologie 3D tisku tomografickou rekonstrukcí nevytváří vrstvu objektu za vrstvou. Namísto toho tiskne celé objekty v celku tak, že září světem do pryskyřice, která pak ztvrdne. Přezdívá se tomu Replikátor, protože dovede zhmotnit prakticky jakýkoliv objekt, tedy alespoň jeho obrysy.

Necelé dva měsíce po zveřejnění zprávy o narození editovaných dvojčat, se dalším rodičům narodilo dítě upravené genovou manipulací. K holčičkám Lulu a Nana přibyl další novorozenec a také jemu (i jeho potomkům) už by neměla tolik hrozit infekce virem HIV a ani nemoci spojené se zlým cholesterolem, jako například infarkt. A podle výsledků pokusů jiných autorů by nejspíš tito jedinci měli být odolnější dokonce vůči choleře, pravým neštovicím, nilské horečce a revmatoidní artritidě. A to vše aniž by museli chodit do lékárny a brát na to léky, nebo dostávat vakcíny.

Když se nám podaří dostat do buněk pacienta informační RNA s receptem pro potřebný protein, tak bychom tím mohli úspěšně léčit nebo alespoň zmírňovat celou řadu závažných chorob. Pokud jde o nemoci plic, tak by lidé mohli takovou RNA vdechovat. Nanotechnologie, která tohle dokáže, už jde do klinických testů na pacientech s cystickou fibrózou.

Až se k anti GMO aktivistům dostanou výsledky pokusů prováděných ve státě Illinois, anebo si přečtou nejnovější číslo časopisu Science, tak se z toho zamyslí.

Že všechny buňky s jádrem mají kompletní genovou výbavu a celý život se trmácejí i s geny, které k výkonu svého povolání nepotřebují, už víme dlouho. Víme i jak to dělají, když na ně přijde dělení a své dcery všemi geny chtějí spravedlivě podělit. Víme, jak DNA vlákno replikují a dělají z něj dvě. Co ale tuto replikaci řídí a určuje kde a kdy začít, aby z toho nebyl chaos? Tak na to se genetici snaží přijít už desetiletí. Nyní se na partu z Floridy usmálo štěstí.

V editování DNA je největším skandálem, že ho ještě nepoužívají v každé nemocnici. Mohlo by zachránit řadu životů a spoustě lidí by také život ulehčilo. Genetičtí editoři na tom pracují a analyzují fungování CRISPRu v lidského genomu.

Když loni americká FDA schválila léčbu lymfomu a následně i akutní lymfoblastické leukemie technikou „CAR T“, moc pozornosti se zprávám nedostalo. Na letošní výroční konferenci amerických hematologů, která se konala před několika dny v San Diegu, se o výsledky léčby agresivních rakovin krve zmíněnou metodou s účastníky podělilo už pět týmů. To, čemu se začíná říkat „bioonkologie“, se stalo „tahákem“ programu. Nová léčba vzbuzuje zájem jak u onkologů, tak jejich pacientů.

Na svět přicházíme s geny od rodičů, a když dospějeme, tak je zase my předáváme svým potomkům. Jenže se ukázalo, že ratolestem dáváme i něco navíc, co naši rodiče neměli. Nejde o majetek a nesouvisí to ani s rákoskou podpořeným vzorem chování. Kde se tato „poučení“ ve spermiích nachází, když nejsou v genech?

Aneb: Potomkům narozených dvěma maminkám se daří dobře. Hůře jsou na tom potomci dvou tatínků, ale i to se má časem poddat.

DARPA hledá obranný systém, který by chránil zemědělské plodiny před přirozenými i uměle vyvolanými hrozbami. Pokud bude nutné zasáhnout rychle a na velkém území, tak by to mohl zvládnout vylepšený hmyz, který přenese na plodiny vylepšené viry, které zase do genomu ohrožených rostlin nainstalují požadované sekvence DNA. Takoví jsou Hmyzí spojenci.

Sloni jsou velcí a dlouhověcí. Měli by trpět rakovinou více než lidé. Jenomže netrpí, ani omylem. Mají totiž LIF6, bývalý pseudogen, který spolehlivě likviduje podezřelé buňky s poškozenou DNA. Nádory tím pádem v těle slona nedostanou šanci.

Nádorové buňky jsou drsní protivníci. Když je ale hackneme genetickým editorem a přinutíme spolupracovat proti nádoru, z něhož procházejí, tak by mohly vykonat mnoho dobrého.

Odhalí moderní technologie detekce a čtení sekvencí DNA rozptýlených v prostředí nějaké záhadné tvory v legendárním jezeru Loch Ness? Do pátrání po mýtickém stvoření se zapojili specialisté na environmentální DNA.

Mamuti už jsou na spadnutí. Nebo alespoň mamofanti. Držte si klobouky, tohle bude pořádná genetická jízda do budoucnosti. Vymření už není navždy, přinejmenším pro chobotnatce z pleistocénu.

Přirozený výběr v nepřirozeném prostředí dopomohl bakterii k enzymu, který ji umožňuje živit se PET láhvemi. A šťastná náhoda pak dopomohla vědcům účinnost enzymu zvýšit.

Lidské buňky, do kterých se nedostane žádný virus. To je nový cíl projektu přepisování DNA Genome Project–Write, který se netají svými ambicemi.

Kvasinky připravené v laboratoři University of California v Berkeley produkují vše potřebné, aby pivo získalo tu správnou chuť a to i bez dodávání přísad. Američtí výzkumníci prorokují chmelnicím brzký konec.

Z prezentovaných výsledků výzkumu na právě probíhajícím výročním zasedání AAAS v Austinu v Texasu vyplývá, že nejspíš ano.

Na počátku bylo slovo. A nebo spíš dvě slova: „Miluji Tě“. Pak se začaly dít věci, kterým říkáme nový život. Jak ale buňky tělesné schránky v tom všem chaosu bytí poznávají, kde, kdy a co si mají v genomu nastudovat, aby z nich nebyly „blbky“? Čemu vděčíme za to, že z buněk postupně vyroste to, co má? Kanadští vědci tvrdí, že hodně toho zvládá protein Pax7. Nazvali ho průkopníkem otevírajícím genom pro transkripční faktory.

Nanopórová čtečka DNA MinION se vejde do ruky. A teď s ní přečetli celý lidský genom. Personalizovaná medicína a rutinní skeny genomu pacientů jsou už na dohled.

Jediná aplikace genomového editoru zařídila uchování sluchu u myší s geneticky podmíněnou hluchotou. Snad už v dohledné době bude takto možné léčit lidské pacienty s touto mutací.

CRISPR chrání bakterie před fágy. Taky je to skvělý editor DNA. A taky může zasáhnout proti nemoci editací aktivity klíčových genů. S tímhle nástrojem si ještě užijeme spoustu legrace.

Ještě to samozřejmě potrvá dlouho, bude to náročné a zažijeme spoustu nezdarů. Ale v zásadě můžeme říct, že máme možnost napravit genetické poruchy.

Kvantita a pohyblivost spermií v ejakulátu ještě nic neznamená, důležitá je kvalita! Ta se dá vyjádřit parametrem přezdívaným „reprodukční věk“.

Buňky mají nouzový mechanismus DISE, s jehož pomocí mohou spáchat buněčnou sebevraždu. Dokážeme ho využít v léčbě nádorů?

DNA je vlastně takový biologický harddisk. A může v něm být záludný virus. Za pár let si asi budeme muset dávat pozor na nezvyklé formy útoku na počítačové systémy.

Americký tým zřejmě zatím nejúspěšněji editoval lidská embrya. Podařilo se jim také významně snížit nežádoucí genetický mozaicismus.

Často slýcháme, že DNA je základ života. Jenže to je jen záznamový systém, a tak se není čemu divit, když osoby s tvůrčím myšlením láká v něm fušovat stvořiteli do řemesla. Tentokrát nejde o bohumilou činnost ve smyslu trpícím něco opravit a léčit, ale jen o jakýsi pokus vzít bakterie do kina. O to razantněji anti-GMO aktivisté proti tomu vystartovali a nazývají to vztyčováním dávno padlých transgenních náhrobků.

‚Oplození ve zkumavce‘, ‚oplození in vitro‘ anebo ‚umělé oplodnění‘ nezní samo o sobě kdovíjak přirozeně. Přesto je už po desítky let standardním postupem při léčbě neplodnosti. V současné době dochází k poznání, které pochybnosti o asistované reprodukci podporují.

Před nebezpečným cholesterolem by nás mohla ochránit jediná injekce, která trvale přepíše nešikovný gen. Pokud se lidé zbaví strachu z úprav vlastního genomu, tak to mnohým prodlouží život.

Za posledních několik let se vědci holedbali celou řadou umělotin. Namátkou třeba „nepřirozenou DNA“, „replikujícími se molekulami podobnými DNA“, „prvním organismem s umělým genomem“ i „syntetickým organismem“. V tomto týdnu přibyl „první stabilní polosyntetický organismus“. Začíná v tom být poněkud nepřehledno a žádá si to vysvětlení.

Lidské chiméry nemají strašit malé děti, ale zachraňovat životy náhradními orgány a testováním nových léků.

Stačí mít ten správný sprej. Postřik rostliny požadovaným způsobem modifikuje, aniž by zasáhl do jejich DNA. Tohle je špičková magie genetického věku!

O genetickém nástroji CRISPR-Cas9 píšeme často. Právem. Dokáže totiž ne léčit, ale vadný gen přisouzený zlou sudičkou, opravit. Technologii editace genů tak čeká zářná budoucnost a vlastník patentových práv bude ne za vodou, ale za několika vodami. Někdy se stává, že se na stejnou věc sejde patentů více. Spor se pak dostane na stůl talárníkům. Je tomu tak i v tomto případě. Minulé úterý nedaleko Washingtonu, se začalo propírat prádlo znesvářených stran před soudem.

Do dnešního dne se už objevily stovky vědeckých studií, které se zabývají evolucí lidských populací. Co je zpracovat všechny dohromady?

Fundulové nejsou moc atraktivní svým vzhledem, ale díky rychlým evolučním změnám přežijí v jedovaté vodě, kde toxické látky tisícinásobně překračují běžné smrtelné koncentrace.

Vědci si rádi hrají s DNA. Nedávno z nukleové kyseliny vytvořili nanodrátky s nanočásticemi zlata, kterými úspěšně vedli elektřinu.

Novou metodou mikroskopování vyvinutou ve Skotsku vyšlo najevo, že deoxyribonukleová kyselina (DNA) představuje pouze polovinu našich chromozomů a že až 47 % z jejich struktury je jakýsi záhadný plášť, který ten „vlastní genetický materiál“ obklopuje.

Dnešní velmoci USA a Čína podle všeho právě zahájily úžasný závod ve vědě a technologiích. Jenom se tentokrát nezávodí ve vesmírném prostoru, ale v lidském genomu!

Vědci odhalili naprosto unikátní případ, kdy se virus, konkrétně fág napadající wolbachie, zmocnil živočišné DNA a využívá ji ke svému prospěchu. Navíc jde toxin neblaze proslulého pavouka – černé vdovy.

Kvůli legislativě, která genetické manipulace v řadě zemí nepovoluje, provedli lékaři jordánským rodičům zákrok v Mexiku. Ratolest přišla na svět již v dubnu ale genetičtí porodní inženýři tuto událost zveřejnili až nyní. Dědičnou poruchu, kterou matka předávala na potomky vyřešili transplantací mitochondriálního genomu od dárkyně. Chlapeček má být prvním dítětem planety, kterému na svět pomohla asistovaná reprodukce a který by mohl mít v občanském průkazu zapsány dvě biologické matky a jednoho otce.

Přestože toto tvrzení je ještě pořád velmi nepřesné, nejnovější práce reprodukčních biologů se mu přibližuje. Boří totiž dogma o tom, jak kouzlo oplodnění spočívá v tom, že vajíčko a spermie jsou ve správný okamžik na správném místě.

Než lék, nebo léčebný postup se stanou legálními, provádí se s nimi řada testů. Zprvu na buňkách, pak na zvířatech a nakonec i na člověku. V USA povolování spadá pod instituci Food and Drug Administration. I když FDA disponuje celou řadou svých vlastních laboratoří a odborníků, na složitější kauzy si sestavuje týmy specialistů z řad ústavů a universit. Teprve až se jí sejdou stanoviska posuzující problém ze všech možných stran, včetně jeho etického rozměru, je pokusničení na lidech legislativně povoleno, nebo zamítnuto. Je zřejmé, že v případě žádosti na úpravu genomu, je situace zvláště choulostivou.

Pozoruhodný objev si připisují průzkumníci genomů z Karlovy univerzity. Její zakladatel, jehož výročí teď prožíváme, by měl jistě radost.

Odborníci diskutovali možnost výroby kompletních lidských genomů. A bylo to převelice tajné, i když jenom pár dní.

Jestli si někdo myslel, že epigenetické změny nepostihnou mRNA, ten se ošklivě zmýlil. Dlouhé prsty epigenetiky dosáhly i sem.

…aneb Opravdový Jurský park dřímající v laboratořích

Odhalila je masivní studie více než půl milionu zdravých dobrovolníků. Mají ve svém genomu mutaci těžké genetické poruchy, která se z nějakého důvodu neprojevila. Je to slušná genetická záhada.

Pokud jsme si mysleli, že o základním principu methylace DNA víme vše a nemůže nás už nic překvapit, není to zdaleka pravda. Před několika týdny totiž vyšlo najevo, že poznání pocházející již ze 70. let, kdy byla methylace DNA u savců popsaná, je až neodpustitelně děravé!

Průkopník genetických modifikací a syntetické biologie, nositel řady ocenění a první člověk, kterému se podařilo v laboratoři sestavit funkční genom, ohlásil další ze svých objevů. Informuje o něm i prestižní časopis Science.