Je gen, který „dodává“ jelenům odolnost proti prionům výhodným znakem, nebo představuje pro svého nositele určitý handicap, a nebo se jedná o blamáž s prodlouženou inkubační dobou…

Jihoameričtí vřešťani vidí barevně, ale jejich čich za moc nestojí. Jsou na tom podobně jako lidé, lidoopi a úzkonosé opice.

Genetické „pustiny“ jsou překvapivě „úrodné“

Kompletní sekvence dědičné informace včely je tvořená 300 miliony „písmen“. Do genomu člověka by se vešla asi desetkrát.

Velké překvapení: Mladé nervové buňky mohou znovu natáhnout své biologické hodiny. Buňky se přemění v „mladší“ pokud jim vypnete gen Foxg1.

Geny pro velké rohy z populace „bighornů“ nezadržitelně mizí s tím, jak se střílí berani s nejlepšími trofejemi. Reprodukčně se dostává beran ovce tlustorohé na vrchol po šestém roce života. Ale toho se většina samců se silnějšími rohy nedožije, protože bouchálci s kulovnicemi je zastřelí často už ve věku čtyř let.

U člověka a dalších druhů existují úseky genomu o němž se soudilo, že nemají žádnou funkci. Nyní se zjistilo, že některé tyto úseky jsou evolučně chráněné více, než úseky v nichž se vyskytují geny pro proteiny. Tyto úseky genomu byly nazvány CNGs a o jejich funkci se začíná spekulovat.

Umělý vir požírající bakterie byl sestaven ze syntetických genů za dva týdny!

Vědci objevili gen, který hraje klíčovou roli v nastartování puberty. Mystický gen tvrdohlavosti, uhrovitosti a pohlavní dospělosti má své místo na 19 chromozómu a dostal jméno GPR54.

Švýcaři objevili první gen, který ovlivňuje krátkodobou paměť. Gen označený 5HT2a nám může způsobit problémy s hledáním klíčů, brýlí… Jedná se o významný poznatek, který je označován jako předstupeň objevů genů inteligence.

Tak dlouho tvrdili zastánci prionové teorie, že se priony při svém neblahém díle v mozcích zvířat a lidí obejdou bez jakékoli dědičné informace, až nakonec zjistili, že množení prionů výrazně usnadňuje přítomnost ribonukleové kyseliny přítomné v mozku.

Co se úrovně inteligence týče, jsou vědátoři rozděleni na dva tábory. Jedni přisuzují větší vliv genům, druzí prostředí. Číňané poskytli argument zastáncům vlivu prostředí. Informace potěší rodiče, kteří investují do hudebního vzdělání svého potomka.

Klisna porodila svůj vlastní klon a nastolila tak řadu otázek spojených s imunologickou regulací březosti.

Vitamíny podávané březím myším zabránily tomu, aby matky předaly potomkům dědičnou vlohu pro žluté zbarvení a silný sklon k tloustnutí.

Někteří lidé jsou náchylnější ke stresu než jiní. Rozhoduje o tom délka genu.

Noční perla se dodává jako neplodný „finální hybrid“, především proto, aby se vyšlo vstříc obavám ekologů.

Pohlavní chromozomy X a Y začínaly před 300 miliony roků jako zcela rovnocenní partneři...

„Podpis“ genů může změřit dosud neprojevené vlastnosti buněk.

Vědci našli gen, který je ve vazbě s nejagresivnější formou rakoviny kůže.

Klonování opic nemá šanci na úspěch. Do cesty se mu staví zvláštnosti v molekulární výbavě opičích vajíček. Stávající techniky klonování nedovedou překážku zdolat. Na stejná úskalí zřejmě narazí každý, kdo by chtěl klonovat člověka. Máme se radovat nebo litovat?

Pozorování odlišností živých organismů stálo u vzniku biologie jako disciplíny. Uvědomění si tvarové rozmanitosti organismů je pochopitelně přítomno i ve Starém zákonu.

V roce 1995 přečetli genetici kompletní dědičnou informaci (tzv. genom) bakterie Haemophilus influenzae. Byla to první bakterie, jejíž genom jsme poznali „od A po Z“. V následujících letech se genetikům podařilo „přečíst“ genomy zhruba šesti desítek bakterií a další desítky bakteriálních genomů mají vědci „rezečtené“. Co jsme se na základě této „četby“ dozvěděli?

Byl odhalen genetický základ citlivosti k bolesti.

Žádám o místo, způsobilost dokládám genetickým profilem.

Dvojitá šroubovice slaví abrahámoviny

Vědci mají důkaz, že agresivní chování vedoucí k zabíjení vlastních novorozenců nemá na svědomí samčí hormon testosteron, nýbrž samičí hormon!

Co se dozvíme z dědičné informace šimpanzů a makaků?

Řeč jsme získali malou změnou genu před 200 tisíci roky. Vědci objevili gen, který ...

Nejnovější výzkumy dokazují, že DNA plní roli základní molekuly dědičnosti jen za cenu toho, že se neustále čile „mrská“!

Středověcí alchymisté marně hledali bájný elixír mládí. Při pohledu do genetických laboratoří se může zdát, že se dávný sen lidstva začíná naplňovat. Vědci dokážou několikanásobně prodloužit život - zatím jen muškám nebo červíkům.

Zdvojení dědičné informace – klíčový trik evoluce?
Organismus vystačí se třemi stovkami genů, člověk se 40 tisíci. Jak se geny v dědičné informaci pozemských organismů namnožily?

Ribonukleovou kyselinu (RNA) biologové dlouho považovali jen za jakéhosi prostředníka mezi geny a bílkovinami, které se podle informace genů v buňkách vytvářejí. Teprve nedávno se ukázalo, že ribonukleové kyseliny fungují jako „imunitní systém“ dědičné informace.

Promiskuita je v přírodě normálním a častějším jevem, než by byla většina z nás ochotna připustit. V souvislosti s tímto jevem je odhalována také schopnost samic upřednostňovat spermie od některých samců. Úspěšnost oplodnění závisí do značné míry na tom, jak samice vnímá kvality toho kterého samce.

Světová spotřeba dřeva stoupne do roku 2010 o plnou pětinu. Otázka nezní, „kde brát a nekrást“, ale „kde brát a nechat lesy být“

Osevní plochy geneticky modifikované (GM) kukuřice, bavlníku a sóji rapidně rostou, poněvadž těm, co je pěstují, poskytují vyšší výnosy. Geneticky modifikované plodiny se staly nástrojem ekonomického a politického boje. O výhody geneticky modifikovaných plodin by v krátké době mohl farmáře připravit migrující hmyz.

Vědci zveřejnili, že se jim podařilo odhalit gen, který „značkuje“ nejagresivnější, smrtelné formy rakoviny prostaty, na kterou ročně umírá přibližně 30 000 mužů. Gen nazvali EXH2 a s jeho pomocí lze vystopovat buňky nádoru a metastáz.

Genetický „zlatý standard“ by mohl přispět k diagnóze a léčbě mužské neplodnosti.

Na Zemi přibývá ročně 100 000 km čtverečních zasolené půdy. Desetiletí trvající neúspěšné snahy získat plodinu odolnou proti soli prolomilo rajče. GM rajče je možné zalévat vodou, která je ve srovnání s běžnou vodou padesátkrát slanější.

Týrané děti s variantou genu, který způsobuje nízkou hladinu enzymu monoaminoxidáza typ A (MAO-A) mají devětkrát větší pravděpodobnost, že se u nich vyvinou poruchy v chování a antisociální jednání.

Výzkum zvládl metodu dozrávání vaječných buněk. Metoda dává šlechtitelům teoretickou možnost využít od jediného jedince miliony vaječných buněk …

Před 180 lety se narodil Johan Gregor Mendel, zakladatel genetiky.