Studie dvojčat odhaluje tajemství věčných problémů se ženským orgasmem. Viníky jsou z velké části geny.

Už docela dlouho se ví, že jenom asi 2-3% naší DNA kóduje něco smysluplného. Zbytek, anglicky trefně pojmenovaný „junk dna“ (volně přeloženo jako genetická veteš), je k ničemu, alespoň z lidské perspektivy.

Vědci vytvořili myš, která se zbavuje volných radikálů a prodlužuje si tak život.

Na první pohled se introny jeví jako otravní paraziti, kterých se hostitelské genomy musely naučit elegantně zbavit…

Italové s pomocí francouzského kapitálu vytvořili hříbě, které je klonem vykastrovaného hřebce. Je tedy genetickou kopií neplodného valacha. Až hříbě dospěje, bude produkovat spermie své předlohy. Genofond šampióna vytrvalostních závodů je tak uchován.

Poprvé jsem uvařeného humra ochutnal před sedmi lety, když jsem začal žít v Bostonu. Pravda, zlé jazyky tvrdí, že na vydolování masa z červeného humřího krunýře a klepet spotřebujete více energie, než kolik jí z té trochy získáte. Domnívám se ale, že chuti onoho bílého a křehkého masa se nic nevyrovná; obzvlášť tehdy, máte-li po ruce rozpuštěné máslo, vařenou kukuřici a sklenku vína.

V poslední době jsme přinášeli o genové terapii „bublinových dětí“ spíš jen nepříznivé zprávy. Teď se díky enzymovým inženýrům blýská na lepší časy. Otevírá se cesta pro úplně nový způsob genetické korekce poškozených genů.

Jdou spát „se slepicemi“ a vstávají, když „slušní lidé“ ještě spí. Tak se projevuje FASPS čili dědičný syndrom posunutí spánku. V pozadí se skrývá mutace.

Sklony k víře jsou podmíněny geny až ze 40%.

Zase „genetická pecka“! Konec Mendelových zákonů? Rostlina umí přepsat dědičnou informaci zděděnou po rodičích do stavu, v jakém měli geny prarodiče.

Po „mužském“ chromozomu Y přečetli genetici i „ženský“ chromozom X. A opět lze konstatovat, že všechno je jinak.

Dosud platilo, že v savčím embryu jsou v časných fázích vývoje všechny buňky stejné. Ukazuje se, že to není pravda a že osud jednotlivých buněk je nalinkován již od jejich samotného počátku.

Na australských dvojčatech se podařilo odhalit, že schopnost ženy dosáhnout orgasmu je do značné míry dána jejími geny.

Rozdílnou regulací stejných genů vzniká nepřeberné množství dalších projevů bakteriálního životního stylu. A nejen bakteriálního...

Bylo zveřejněno 1,58 milionu SNP – míst, kde se dědičná informace jednotlivých lidí liší jedním písmenem genetického kódu.

Jedná se o třetí rybí genom, který je nyní k dispozici. Stále zřetelněji se začíná rýsovat obrázek genomu, který stál na počátku vývojové linie strunatců, tedy i lidí.

Maličké molekuly RNA složené zhruba z 22 „písmen“ genetického kódu ovlivňují zásadním způsobem funkce zhruba 7 000 lidských genů.

Gen pro opiátový receptor OPRM1 nám určuje, jaké budou naše reakce na alkohol.

Vědci objevili enzym, který hraje důležitou roli v řízení genů. Enzym rozhoduje o tom, který z genů bude zapnut a který vypnut v určité době života buňky. Nový protein pomáhá dirigovat vzory genové aktivity, které určují normální buněčnou funkci. Jeho poškození může vést ke vzniku rakoviny.

Porovnání geonomu člověka a kura odhalilo další taje "zbytečné" DNA.

Maličké kousky ribonukleové kyseliny točí s našimi buňkami netušeným způsobem. Vědci nimi objevili mechanismus jejich vzniku. A hned se ukázalo, že defekty postihující tento „mikroprocesor“ stojí v pozadí mnoha vážných vrozených postižení.

Spočítáme genom tyranosaura?

Jestli se v dámské části příbuzenstva vaší manželky vyskytují ženy "širšího srdce", dejte si pozor, co dělá vaše paní, když nejste doma.

Již mnohokrát v dějinách ležel osud lidského vědění na bedrech českých vědeckých kapacit. Bezradní světoví bádalové obraceli své naděje k Purkyněmu, Heyrovskému, či Cimrmanovi. I nyní, kdy se svět potácí v pochybách v souvislostí s bádáním po tajích lidského genomu, pravděpodobně to budou zase Češi kdo budou muset záhadu rozlousknout.

Tak už je jasno. Záhadné úseky dědičné informace, které sdílí člověk s řadou organismů, ale které leží mimo geny, rozhodují o tom, že a jak nám naroste oko, pohlavní orgány a další celkem potřebné části těla.

Skandální odhalení o okolnostech defraudace písmen genetického kódu kyselinou ribonukleovou.<br />
Na stopě krajně nespolehlivého poslíčka.

Historie lidstva se posuzuje podle dvou molekul - mitochondriální DNA a DNA z chromozomu Y.Vývojový strom mutací na chromozomu Y představuje rodokmen mužské linie zatímco strom mitochondriální rodokmen v linii ženské. ženský strom má kořen v době před 100 až 150 tisíci lety, mužský prapředek žil před 50-70 tisíci lety. Jak je to možné? Vysvětlení je jednoduché. Jestliže se setkaly dvě tlupy našich předků a došlo k boji, ztráty utrpěla především mužská část z obou skupin a vítěz bral vše, tedy i všechny ženy.

Zatímco všem savcům stačí dva pohlavní chromozomy, ptakopysk jich má hned deset. Má tedy pohlaví určeno systémem velikosti XXXXXL.

Odstranění velké části nekódující části genomu („junk DNA“) nezpůsobilo u myší pozorovatelné problémy. Pokus naboural naší představu o tom, že si organismus tuto část genomu chrání proto, že plní významné funkce.

Poslední inventura přečtené lidské dědičné informace zjistila „manko“ 10 000 genů.

Když je savčí vejce oplodněno, spouští se „orchestr“ změn. Do hry se zapojuje mnoho genů a při jejich aktivaci asistují oblasti DNA, které se nazývají retrotransposony. Možná pocházejí z retrovirů.

Nad současnými možnostmi molekulární genetiky zůstává někdy až rozum stát. Přitom za nabytím nových vlastností organismů mnohdy stojí až překvapivě jednoduchý zásah – poničení jediného genu.

Některé tibetské ženy mají v krvi relativně vysokou hladinu kyslíku. Tento znak je podmíněn geneticky. Děti matek s genem pro vysokou hladinou kyslíku v krvi mají pětkrát vyšší šanci, že přežijí dětství.

Ušaté mouchy sice nikde nelétají, ale mohly by. Gen pro vývoj ucha mají.

Testosteron vyráběný pohlavními žlázami samců dokáže aktivovat gen Bax v centru AVPV a zajistí jeho zmenšení masovým vyvražděním neuronů...

Do dlouhé řady živočichů s přečteným genomem se zařadí americké klíště Ixodes scapularis.

Hned dva typy myší s citelně zvýšenou fyzickou vytrvalostí vytvořili američtí vědci pomocí genetických modifikací.

Patologové, kteří jsou v přátelském vztahu s genetikou, jsou schopni lépe určit kdy a kde někteří z jejich „zákazníků“ zemřeli. Umožňují to nové poznatky, které dělají z larev a vajíček much, corpus delicti.

Američtí genetici odhalili další typ proměnlivosti lidské dědičné informace.

Mléko může být cítit rybinou. Mělo se zato, že na vině je krmení. Ukázalo se ale, že vůni a pachuť po zkažených rybách má na svědomí porouchaný gen dojnice. Je to gen z rodiny genů, které dělají z lidí zapáchající trpaslíky.

Individuální genetické rozdíly jsou v rámci lidstva mnohem větší než se myslelo.

Japonští vědci vyvinuli překvapivě jednoduchou metodu přenosu genů do dědičné informace savců.

Zatím máme 46 chromosomů. Kanadská biotechnologická společnost Chromos ale ukázala, že metoda genové terapie, spočívající ve vnášení celých umělých chromosomů, je schůdná. Geneticky vedené nemoci bude možno léčit novým chromosomem přidaným do lidských buněk.

Od nepaměti se lidstvo snaží získat elixír mládí, svatý grál či jiný prostředek k získání nesmrtelnosti. Vědci z Cornellovy univerzity došli v tomto hledání nejdál.

Pedantsky vedené záznamy a náhoda vedly k objasnění toho, jak ztráta cirkadiálních genů vede k epilepsii.

Američtí vědci zdokonalili metodu pro vnášení genů při genové terapii.

Bakterie nám ukradly geny a dnes nás jejich prostřednictvím trápí.

Američtí genetici získali geneticky modifikovanou bakterii, která má v jedné ze svých bílkovin dvě „exotické“ aminokyseliny.

Zatímco „pramátí“ mají dnešní plemena koní habaděj, „praotců“ mají pramálo – slovy „jeden“.

V poslední době máme na pády dogmat štěstí. Minulý týden se v Science objevila krátká stať dokazujících, že člověk může zdědit mitochondriální DNA i od otce a že matka a otec dědičnou informaci mitochondrií vzájemně kombinují..