Maličké molekuly RNA složené zhruba z 22 „písmen“ genetického kódu ovlivňují zásadním způsobem funkce zhruba 7 000 lidských genů.

Gen pro opiátový receptor OPRM1 nám určuje, jaké budou naše reakce na alkohol.

Vědci objevili enzym, který hraje důležitou roli v řízení genů. Enzym rozhoduje o tom, který z genů bude zapnut a který vypnut v určité době života buňky. Nový protein pomáhá dirigovat vzory genové aktivity, které určují normální buněčnou funkci. Jeho poškození může vést ke vzniku rakoviny.

Porovnání geonomu člověka a kura odhalilo další taje "zbytečné" DNA.

Maličké kousky ribonukleové kyseliny točí s našimi buňkami netušeným způsobem. Vědci nimi objevili mechanismus jejich vzniku. A hned se ukázalo, že defekty postihující tento „mikroprocesor“ stojí v pozadí mnoha vážných vrozených postižení.

Spočítáme genom tyranosaura?

Jestli se v dámské části příbuzenstva vaší manželky vyskytují ženy "širšího srdce", dejte si pozor, co dělá vaše paní, když nejste doma.

Již mnohokrát v dějinách ležel osud lidského vědění na bedrech českých vědeckých kapacit. Bezradní světoví bádalové obraceli své naděje k Purkyněmu, Heyrovskému, či Cimrmanovi. I nyní, kdy se svět potácí v pochybách v souvislostí s bádáním po tajích lidského genomu, pravděpodobně to budou zase Češi kdo budou muset záhadu rozlousknout.

Tak už je jasno. Záhadné úseky dědičné informace, které sdílí člověk s řadou organismů, ale které leží mimo geny, rozhodují o tom, že a jak nám naroste oko, pohlavní orgány a další celkem potřebné části těla.

Skandální odhalení o okolnostech defraudace písmen genetického kódu kyselinou ribonukleovou.<br />
Na stopě krajně nespolehlivého poslíčka.

Historie lidstva se posuzuje podle dvou molekul - mitochondriální DNA a DNA z chromozomu Y.Vývojový strom mutací na chromozomu Y představuje rodokmen mužské linie zatímco strom mitochondriální rodokmen v linii ženské. ženský strom má kořen v době před 100 až 150 tisíci lety, mužský prapředek žil před 50-70 tisíci lety. Jak je to možné? Vysvětlení je jednoduché. Jestliže se setkaly dvě tlupy našich předků a došlo k boji, ztráty utrpěla především mužská část z obou skupin a vítěz bral vše, tedy i všechny ženy.

Zatímco všem savcům stačí dva pohlavní chromozomy, ptakopysk jich má hned deset. Má tedy pohlaví určeno systémem velikosti XXXXXL.

Odstranění velké části nekódující části genomu („junk DNA“) nezpůsobilo u myší pozorovatelné problémy. Pokus naboural naší představu o tom, že si organismus tuto část genomu chrání proto, že plní významné funkce.

Poslední inventura přečtené lidské dědičné informace zjistila „manko“ 10 000 genů.

Když je savčí vejce oplodněno, spouští se „orchestr“ změn. Do hry se zapojuje mnoho genů a při jejich aktivaci asistují oblasti DNA, které se nazývají retrotransposony. Možná pocházejí z retrovirů.

Nad současnými možnostmi molekulární genetiky zůstává někdy až rozum stát. Přitom za nabytím nových vlastností organismů mnohdy stojí až překvapivě jednoduchý zásah – poničení jediného genu.

Některé tibetské ženy mají v krvi relativně vysokou hladinu kyslíku. Tento znak je podmíněn geneticky. Děti matek s genem pro vysokou hladinou kyslíku v krvi mají pětkrát vyšší šanci, že přežijí dětství.

Ušaté mouchy sice nikde nelétají, ale mohly by. Gen pro vývoj ucha mají.

Testosteron vyráběný pohlavními žlázami samců dokáže aktivovat gen Bax v centru AVPV a zajistí jeho zmenšení masovým vyvražděním neuronů...

Do dlouhé řady živočichů s přečteným genomem se zařadí americké klíště Ixodes scapularis.

Hned dva typy myší s citelně zvýšenou fyzickou vytrvalostí vytvořili američtí vědci pomocí genetických modifikací.

Patologové, kteří jsou v přátelském vztahu s genetikou, jsou schopni lépe určit kdy a kde někteří z jejich „zákazníků“ zemřeli. Umožňují to nové poznatky, které dělají z larev a vajíček much, corpus delicti.

Američtí genetici odhalili další typ proměnlivosti lidské dědičné informace.

Mléko může být cítit rybinou. Mělo se zato, že na vině je krmení. Ukázalo se ale, že vůni a pachuť po zkažených rybách má na svědomí porouchaný gen dojnice. Je to gen z rodiny genů, které dělají z lidí zapáchající trpaslíky.

Individuální genetické rozdíly jsou v rámci lidstva mnohem větší než se myslelo.

Japonští vědci vyvinuli překvapivě jednoduchou metodu přenosu genů do dědičné informace savců.

Zatím máme 46 chromosomů. Kanadská biotechnologická společnost Chromos ale ukázala, že metoda genové terapie, spočívající ve vnášení celých umělých chromosomů, je schůdná. Geneticky vedené nemoci bude možno léčit novým chromosomem přidaným do lidských buněk.

Od nepaměti se lidstvo snaží získat elixír mládí, svatý grál či jiný prostředek k získání nesmrtelnosti. Vědci z Cornellovy univerzity došli v tomto hledání nejdál.

Pedantsky vedené záznamy a náhoda vedly k objasnění toho, jak ztráta cirkadiálních genů vede k epilepsii.

Američtí vědci zdokonalili metodu pro vnášení genů při genové terapii.

Bakterie nám ukradly geny a dnes nás jejich prostřednictvím trápí.

Američtí genetici získali geneticky modifikovanou bakterii, která má v jedné ze svých bílkovin dvě „exotické“ aminokyseliny.

Zatímco „pramátí“ mají dnešní plemena koní habaděj, „praotců“ mají pramálo – slovy „jeden“.

V poslední době máme na pády dogmat štěstí. Minulý týden se v Science objevila krátká stať dokazujících, že člověk může zdědit mitochondriální DNA i od otce a že matka a otec dědičnou informaci mitochondrií vzájemně kombinují..

Existuje seznam všech známých mutací lidského chromozomu Y a jejich uspořádání do vývojového stromu. Tento strom mutací chromozomu Y je pod dohledem organizace Y Chromosome Consortium (http://yyc.biosci.arizona.edu)…

Celkem překvapivě se ukázalo, že spermie vnáší při oplození do vajíčka i molekuly ribonukleové kyseliny. Ty mohou být klíčové pro další zdárný vývoj embrya.

Jakési „ostrovy genetické stability“ objevili genetici v dědičné informaci savců. Vyskytují se v úsecích DNA, které jsme považovali za úplně zbytečné. Nejnovější srovnání genomů člověka, myši a potkana jich odhalilo 480. V těchto úsecích jsme s hlodavci shodní na 100%, v genech jen na 85%.

Myška Kaguya vznikla spojením dvou vajíček - má dvě mámy, zato tátu ani jednoho.

Za populační vzestup vděčíme babičkám.Na první pohled nelogická lidská dlouhověkost se jeví ve světle studie z Nature jako důmyslná adaptace. Rodiny s dlouhověkými geny se dostávaly po tisíciletí do významné evoluční výhody. Geny dlouhověkosti se proto předávaly z generace na generaci s daleko větší účinností než varianty týchž genů, jež nedovolovaly žít za hranice věku, kdy ještě žena může mít své vlastní děti.

...mitochondriální mutace jsou mnohem starší než předpokládané šíření zemědělství a tak tato DNA není vhodná pro rekonstrukci dávných migrací. Mnohem lépe v tomto směru vyzněla analýza chromozomu Y...

Jako třetí v pořadí – po člověku a myši – byl zveřejněn genom potkana. Potkan se tak vrací na výsluní přízně vědců, kterou musel přepustit myši právě proto, že myš už měla přečtenu dědičnou informaci.

U hmyzu štítenky byl zjištěn útvar nazvaný bakteriom. Objev vnesl zmatek do významu pojmu jedinec. Je bakteriom sourozencem? Nebo je to polovina druhého já. Bakteriom je jakýsi eunuch - sterilizovaný otrok zajišťující část potravy. Z jiného úhlu pohledu můžeme bakteriom považovat za část matky, která si takto ponechává možnost kontroly nad svými potomky. Bakteriom není jen zajímavost, je to skutečnost, která mění náš pohled na dědičnost. Je to ukázka jiného způsobu řízení základních projevů života, něco co se vymyká současnému chápání.

Vydavatelská skupina Nature presentuje animaci RNA-interference. Doporučujeme stáhnout (cca 1- 2 minuty) a shlédnout.

Genetici stvořili geneticky modifikovanou myš, která ve srovnání s normální myší, cítí pachy o deset tisíckrát slabší koncentraci.

Tým vědců z University of Melbourne a americké University of Rochester vedený Australanem Matthewem McKenziem nyní vytvořil myš, která má mitochondrie jiného živočišného druhu.

Je gen, který „dodává“ jelenům odolnost proti prionům výhodným znakem, nebo představuje pro svého nositele určitý handicap, a nebo se jedná o blamáž s prodlouženou inkubační dobou…

Jihoameričtí vřešťani vidí barevně, ale jejich čich za moc nestojí. Jsou na tom podobně jako lidé, lidoopi a úzkonosé opice.

Genetické „pustiny“ jsou překvapivě „úrodné“

Kompletní sekvence dědičné informace včely je tvořená 300 miliony „písmen“. Do genomu člověka by se vešla asi desetkrát.

Velké překvapení: Mladé nervové buňky mohou znovu natáhnout své biologické hodiny. Buňky se přemění v „mladší“ pokud jim vypnete gen Foxg1.