Výsledky výzkumu provedeného v USA prokázaly, že zdrojem koronavirů způsobujících SARS nebyly cibetky, ale netopýři.

V současné době onemocní ve světě každý rok zhoubným nádorem asi 10 milionů lidí. V roce 2020 už můžou tyto nádory postihnout až 15 milionů pacientů. I proto hledají vědci stále nové zbraně proti nádorovému bujení. Hned dva týmy amerických vědců publikovaly v prestižním vědeckém časopise Science objev, který nabízí pro nově vyvíjené protinádorové léky hodně překvapivé cíle.

Islandští vědci vedení Karim Stefanssonem ze společnosti deCODE Genetics zjistili, že rodiče, kteří mají společné prapradědečky, plodí více dětí a těší se z většího počtu vnoučat.

Můra šedavka kukuřičná (Helicoverpa zea) se stala prvním hmyzím škůdcem, který prolomil obranou bariéru delta-endotoxinu geneticky modifikovaných Bt-plodin. Tým vedený americkým entomologem Brucem Tabashnikem z University of Arizona našel housenky odolné varianty můry na desítce různých plodin. K jejímu rozšíření přispělo pěstování geneticky modifikované Bt-bavlny.

Rhinoviry lidem způsobují zhruba tři čtvrtiny všech případů nemocí nachlazení. Ačkoliv jsou rýma a kašel brány jako banalita, jejich následky mohou být fatální. U malých dětí mohou vést k nutnosti léčby v nemocnici, u lidí s oslabeným imunitním systémem často odstartují zápal plic a spouští většinu astmatických záchvatů. Také jsou hlavní příčinou akutních projevů COPD (chronické bronchitidy a rozedmy plic) a přispívají tak k vyšší úmrtnosti na tyto nemoci.

Klasický model, kdy má dítě „jen“ dva rodiče - matku a otce – už vzal dávno za své. Oplození ve zkumavce, dárcovství pohlavních buněk a možnost najmout náhradní matku k donošení embrya splétá kolem některých dětí gordické uzly vztahů. Dárce spermatu pro oplození ve zkumavce je biologickým otcem. Dárkyně vajíčka je biologickou matkou. Pár, který tyto pohlavní buňky dostal, se stane otcem a matkou de iure. V některých zemích může za „matku de iure“ či biologickou matku donosit embryo a porodit dítě „pěstounská matka“ (foster mother). Kolem malého človíčka tak může být hned pět lidí, kteří jsou nějakým způsobem jeho rodičem.

Člověk a šimpanz mají velmi podobné geny, ale nikdo si je mezi sebou nesplete. Markantní rozdíl mezi člověkem a šimpanzem se připisuje odlišné funkci genů. Čínsko-německý tým prokázal, že část těchto odlišností je dána různým jídelníčkem.

Odvětví syntetické biologie má za sebou další milník. Vědci vyrobili v laboratoři kompletní dědičnou informaci bakterie Mycoplasma genitalium.

Všichni tak nějak tušíme, že nervový systém u obezity nějakou úlohu hraje. Otázka zní - jakou?

Vědci objevili 273 lidských bílkovin, s jejichž pomocí zdolává virus HIV imunitní obranu svého hostitele.

Genová terapie je příslibem pro léčbu mnoha onemocnění – od dědičných chorob až po rakovinu. Zatím však neodrostla dětským nemocem. Teď se snad blýsklo na lepší časy. Britští vědci vyvinuli prostředek pro genovou léčbu, který by měl být pro pacienty podstatně bezpečnější.

Z technologie GMO budou těžit automobilisté.

Gen p53 si plným právem vysloužil přezdívku „anděl strážný “ lidského genomu.

Mutace podporující vznik rakoviny tlustého střeva mají dávné kořeny a jejich stopování může významně podpořit prevenci střevních nádorů.

Nově objevený virus je možná vzácnou živou fosilií, což je věc mezi rychle se měnícími viry skutečně nevídaná.

Vědci z Duke University přistoupili k našemu genomu tak, jako by se jednalo o obdobu „Rozetské desky“. Na jednu stranu dali údaje o několika známých genech podléhajících imprintingu a na druhou stranu geny u nichž si byli jisti, že u nich k jejich vypínání souvisejícím s pohlavím rodičů, nedochází. Tato data nechali zpracovat počítačem s inteligentním programem a ten své poznatky aplikoval na celý náš lidský genom. Tak vznikla mapa imprintovaných genů. Ukázalo se, že jich je mnohem více, než se soudilo. O praktickém smyslu nové mapy nikdo nepochybuje.

Pryč jsou doby, kdy přečtení kompletní dědičné informace bakterie byl oslaveno jako průlomový počin a přečtení genomu vyšších organismů oznamovaly sdělovací prostředky jako zprávu prvořadé důležitosti. Mezinárodní konsorcium genetiků oznámilo na stránkách vědeckého týdeníku Nature bez velkého halasu, že k dvěma dosud přečteným genomům mušek octomilek přidalo hned desítku nových.

S lidskou dědičností je to zase o něco složitější. Výjimečné případy, kdy v buňkách pracuje jen gen zděděný od jednoho z rodičů, zatímco druhý si válí šunky, nejsou vůbec výjimečné. A tak je lidstvo opět geneticky pestřejší, i když v „zápisu“ DNA genetickým kódem se to neprojeví.

Oproti dřívějším názorům vyšlo najevo, že muchomůrkové toxiny alfa-amanitin a falacidin mají v DNA své vlastní geny, které je kódují.

Kompletní přepis vystoupení Jaroslava Petra v Českém rozhlasu Leonardo a zvukový záznam pořadu.

Fluoreskující protein, jehož gen si vědci vypůjčili z přírody k celé řadě legrácek, jako jsou svítící myši, králíci či prasátka, nyní našli i u dalšího organismu. Jde o živočicha, jež v živočišné říši zastává klíčové postavení. To by mohlo znamenat, že se jedná o široce rozšířenou záležitost.

Američtí vědci vytvořili myší super-běžce. Genetickou modifikací získali myši, které uběhnou bez zastávky šest kilometrů rychlostí dvacet metrů za minutu. Myši dostaly jméno PEPCK-Cmus.

Žabí pulci z laboratoře Nicka Dalea a Elisabeth Jonesové na universitě v anglickém Warwicku vypadají tak trochu, jako kdyby utekli z natáčení filmové ságy Hvězdné války. Někteří mají na hlavě hned několik očí, jiní si nesou oko na břiše a další se pyšní řádkou oček na ocásku. Mimozemsky vyhlížející pulci africké žáby drápatky jsou výsledkem experimentů, které vedly k odhalení jednoho z základních tajů vývoje oka.

Telomery si můžeme si je představit jako koncovky chránící konce tkaniček od bot před otřepením.

Myšice křovinná a myš domácí se vyvíjely odděleně po dobu 20 milionů let. Jejich geny jsou z 18 % odlišné. Vědci nyní vytvořili organismy, které jsou tvořeny směsí jejich buněk. Jde o mezidruhovou chiméru, kde původní druhy mají k sobě dvanáctkrát dál, než má člověk k šimpanzovi.

Dnes tvoří leváci čtvrtinu až pětinu populace. Před sto lety se jich však bylo v Anglii čtyřikrát méně. Prozradily to dokumentární záběry natočené britskými filmaři Sagarem Mitchellem a Jamesem Kenyonem na severu Anglie v rozmezí let 1897 až 1913.

Pstruh vyrostlý ve volné přírodě a ryba odchovaná v sádkách vypadají na první pohled stejně, ale svými vlastnostmi se dramaticky liší. Rozdíl je tak markantní, že vědci začínají pochybovat o tom, zda lze ryby mizející z řek a jezer nahradit uměle odchovanými jedinci. Naopak, zdá se, že vysazení „zdomácnělých“ ryb ze sádek do volné přírody představuje pro volně žijící populaci vážné nebezpečí.

Genomy organismů nejsou zatuchlá mauzolea, v nichž by se nic nedělo. Naopak, genomy jsou svižně dynamické a neustále prožívají dramatické změny na nejrůznějších úrovních.

Evropská unie (EU) bojuje se zámořím o dovoz geneticky modifikovaných krmiv už dlouhá léta. Nulová tolerance pro dovoz produktů z geneticky modifikovaných (GM) plodin, jež zatím nebyly v EU schváleny, by mohla podle zprávy DG Agri Evropské komise vyvolat v evropských chovech hospodářských zvířat nedostatek krmiv.

Letošní Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu získali Mario Capecchi, Martin Evans a Oliver Smithies.

Šokující objev čekal v dědičné informaci havajské octomilky na tým vedený genetičkou Julií Dunning-Hotoppovou z Ústavu J. Craiga Ventera z amerického Rockvillu. Uvnitř genomu mušky Drosophila ananassae odhalili vědci „genetickou matrjošku“ – bezmála kompletní dědičnou informaci bakterie Wolbachia pipientis.

Kříženci počatí příslušníky dvou odlišných druhů mohou být životaschopnější než jejich rodiče. Dokazuje to příklad amerických obojživelníků axolotlů.

Američtí vědci odhalili ve varlatech mužů sobecké mutantní buňky, které zvyšují riziko závažného dědičného onemocnění.

Zdá se, že si to pojišťují smutněním a změnou funkce genů.

Lososí samice a lososí samec nemusí plodit lososí děti.

Kontroverzní americký genetik Craig Venter se stal prvním člověkem, kterému byl přečten a následně i zveřejněn kompletní genom.

Tým vědců pracujících pro americkou společnost Pioneer Hi-Bred International získal metodami genového inženýrství sóju a kukuřici, jejichž semena mají zvýšený obsah snadno stravitelného fosforu. Výsledky jejich práce zveřejnil prestižní vědecký časopis Nature Biotechnology.

Veselé myšky s vypnutými ultrakonzervativními elementy zásadně převracejí náš názor na tyto tajemné zamrzlé úseky DNA.

Srovnávací studie kopytníků ukazuje, jak se evoluce chová macešsky ke stárnoucím samcům druhů s velkými harémy.

Fragilní X chromozom je vyvolán tzv. dynamickou mutací.

Australané přišli náhodou na gen, který funguje jako pohlavní přepínač. Jeho aktivací udělají z myšek, které měly být myškami, myšáky.

Nenápadné rostlinné pararetroviry se velmi podobají lidským retrovirům a mohou stát klíčovými hráči v našem souboji s HIV.

Neodbytné svědění pronásleduje pacienty s mnoha kožními chorobami, např. při ekzémech. Tento nepříjemný pocit provází i další nemoci. Někdy se projevuje při selhání ledvin, jindy při vážných onemocněních jater. Úporné svědění patří k vedlejším nežádoucím účinkům některých léků proti rakovině. Trpí jim i pacienti, jimž lékaři tlumí bolesti morfinem.

Nově objevený gen hydra není příbuzný žádnému jinému známému genu.

Zaměstnanec University Thomase Jeffersona se svým kolegou z University Johna Hopkinse si nechali patentovat techniku, která z nich udělá boháče. Jde o vylepšení laboratorní metody, kterou používají vědci, lékaři, zemědělci i policisté.

Rafinovaná transplantace genomu z jedné mykoplazmy do druhé představuje další krok na cestě k vytvoření umělého organismu v laboratoři.

Vědcům se poprvé podařilo zvrátit příznaky retardace způsobené fragilním chromozómem X.

Čím hlouběji nahlížíme do vlastní dědičné informace, tím zmatenější pohled se nám nabízí. První zveřejněné výsledky projektu ENCODE zpochybnily dogmata, na které přísahaly generace genetiků. Pokud bychom měli shrnout výsledky zveřejněné v prestižním vědeckém týdeníku Nature a v monotematickém čísle časopisu Genome Research do jediné věty, pak bychom museli říct: „Všechno je jinak!“

Alespoň v případě samců kozorožců horských. Nová studie u nich odhaluje souvislost mezi mohutností rohů a genetickou diverzitou.

Richard Roberts z University of Southern California dokázal, že pouhý jeden inhibitor (malá proteinová molekula), dokáže výrazně ovlivnit tak komplexní vlastnost, jakou je délka života. Teda, zatím jen u mušek, ale i tak je to převratný poznatek.